Kapitola 1
Když Zhou YunSheng znovu otevřel oči, zjistil, že leží na měkké posteli královské velikosti, nad hlavou měl bílý strop a nádherný křišťálový lustr. Posadil se a zjistil, že AI, co bylo propojené s jeho duší, bylo tentokrát tiché na jeho zápěstí. Na temném displeji se ukázal nějaký text. Byly to podrobnosti ukradené od Pána Boha o životě tohoto nového těla.
Aby se Zhou YunSheng jako virus vyhnul monitorování Pána Boha, přirozeně nepřilnul k hlavnímu hráči každé dimenze. Jak 007 přesně vyměřila, jeho nejlepší volbou bylo stát se daty, která by byla dříve nebo později zničena a která byla běžně známa jako nahraditelné postavy. Když změní osud nahraditelné postavy, sice to nepovede ke zhroucené dimenze, ale způsobí to chybu v kalkulacích Pána Boha.
Několik chyb v datech může způsobit další chyby v datech. Až odejde, svět bude mimo kontrolu Pána Boha. Jako u šedé kůry mozkové, i když vypadala v pořádku, ve skutečnosti byla odumřelá a čím víc se ta odumřelá tkáň rozšiřovala, mozek to dřív nebo později paralyzuje.
Toto byl výsledek, co Zhou YunSheng konec konců chtěl.
Když si pročetl informace, koutky úst se mu mírně zvedly. Tělu bylo 16 let, jeho jméno bylo Zhou YunSheng a byl prvním synem rodiny Zhou. Byl v prvním ročníku a měl dva mladší bratry, kterým bylo oběma patnáct. Jeden se jmenoval Zhou WenAng a druhý Zhou WenJing. Zhou WenAng byl jeho nevlastní bratr, ale protože jeho otec preferoval jeho matku, WenAng byl oblíbeným synem pana Zhou. Zhou YunShengův pokrevní bratr zemřel při porodu kvůli nedokonale rozvinutému srdci.
Zhou WenJing se narodil ženě, kterou původně dotovala Zhou YunShengova matka. Ta žena byla sirota, ale byla laskavá a vždycky Zhou YunShengovu matku litovala. Když porodila, padla na ni deprese a za pár let spáchala sebevraždu. Její tělo našla Zhou YunShengova matka. Nebylo známo, jestli ji to podnítilo, ale za rok poté skočila do moře a její tělo se nenašlo.
Protagonistou tohoto světa byl druhý syn pana Zhoua, Zhou WenJing. Během dětství ho rodina potlačovala, bratři jej pronásledovali a on nakonec začal proti nim bojovat a stal se obchodním magnátem. Porazil nespočet protivníků, zakusil vzrušující obchodní válku a pak se konečně dostal na vrchol moci a bohatství. A Zhou YunSheng byl jen překážka na jeho cestě životem, nedalo se mu ani říkat protivník.
Tři synové pana Zhoua: první byl klidný a inteligentní, druhý syn byl excentrický a třetí syn byl prostý a přímočarý. Ale první syn, který vypadal nejpozoruhodnější a nejchytřejší, byl ve skutečnosti hlupák. Tak moc se staral o Zhou WenAnga, až to bylo hloupé. Dokonce na jeho rozkaz šikanoval Zhou WenJinga a excentrický otec Zhou do toho nezasahoval. Pod záměrným vedením otce Zhoua se stal štítem na obranu Zhou WenAnga.
Nakonec nejenže musel nést pomstu Zhou WenJinga, ale dokonce i jeho díl rodinného majetku dostal Zhou WenAng a zemřel v chudobě.
Tohle byla standardní role nahraditelné postavy.
Když si Zhou YunSheng pročetl informace, lenivě si protáhl záda a pak šel k obrovskému francouzskému oknu zalitému úsvitem. 007 rapidně propočítávala, jak změnit osud původního majitele. Jelikož to teď bylo jeho tělo, bude ve vší vážnosti čelit životu, nebude to brát jako fantastický svět a nebude tuto hru hrát s opovržením.
Toto byl svět vytvořený Pánem Bohem, byla to kolekce nespočtu dat a bylo to jiné než skutečný svět. Ale on byl také řetězec dat anebo zakódovaná napodobenina duše, takže pro něj se ten svět nijak neodlišoval od skutečnosti. Hněv nad zradou, smutek, bolest z toho, jak ho znovu a znovu zabíjeli; nic z toho nebylo méně než ve skutečném světě. Dokonce to měl hluboce zakořeněné v paměti své duše a bylo to mnohem intenzivnější než realita.
Nechtěl být loutkou Pána Boha, co by se jím bavil. Jelikož tu existoval, udělá všechno možné, aby odvrátil osud svého života. V této chvíli se slunce skrylo za mraky, na hladkém skle okna se odrážela ostrá, pohledná tvář náctiletého.
„Mladý pane Shengu, snídaně je připravená, je čas vstávat.” V té chvíli na dveře zaklepala chůva.
Zhou YunSheng skryl svou odvahu, znovu nasadil vlídný a elegantní úsměv a následoval paměť původního majitele, aby se převlékl do své školní uniformy, omyl si tvář a sešel dolů na snídani.
V jídelně otec Zhou seděl na místě v čele a četl noviny. Zhou WenAng se mu opíral o rameno, krk měl natažený a když viděl, že jeho otec obrátil list, rychle plácl jednou rukou do novin a křičel, že ještě nedočetl. Otec Zhou se bezmocně usmál a pak svého syna s láskou štípl do nosu.
Taková něha, dostalo se jí kdy nejstaršímu synovi Zhou YunShengovi? Ale jeho otec mu vymyl mozek, aby si vždycky myslel, že to nejlepší by se mělo dát jeho bratru. Starat se o svého bratra byla jeho povinnost.
Starat se o něj, co? Zhou YunSheng se o Zhou WenAnga přirozeně dobře postará. Rty se mu mírně vyklenuly nahoru, takže úsměv na jeho tváři byl teď vlídnější a upřímnější. Zhou YunSheng si sedl po otcově levici, nenuceně se podíval na Zhou WenJinga, co měl hlavu skloněnou v přemýšlení bůh ví o čem.
„Xiao Shengu, každý den si dej sklenici mléka.” Osobní asistent otce Zhoua Du XuLang vyšel z kuchyně, v ruce držel hrnek teplého mléka a zakryl mu výhled na Zhou WenJinga.
Zhou YunShengův úsměv se prohloubil, v jeho tmavých očích rychle problesklo ostré světlo. Skoro zapomněl, jeho nynější protivník nebyl jenom protagonista Zhou WenJing, také tu byl jeho nejlepší pomocník Du XuLang. Bez něj by toho Zhou WenJing za 10 let tolik nedosáhl.
Du XuLang byl v podstatě Zhou WenJingovým největším švindlem, jeho největší výhodou.
----------------------------------------
~ Takže takové představení původního osudu a rodiny. A jelikož byla kapitolka krátká, za chvilku se objeví další ^_^ ~
Žádné komentáře:
Okomentovat