Kapitola 355 – Všichni s vlastním pokoutným motivem
Než You XiaoMo a Ling Xiao dorazili, Xiao Hei a ostatní už z větší části vyhladili stráže u jezera. Zbývající celkem silné strážce snadno zničil Ling Xiao. Ten pramen nebyl moc velký, asi jen třetina velikosti jezera, co měl You XiaoMo v dimenzi. Břeh bylo vidět a ve vodě se vznášelo několik mrtvol. Po chvilce se ty mrtvoly potopily do pramene.
„Vyslechl jsem strážného. Řekl, že Azurový mořský drak často chodíval dolů, ale ne aby se koupal v termálním prameni, ale aby se ponořil do mořsky modré jezerní vody. Často vycházel až tak po dvaceti hodinách. Pokaždé působil, že byl kvůli něčemu vzrušený,” nahlásil XiaoHei metodicky. You XiaoMo cítil, jak mu cukalo v koutcích. Pche, jen si zkus mluvit s tímhle výrazem na Ling Xiaa, pokud si troufneš. Nešikanuj slabší lidi.
XiaoHei pak řekl: „Pane, půjdeš tam dolů s šéfem?”
Ling Xiao řekl: „Jo, půjdeme dolů a prvně se podíváme. Vy na nás můžete počkat v okolí nebo můžete jít za SheQiuem. To je na vás. Pokud se něco pokazí, okamžitě odejděte z ostrova. Nechci, abych vás později musel zachraňovat.” You XiaoMo si myslel, že Ling Xiao bude chtít jít dolů sám a užuž chtěl promluvit.
XiaoHei vytáhl perlu a předal jim ji. „Tuhle Voděvzdornou perlu jsme našli u stráží. Voděvzdorná perla vydrží čtyři hodiny. Ale našli jsme jenom jednu.” Získat jednu byla už tak dobrá kořist. You XiaoMo si ji hned vzal. Ve vodě se moc dobře necítil. Když poslali XiaoHeie a ostatní pryč, ponořil se spolu s Ling Xiaoem do jezera.
Když se ponořili, měl pocit, že byli mnohem blíž tomu místu, kde se střetávaly ty dva druhy vody. Ale jak řekl ten tlustý starý muž, byla tam celkem hloubka. Do mořsky modré vody se dostali, až když uplavali zhruba 500 metrů.
Tady viděli, co se dělo tam dole. You XiaoMo okamžitě vytáhl Voděvzdornou perlu. Voděvzdorná perla byl bílý předmět podobný mramoru. Když se použila, vytvořila kolem uživatele kouli metr v průměru a zadržovala vodu vně. Ale po čtyřech hodinách ten účinek zmizí.
Zároveň s tím k ostrovu jeden po druhém přicházeli ostatní. Ale někteří skočili Azurovému mořskému drakovi na ten jeho trik a mysleli si, že Živelná esence je na Plamenném ostrově, a tak bojovali v intenzivní bitvě s lidmi na Plamenném ostrově. Když dorazila víla Fu Rong a ti další dva, skryté hlídky na Azurovém ostrově už odešly a samotný Azurový ostrov byl zničený. Azurový mořský drak a Hei Tian někam zmizeli, aby si to tam rozdali v boji. Těm třem se bez překážek podařilo dorazit do svého cíle.
„Vílo Fu Rong, jsi si jistá, že to je v tom prameni?” Po cestě nikoho neviděli, ale bylo tu mnoho mrtvol, takže si Fei Xie nemohl pomoct a vyjádřil své pochyby.
Azurový mořský drak byl nesmírně obezřetný; vážně by bez starosti odešel z Azurového ostrova?
Víla Fu Rong řekla: „Jsem si jistá. Jeden ze stráží u pramene je milenec jedné mé učenky. Azurový mořský drak si toho pramene nezměrně cení, takže tu je vysoká šance, že to je vstup k té zemské žíle.”
„Jakmile se tam dostaneme, budeme vědět, jestli to je v prameni nebo ne,” řekl starší Hei Yun tichým hlasem.
