LMW - kapitola 171

Kapitola 171 – Nesoulad

Za svou nevyzpytatelnost si Ling Xiao přirozeně zasloužil Oscara. Neřekl „moje úsilí”, ale místo toho řekl „úsilí všech”. Pokud by se člověk podíval jen na to jedno místo a ušel mu celkový obrázek, bylo to prohnané. Takhle se pozornost všech bude přirozeně ubírat směrem „kvůli Lei Juově pochybení plán selhal”.

Lei Ju si uvědomil, že pohledy staršího Wanga a pár ostatních, co mu věnovali, začínaly být divné, a tak okamžitě pobouřeně zakřičel: „Vidím, že se jasně snažíš tohle použít jako výmluvu, jak změnit téma, takže si tu magickou bylinu 6. řádu můžeš nechat pro sebe.”

„Copak jsem neřekl, že jsem tu magickou bylinu nevykopal? A i kdybych ji vykopal, neznamená to, že patří mě?” zeptal se Ling Xiao lhostejně na oplátku.

„Konečně jsi ukázal svou pravou tvář. No ano, tu magickou bylinu jsi ukradl,” obvinil ho Lei Ju naštvaně.

You XiaoMo už to nedokázal déle snést. „Seniore Leii, to jsi řekl příliš. V té době jsme o tom jasně diskutovali. Vy chcete démonická zvířata. My chceme magickou bylinu. Ale nejenom že jsme kvůli tvé chybě nechytili Černého leoparda, dokonce ani nebylo dost času tu magickou bylinu vykopat. A teď tady seniora Linga obviňuješ, že si tu bylinu nechal pro sebe. Není to náhodou tak, že si myslíš, že vina není na tobě? Nebo se snažíš přesunout pozornost ostatních, aby nezpochybňovali tvé jednání?”

Proč měl pocit, že měl Lei Ju místo mozku kaši?

On sám nechal to démonické zvíře uniknout a teď jim chtěl ukrást jejich magickou bylinu. Bylo to neuvěřitelně hanebné. Nevěřil, že když to řekl tak jasně, že mu ostatní budou stále stranit.

Lei Ju byl tak zahanbený, až se vztekal. Rozzuřeně na něj křičel: „To máš právo tady mluvit? Pouhý titěrný mág a přesto se odvažuješ přerušit naši rozpravu?”

You XiaoMo nevinně pokrčil rameny. „Kdo po tobě chtěl, abys pořád omílal tu magickou bylinu? Dokonce i hlupák vidí, že se snažíš odvrátit pozornost a že se prostě neodvažuješ přijmout vinu za selhání plánu.” Podíval se na Lei Jua, jako kdyby chtěl říct, že to on tady byl ten zbabělec!

Lei Ju na něj zuřivě zahlížel a litě vyplivl jedno slovo: „Zmlkni!”

Ale jeho chování místo toho potvrdilo You XiaoMovo obvinění. Lei Ju byl tak nervózní, že obviňoval Ling Xiaa, protože na to vážně myslel. Neměl ani odvahu přijmout zodpovědnost. Takový člověk byl bezpochyby zbabělec!

Ačkoli nikdo nic neřekl, bylo jasné, že už všichni souhlasili s You XiaoMovými slovy.

„Dobrá, nebudeme se hádat kvůli maličkosti. Bez ohledu na to, čí to je vina, tahle záležitost je minulost, takže to znovu nenadnášejme. Pořád chceme dál hledat magické byliny a démonická zvířata.” Nakonec to byl znovu starší Wang, kdo to usmiřoval. Ačkoli se zdálo, že jeho slova byla pro dobro všech, také se to dalo brát jako zproštění viny z Lei Jua. Mazaným lidem stačil jeden pohled a věděli, že Lei Juovi stranil.

„Správně. Všichni jsme učedníci ze stejné sekty,” vložil se do toho okamžitě druhý starší.

Ling Xiao měl v očích spoustu pobavení, jak se po těch dvou podíval. „To není třeba. Rozejděme se. Nechci, aby se stalo znovu to samé. Nezískat magickou bylinu a stejně zaplatit vlastním životem.”

Lei Jua to okamžitě podnítilo: „Co se tím snažíš říct?”

Ling Xiao se zasmál a řekl: „Snažím se říct to, že bys to měl už pochopit. Nemám zájem pracovat s někým, kdo dokáže kdykoli otočit a někoho falešně obvinit. Nevěřím tvé povaze.”

