LMW - kapitola 210

Kapitola 210 – Vesnice HeiYin

Když si You XiaoMo vzpomněl, že ve vedlejší místnosti byl ten vousatý muž, překvapilo ho to.

Kdyby to byl jakýkoli jiný den, You XiaoMo by ten zvuk ignoroval, ale ve vedlejším pokoji byl ten vousatý muž a také byl ve stejném transportačním kruhu jako oni.

Ling Xiao pozvedl obočí. „Někdo ho chce zabít.”

Zrovna když se chtěl You XiaoMo užuž zeptat, kdo toho chlápka chtěl zabít, ty zvuky boje od vedle také ustaly. Po chvilce, kdy bylo naprosté ticho, se honem zeptal Ling Xiaa: „Přestali bojovat? Jak to dopadlo?”

Ling Xiao se po něm podíval. „Proč ti na tom muži tak moc záleží?”

You XiaoMo potřásl hlavou. „Ne, jen jsem zvědavý, ten muž odtud přece jenom odchází spolu s námi.”

Toto vysvětlení bylo dostatečně přijatelné. „Nezemřel, má jen mírná zranění. A ten, co ho přepadl, je na stejné úrovni jako on. Pravděpodobně ho poslal ten spratek, s kterým se předtím porval.”

„Takový malicherný muž,” povzdechl si You XiaoMo.

Od začátku to byla chyba toho mladého muže. You XiaoMo nečekal, že bude chtít okamžitě někoho zabít jen proto, že měl na tváři trochu hlíny. Vypadalo to, že ten mladý muž měl do hodného člověka daleko. You XiaoMo pomyslel na Tang YunQi, svou nepřítelkyni, co byla stejně arogantní a panovačná a kterou až moc rozmazlovali.

Ling Xiao vykročil vpřed, přímo You XiaoMoa objal a vedl ho do ložnice. „Nezajímej se o cizí záležitosti. Pojďme prostě spát.”

Z ložnice se ozvalo You XiaoMovo protestování: „Nesvlékej mě, udělám to sám!”

A pak se místností rozlehl Ling Xiaoův smích. „Pokud chceš, abys zítra dokázal odejít z této postele, radši bys měl být hodný a poslušný.”

Ta hrozba naprosto podnítila jeho hněv.

Když You XiaoMo druhého dne ráno vstal, zjistil, že ten vousatý muž odešel. A zdálo se, že už byl pryč nějakou dobu. You XiaoMo honem snědl snídani a odešel z hostince spolu s Ling Xiaoem.

Když dorazili do transportační zóny, bylo tam shromážděných hodně lidí. Bylo tam ještě víc narváno než včera odpoledne. Vypadalo to, že se dneska otevřou všechny transportační kruhy.

You XiaoMo našel registrační místo ze včerejška, kde na ně už čekal úředník.

Když viděl, že ti dva přišli, úředník se nejdřív zatvářil radostně a pak celý zkameněl, když spatřil toho muže vedle You XiaoMoa, Ling Xiaa.

Ten mladý úředník se konečně vzpamatoval, až když byli úplně u něj, a zatvářil se překvapeně. „Tohle, vy dva...”

Kdyby nebylo toho, že si matně vybavoval You XiaoMovo vzezření a jejich oděv, skoro by je nepoznal.

You XiaoMo se to nesnažil vysvětlovat, prostě mu rovnou dal dva odznaky.

Mladý úředník je přijal a podíval se na ně. Nebylo pochyb o tom, že to byly ty dva odznaky, co jim dal včera. Všichni měli přece jenom tajemství a jednoduše řečeno mohli kontrolovat akorát odznaky.

Když se ujistil, že všichni dorazili, zavedl je do transportačního kruhu.

You XiaoMo se podíval po vousatém muži. Zdálo se, že na něm nebylo nic abnormálního. Vypadalo to, jako by ho včera vůbec nezranili. Také se podíval na skupinu toho mladého muže. Na jejich tvářích nebyla znát žádná radost, obzvláště ne na tváři toho rozmazleného kluka. Zahlížel na toho vousatého muže bezohledným pohledem, jako kdyby ho chtěl sežrat. You XiaoMoa to zklamalo. Zdálo se, že se o chvilku opozdil a minul dobrou šou.

