LMW - kapitola 211

Kapitola 211 – Obrovský ohnivý pták

Jakmile vyšli z transportační zóny, cestu jim zatarasila banda zlovolně vyhlížejících lidí.

„Hej, vy dva nevypadáte nijak špatně, he. V kapsách musíte mít spoustu peněz, co?” Zakrslík se zlýma očima se na ně podíval s nečestnými úmysly a v ruce držel dýku. „Co kdybyste nám pár dali jako projev úcty, žádné námitky, dobrá?”

You XiaoMo slyšel, jak donekonečna nespokojeně mlaskali; tohle byla jasná loupež za bílého dne. To byla situace ve vesnici HeiYin vážně tak chaotická? Rozhlédl se, nikdo z přihlížejících neměl v úmyslu jim pomoct. You XiaoMo si uvědomil, že k tomuhle nedocházelo jenom v městečku MoFeng, které kdysi tyranizoval gang Vlčí tesák. Zdálo se, že loupeže byly všude.

Ale You XiaoMo neměl zájem se těmi chlápky zabývat. Opřel si hlavu o Ling Xiaovo rameno, protože mu po účincích toho transportu bylo stále trochu špatně.

Když ho Ling Xiao viděl tak vyčerpaného, očividně ho zvedl, zatímco You XiaoMo odplul do spánku.

Zakrslíkova banda na chvilku ztuhla a pak zařvali dvojsmyslným smíchem. Takže ti dva byli v takovém vztahu, vážně to předtím nepoznali. Ale nepřišlo jim to překvapující, protože vždycky byli lidé, co měli takové zájmy.

Když si uvědomili, že Ling Xiao kráčel kupředu a nevšímal si jich, zakrslík znovu skočil před ně. Namířil na něj dýkou a zlovolně řekl: „To jsi hluchý? Pokud chceš odejít, dej tady svému strýčkovi peníze.”

Ling Xiao naklonil hlavu ke straně, mírně se usmál. „Co když řeknu ne?”

Zakrslík máchl svou dýkou vzduchem a krutě řekl: „Pokud chceš umřít, pak ti to přání splním.”

Jelikož došlo na tohle, Ling Xiao byl příliš lenivý něco říkat. Prostě je ignoroval a otočil se k odchodu.

Kdyby je zakrslík nechal odtud odejít a nic by neudělal, byl by všem pro smích. Když viděl, že Ling Xiao „odmítal přípitek, jen aby ho k tomu přinutil”, okamžitě rozkázal svým podřízeným: „Moji brachové, předstupte a zabte je.”

Banda lidí s mačetami v rukách se šíleně přesunula vpřed a zaútočila na Ling Xiaa. Sálal z nich silný, krvežíznivý úmysl zabíjet. Evidentně zabili mnoho jiných lidí.

Ling Xiao se zhluboka nadechl a pak jeho postava zmizela z místa, kde předtím stál. Lidé viděli jenom to, jak rozmazaný stín prošel bandou. Ling Xiao bez jediného zastavení rychle zmizel všem z očí a najednou byl uprostřed davu.

Oči všech se upíraly na Ling Xiaovu trasu a pak jim k uším najednou dolehlo prskání. Všichni se rychle otočili. A nemohli si pomoct a zaječeli a o pár kroků ustoupili. Ze skupiny tuctu živých lidí zůstaly jenom hromádky popela.

Kdo byl tento nádherný muž? Na to se lidé v duchu ptali, zatímco vyděšeně zírali Ling Xiaovým směrem.

Ling Xiaa nezajímaly dojmy jiných lidí, nahodile si vybral hostinec a vešel dovnitř. Byl to jen normální hostinec, ani nízké kvality, ani vysoké kvality. A přesto jeden pokoj stál deset zlatých. Taková zlodějina!

Ale Ling Xiao nikdy neměl žádný smysl pro peníze, hodil těch deset zlatých přímo na majitele. Ten muž je spokojeně zavedl do pokoje. Když tam dorazili, Ling Xiao ho odehnal a položil spícího You XiaoMoa na postel.