Fei Xie také věděl, že to byl jediný způsob, jak si to potvrdit, a tak se ti tři bez zastávky řítili k jezeru. Ačkoli se oni dostali ke zdroji této informace, bylo těžké s jistotou říct, že o tom nikdo jiný nevěděl, a tak museli kout, dokud bylo železo žhavé. Ale když dorazili k prameni, všude kolem viděli rozeseté padlé stráže. Bylo očividné, že to nebylo přirozené.
Víla Fu Rong našla mezi těmi strážemi milence své učednice, ale bohužel už byl nějakou dobu mrtvý. Nebylo divu, že ho předtím nedokázala kontaktovat. Při pohledu na jeho tělo se víle Fu Rong nepatrně zúžily zorničky, zapomněla na svou vyrovnanost a zařvala: „Mohl se sem někdo dostat ještě před námi?”
Vždycky si myslela, že se k prameni dostanou jako první. I když by byli ostatní chytří, nedokázali by si to propojit až k prameni. Tedy pokud nebyli jako ona a už dávno na Azurový ostrov neposlali lidi, aby to tam prozkoumali.
Fei Xie nespokojeně řekl: „Vílo Fu Rong, copak jsi neřekla, že se o tajemství pramene dozvíme jako první? Proč byl někdo ještě rychlejší než my?”
Víla Fu Rong si chladně odfrkla: „Jak to mám vědět? Nebylo to zaručené tajemství. Kdo ví? Možná že Čtyři velké klany a akademie DaoXin už měli své plány stejně jako my.”
„Teď bychom měli dát prioritu tomu, abychom rychle sešli dolů a zabránili tomu, aby Živelná esence padla do rukou komukoli, kdo tam dole je. Nevíme, kdo to je, takže pokud tuhle šanci promarníme, bude těžké tu osobu najít.” V hlase staršího Hei Yuna zněl náznak netrpělivosti. Už nedokázal zůstat dál v klidu.
V očích víly Fu Rong a Fei Xiea se ukázal záblesk pochyb. Hei Yuna považovali za záhadného a nečitelného. Nikdo nikdy nevěděl, co si myslel, a nikdy nepřišel o svůj klid. Tohle bylo poprvé, co v jeho hlase zaslechli netrpělivost. Ačkoli spolupracovali, když přišlo na něco, co mělo vliv na jejich vlastní zisky, neexistovalo nic jako bezvýhradná spolupráce. Všichni měli potají své vlastní pokoutné motivy.
Ti tři se ponořili do pramene. Už dávno si vyzjistili situaci v Pramenném jezeře a připravili si dostatek Voděvzdorných perel. Aby toho neznámého před nimi dohnali, co možná nejvíc zrychlili. Ani ne za dvě minuty, co se potopili, do vody tiše vklouzla i postava, co je sem následovala.
Zlovolně se smála: „To je ale nečekaný zisk, dneska při mně určitě stojí sám bůh. Jen počkejte, až získám Živelnou esenci, pak zesílím a už se nebudu bát, že mě ta osoba porazí.”
Po pár sekundách se mu v uchu ozval varovný hlas: „Dávej pozor, ať na tebe nepřijdou.”
„Já vím.”
You XiaoMo a Ling Xiao se na dně oceánu drželi mořských proudů a ponořili se do hloubky dvacet tisíc metrů pod mořem. Nebylo tu žádné slunce, jenom naprostá temnota. A tehdy se konečně dostali na dno a podařilo se jim ucítit přítomnost zemské žíly. Tlak v hloubce dvaceti tisíc metrů byl tak velký, že to stačilo, aby to člověku vymáčklo z těla orgány. Bylo dobře, že měli Voděvzdornou perlu. Takhle je nemohla voda promočit a pomáhalo jim to s tím tlakem.
Jak se You XiaoMo rozhlížel po té mrtvé temnotě v okolí, bezděky se zachvěl a ucítil, jak mu na pažích naskákala husí kůže.
„Přijde mi to vážně děsivé!” You XiaoMo se ještě víc zabořil Ling Xiaovi do náručí. V této hloubce už ani neviděli žádné mořské démonické zvíře. Démonická zvířata nízkého řádu nedokázala ustát ten tlak a nedostatek slunečního světla. A ani démonická zvířata vysokého řádu to nechtěla snášet.