Zdálo se, že ten kluk vycítil jeho letmý pohled. Najednou se otočil a podíval se na něj. Prudce zavrčel: „Na co se díváš?”

You XiaoMo odvrátil pohled, ten měl ale horkokrevnou povahu!

Ale ten kluk neměl v úmyslu ho nechat jen tak jít, neboť si na někom potřeboval vybít vztek. Ale zrovna když chtěl You XiaoMovi začít dělat problémy, starý muž vedle něj ho najednou stáhl zpět.

Ten kluk nespokojeně řekl: „Starší Fane, co to děláš?”

Starší Fan ztišil hlas: „Nedělej problémy. Nejsme tu, abychom si hráli.”

Ten kluk následoval pohled staršího Fana a spatřil pohledného a okouzlujícího muže s vytříbeným, velkolepým vzezřením, co měl jednu paži kolem ramen toho chlapce. Zdálo se, že si zrovna povídali. Nevěděl, o čem, ale ať to bylo cokoli, ten chlapec se červenal až k uším.

Zdálo se, že ten muž si byl vědom, že ho sledují, a zdráhavě se podíval směrem k tomu klukovi. Ty dvě lhostejné oči, tak chladné jako mrazivý prosinec, spočinuly přímo na něm a sálal z nich takový nátlak, že se nedokázal ani nadechnout.

Toho kluka to překvapilo a rychle odvrátil zrak. Už se na ně neodvážil podívat; stačil jeden pohled a padl na něj takový nátlak. Síla toho muže vůbec nebyla nízká. Ten kluk přestal, neboť věděl, že málem podnítil velký problém.

You XiaoMo samozřejmě nevěděl, že mu Ling Xiao „vyřešil” velké potíže.

Lidé následovali mladého úředníka k místu, kde se nacházel transportační kruh.

To místo, kde stáli, bylo obrovské náměstí. Bylo stejně velké jako stovka basketbalových hřišť a uprostřed byl nádherný kulatý kamenný podstavec. Ten byl zhruba deset metrů široký a byly na něm vyryté komplexní starodávné vzory. Také ho obklopovaly duchovní kameny velikosti pěsti, co obsahovaly nezměrné množství energie. Toto byl transportační kruh, co měli co nevidět použít.

Mladý úředník je po jednom vyzýval, aby vstoupili do kruhu. Jelikož byl cíl jejich cesty celkem daleko, čas transportu byl delší. Na celou cestu budou potřebovat celé dva dny.

Aby se energie soustředila, nechal je všechny stát v kruhu.

Ten kluk se vrhl do středu, aby si zabral ústřední místo, a pak se neznale podíval na You XiaoMoa a vousatého muže. Jasně měl v úmyslu se vytahovat.

Kvůli takovému dětinskému počínání si You XiaoMo nemohl pomoct a ušklíbl se. Nevynaložil ani ždibec úsilí, aby se o toho kluka zajímal.

Vousatý muž byl ještě extrémnější. Od začátku toho kluka ignoroval a nevěnoval mu žádnou pozornost.

Kluk si těch reakcí všiml, ale vzpomněl si na to, co řekl starší Fan. Takže se mohl akorát zhluboka nadechnout a vydechnout a tolerovat to.

Když starodávný vzor pod jejich nohama začal tančit jako hudební noty, You XiaoMo cítil, jak se vzdouval jiný druh energie. Tato majestátná energie vycházela z kruhu pod jejich nohama. Začalo to plynout a rychle to všechny ovinulo.

Dva dny cestování nebylo dlouho, ale ani to nebylo krátko. You XiaoMovi to otupilo všech pět smyslů. Pokud člověk neměl určitou úroveň mentální síly, nedokázali by to zvládnout. To byl také důvod, proč lidé nechtěli používat transportační kruhy na dlouhou vzdálenost.