Tak tolerantní přístup, deset zlatých a on nehnul ani brvou. Tohle okamžitě upoutalo všechny lidi v hale. Mnoho je začalo potají pozorovat.

Ale když se doslechli, jak Ling Xiao snadno zabil tucet kultivátorů řádu Měsíce, okamžitě své hamižné úmysly stáhli. Poté, co tento muž ukázal tak brutální metodu útoku, jasně se dal snadno vyprovokovat.

You XiaoMo blaženě spal celou noc. Poté byla jeho nálada mnohem lepší. Vzbudil se až druhého dne, když slunce vyšlo, ale Ling Xiao byl vzhůru mnohem déle než on.

You XiaoMo si natáhl boty a vyšel z místnosti přesně ve chvíli, kdy se Ling Xiao vrátil se sluhou, co nesl lavor teplé vody. Ling Xiaa nepřekvapilo, že tam You XiaoMoa viděl stát. Přitáhl si You XiaoMoa k sobě a něžně zašeptal: „Jak se dneska cítíš? Už ti není špatně?”

You XiaoMo kývl. „Už jsem v pořádku.”

Ling Xiao ho pohladil po vlasech. „Dobře. Umyj si tvář, později půjdeme ven.”

You XiaoMo přikývl a pak si omyl tvář a vypláchl si ústa. Pak se převlékl; všechno tohle mu nezabralo ani patnáct minut.

Ti dva odešli z hostince. You XiaoMo si na ten včerejší incident vůbec nepamatoval a také nevěděl, co měl teď Ling Xiao za lubem. Když viděl, jak ho Ling Xiao sebevědomě vedl jistým směrem, nemohl si pomoct a zvědavě se zeptal: „Kam jdeme?”

Ling Xiao naklonil hlavu ke straně. „Hledáme způsob, jak odejít z vesnice HeiYin do Akademie DaoXin.”

You XiaoMo začal trucovat. „Zase musíme použít transportační kruh?”

Když předtím použili transportační kruh v Rajské říši, byl to krátký přesun. K té ztrátě pěti smyslů došlo jenom na krátko, a proto to moc necítil. Ale tentokrát to bylo jiné. Dva dny přesunu se rovnaly dva dny ochromení, což byl pocit, co se dal jen velmi těžko skousnout. Kvůli tomu mu zůstalo trauma a teď vůči tomu nápadu, že znovu použijí transportační kruhy, pociťoval náznak odmítnutí.

Ani Ling Xiao nechtěl, aby se cítil nepříjemně. A tak včera, když You XiaoMo spal, šel ven, aby získal informace.

Mezi vesnicí HeiYin a městem, kde se nacházela Akademie DaoXin, nebyly žádné transportační kruhy. Jediný kruh v oblasti byl v dalším městě, ale jelikož byla severní část kontinentu několikrát větší než Jih, i kdyby použili dostupný transportační kruh, trvalo by to půl dne.

On s tím neměl žádný problém, ale když uvážil You XiaoMoa, zřekl se téhle metody; naštěstí tu byly i jiné volby.

Ling Xiao ho utěšoval: „Neboj se, našel jsem jiný způsob. Kromě transportačního kruhu je ve vesnici HeiYin ještě jeden dopravní prostředek. Ačkoli to není tak rychlé jako transportační kruh, do našeho cíle to trvá jen měsíc.”

Pro You XiaoMoa byl měsíc dost dlouho, přece jenom se nedal považovat za skutečného kultivátora. Neměl nekonečné nudné roky, co by trávil. Ale pokud si měl vybrat mezi tímhle a transportačním kruhem, radši by promarnil měsíc. Jelikož registrace se měla konat až za pár měsíců, rychle se zeptal: „Co to je?”

„Obrovský ohnivý pták. Je to druh ptáka, co je mnohem rychlejší než jakékoli jiné zvíře 7. řádu. Na Severu to je běžný dopravní prostředek. Dospělý Ohnivý pták může mít až sto metrů na délku,” odpověděl Ling Xiao. „Měli bychom tam zajít a zkontrolovat to.”

