Jablko Pokušení: LMW - kapitola 271

Kapitola 271 – Rozštěpené osobnosti

You XiaoMo zvedl hlavu a otočil se na toho staříka. Ten měl oči stále zavřené a nehnul ani brvou. Akorát z kotle se občas ozývalo „puchi, puchi”. Zdálo se, že ten pocit, co zrovna teď zakusil, byla jenom iluze.

Ale než měl čas o tom vůbec přemýšlet, pohyby z kotle byly větší a větší. You XiaoMo cítil, jak z kotle sálala nesmírně velká energie. A jako neviditelná ruka ho to okamžitě odpálilo metr od kotle.

You XiaoMo na to udiveně zíral očima doširoka rozevřenýma.

Teď si byl jistý, že ten stařík vyráběl pilulky.

Tato metoda výroby pilulek mu rozšířila obzory. Kdo by si pomyslel, že se pilulky daly vyrábět takhle?

Po nějaké době stařík najednou otevřel oči a zaječel: „Zhutnit!”

Po tomto výkřiku z kotle najednou zaznělo cinknutí. Náhlou rychlostí, díky které to bylo vidět pouhým okem, se veškerá duchovní energie ve Výrobní síni nahnala do kotle, jako kdyby uvnitř bylo silné vákuum. Kvůli tomu rychlému vstřebávání se z duchovní energie utvořil velký vír.

To trvalo téměř celou hodinu, než se rychlost vstřebávání duchovní energie do kotle stabilizovala, až se nakonec zastavila.

You XiaoMo cítil, jak to kolísání energie z kotle postupně vyprchávalo. Přímo před očima mu z kotle vyletěla jasně zlatá a oslňující magická pilulka. Zdálo se, jako kdyby jí narostly oči, a rozletěla se přímo ke dveřím.

„Chceš odejít? Pojď zpět sem!”

Stařík se ušklíbl a magická pilulka se pohnula, jako kdyby narazila do smotku bavlny. Odrazila se zpět a spadla staříkovi přímo do ruky. Jakmile mu dopadla do ruky, už se nijak dál nepohnula a tiše mu ležela v dlani.

You XiaoMoa to omráčilo. Tohle bylo poprvé, co vlastně viděl, že se magická pilulka pokusila uletět.

Stařík se na něj letmo podíval a najednou mu to vysvětlil: „Toto je magická pilulka 8. řádu Fénixová pilulka. Osoba, co tuto pilulku zkonzumuje, se může vrátit zpět z kritického bodu mezi životem a smrtí a nemá to žádné vedlejší účinky. Když má dotyčný štěstí, dokonce může této příležitosti využít a pokročit na další řád. Toto je magická pilulka, co je cennější než Pilulka oživení.”

You XiaoMo nasucho polkl. Když si pomyslel, že ta pilulka byla tak úžasná. „Mistře, proč se zrovna teď pokusila uletět?”

Stařík lhostejně odpověděl: „Největším rozdílem mezi magickými pilulkami středního a vysokého řádu je to, že pilulky vysokého řádu mají inteligenci. Uniknou, jen co se dostanou z kotlíku. A proto než se pustíš do výroby magických pilulek vysokého levelu, musíš se připravit.”

You XiaoMo řekl: „Mistře, pokud bude řád magické pilulky vyšší, je vyšší i inteligence?”

Pohled staříka najednou zvážněl. „Ty hlupáku, to nevíš ani tohle? Jak se normálně učíš?”

You XiaoMo si promnul nos. „Učím se prostě jen tak.”

Stařík odpověděl: „Viděl jsi to zrovna teď jasně?”

You XiaoMo: „Co jsem viděl jasně?”

Stařík se najednou nespokojeně zamračil a silně ho kritizoval: „To jsi šel ven a zapomněl sis vzít oči?!”

You XiaoMo: „......Nemusím si je brát. Následují mě samy od sebe.”

Stařík: „......”

You XiaoMo měl silný pocit, že na tomto staříkovi bylo něco podezřelého. „Mistře, to jsi vyrobil tolik pilulek, až z toho vznikl problém tady?” You XiaoMo si ukázal na hlavu.

Stařík: „......”

You XiaoMo ho obešel kolem dokola a pak v šoku a najednou ukázal staříkovi prstem do tváře. „Mistře, neříkej mi... že máš vážně rozštěpenou osobnost?” To bylo jediné vysvětlení toho jeho podivného chování.

