LMW - kapitola 201

Kapitola 201 – Odhodlání

Kvůli té jedné větě všichni zmlkli.

Po chvilce vzduch znovu rozčísl Tang Fanův řev: „Co jsi Tang Zhenovi provedl?”

Ling Xiao se zasmál a pomalu řekl: „Nic moc, jen jsem ho zabil, to je celé.”

Tang Zhen byl pravděpodobně stejně silný jako Tang Fan, tedy kultivátor Královského řádu, ale pro tohoto muže to bylo jen „nic moc”. Ta slova byla až příliš arogantní a všichni věděli, že tato arogance měla svůj základ.

Tang Fan na něj naštvaně zahlížel. „Ty ses vlastně opovážil zabít Tang Zhena! Za to zaplatíš vlastním životem!”

Než vůbec vyřkl poslední slovo, jeho silueta už zmizela z místa, kde stál; celé tělo mu obklopovala vražedná aura. Svolal veškerou svou duchovní energii a zaútočil na Ling Xiaa. Oči měl z hněvu podlité krví a naprosto ignoroval tu mezeru v síle mezi sebou a svým protivníkem.

Zrovna když se měl užuž přiblížit, Ling Xiao konečně začal konat. Dokonce i You XiaoMo pod jeho paží se trochu pohnul.

Vzdálenost mezi nimi byl jenom jeden krok a i tentokrát mu Ling Xiao proklouzl.

Tang Fanovi se zúžily zorničky, nemohl tomu uvěřit! Jeho rychlost už dosáhla maxima, neboť trénoval duševní techniky určené na rychlost. Dokonce i kdyby byl protivník o jednu nebo dvě hvězdy výš než on, stejně by bylo nemožné, aby jeho útoku unikl. Nemohl si pomoct a v mysli pocítil pocit absurdnosti.

Vzpomínal si, že Ling Xiao vstoupil do Rajské říše...

Ani tu myšlenku ještě nedomyslel a vedle jeho ucha už mu zněl Ling Xiaoův lhostejný, mírně pohrdlivý hlas, co se mírně smál. „Tang Fane, uznávám, že jsi velmi nadaný génius, za méně než tisíc let ses dostal na Královský řád. Takový talent je vskutku rarita, na kterou se narazí jen zřídka. Ale bohužel jsi až příliš hřešil. Osud už nestojí při tobě, v tomto životě je ti určeno skončit žalostně!”

Les WanE za horou sekty TianXin bylo to místo, kde Tang Fan páchal nepravosti.

Miliony lidských kostlivců. Emoce žalu už dávno zaplnily oblohu.

Dneska nastal den, kdy Tang Fan musel splatit svůj dluh.

Ling Xiao domluvil a aplikoval k Tang Fanovi nevyhnutelnou sílu dlaně.

Podél jeho ruky se objevily dva plameny, jeden fialový a jeden rudý, a letěly po směru dlaně do Tang Fanova těla. Ty žhnoucí plameny mu v mžiku sežehly všechny důležité energetické cesty i maso.

Ten plamen byl tak mocný, že dokonce ani Tang Fan, o kterém bylo známo, že je silný kultivátor, si nemohl pomoct a zoufale ječel. Ten jeho hlas byl plný utrpení, davu pod nimi to stačilo jen slyšet a tuhla jim krev v žilách.

Všichni tam zhrozeně stáli a sledovali, jak bezduchý Tang Fan spadl z nebe; bum a ztěžka dopadl na zem.

Osud velmistra sekty měl tak strašlivý konec, vážně to byla odplata!

„Velmistře!” křičeli Tang Fanovi pomahači.

Ti lidé se evidentně nebáli smrti, ale byli i tací, co se příliš děsili vyřknout jediné slůvko.

Ling Xiao se podíval po zdroji toho hlasu; bylo tam pár nervózních tváří a bylo tam pár, co se snažily splynout s davem. Bohužel tam bylo pár známých lidí, co k němu dřív chovali zášť.

Když mistr Xiao Long a jeho učedníci viděli, že se na ně Ling Xiao díval, nemohli si pomoct a proklínali ty, co předtím volali na Tang Fana.

Když si lidé mysleli, že válka skončila, přes náměstí se najednou prohnalo svištění větru. Když ten člověk dorazil do svého cíle, někteří lidé ho poznali a vydali ze sebe „eek”.

