LMW - kapitola 204

Kapitola 204 – Minulost

Druhého dne Fang ChenYue You XiaoMoa neviděl.

Ačkoli nevěděl, co se stalo, dokázal si představit, že You XiaoMovi se včera dostalo velmi žalostného trestu, a tak na něj bral ohled a nešel ho vyhledat.

Když slunce začalo zapadat, potrestaný You XiaoMo konečně otevřel oči.

Před očima měl známou výzdobu svého pokoje. I když slunce právě zapadalo, to sluneční světlo bylo celkem ostré. Zrovna otevřel oči, ale rozhodl se je zase zavřít; zhruba odhadoval, že musel spát celý den.

You XiaoMo otevřel pusu, hrdlo měl tak vyschlé, jako kdyby ho měl spálené. A nevyšel z něj žádný zvuk.

Ani si nevzpomínal, kdy včera v noci skončili, protože ten jistý někdo byl včera celkem „budižkničemu” a uprostřed omdlel. Ale no vážně, kdo mohl zůstat při vědomí, když to dělali nonstop čtyři až šest hodin? Pokud by našel člověka, co by to dokázal, naprosto by ho obdivoval.

You XiaoMo se pohnul jenom trošičku, ale okamžitě měl pocit, jako kdyby mu někdo trhal celou kostru. Akorát slyšel, jak to v něm sténalo. Ta bolest byla tak mučivá, že chtěl znovu omdlít. Část, co ho nejvíc bolela, byla ta soukromá část dole. Půlka té bolesti vycházela odtamtud, pořád cítil tu senzaci, jak ho to natahovalo.

Navíc se zdálo, že nedokázal dát nohy k sobě, celé ho bolely a měl pocit, jako kdyby uběhl maraton.

Když pomyslel na to dění včera, jak ho Ling Xiao snědl skrz na skrz až do úplného vyčerpání, v tichosti ho proklínal. Ten zatracený chlap, co byl horší než zvíře! Ať už to bylo dobré nebo ne, pořád to bylo jeho poprvé, a přesto se na něj takhle vrhl.

Najednou se ozvalo zavrzání dveří, jak se otevřely.

You XiaoMo se po tom muži podíval a dál ho proklínal. Takový oškliva.

Dovnitř nepřišel nikdo jiný než Ling Xiao.

Ling Xiao přešel k přepážce a spatřil, že se You XiaoMo konečně probral. Uchechtl se a pak přešel ke stolu, nalil do šálku čaj a podal mu ho. „Juniore, v puse musíš mít vážně sucho, na, nejdřív se napij.”

You XiaoMo se po něm podíval a otevřel pusu. Jako kdyby se k sobě choval špatně, když měl pusu tak suchou.

Ling Xiao mu okamžitě přiblížil šálek k ústům a You XiaoMo pil jako žíznivé zvíře. Pak Ling Xiao znovu nalil čaj do šálku a You XiaoMo to v tichosti přijal.

Když vypil svůj třetí šálek, Ling Xiao se zeptal: „Chceš ještě?”

You XiaoMo potřásl hlavou. „Ne.”

Ling Xiao odložil šálek, pak přešel k němu a pomohl mu masáží rozehnat tu rozbolavělost.

You XiaoMo na něj zíral, myslel si, že když na něj bude hodný, že to ten jeho hněv zmírní? Ale stejně v pohodlí přijal Ling Xiaovy služby. Ling Xiaovy schopnosti masáže ho trochu překvapily, byl to tak příjemný pocit, že skoro zasténal. A tu rozbolavělost to hodně zmírnilo, kdo by si pomyslel, že Ling Xiao měl i takové schopnosti.

Ling Xiao sklonil hlavu a foukl You XiaoMo do ucha. „Juniore, je to příjemné?”

You XiaoMo chtěl bezděky přikývnout, ale najednou si vzpomněl, že byl stále naštvaný, a tak si naschvál odkašlal a řekl: „Celkem ucházející.”

Ling Xiao se díval na jeho rozpačitý výraz a skoro se zasmál nahlas. Ale neodhalil ho a dál You XiaoMovi masíroval ramena, pak pas a pak zadnici...

„Co to děláš?” You XiaoMo se naštvaně otočil.

Ling Xiao mu měl pomoct tím, že ho namasíruje, a přesto mu jeden zvrhlík skoro dal ruce na zadek. Z toho jeho výrazu by každý poznal, že měl zlovolné úmysly.

