LMW - kapitola 180

Kapitola 180 – Palácová socha

Zrovna když oni dva pronikali do paláce, sekta TianXin a ostatní síly zakoušely tisíce utrpení a deseti tisíce těžkostí a konečně zdolali Údolí smrti.

Jelikož na vrchol Hory démonických zvířat vedla jenom jedna cesta, těch pár sekt se nemohlo vyhnout tomu, že na sebe narazily. Cílem všech byl naštěstí palác na vrcholu hory. A tak nedošlo k žádným krvavým incidentům. Zdálo se, že si všichni šli vlastní cestou a nijak moc spolu nekomunikovali.

Při vstupu do Rajské říše měla sekta TianXin čtyřicet až padesát lidí. Ale teď všech učedníků včetně pár starších nebylo ani třicet. Někteří z nich dokonce utržili velmi vážná zranění. Tito těžce zranění učedníci se s nimi nevydali na cestu na horu, aby ostatní nezdržovali. A tak počet lidí, co stoupal na horu, bylo kolem dvaceti. 

Jelikož takhle už to bylo pro sektu TianXin, ani ostatní síly toho nemohly být ušetřené.

A o nejvíce lidí přišla mezi všemi sektami sekta XingLuo. Už tak měli málo členů a poté, co Ling Xiao zabil téměř deset, se jejich počet okamžitě snížil o polovinu. Ale i sekta QingCheng přišla o celkem dost učedníků. A navíc zemřel i jeden z jejich význačných členů, Ye Dan.

Na začátku si Luo ShuHe stále myslel, že se Ye Dan jen kvůli něčemu zdržel, a tak se mu nepodařilo dorazit na místo setkání s ostatními podobně jako staršímu Limu. Teprve později zjistil, že Ye Dan je už mrtvý. A zabili ho učedníci ze sekty TianXin.

I když věděl, že viníci byli ze sekty TianXin, Luo ShuHe nedovolil, aby se učedníci sekty QingCheng vrhli do nekonečné bitvy se sektou TianXin. To proto, že sekta QingCheng je dřív nebo později stejně vyhledá, aby splatili tento krvavý dluh. Byla to jen otázka času.

Ale jistí všímaví lidé zjistili, že když se učedníci ze sekty QingCheng podívali k sektě TianXin, v očích měli skrytý odhodlaný, byť zastřený pohled krvežíznivosti. Ti všímaví lidé nebyli nikdo jiný než Fang ChenYue a Fu ZiLin.

Měli v plánu jít na horu spolu se sektou TianXin, ale protože se jim nedostávalo bojové schopnosti a protože se do nich Tang YunQi při každé příležitosti navážela, bohužel je sekta TianXin zanechala na úpatí hory spolu s učedníky, co přišli ke zranění v Údolí smrti.

Ten výsledek se dal snadno předvídat. Zvíře mrtvé duše nedokázalo mezi tou skupinou lidí stoupající na horu najít Fu ZiLina, a tak neměl na výběr a musel osobně sejít z hory a jít ho hledat.

Naštěstí Fu ZiLin a ostatní neopustili území Hory démonických zvířat. Jinak by ho to démonické zvíře nedokázalo následovat a provázat se s ním, i když bylo tak úžasné.

Pravděpodobně byl tím nejubožejším démonickým zvířetem za celou historii. Ostatní démonická zvířata kultivátoři a mágové našli, když přišli do jejich nor. Ale on musel jít z vlastní iniciativy najít mága, s kterým se měl provázat. Mohlo by být nějaké démonické zvíře ještě ubožejší?

Ale zpátky k You XiaoMovi. Vypadalo to, že mu ta stráž udělá díru do těla. Ale bez ohledu na to, jak byli ti strážní silní, nemohli se srovnávat s Ling Xiaem.

Ale stejně nemohl pomáhat těm, co přijdou po nich, a tak je jen tak neproměnil na hromadu šrotu. Místo toho vzal You XiaoMoa do náručí a vřítil se přímo do paláce. Dvěma strážím se nepodařilo najít svůj cíl, a tak ustali v útocích a proměnili se zpět na kamenné sochy.

Jen co ti dva muži vstoupili do paláce, velkolepé dveře se najednou s bouchnutím zavřely.

Ty velkolepé dveře odřízly paprsky, co prozařovaly dovnitř. Ale zdálo se, že palác byl postavený z nějakého zvláštního materiálu. Z povrchu sálaly paprsky světla a i když tu nebylo moc jasno, stačilo to na to, aby člověk jasně viděl.