Ten člověk byl Zhou Peng, kterého předtím uvěznili.

Zhou Peng ignoroval pohledy lidí a hodil někoho Tang Fanovým směrem.

Tang Fan v této chvíli ještě nebyl mrtvý, a tak když se chtěl podívat, kdo to byl, oči se mu bezděky zúžily.

Nebyl to nikdo jiný než jeho mladší bratr Tang Zhen; už podle vzhledu bylo každému jasné, že měli podobné rysy, ale Tang Zhen vypadal, jako kdyby mu oči skoro vypadly z důlků. Skoro jako kdyby viděl pravé peklo, ačkoli jeho dech se už dávno zastavil.

Tang Fanovi se z hrdla vydralo podivné zahihňání, po chvilce ze sebe konečně vyplivl jednu větu: „Ta věc je hotová, nikdo z vás... nemůže uniknout, chci vás všechny... do jednoho pohřbít!”

Jakmile tu větu dořekl, i jeho dech se naprosto vytratil.

Velmistr sekty TianXin jménem Tang Fan, co vedl tak prestižní život, byl nyní prostě jen tak mrtvý!

Všichni se dívali jeden na druhého, nedokázali pochopit, co ta jeho poslední slova znamenala. Nemohli si pomoct a vzhlédli nahoru na oblohu na Ling Xiaa.

Ale Ling Xiao jasně věděl, co tím Tang Fan myslel; nakrčil čelo a otočil se na Zhou Penga. „Než jsi sem přišel, jak moc ta věc pokročila?”

Původně chtěl Ling Xiao tu věc zničit, než sem přišel, ale You XiaoMo byl nečekaně v nebezpečí. A tak neměl na výběr a musel to tam nechat a přijít rovnou sem ho zachránit.

Zhou Peng řekl: „Situace zrovna teď není dobrá... ten starý muž řekl, že ta věc vejde na svět ani ne za hodinu.”

„Takže pořád zbývá hodina, to by neměl být...” To poslední slovo „problém” mu ještě ani nevyšlo z úst, když se Ling Xiaoův výraz najednou změnil.

Zostra se podíval k zadnímu úpatí hory TianXin. You XiaoMo si také všiml, že se mu výraz změnil, následoval jeho pohled, ech, vůbec nic!

You XiaoMo se honem zeptal: „Co se stalo?”

Ling Xiao: „Ta věc se blíží.”

You XiaoMo zašeptal: „Jaká věc?”

Ling Xiao sklonil hlavu a zasmál se. „Hádej?”

You XiaoMo: „...”

Jakmile domluvil, země najednou zavibrovala a začala bručet jako při zemětřesení, ale bylo to intenzivnější než normální zemětřesení. Zpod jejich nohou byl slyšet dech. Výrazy všech kultivátorů na náměstí se najednou změnily. Očividně si i oni všimli, že pod nimi něco bylo. A všichni naráz rychle vyletěli na nebe a pak se podívali dolů k zemi.

Po chvilce se zdálo, že něco narazilo do masivního dláždění náměstí, buch buch, jako kdyby to udeřilo přímo do srdcí všech. Celá oblast byla naprosto tichá, jedinou výjimkou byl ten zvuk. Po nějaké době ta věc konečně ztichla, ale dav nedokázal zachovat klid a místo toho začal ještě víc panikařit.

Za pár sekund se ozvalo hlasité bum a z podzemí divoce vyrazila obrovská vlna plamenů. Ta plamenná vlna vypadala jako velký ohnivý pilíř, bylo to dokonce větší než ty Ling Xiaovy plameny předtím.

Ten oheň dál zuřivě sršel ven. Nikdo na náměstí nečekal, že by takový pohyb způsobil tak hlasitý náraz. Vlna ohně zasáhla ty, co nedokázali včas uhnout. Ti silnější akorát vyplivli trochu krve a pak rychle utekli. Ty slabší ten oheň přímo pohltil. Na krátko byly jeden po druhém slyšet zvuky agónie.

Ling Xiao letěl nedaleko hranice náměstí, měl být mimo cílovou zónu. Ale zdálo se, že ta věc měla spadeno na něj. Pod nohama měl střed té ohnivé vlny. Ten oheň se znovu vzedmul a v mžiku pohltil jak Ling Xiaa, tak You XiaoMo, kterého měl pod paží.