Ačkoli bylo toto poprvé, co používal transportační kruh, a ještě k tomu tak dlouho, You XiaoMo ani trochu nezpanikařil.

Vedle sebe cítil Ling Xiaa a jelikož konfrontoval své skutečné pocity, cítil se celkem klidný.

Spolu s mužem? Tak ať. Pokud byly jeho pocity skutečné, k čertu s tím, co si mysleli ostatní. Nejdůležitější bylo držet se svého srdce. Věděl, že už se nemohl s Ling Xiaoem rozloučit.

Za dva dny ten pocit beztíže vyprchal a nohy jim konečně dopadly na tvrdou zem. You XiaoMo otevřel oči, do tváře mu okamžitě vanul teplý vzduch. A ten rušný dav ho okamžitě šokoval.

Toto byla oblast, kterou obklopovalo černé jezero. Bylo to tu mnohokrát větší než průměrné město, ale nemohlo se to tu nazývat městem, protože to mělo celkem vzácné jméno. A to vesnice HeiYin. Veškerá architektura tu byla postavená z černého kamene. Povídalo se, že tento kámen měl podivnou vlastnost, kdy udržoval démonická zvířata v určité vzdálenosti.

Černé jezero bylo hlavním rysem severní hranice. Bylo známo, že tu bylo mnoho démonických zvířat od těch v nízkém řádu až po vysoký. Pokud měl člověk sílu jen průměrnou, nebylo radno, aby překročili černé jezero sami. Černé jezero pokrývala temná a zakalená černá mlha; tento druh mlhy dokázal narušit duchovní obranu kultivátora. O démonických zvířatech to ale neplatilo.

Vesnice HeiYin se nacházela hned vedle jezera. Musel tudy projít každý kultivátor, co se chtěl dostat na Sever.

Kvůli potenciálnímu nebezpečí černého jezera nemohla většina lidí odejít okamžitě. Černé jezero bylo také navíc celkem velké. Povídalo se, že dokonce i válečník Duchovního řádu pěti hvězd v plné síle by stejně potřeboval tři dny, aby ho prošel. A na nebezpečí přidávalo i to, že obtížnost byla ještě vyšší.

Naopak Ling Xiao mohl You XiaoMoa odtud vzít hned a nepotřeboval ani půl dne. Ale kvůli tomu by je lidé začali podezírat a nechtěli být ve středu pozornosti.

Nejdůležitější bylo, že ti dva nebyli se Severem obeznámení, takže i když odtud mohli odletět, stejně si museli najít cestu do Akademie DaoXin.

Vesnice HeiYin se naštěstí rozvíjela až do dnešního dne a už dávno našli mnoho způsobů, jak odtud odjet.

Jelikož registrace na akademii DaoXin se měla pořádat pořád až za pár měsíců, nemuseli spěchat. Když došli k tomuto rozhodnutí, nejdřív si chtěli najít místo k odpočinku. Po dvou dnech neustálého cestování You XiaoMo potřeboval trochu času, aby si zase zvykl na zem.

Ale tohle bylo poprvé, co tu byli. Nevěděli, jaká byla ve vesnici HeiYin situace. A tak když vyšli z transportační zóny, někteří lidé poznali, že jsou tady noví. A brzy na ně začali dávat pozor.

Když byl člověk schopný zaplatit poplatek za transport, bylo důležité, že měli pár zlatých nazbyt.

Vesnice HeiYin nebyla poklidná oblast; protože to byla nezávislá vesnice, byl tu takzvaný správce. A náklady na život tu byly obzvláště vysoké. Každý den tu peníze přicházely a odcházely. Když měl člověk pár zlatých mincí v kapse, kdokoli bez ostychu se mohl uchýlit k čemukoli. A proto tu denně docházelo k tuctům případů krádeží a přepadení.
--------------------------------------------

~ Profesionální zloději by už rozhodně měli poznat, na koho se můžou zaměřit a na koho ne. No, pokud se někdo pokusí přepadnout naši dvojici, pak je čeká nepříjemné překvapení. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>