Ta velká síň byla nesmírně prostorná. A nejvíce se v ní vyjímaly sloupy vytesané z nějakého bílého kamene, neboť vedle nich byl svícnový stojan. Na každém tomto stojanu byly tři zelené svíčky. Ani ne pět sekund poté, co se dveře uzavřely, se ty svíce se zablýsknutím rozžaly.

V mžiku to celou velkou síň obarvilo na pochmurnou zelenou. Ta bezútěšná a stinná velká síň vypadala, jako kdyby se tu každou chvíli měli objevit duchové a goblini.

You XiaoMo měl pocit, že by se měl vysmát majiteli tohoto paláce za jeho vytříbený vkus. Co to mělo být s těmi zelenými svíčkami? Tohle bylo poprvé, kdy viděl zelené svíčky. Úplně ten pěkný palác proměnily na skutečný strašidelný dům.

„Seniore Lingu, tohle místo je tak strašidelné. Myslíš si, že tu jsou duchové?” zeptal se You XiaoMo, jak se zoufale snažil se zbavit husí kůže. Přitom mu cvakaly zuby.

Ling Xiao sklonil hlavu a pobaveně se na něj podíval. „Nevím, jestli tu jsou duchové. Ale jestli tu jsou lidé s nějakými triky, to vím.”

Správně! Ten, co ty triky prováděl, musel být pán paláce, kultivátor, co měl absolutní potěšení ze zvráceností.

Ale nedokázal říct, jestli na tomto světě byli duchové. Kdyby byl na Zemi ve 21. století, musel by spíš říct, že duchové existovali. Ale měl pocit, že i kdyby v této dimenzi byli duchové, to oni by se báli lidí.

Ti dva kráčeli dál dovnitř až na konec chodby. Nakonec zahlédli obrovskou sochu.

Před tou sochou bylo seřazených deset kamenných podstavců. Zdálo se, že na každém podstavci něco bylo, ale ty předměty se nacházely v kouli světla, takže bylo nemožné říct, co bylo uvnitř.

Ling Xiao řekl: „Tyto věci by měly být poklady tohoto paláce.”

You XiaoMo se rozzářily oči. „Takže... si je můžeme vzít?”

Ling Xiao se na něj podíval očima plnýma smíchu. „Jdi to zkusit.”

You XiaoMovi začalo bušit srdce a tu nohu, co natáhl dopředu, okamžitě stáhl. „Bude lepší, když půjdeš ty.”

Ling Xiao se mu posmíval. „Zbabělče.”

You XiaoMo tiše zabručel: „Tomuhle se jasně říká obezřetnost!”

Stačil jeden pohled a bylo snadné říct, že s těmi koulemi světla byl nějaký problém. Nebyl hloupý, tak proč by tam tak bláhově utíkal?

A jeho intuice byla správná. Vypadalo to, že se ty poklady daly snadno získat, že to bylo stejné snadné jako si plivnout do ruky. Ale byla to past.

Jen pár sekund poté, co Ling Xiao předstoupil, se těch pár obyčejně vyhlížejících rudých svící před sochou najednou rozžalo. Jasné rudé světlo vytlačilo zelené paprsky světla ze zelených svící ven a obklopilo je.

Zároveň s tím se oči sochy najednou otevřely, zářily jako dva drahokamy. Kvůli tomu krvavě rudému světlu vypadala nesmírně démonicky a krvavě se leskla.

Ozval se starodávný ochraptěly hlas. Zdálo se, jako by vlastník toho hlasu žil dost dlouho na to, aby se modrá moře proměnila na morušové pole. Ten hlas byl jak ledově chladný, tak lhostejný. Pomalu zněl ve velké síni.

„Jelikož jsi přišel až sem, musí to znamenat, že máš svůj osud. Pokud chceš poklady, musíš projít mou zkouškou.” Jak ten hlas mluvil, deset koulí světla na kamenných podstavcích se okamžitě vzneslo a odhalilo věci uvnitř. Dohromady jich bylo deset. Kdyby se ty věci dostaly ven, všechny velké sekty by se o ně pravděpodobně praly. A kdyby na to došlo, tekly by celé řeky krve.

You XiaoMovi se stačilo podívat jen na jednu z těch věcí a slintal tak moc, že by to pokrylo celou podlahu.

Na prvním kamenném podstavci byla v kouli světla magická bylina vysokého řádu. Předběžně by ji zhodnotil tak, že byla na ještě vyšším řádu než bylina Císařova krev.