„Jak se dalo čekat, tato zemská žíla byla vážně skrytá celkem hluboko. Není divu, že ji nikdo neobjevil. Kopat do hloubky dvacet tisíc metrů pod mořem není nic snadného,” zvolal Ling Xiao. Nebylo divu, že Azurový mořský drak navzdory svému úsilí nic nezmohl. Pro něj samotného muselo být vskutku nesmírně těžké najít tu Živelnou esenci, co byla skrytá na samém dnu oceánu.
„Co budeme dělat teď?” zeptal se You XiaoMo.
„Nejdřív najdeme vstup,” odpověděl Ling Xiao. Na tu zemskou žílu se přišlo, protože tu byl někde otvor, kterým unikala duchovní energie. Pokud ten otvor najdou, nebudou si muset dělat vlastní. Muselo se poznamenat, že zemská žíla byla prostě celek. Pokud si člověk nedával pozor, mohl omylem způsobit, že z ní rapidně odteče duchovní energie a že se změní samotná struktura zemské žíly. Nejhorší možný výsledek byl, že by celá zemská žíla odumřela. A tím by se změnila i Živelná esence. Kdyby unikla do Nekonečného moře, bylo by nesmírně těžké ji znovu najít.
Ling Xiao řekl: „Zkus vytlačit svou duševní sílu před sebe a použij ji na vycítění, co tam je.”
You XiaoMo chvíli váhal, pak přikývl. „Dobře.”
Vytlačit duševní sílu bylo mnohem snazší než ji vrstvit kolem vlastního těla, ale když to jednou vyzkoušel, věděl, že to nebylo tak snadné, jak se zdálo. Tlak vody ve 20 tisíci metrech hloubky kladl tlak i na jeho duševní sílu, jako kdyby na ní měl závaží. Bylo dobře, že ten tlak nebyl příliš velký, a tak si na to You XiaoMo rychle zvykl. Tento pocit mu nebyl cizí, protože už to zakusil v Gravitační hoře. Duševní síla mága 8. řádu nebylo něco, nad čím by se člověk mohl pošklebovat. Poté, co se stal mágem 8. řádu, neměl šanci otestovat limity své duševní síly, ale teď k tomu měl skvělou šanci.
Tenká duševní síla se rozšířila vpřed jako pavučina. Cítil to ticho oceánského dna, kvůli kterému mu vstávaly vlasy na hlavě, a několikrát svou duševní sílu téměř stáhl zpět. Teprve až ve vzdálenosti dvou tisíc metrů mu přišlo něco jinak; jeho duševní síla narazila na malý hrbolek. Jeho duševní sílu přilákala intenzivní duchovní energie.
„Našel jsem to!” You XiaoMo hned stáhl svou duševní sílu a potěšeně vykřikl. Dva tisíce metrů nebylo daleko a na tom místě našli malý kamenný pahorek, co byl dvacet metrů vysoký a deset metrů široký. Rostlo na něm něco zeleného a chlupatého a na první pohled to vypadalo trochu nechutně.
Bylo tu velmi tmavo, ale s jejich schopnostmi dokázali jasně prohlédnout prostředí v okruhu pár stovek metrů. Ten kamenný kopeček byl puklý a když se k němu přiblížili, cítili, jak z něj unikala duchovní energie. Bylo to více než dvakrát hustší než na akademii DaoXin... Ling Xiao se najednou zamračil. Tato duchovní energie mu přišla podivná.
You XiaoMo se vzrušeně zeptal: „A co budeme dělat teď?”
Ling Xiao řekl: „Ze dna moře nedokážeme vypočítat pozici Živelné esence, takže tu můžeme akorát udeřit.”
Hodlali jít dovnitř? To snad ne! You XiaoMo se podíval na tu puklinu, co byla asi stejně široká jako jeho dlaň. Vážně se tam vmáčknou?
--------------------------------------------
~ No jasně, propasírují se dovnitř a budou hledat Živelnou esenci... ~
Děkuji! Hned jdu zjistit jak jim to pasírování půjde.😆👍
OdpovědětVymazat