„Juniore Line, to je trochu příliš. Předtím byl Lei Ju ledabylý, to je celé. Není třeba se dohadovat kvůli každé špetce,” řekl starší Wang se zamračením.

Ling Xiao pokrčil rameny. Upřel na něj svůj pohled plný pobavení a řekl: „Starší Wangu, až budeš chtít příště upřednostnit Lei Jua, nezapomeň to nedávat příliš najevo. Jinak tě budou ostatní učedníci podezírat, že nejsi čestný na to, abys byl nestranný.”

Ale pochybuju, že bude nějaké příště...

Tvář staršího Wanga potemněla. „Juniore Line, takhle mluvíš se svými staršími?”

Byl starší řádu Hvězdy sedmi hvězd, a přesto ho obviňoval spratek řádu Hvězdy dvou hvězd. Vážně si myslel, že byli stále v sektě TianXin? Rajská říše bylo místo, kde byla kritická síla.

Ling Xiao se jím neobtěžoval a přešel k You XiaoMovi. „Juniore, pojďme.”

You XiaoMo chtěl odejít už dávno. Měl pocit, že pravděpodobně začne mít problémy s dechem, pokud by s nimi zůstal ještě o sekundu déle. Když teď Ling Xiao konečně přemýšlel takhle, byl ještě nadšenější, že odejde.

„Počkej na mě, bratře Xiao. Taky chci jít s tebou.” Tang YunQi najednou vyrazila zezadu a jednou rukou popadla Ling Xiaa za paži. Přitom se nervózně a s očekáváním dívala na Ling Xiaa.

Ling Xiao odtáhl svou paži a zrovna chtěl promluvit, když se ozval Lei Juův hlas, z kterého doslova odkapával jed.

„Juniorko Tang, radím ti, abys ho nenásledovala. Se svoji silou řádu Hvězdy dvou hvězd to v Rajské říši nezvládne. Obávám se, že bude mrtvý, než vůbec najde jedinou magickou bylinu. Bude lepší, když půjdeš se starším Wangem. Přinejmenším dokáže zaručit, že budeš žít. Navíc Ling Xiao už má po boku parazita. Pokud dojde na nějaké nebezpečí, rozhodně se rozhodne zachránit toho parazita.”

Ling Xiao mu věnoval významný pohled, než promluvil na Tang YunQi: „Juniorko Tang, co Lei Ju řekl, není špatně. Nemám vysokou sílu. Pokud mě budeš následovat, nebudu tě moct zachránit před nebezpečím. A proto bys měla jít s nimi. Kdybys měla v Rajské říši zemřít, přece jen by stále museli po návratu čelit hněvu tvého otce. Takže se neodváží dopustit, aby se ti něco stalo. Neměla by ses bát a měla bys je následovat. Prostě buď jako Lei Ju a skryj se za starším Wangem. To zabere.”

To bude samozřejmě platit, jen pokud budou stále naživu.

Tan YunQi byla velmi blízko vedle něj, takže jasně viděla, jak se tvářil, když to řekl. Jeho lhostejnost, když mluvil o jejím životě a obzvláště když mluvil o její „smrti”. Ten úsměv na jeho rtech se zdál velmi upřímný.

Tang YunQi v šoku pustila jeho ruku a hloupě zírala, jak odešel s You XiaoMoem. Jak mohl být senior Xiao tak strašlivý? Ten výraz – vážně to byl výraz bratra Xiaa?

Lei Ju byl sám se sebou původně velmi spokojený, ale když slyšel tu poslední větu, pokroutila se mu celá tvář.

Zatracený Lin Xiao, pořád byl tak vzdorný, i když měl smrt tak blízko. Nemůžu se dočkat, až zjistím, jestli od teď za měsíc dokážeš vyjít z Rajské říše.

You XiaoMo celou dobu nedokázal pochopit, proč s nimi Ling Xiao chtěl jít.

A později když se rozhodl prostě jít s proudem, se s nimi Ling Xiao naopak chtěl rozejít. A navíc to bylo tak otevřeným stylem, jako kdyby se o něčem ujišťoval. Kvůli tomu byl ještě zmatenější.

…...

„Seniore Lingu, co to plánuješ?” Když teď byli konečně o samotě, You XiaoMo to už nedokázal déle potlačovat a prostě to vyhrkl.