Ling Xiao se zasmál. „Pomáhám ti masáží.” Ruce měl stále položené na jeho zadnici.

You XiaoMo na něj silně zaječel: „To nepotřebuju!”

Ling Xiao řekl: „Jak bych to mohl nechat jen tak, mým úkolem zrovna teď je ti zajistit pohodlí.”

You XiaoMovi zacukalo v ústech. Tak už mi víc neubližuj! Tohle už stačilo a co se týče toho pohodlí, jako kdyby věřil, že byl tenhle chlápek takový. „Jak jsem řekl, nepotřebuju to!”

Chtěl Ling Xiaovy ruce odplesknout, ale když pohnul zády, okamžitě vykřikl bolestí. Výraz se mu zkroutil.

„Vidíš, zrovna teď se nemůžeš pohybovat, buď hodný a dovol mi ti pomoct a namasírovat tě.” Ling Xiao půlkou svého těla přitiskl You XiaoMoa k posteli, takže mu nemohl vzdorovat.

You XiaoMo s ním chtěl bojovat, ale nemohl. Ale bál se, že někdo konkrétní zase provede něco nevýslovného. Rychle o tom popřemýšlel a změnil téma: „Hele, co to vůbec bylo s tím Tang Fanem a Tang Zhenem? A co kruci byl ten netvor, co se včera najednou objevil? A zničil jsi ho?”

Tváří v tvář You XiaoMovu dlouhému výčtu otázek se Ling Xiaovo obočí ani trochu nepohnulo. Věděl, že You XiaoMo chtěl změnit téma. A ačkoli to bylo tak vtipné, stejně odpověděl: „Tahle záležitost by měla být z doby před pár stovkami let, když Tang Fan ještě nebyl velmistrem sekty TianXin.”

Před stovkami let, když sektu TianXin ještě vedl velmistr Yu, chtěl velmistr být na svém stolci co možné nejkratší dobu.

Velmistr Yu byl velmi ohromující osoba; dvě stě let pracoval na své slávě a stále nepřijal žádné učedníky.

V té době si mnoho lidí myslelo, že ještě dlouho žádného učedníka nepřijme, ale pak zničehonic nepřijal jenom jednoho, ale dva učedníky. A ti dva byli dva bratři, Tang Fan a Tang Zhen.

Velmistr Yu měl vůči těm dvěma velmi velké naděje. Nejenom že jim předal ty nejlepší techniky na trénink duše, ale dokonce jim nezapomněl dát ani magické pilulky. Bystří lidé jasně viděli, že je velmistr Yu vychovával jako dalšího velmistra. Ale titul byl jenom jeden, zatímco oni byli dva.

I když se povídalo tohle, velmistr Yu na svůj stolec nastoupil asi jen před dvě stě lety; hodně lidí vědělo, že byl velmi ambiciózní, a tak by určitě neabdikoval tak snadno. A proto bude trvat dlouho, než bude třeba vybírat dalšího velmistra. Možná dalších dvě stě let nebo pět set let nebo bylo dokonce možné, že by to trvalo dalších tisíc let.

Ale pak nastala jedna situace, velmistrovi Yu se něco stalo. To byl ten incident, o kterém se Yang Yi už dřív zmínil.

Bylo to tehdy, když sekta TianXin a ostatní síly diskutovaly o nadcházejícím turnaji. Pozvali ho k účasti na setkání a když se s pár ostatními učedníky, co jej následovali, vracel do sekty, pokoutně na ně zaútočili démoni. Zdálo se, že ti démoni měli spadeno jen na velmistra Yua. A obzvláště to platilo o démonech ve vysokém levelu.

Poté velmistr Yu zemřel; sektu TianXin na dlouho zachvátil chaos.

Někteří lidé tvrdili, že démoni mohli na velmistra Yua takhle pokoutně zaútočit, protože jim někdo předal informace. To proto, že o čase a místě toho setkání nevědělo tolik lidí.

Ale pak si pár lidí myslelo, že to pravděpodobně byla jen náhoda, protože i na ostatní síly zaútočili démoni. Ačkoli ty měly mnohem větší štěstí, neboť neměli tolik obětí.

Jelikož neměli žádný důkaz, tato záležitost zůstala nevyřešená.