Tento oheň proti Ling Xiaovi, co se narodil s ohněm v nitru, evidentně nic nezmohl. Nedokázal mu spálit ani pramen vlasů. A You XiaoMo, kterého měl pod paží, byl v ještě větším bezpečí.

Ling Xiao pohladil You XiaoMoa po vlasech a pak ho políbil na čelo. You XiaoMoa jeho počínání překvapilo, ale než vůbec vzhlédl, Ling Xiao už ho bez svolení poslal do své dimenze. Kdyby to neudělal, obával se, že by ho You XiaoMo zdržoval.

Když Ling Xiao poslal You XiaoMoa pryč, shlédl na tu ohnivou jámu. Mírně přitom přimhouřil oči.

Na dně jámy byl netvor, co měl tělo utvořené z velmi husté krve, co byla vybroušená z krve a kostí tisíce lidí. Tento netvor se nedal nazývat démonickým zvířetem, protože ani nemělo tvář. A přesto byly jeho negativní emoce extrémně intenzivní.

Takového netvora to lákalo k síle druhých. Čím byl člověk mocnější, tím víc ho to k němu lákalo.

Pravděpodobně si byl vědom, že Ling Xiao byl mezi všemi nejsilnější, a proto ho dál pronásledoval.

Ling Xiao si pomyslel, že dorazil tak akorát, že mu ušetřil námahu, když by se ho snažil sám vyhledat.

Ling Xiao se na chvilku odmlčel a pak jeho tělo vyrazilo svižně jako ostrý šíp a vletělo přímo do ohnivé vlny.

Zároveň s tím se zdálo, že se ten oheň neustále hnal do jeho těla. A pak ho to neustále přetvářelo na titěrnou energii a brzy se ta velká ohnivá vlna o polovinu zmenšila.

Zdálo se, že ten netvor cítil hrozbu, co Ling Xiao představoval. Vydal ze sebe zvuk, jako kdyby ho to vyděsilo; okamžitě se otočil zpět, aby se schoval v zemi, ale copak by ho Ling Xiao nechal uniknout? Odpověď zněla ne!

Ling Xiao ho téměř v mžiku dohnal. Z těla netvora neustále sálal hutný pach krve a kudy ten pach prošel, tam po sobě zanechal atmosféru jako v pekle.

Ling Xiao tuto scénu také viděl a už nedokázal udržet úsměv na tváři. Ať už byl naštvaný nebo pokrytec, teď na jeho bezvýrazné tváři zůstalo jenom mrazení, co mrazilo až do morku kostí. Ling Xiao se podíval na toho netvora, pak pomalu zvedl pravou ruku a tam na jeho dlani byla černá kulatá značka...

Někdy se člověk stejně mohl stát lovcem, i když jím nebyl.

A jak plynul čas, dokonce i lovci se stanou kořistí!

Jídlem tohoto netvora byli kultivátoři, ale pokud by se jejich pozice obrátila, mohl se také stát kořistí kultivátora.

Otřesy v zemi brzy ustaly. Všichni viděli akorát to, že ten vířící oheň konečně ustoupil tam, kde se zrodil. Vypařil se jako pára nad hrncem, jako kdyby celá ta scéna předtím byla jen iluze. Jediné, co na zemi zůstalo, byla velká černá jáma.

Ale lidé s bystrýma očima si rychle všimli, že Ling Xiao zmizel. Když si pomysleli, že se mu něco muselo stát, najednou z díry něco pomalu vylezlo. Jedno to bylo vysoké a druhé malé. Počkat... zdálo se, že výraz toho vysokého chlápka byl trochu divný. Na tváři měl nepatrnou značku, vypadalo to jako od zubů.

Ti dva byli Ling Xiao a You XiaoMo.

Poté, co Ling Xiao vyřídil toho netvora, vytáhl You XiaoMoa ze své dimenze.

You XiaoMo neřekl ani slovo, jen vycenil zuby a kousl ho.
--------------------------------------------

~ Tak celá ta tragédie skončila, ještě než jsme si vůbec uvědomili, co to bylo zač. Bratři Tangové mrtví, sekta TianXin bez vůdce. No, Ling Xiao má co napravovat. Anebo se na to celé vybodne a prostě zdrhne s YXMem někam jinam, aby to rozvrátil i tam! ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>