Ling Xiao k němu otočil hlavu. Úsměv na jeho pohledné tváři se změnil na jeho obvyklý prohnaný výraz. „Juniore, jsi velmi zvědavý, proč jsem to udělal?”

You XiaoMo se po něm úkosem podíval. To se musel ptát?!

Ling Xiao se zasmál a řekl: „Vlastně to nic nebylo. Jen jsem si chtěl něco ověřit, to bylo celé.”

You XiaoMo se zeptal: „Co ověřit?”

Ling Xiao řekl: „Dobu, kdy se ten palác otevře. A jestli opravdu ví o paláci.”

You XiaoMo se dál ptal: „A výsledek? Našel jsi odpověď?”

Ling Xiao řekl: „Ano.”

You XiaoMo vytrval: „...a odpověď je?”

To chtěl, aby se ptal na každou otázku?

Ling Xiao celý zářil, jak řekl: „Nevypadají ani trochu uspěchaně, takže se domnívám, že se palác otevře v druhé polovině měsíce. Přesné načasování, na to budeme muset najít jinou příležitost, jak to zjistit. Co se týče toho, jestli o paláci ví, není třeba, abych na to odpovídal.”

Vážně nebylo třeba, aby odpovídal. Bylo to jasné z chování staršího Wanga, Lei Jua a ostatních. Když chtěl Ling Xiao odejít, nikdo ho nenabádal, aby zůstal. Očividně chtěli, aby Ling Xiao odešel dřív. Důvod měl pravděpodobně co dělat s palácem. Jelikož Tang Fan o paláci Ling Xiaovi neřekl, nechtěl, aby na to přišel.

Pokud by s nimi Ling Xiao a on zůstali, starší Wang by nakonec musel najít nějakou příležitost, jak je setřást. Než aby čekal, až ten čas přijde, bylo by lepší je ztratit dříve, aby se vyhnuli nepředvídatelným okolnostem.

Takže když se obě dvě strany chtěly jedna druhé zbavit, bylo určeno, že k tomu dojde. Kudy voda teče, tam se vytvoří potok.

„Tak co od teď budeme dělat?” zeptal se You XiaoMo.

„Dál samozřejmě najdeme to místo na mapě. Ach, kdybychom to věděli dřív, měli jsme Xing ShiYimu a Ye Danovi vysát paměť. Možná bychom se dozvěděli něco užitečného,” řekl Ling Xiao celkem žalostně.

Urgh! You XiaoMo si bezděky vybavil, co se stalo v ledové jeskyni. Ta scéna, kde démonického staršího Jianga dosucha vysál. A navíc si vybavil i všechny ty krvavé scény, co se odehrály za poslední dva dny. To nedokážu, už o tom nedokážu přemýšlet. Jinak to už nedokážu dál snést!

Ale You XiaoMo teď byl velmi zvědavý. Tehdy Ling Xiao vážně pozřel staršího Jianga? Ačkoli ta scéna nebyla moc krvavá, bylo to nesmírně podivné.

„Seniore Lingu, nemůžeš být jako ti démoni, že ne, co lidi jí, že ne?” You XiaoMo měl pocit, že na takovou věc pravděpodobně znovu a brzy dojde, a tak se chtěl ujistit.

Ling Xiao zareagoval tím, že ho pinkl do čela. „Takoví nechutní lidé, myslíš si, že je sním? Pokud bych chtěl někoho sníst...” Jak to řekl, najednou si ho prohlédl od hlavy až k patě a usmál se. „Byl by to někdo jako ty, bílý a měkoučký, rozhodně by to nechutnalo zle.”

You XiaoMo byl chvíli zticha, než si silně přetřel paže. Po obou rukách mu naskákala husí kůže.

Ling Xiao si naschvál olízl rty, jako kdyby se nemohl dočkat, až ochutná.

You XiaoMo zůstal zticha.

Proč měl najednou pocit, jako kdyby se díval na něco velmi obscénního? Zdálo se, jako kdyby měl oči přilepené k Ling Xiaově jazyku. Pak spatřil, jak se koutky Ling Xiaových rtů vytočily vzhůru, zatímco se Ling Xiao přesunul blíž k němu...
--------------------------------------------



~ Závěr vypadá velmi slibně, ale známé čínské autory. Vůbec bych se nedivila, kdyby na ně někdo skočil, ještě než by se k něčemu dostali. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>