Později předstoupil Yuan Mo a aby sektu TianXin stabilizoval, pomohl Tang Fanovi. Ale pořád tu byli někteří lidé, co si mysleli, že smrt velmistra Yua byla podezřelá.

A pak pravda vyšla najevo; s démony ve skutečnosti spolupracovali ti dva bratři, Tang Fan a Tang Zhen. A to oni jim řekli o tom, kde se velmistr Yu nachází.

Důvodem bylo, že velmistra Yua nenáviděli. A také kvůli svým planoucím ambicím.

Velmistr Yu vskutku prohlédl jejich schopnosti a nadání, a proto je přijal za učedníky. Ale chtěl, aby se ti dva navzájem zavraždili. A vítěz by se stal velmistrem.

Toto byla velmi lákavá podmínka, ale Tang Fan a Tang Zhen bohužel nebyli žádní průměrní bratři.

Rodiče jim zemřeli, když byli ještě malí, a tak ti dva bratři byli spolu a záviseli na sobě více než deset let. Jejich vzájemná náklonnost byla hlubší než normálně, a proto se Tang Zhen zřekl pozice velmistra, aby se jím mohl hladce stát jeho bratr.

Přesně kvůli tomu se ti dva spikli a naplánovali, jak velmistra Yua zavraždit. Brzy nato se jejich mentalita také pokroutila. Možná to bylo tím, že zakusili mnoho těžkostí a že se stali svědky nespočtu podob pokroucených lidských povah. Pak zneužili svou pravomoc a využili vězení sekty TianXin, aby tam zločince zavírali jako do nějakého očistce.

Každý den v tom očistci umíraly desítky vězňů, zatímco jejich maso a krev použili na výrobu jedinečného netvora. Tento netvor byl znamenitý a mohl jim pomoct dosáhnout své ambice ovládnout celý kontinent LongXiang. Plných 200 let ti dva bratři spolupracovali skrz na skrz. Starší z nich byl ve světle, zatímco ten mladší byl v temnotě. Od té doby na to nikdo nikdy nepřišel.

Ale toto tajemství už po smrti Tang Fana a Tang Zhena nebylo tajemstvím.

Ling Xiao odkryl veškerou pravdu a předal ji Yuan Moovi; co se týkalo toho, jak se měli vypořádat s Tang Fanovými pochopy, to byla Yuan Mova práce.

Co se týkalo toho netvora a jak nakonec zmizel, Ling Xiao o tom You XiaoMovi ani slůvko neřekl. Řekl akorát dvě nebo tři věty, aby se tomu vyhnul.

You XiaoMoa to zase až tak nezajímalo, akorát si myslel, že ho Ling Xiao musel zabít.

Druhého dne You XiaoMo konečně vylezl z postele.

Během toho období ho přišlo navštívit mnoho lidí, ale většinu jich neznal. Co se týkalo toho, proč za ním přišli, odpověď byla očividná.

Za pár dní se konečně roznesla zpráva o Kong Wenově zmizení.

Nejdříve si všichni starší a seniorové mysleli, že se musel někam vydat, ale ani po pár dalších dnech se ještě nevrátil. Jelikož neměli žádné informace, lidé začali mít pocit, že na tom bylo něco špatně. A tak vyslali lidi, aby po něm pátrali. Ale výsledkem samozřejmě bylo, že nic nenašli.

You XiaoMo se doslechl, že za posledních pár dní jeho seniorové pátrali po Kong Wenovi.

Protože se You XiaoMo bál, že na to lidé přijdou, skryl se ve svém pokoji a odmítal na krok vyjít ven.

Ling Xiao ho chtěl několikrát vzít ven, ale You XiaoMo pevně trval na tom, že zůstane v posteli, a odmítal odejít. Ling Xiao ho nemohl násilím vynést ven, jinak by řval jako vlk. A tak se toho samého dne Ling Xiao přestěhoval do You XiaoMoa pokoje. Postel byla malá, a tak Zhou Peng navrhl, aby si přinesli větší, ale Ling Xiao odmítl.

Menší postel se mu zamlouvala víc než velká postel, protože You XiaoMo neměl kam se skrýt. A v noci se mu automaticky přetočil do náručí.

Dalšího dne tento malý domek přivítal nezvané hosty.
--------------------------------------------

~ Jaké nezvané hosty, to se dozvíme zase příště. Samozřejmě vám nic nebrání v hádání! ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>