LIH - kapitola 18

Kapitola 18 – 3,5 milionu PT

Na Směnném seznamu byl rozhodně most.

Nevěděl jsem kdy, ale zdálo se, že jsem se dostal do řádného levelu, abych ho odemkl. Ačkoli byl stále zašedlý a nemohl jsem ho tedy vybrat, jen to vědomí, že jsem stále měl „cestu domů” mě dojalo k slzám.

„Bože... Nevadí to?”

„Manželé by se přece jenom měli navzájem milovat. Věřím ti.”

Bůh měl klidný hlas, jako kdyby se zrovna modlil za štěstí svého syna. Věřil, že se z nás stane rodina.

Dokonce i já jsem chtěl, aby byl Sig šťastný. Až do teď jsem odváděl práci budoucí nevěsty, jejíž tvář jsem nikdy neviděl.

Ale i tak sem nikdo takový nepřijde.

Jaké nesnáze... Nemyslel jsem si, že k tomuhle dojde.

„Ano, ano. Minoru. Doručil jsem dar na oslavu, takže později otevři doručovací schránku a přijmi ho, dobře?”

„Dar na oslavu? Nebyly to ty změny v domě?”

Když už jsme byli u toho, naprosto jsem zapomněl za to Bohu poděkovat.

Řekl jsem Bohu o tom, jak se dům dneska ráno zvětšil, ale on popřel, že by v tom byl nějak zapletený. „To je něco úplně jiného.”

Takže co se vlastně stalo s domem?

Jeho vysvětlení předčilo má očekávání.

„Tato Miniaturní zahrádka roste.”

Podle toho, co Bůh řekl, tento svět „vyroste”, když se splní určité podmínky. Náhodou se to akorát překrylo s naším svatebním fiaskem, takže jsem si to špatně vyložil a myslel jsem si, že to byl ten dar na oslavu.

Podmínky to byly takovéto:

Odstranit plevel ze zahrady a pole (90%)

Pěstovat na poli více než pět plodin (80% sklizeň)

Ohřát lázeň (Dosáhnout [Pumpování vody – řád B] a [Štípání dřeva – řád B])

Spravit střechu (90%)

Pokud jsem se nemýlil, tu první podmínku jsem splnil včera, druhou během sedmého dne. A třetí a čtvrtou během čtvrtého dne, když se vzbudil Sig.

Včera jsem splnil veškeré podmínky. A proto se svět změnil včera v noci.

Jen tak mimochodem, i když se o těch změnách hovořilo jako o „růstu”, samotná oblast Miniaturní zahrádky se nezměnila.

„Tentokrát došlo jenom v domě k nápadným změnám, hm? Myslím, že se i půda na poli zlepšila... Čím víc Miniaturní zahrádka vyroste, tím je to lepší místo k životu. Myslím, že se ti to taky bude líbit, Minoru!”

„Ach... jo. Těším... se na to.” Pod vlivem božího nátlaku jsem se přinutil k ztuhlému úsměvu. Naprosto musel prohlédnout mou touhu po horkém prameni...

Můj nynější život byl zábavný. Sig byl dobrý člověk a také jsem ho jako muže obdivoval. Z našeho společného života jsem se toho hodně naučil.

Ale musel jsem se vrátit domů.

Měl jsem svou práci, rodinu, přátele a dokonce i staré auto, co jsem toho dne ztratil. Měl jsem Siga rád, ale nemohl jsem prostě v půlce opustit život, co jsem žil.

Bude zklamaný, až mu řeknu, že odcházím?

I pro mě bylo těžké nechat ho tu samotného.

No, stejně jsem nemohl nic začít, dokud jsem si nekoupil most. A neznamenalo to, že jsme se museli rozloučit hned. Věřil jsem, že časem si s ním o tom dokážu promluvit.

Ale proč byl ten most zašedlý?

Bylo ke koupi třeba splnit nějakou podmínku? Jako když jsem nemohl předtím umístit do ložnice pohovku, protože jsem neměl dost místa?

Prohlédl jsem si část Směnného seznamu, kde byl uvedený most, a čelil jsem drsné realitě.