Na druhém kamenném podstavci byl svazek technik bojového umění. Na obálce bylo zářivým písmem napsáno: technika bojového umění Křídlo fialového mraku vysokého řádu.

Na třetím kamenném podstavci byla magická pilulka. Rozhodně nemohla mít nízký řád, když byla vystavená tady v paláci.

Na čtvrtém kamenném podstavci bylo vejce. Nebylo jasné jaké.

Na pátém kamenném podstavci byla hromádka semínek všech barev. Zdálo se, že to byly různé druhy.

Na šestém podstavci byl také svazek technik. Nebyl pro kultivátory, ale místo toho byl cílený na duševní sílu. Svazek techniky duševní síly vysokého řádu.

…

Desátý kamenný podstavec. You XiaoMo napínal zrak, jak jen mohl, a konečně rozeznal slova napsaná na svitku – recept na magickou pilulku vysokého řádu!

Oči mu skoro vypadly z důlků. Na tomto místě byl recept na magickou pilulku vysokého řádu?

You XiaoMoa to okamžitě vzrušilo. Zatahal Ling Xiaa, zatímco slintal až na zem. „Seniore Lingu, rychle, jdi na tu zkoušku. Na tom posledním podstavci je pěkný poklad!”

Ling Xiao se po něm podíval. „Chceš jenom ten poslední?”

You XiaoMo si otřel koutky úst. „...Vlastně to chci všechno.”

Ling Xiao se zatvářil, jako kdyby chtěl říct: Věděl jsem, že to řekneš. „Pán tohoto paláce nebude tak laskavý.”

You XiaoMo řekl: „Na tom nezáleží. Můžeme si to prostě vzít násilím.”

Ling Xiao se zasmál a řekl: „Jasně se chováš jako bandita.”

You XiaoMo to pobouřeně popřel: „Nesmysl, já jenom nechci, aby ty poklady tady v tomhle ledově chladném paláci ležely úplně samotné, to je celé.”

Ling Xiao ho postrčil o krok dopředu. „Tak jdi.”

You XiaoMo okamžitě ustoupil. „Pořád bude lepší, když půjdeš ty.” Pořád měl pocit, že s tou sochou bylo něco divného.

V té chvíli se zdálo, že sochu čekání omrzelo. Aniž by čekala, jak odpoví, otevřela pusu. A znovu řekla ochraptělým hlasem: „Mou zkouškou je zabít svého společníka. A pak budou všechny poklady tvoje.”

You XiaoMo: „...”

Ling Xiao se zlověstně zasmál. „Juniore, co budeme dělat? Chce, abych tě zabil.”

You XiaoMo se otočil k odchodu. „Už to nechceme.”

Ling Xiao zařval smíchy. „Prostě jen tak už to nechceš? Vážně?”

You XiaoMo otočil hlavou a žalostně se po něm podíval. „Nedokážu tě zabít.”

Jen co ta slova dořekl, ozvalo se bouchnutí. Ling Xiao ho znovu uhodil do hlavy. You XiaoMo se po něm podíval se slzami v očích. Proč ho tenhle člověk zase uhodil do čela?

Ling Xiao se mu vysmíval: „Aspoň znáš svoje limity, ale nebojíš se, že zabiju já tebe?”

You XiaoMovo plamenné chování se vypařilo a zmlkl. Pevně semkl rty a řekl: „Máš vyšší sílu než pán paláce. A taky nejsi mág. Kvůli čemu bys to kruci potřeboval?”

Ling Xiao už dál nedokázal vystát jeho hloupost a řekl: „Hlupáku, stačí jeden pohled a je jasné, že to je past. A ty si myslíš, že to je skutečné. Podívej se, co máme pod nohama.”

You XiaoMo shlédl na zem, nebyla to prostě jen podlaha? Když se po Ling Xiaovi pokoutně podíval, spatřil, že se na něj vlídně usmíval. Stáhl krk. Dobrá, zdálo se, že na podlaze byly nakreslené formace? „Co to má znamenat?”

Ling Xiao temně řekl: „Myslíš si, že je tak snadné získat ty poklady na kamenných podstavcích? Pán paláce se akorát snaží využít hamižnost lidí. Když na tuto podlahu vystříkne krev, formace se aktivují. A v té chvíli už pravděpodobně nikdo nebude moct uniknout.”

You XiaoMo opakovaně polkl. Tentokrát ho to vážně vyděsilo.
--------------------------------------------


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>