You XiaoMo se také přestal vyptávat. Pomyslel si, že to možná bude to samé jako Okřídlení ptáci v sektě TianXin. Ale když toho Ohnivého ptáka doopravdy spatřil, uvědomil si, jaký rozdíl byl mezi představou a realitou.

Nacházeli se na Severovýchodě; hned vedle druhé transportační zóny.

Než se dostali na náměstí, kde byli Obrovští ohniví ptáci, byly tam návaly lidí. Tento dav byl ještě větší než v transportační zóně ve městě Naye – a to několikanásobně. Na náměstí byla hlava na hlavě a všichni se dotýkali rameny, takže tam nebylo jediného místa, kam by člověk mohl vstoupit.

You XiaoMo ten dav přejel očima a přemýšlel, jak by se mu mohlo podařit se tam vměstnat.

Těsně před tím, než něco vymyslel, ho Ling Xiao vzal a vydal se do davu.

Snadno se jim utvořila cesta, neboť při Ling Xiaově tempu neviditelná síla odtlačila stranou všechny, co jim stáli v cestě. Ti, co to odtlačilo stranou, se naštvali, ale když se otočili a spatřili situaci, jejich hněv odumřel.

A brzy se ti dva dostali až dopředu.

Mělo svůj důvod, proč na náměstí Obrovských ohnivých ptáků bylo tolik lidí.

Protože jich tu nebylo mnoho a také museli odpočívat, vysílali se ptáci jen jednou za tři dny. Každý třetí den se vysílalo pět ptáků a každý z nich dokázal unést zhruba stovku lidí.

Ale na druhou stranu tu bylo téměř tisíc lidí, co chtěli vycestovat z nebo do vesnice HeiYin. Půlka se jich snažila odejít; ačkoli byl transportační kruh mnohem rychlejší, poplatek byl vysoký, takže si ho nemohlo dovolit moc lidí. A proto se mnoho lidí rozhodlo použít Obrovského ohnivého ptáka. Bylo to mnohem levnější.

Nakonec tu čekalo mnoho lidí. Lidí útočili na ostatní nebo dostali výprask od někoho jiného, a to všechno kvůli těm pět seti dostupným místům. Někteří kultivátoři se k boji přidali jen kvůli jedinému místu.

You XiaoMo a Ling Xiao přišli právě včas, neboť dneska byl třetí den.

Ale rezervace se už otevřely před třemi dny, takže většina míst už byla prodaná.

Ovšem ta čísla nebyla nijak absolutní. Lidé, co provozovali toto náměstí Obrovských ohnivých ptáků, byli naprostí kšeftaři, co věděli, jak vydělat peníze. Obvykle si nechali patnáct míst, aby je mohli poslední den prodat. A cena těch patnácti míst se lišila v závislosti na pozici a úrovni pohodlí.

Tohle všechno se Ling Xiao dozvěděl, zatímco You XiaoMo včera spal.

Byly tu tři druhy sedadel od vysoké třídy, přes střední až po nízkou. Sedadlo vysoké třídy byla kabina a stála 30 tisíc zlatých. Střední třída byla jenom sedadlo a stálo 10 tisíc zlatých a místo nízkého řádu bylo za pouhých 5 tisíc zlatých.

Ačkoli cena za tu kabinu se nedala srovnávat s cenou transportačního kruhu, stejně to byla absurdně vysoká cena. A přesto o ni každý den stejně soupeřilo hodně lidí.

V tuto chvíli tu bylo pět zbývajících kabin vysoké třídy, co čekalo na vydražení.

Jelikož ti dva dorazili trochu pozdě, deset z patnácti míst už bylo zabraných. To znamenalo, že zůstalo jenom pět míst a pořád tu bylo spoustu lidí. Absurdní bylo, že se cena za jednu místnost vyšplhala na 45 tisíc.
--------------------------------------------

~ Dražba!!! A jak už víme z minulých zkušeností, naše dvojička při dražení zase určitě někoho pěkně na**re. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>