Stařík trhl hlavou vzhůru. Věnoval You XiaoMovi smrtící pohled a litě mu vyhrožoval: „Pokud se o tom jen hláskou zmíníš někde venku, dávej si pozor, aby ses neocitl mrtvý někde ve škarpě.”

Tato věta jasně uznala You XiaoMova slova.

You XiaoMo: „... ...Mistře, takže máš vážně rozštěpenou osobnost.”

Ani nijak neurčil, že byl měl ten stařík vážně rozštěpenou osobnost. To jen tak odhadl.

Stařík: „... ...”

Když si You XiaoMo potvrdil, že ten stařík měl vážně rozštěpenou osobnost, podnítilo to jeho zájem. „Mistře, mistře, kdy jsi zjistil, že máš rozštěpenou osobnost? Rozštěpená osobnost znamená kolik osobností? Dvě? Tři? Čtyři?”

„Zmlkni!” zařval stařík a byl celý rozlícený vzteky.

You XiaoMo okamžitě zavřel pusu, neboť cítil, jak ze staříka sálala vražednost. Zdálo se, že ta osobnost před ním měla stejně prchlivou povahu jako ta ze včerejška. Ale tato osobnost byla evidentně výbušnější než ta včerejší a často mluvila jen o „zabít, zabít, zabít”.

Stařík řekl: „Možná tě přijal za svého učedníka. Ale pokud chceš být mým učedníkem, musíš podat výkon k mé spokojenosti. Jinak mi ani nezáleží na tom, jestli jsi jeho učedník, a kdykoli se tě zbavím. Jasné?”

You XiaoMo: „... ...Jasné.”

Teprve když ten stařík zaslechl tohle, spokojeně trochu kývl. „Velmi dobře, teď máš hodinu na to, abys uklidil Výrobní síň. Až to doděláš, vyhledej mě ve vedlejší místnosti.” Když domluvil, švihl rukávem a odešel.

You XiaoMo sledoval jeho záda a semkl rty. Tak nějak měl pocit, že spadl do jámy lvové.

Při pohledu na Výrobní síň, kde teď byl kvůli tomu pohybu energie strašlivý nepořádek, mu poklesla ramena. I kdyby tento pocit popsal frází „z nebe rovnou do pekla”, nijak by nepřeháněl!

Kdyby to bylo včera, You XiaoMo by pravděpodobně chvíli vzdoroval.

Ale když spatřil, jak ten stařík vyráběl pilulky, něco si uvědomil.

Samostudium mu vážně omezovalo rozhled. Některé věci se nedaly najít v knihách. Nebylo divu, že ti mágové vynaložili veškeré prostředky na to, aby si našli dobrého mistra.

A tak aby se You XiaoMo mohl naučit schopnosti toho staříka, pečlivě v síni uklidil.

Jelikož si často uklízel ve vlastním pokoji, nebylo mu třeba ani hodiny a měl hotovo. Když šel vyhledat staříka, z té vymezené hodiny mu pořád zbývaly dvě nebo tři minuty.

Toho dne se You XiaoMovi nepodařilo naučit techniky staříka. Místo toho mu celý den rozkazoval k práci.

Nejdřív byl úklid Výrobní síně, pak studovny. Pak ložnice a pak zalévání magických bylin a tak dále a tak dále. Měl kvůli tomu pocit, jako kdyby sem přišel vykonávat domácí práce. Teprve když mělo slunce co nevidět zapadnout, ho stařík konečně propustil.

„Teď můžeš jít, zítra přijď zase.” Stařík mávl rukou a bez jakéhokoli zdráhání ho odehnal.

„... ...” Jak si jen You XiaoMo přál, aby se zjevil ten včerejší stařík. Ačkoli i ten byl výbušný, přinejmenším by se k němu nechoval takhle.

Celý den otročil a nakonec ho vykopl. Ani se mu nepoštěstilo něco naučit.

Při odchodu ze staříkovy rezidence se You XiaoMo cítil nesmírně deprimovaně. Ale nemyslel si, že po cestě zpět narazí na známého.

Po tom incidentu v Pavilónu tréninku technik Teng ZiXin vůbec nevídal. Kdo by si pomyslel, že se znovu setkají na cestě. A při pohledu na to, kam šla, se zdálo, že mířila na jeden z těch dvorů, z kterého zrovna vyšel.

Když Teng ZiXin spatřila You XiaoMoa, výraz se jí mírně změnil.