[Most: 3.500.000 PT / existují podmínky k použití]

3,5 milionu PT?!

Samozřejmě že jsem to nemohl vybrat. Prostě jsem neměl dost PT.

Tak hlavně trvalo značnou dobu, než jsem nastřádal to, co jsem do teď měl...

Když jsem přihlédl k naším každodenním výdajům, až do teď jsem vydělal jen něco málo přes 100 tisíc PT. Jelikož jsem každý den mohl vydělat 10 tisíc PT, bude trvat zhruba 340 dní, než nasbírám dost, abych si koupil most. Když do toho započítám i své denní útraty... Bude to trvat aspoň rok nebo víc, co?

Takový bolehlav. Nebylo možné, abych se vyhnul tomu, že se budu rok pohřešovat.

„Pokud tě to trápí, upravím ten most, aby tě to při překročení vrátilo zpět do dne, kdy ses tu poprvé ztratil.”

„Co jiného čekat od Boha!”

Jedinou větou byl ten problém, co se původně nedal vyřešit, prostý. Zdálo se, že Bůh mohl dokonce ovládat čas. V duchu jsem si poznačil, abych ho od teď trochu víc respektoval.

To každopádně zmírnilo mou starost ohledně toho, jak dlouho budu pryč. Ještě mě ale zajímalo jedno: varování ohledně těch „podmínek k použití”.

Když jsem si tu část prohlédl pozorněji, v poznámkách pod „Mostem” byly dvě podmínky.

[Poznámka: Miniaturní zahrádka level 4; tři a více lidí v Miniaturní zahrádce.]

Věděl jsem o levelu světa. Bůh a já jsme si o tom zrovna povídali. O tom, jak svět vyroste, když se splní určité podmínky. Pokud tato Miniaturní zahrádka začala na levelu 1, nynější level by měl být 2. Jen bylo třeba, abych to zvýšil na 4.

Ale nechápal jsem tu druhou podmínku, tu část o „třech a více lidech”. V této Miniaturní zahrádce by mělo být dovoleno žít jen dvěma lidem. Mít tu třetího bylo...

Ani jsem neměl šanci se na to Boha zeptat.

„Ačkoli jsem s domem nic neprovedl, na svůj dar na oslavu jsem vynaložil trochu toho úsilí. Takže se na to těš. Jen tak mimochodem, je tam Sig, že? Dej mi ho k telefonu.”

Ech? Sig?

„Ne, zrovna teď pumpuje vodu...”

„Minoru, s kým to mluvíš?”

Kvůli tomu náhlému hlasu za mnou se mi z hrdla vydralo šokované vyjeknutí.

Kdy se vrátil? Když jsem se otočil, Sig byl jen krok od stínu stromu.

Sig zíral na můj telefon, na jeho vždy klidné tváři se neukazovalo nic z jeho obvyklé něhy. Možná už zjistil, že jsem to používal k tomu, abych s někým mluvil. Co jiného čekat od hrdiny.

„Ahaha, je naštvaný, co? Že ten chlapec hoří žárlivostí, je tak roztomilé. Minoru, neboj se, jen mi ho dej k telefonu.”

Bojácně jsem Sigovi předal smartphone.

„Kdo jsi?” Sig si přitiskl telefon k uchu a promluvil tónem, co byl tak hluboký, že mi z toho běhal mráz po zádech, i když jsem věděl, že ta slova nebyla mířena na mě. Bylo to, jako kdyby chtěl někoho zabít.

Bůh byl úplně jako milující rodič, když to nazýval „roztomilé”.
--------------------------------------------

~ Tak 3,5 milionu bodů jen na koupi mostu + 3 a více lidí, hm? ~

~ Na téhle novele se mi líbí to, že Minoru není jako většina těch protagonistů, co svůj starý svět prostě hodí za hlavu a coby, přece je úplně jedno, že se člověk vypařil. ~

~ A Sig má pěkně krvežíznivou náladu! (Příštích pár kapitol bude ze Sigova hlediska, jaj!) ~


Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>