You XiaoMo tu změnu ve výrazu zahlédl a najednou se mu na tváři ukázal náznak úsměvu. „Kultivační neteři Teng, jak se ti daří?”

Teng ZiXin se zkroutila tvář. Předtím nevěděla, že You XiaoMo přijal za svého mistra jejího kultivačního dědečka. Její mistr jí o tom řekl teprve včera, když se vrátil. Její mistr věděl, že měla vůči You XiaoMovi malou zášť, a tak jí řekl, aby se mu neprotivila, dokud to nebyla úplně ta poslední možnost. Ale čím víc to zdůrazňoval, tím víc se jí to protivilo.

Jak Teng ZiXin zaslechla tu You XiaoMovu větu, zahlížela na něj. Pak ho okamžitě začala ignorovat a jala se k odchodu.

You XiaoMo ji nezastavil a akorát odměřeně řekl: „Před pár dny mi mistr řekl, že učedník mého prvního seniora je velmi zdvořilý. Vypadá to, že co mistr ví, se od pravdy trochu liší.”

Jakmile to řekl, Teng ZiXin celá ztuhla.

You XiaoMo viděl, že jí tvář celá potemněla hněvem, a najednou se cítil šťastněji.

Věděl, že při té své pýše Teng ZiXin nikdy hlavu neskloní. Jelikož nikam nespěchal, řekl: „Nečekal jsem, že budeš zdvořilá, ale měla by sis pamatovat, že jsme se domluvili na tom duelu za půl roku.”

„Kultivační strýčku You, za půl roku zařídím, že toho budeš litovat,” vyplivla Ten ZiXin jedno slovo po druhém a zahlížela na něj.

„To uvidíme,” řekl You XiaoMo, zatímco si zachovával to své impozantní chování.

Pak se ti dva naráz otočili.

Jeden se vrátil do svého pavilónu a druhý šel za svým kultivačním dědečkem.

Když se You XiaoMo vrátil do pavilónu, zjistil, že se Ling Xiao už vrátil a prodal všechny magické byliny a pilulky. Ling Xiaa trochu překvapilo, když spatřil, jak byl You XiaoMo sklíčený. „To tě okradli?”

You XiaoMovi zacukalo v ústech. „Je to ještě horší.”

Pak Ling Xiaovi řekl o tom, jak měl ten stařík rozštěpenou osobnost a jak mu celý den rozkazoval dělat domácí práce. Ačkoli ho trochu utěšilo, že po cestě zpět popíchl Teng ZiXin, ale nestačilo to na to, aby to vymýtilo tu melancholii v jeho nitru.

„Nehádal bych, že ten stařík má rozštěpenou osobnost. Jak zajímavé!” řekl Ling Xiao a celý se rozzářil.

„Jdi někam, ty zajímavé.” You XiaoMo potřásl hlavou. S tou dnešní staříkovou osobností se nedalo tak dobře mluvit jako s tou včerejší, často ho nazýval hlupákem. Rozhodně byl ze stejného těsta jako Ling Xiao.

„Jen to vydrž. Ten stařík se také považuje za tvého mistra, určitě tě jednou začne učit.” Ling Xiao jeho myšlenky pravděpodobně odhadl.

You XiaoMo zamumlal: „Myslím, že to dělal naschvál.”

„Prostě si v budoucnu najdi příležitost mu to oplatit.” Ling Xiao vytáhl svou kartu a hodil ji You XiaoMovi. „Tohle jsou body, co jsem dneska vydělal. Převeď si je na svou kartu.”

Když You XiaoMo viděl body na kartě, konečně ho to ukonejšilo. Pak vytáhl rudou kartu, co mu dal Yan Fa. Svou dřívější černou kartu už vrátil profesorce Ning Jing. Každá karta v sobě měla informace o studentovi, a proto mohl mít člověk jenom jednu kartu. Jelikož měl rudou kartu, už nemohl používat tu černou.

--------------------------------------------

~ Rozštěpená osobnost tady není brána jako duševní choroba na slovo vzatá, ale spíš jako duševní zranění... ale k tomu se autorka ještě vrátí. To jen abyste YXMova mistra hned neodpisovali jako blázna. ~

~ Docela se divím, že YXM kvůli té své vyřídilce ještě nedostal do zubů. Ačkoli na to možná taky dojde. Nemůžou být přece všichni tak tolerantní a vyspělí. ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy