LMW - kapitola 177

Kapitola 177 – Vodní démon

Ling Xiao řekl: „Nečekal jsem, že Fang ChenYue bude tak mazaný.”

Vážně to bylo tak, jak se povídalo: kvůli vlastnímu bohatství se člověk mohl dostat do maléru. Ačkoli to byli učedníci a starší ze stejné sekty, stejně mohli člověku ze závisti ublížit. Navíc tohle byla Rajská říše. Mohlo se stát cokoli. A i kdyby to někdo udělal, mohl tu vinu snadno hodit na někoho jiného. A tak bylo nejlepší si nechat pro sebe, že se provázal s démonickým zvířetem.

Proto Ling Xiao řekl, že byl mazaný.

Fang ChenYue byl mnohem chytřejší, než ti dva, co momentálně dávali na odiv svá démonická zvířata 7. a 6. řádu. Přinejmenším chápal, že by neměl dopustit, aby ostatní spatřili jeho bohatství.

„První senior byl vždycky celkem chytrý,” řekl You XiaoMo, zatímco se cítil nesmírně spokojeně.

Ling Xiao se po něm podíval. „Tak kdo si myslíš, že je chytřejší? Tvůj první senior nebo já?”

You XiaoMo zkroutil rty. Věděl, že kdyby řekl, že je chytřejší první senior, Ling Xiao by ho zabil. A tak neměl na výběr a musel dutě říct: „Samozřejmě jsi chytřejší ty.”

Kdyby tu byli PiQiu a ostatní, pohrdali by jím, že šikanoval slabé, ale bál se silných.

Ling Xiao dodal: „Ale zdá se, že tvůj první a druhý senior nejsou v příznivém postavení.”

You XiaoMo ztuhl a pak se spěšně zeptal: „Co se stalo?”

V té době byli daleko, takže moc jasně neviděl.

Ling Xiao řekl: „Lidí z Pozemské hory včetně tebe není víc než deset. Pozemská hora navíc nevychází s Nebeskou horou. Tang YunQi a Lei Ju se nedávno provázali s démonickým zvířetem středního řádu. I když takové zvíře nemá moc vysokou sílu, pořád se to dá považovat za navýšení síly sekty TianXin. A takhle to Pozemská hora nebude moct překonat. Dá se předvídat, že je odstrčí stranou.”

You XiaoMo měl pocit, že se v tomto ohledu nedalo nic dělat.

Usilovat o nenápadnost zaručovalo, že ho odstrčí stranou. Tedy pokud by se první senior nerozhodl chovat jako Tang YunQi a ukázat svého vlastního provázaného Záplavového draka. Ale to by bylo jako se dobrovolně ohrozit. Kdyby Lei Ju věděl, že démonické zvíře prvního seniora bylo ještě mocnější než jeho, kdo ví, jestli by neudělal něco nekalého.

Takže co se týkalo této situace, You XiaoMo stejně souhlasil s počínáním prvního seniora, i když to vedlo k tomu, že ho odstrčili.

Potom už o tom ti dva dále nemluvili.

Ačkoli bylo mnoho cest, jak se dostat k Hoře démonických zvířat, nahoru vedla jenom jedna cesta. A to Údolím smrti pod Horou démonických zvířat.

Údolí smrti byla první nebezpečná překážka na cestě na Horu démonických zvířat. Navíc se povídalo, že hadi v tomto údolí byli stejní jako ti, co se nacházeli na Démonické pláni deseti tisíc krajt.

A proto už někteří lidé odhadli, že Zlé nebeské krajty z Démonické planiny s největší pravděpodobností pocházely z Rajské říše.

Bez ohledu na to, jestli to byla pravda nebo ne, Údolí smrti nebylo místo, kam se dalo jen tak vtrhnout. Alespoň to platilo o skupině ze sekty TianXin.

Naštěstí už to dřív zažili, takže věděli, jak překonat tuto překážku a dojít přitom nejméně ztrát. Ale když přišlo na You XiaoMoa a Ling Xiaa, něco takového nebylo důležité.

Jen co vstoupili do Údolí smrti, Ling Xiao povolal ShenQiua.

ShenQiu se tázavě podíval po Ling Xiaovi. „Děje se něco, šéfe?”

Ling Xiao se celý rozzářil, když ukázal na vstup do Údolí smrti, a poplácal ho po rameni. „Jdi si promluvit se svými bratry. Nezapomeň, že nemáš mluvit celé hodiny a zapomenout přitom se vrátit.”

SheQiu celý poklesl na duchu. „Šéfe, ta stvoření nízkého levelu nejsou mí bratři.”

Ling Xiao přikývl. „Samozřejmě že to vím. Ale je to přece jenom tvůj druh. Rychle jdi. Přestaň otálet.”

SheQiu mohl akorát spolknout tu hořkost v sobě a jít vyhledat své „bratry”, aby si s nimi od srdce promluvil. Probůh! Byl démonické zvíře 9. řádu. Mluvit se skupinou démonických zvířat nízkého řádu, přičemž většina jich ještě ani nedosáhla osvícení. O čem kruci mohli mluvit? Ale takhle mu to rozkázal šéf. Musel jít, i kdyby nechtěl.

SheQiu rychle zmizel v Údolí smrti. Zanedlouho poté to mírně vířící Údolí smrti najednou ztichlo. Ten nechutný, nepřirozený pach se také rozptýlil.

Jasně to byl výsledek SheQiuovy snahy. Přece jenom pokud by jako démonické zvíře vysokého řádu nedokázal potlačit skupinu démonických zvířat nízkého řádu, jeho život by byl až příliš velké selhání.

V této chvíli Luo ShuHeova družina neměla ponětí, že ta jedna hodina, za kterou měli v plánu projít Údolím smrti, se kvůli SheQiuově provokaci promění na tři hodiny. Takže než se dostali na vršek Hory démonických zvířat, zdálo se, že jistí lidé už všechny poklady naprosto vymetli.

Když už byla řeč o těchto jistých lidech. Když tak snadno překonali první překážku Údolí smrti, prostě vyrazili na vrchol.

Hora démonických zvířat měla kolem vrcholu vztyčenou bariéru. Povídalo se, že se palác otevíral jednou za měsíc. Ale co se otevíralo, byla ta bariéra.

Lidé vlastně mohli vyjít na vrchol, i když ta bariéra nebyla otevřená, protože byla zaměřená na démonická zvířata. Ale jelikož se na vrcholu Hory démonických zvířat vznášela mračna jedovatého plynu, nebála se ho jenom démonická zvířata, co v tom jedovatém plynu vyrostla.

A tak když byla bariéra uzavřená, vrchol Hory démonických zvířat byl zahalený mračny koncentrovaného jedovatého plynu. Kdyby se kultivátoři a mágové jen jednou nadechli, ohrozilo by to jejich tělesné zdraví. Když se bariéra otevřela, jedovatý plyn na vrcholu hory se značně rozptýlil. Pokud šel člověk nahoru v této době, jedovatý plyn tam sice stále byl, ale pokud sešel dolů v určené době, nebyl s tím žádný problém.

Druhým charakteristickým rysem Hory démonických zvířat byly Mělké břehy. To bylo nejnebezpečnější místo na celé Hoře démonických zvířat, ne jen jedno z nebezpečných.

Mělké břehy se také nazývaly iluzorními květinami v zrcadle nebo měsíc ve vodě. To znamenalo, že jste neměli dopustit, aby vás zmátlo vzezření. Co člověk viděl, často nebylo to, jaká byla realita.

A navíc i když se tomu říkalo Mělké břehy, vůbec to nebylo mělké. Bylo to jen jméno a nic víc, a to kvůli skupině průhledných Vodních démonů pod hladinou. Vodní démoni byla démonická zvířata středního řádu. Ačkoli neměli moc velkou moc, pod vodou bylo jejich přirozené prostředí.

Vodní démoni nebyli ten typ laskavých a vlídných démonických zvířat. Záměrně na lidi útočili bez ohledu na to, jestli byli ve vodě nebo nahoře ve vzduchu.

Pokud lidé, co letěli nad Mělkými břehy, bezstarostně letěli příliš nízko a nedávali pozor, co se dělo pod Mělkými břehy, Vodní démoni je s největší pravděpodobností stáhli do vody.

A pokud takového člověka nikdo nezachránil včas nebo pokud nebyl schopen se zachránit sám, s největší pravděpodobností ho Vodní démoni rozčtvrtí a sní.

Ale to nejstrašlivější na Mělkých březích nebylo toto.

Povídalo se, že okolo Mělkých břehů žilo mnoho démonických zvířat 7. řádu a výše. Bylo to místo s nejsilnějšími démonickými zvířaty v Rajské říši. Dokonce byla silnější než ta v Nefritové duchovní jeskyni.

A proto kdyby tu došlo k přílišnému povyku, pravděpodobně by to ta velmi mocná démonická zvířata přilákalo.

You XiaoMo se nechal nést Ling Xiaem, společně letěli přes Mělké břehy.

Ale Ling Xiao měl možná škodolibou náladu, neboť You XiaoMo měl neustále pocit, že letěli až moc blízko hladině Mělkých břehů. Letěli tak nízko, že téměř viděl dno křišťálově čisté vody. Ale hladina vody byla nesmírně klidná, takže se zdálo, že bylo nemožné, aby na dně této křišťálově čisté a klidné vodní hladiny byli divocí a krutí Vodní démoni.

Když You XiaoMo pomyslel na to, že by najednou mohl z vody vyskočit Vodní démon a popadnout je, zamrazilo ho a rychle Ling Xiaa poplácal po rameni. „Seniore Lingu, co kdybychom letěli trochu výš?”

Když Ling Xiao zaslechl tato slova, věděl, že se bál. Otočil k němu hlavu a usmál se. Zrovna když chtěl promluvit, hladina vody se zčeřila. To zčeření se šířilo dál a dál, jako kdyby to byl nějaký signál. A pak se začala šířit vlna za vlnou, bylo to rychlejší a rychlejší.

Zrovna v té chvíli se hladina vody otevřela a zevnitř se vyřítil průhledný Vodní démon. Vřeštěl.

To vřeštění You XiaoMoa omráčilo a tak moc ho to poděsilo, že se skoro pustil Ling Xiaovy paže. Ling Xiao naštěstí zareagoval včas, pevně jej objal a okamžitě zrychlil a vyletěl výš. Vodní démon nakonec skončil s prázdnýma rukama.

You XiaoMo se na něj ohlédl. To průhledné tělo Vodního démona bylo nad vodou celkem jasně vidět. Vypadalo to jako lidské tělo z vody. Rozdíl byl v tom— že se zdálo, že to byl jiný druh. Uši měl dlouhé a špičaté a také měl velmi ostré zuby. Neuměl mluvit, ale dokázal z úst vyluzovat zvuk, co byl pro lidi nesmírně protivný.

Jelikož Vodní démon vyšel naprázdno, se šplouchnutím spadl zpět do vody, ale nepotopil se zpět ke dnu. Místo toho se vznášel na hladině a krutě na ně zahlížel.

You XiaoMo se na něj s hrůzou díval. „Seniore Lingu, proč tento Vodní démon vypadá jako člověk?”

Ling Xiao se ve vzduchu zastavil, zatímco ho stále držel kolem pasu. Z výšky shlédl na Vodního démona, co na ně zahlížel. Zasmál se. „Víš, jak tato zvířata jménem Vodní démon vznikla?”

You XiaoMo okamžitě zakroutil hlavou. Ve svitcích o démonických zvířatech neviděl o Vodních démonech žádné podrobné záznamy. Věděl akorát to, že to byl druh démonického zvířete středního řádu, co měl obvykle sílu 4. až 5. řádu.

Nebyl moc silný; Vodní démon za celý svůj život žil ve vodě. Navíc jich bylo hodně. A tak i kdyby do vody spadl bojovník řádu Hvězdy, možná by se nebyl schopen osvobodit.

„Vodní démon je přesněji poloviční démonické zvíře, neboť jeho dřívější tělo je lidské,” řekl Ling Xiao.

„Lidské?” You XiaoMo šokem poskočil. Nebylo divu, že vypadal tak humanoidně.

„Velmi dávno když na tomto světě ještě nebyl takový druh démonického zvířete se vyprávělo, že první vodní démon vznikl proměnou kultivátora, co si omylem vzal ledový jed. Takový ledový jed se dá najít jenom na dně propasti staré deset tisíc let. Ten kultivátor do ní omylem vstoupil. A v důsledku toho si ledový jed spletl s duchovním drahokamem a snědl ho. Poté se mu ledový jed velmi rychle rozšířil po celém těle. Ačkoli nezemřel, změnil se a stal se z něj napůl člověk a napůl vodní démon. Navíc mohl přežít jenom ve vodě.”

Vodní démoni možná nebyli tak dobře známí, ale ledový jed bylo něco, co znali všichni. Pokud byla propast více než deset tisíc let stará, dal se v ní najít.

„Takže všichni vodní démoni jsou lidé, co se proměnili, když si omylem vzali ledový jed?” zeptal se You XiaoMo překvapeně. Pokud to tak vážně bylo, pak ten ledový jed na dně propasti byl celkem neuvěřitelný.

Ling Xiao se po něm pobaveně podíval a odmítl to. „Samozřejmě že ne. Myslíš si, že existuje tolik deset tisíciletých propastí?”

You XiaoMo si promnul nos. „Tak jak vznikli ti ostatní vodní démoni?”

Ling Xiao promluvil: „Je to infekce. Když se ten kultivátor proměnil na vodního démona, celé jeho tělo od hlavy až k patě se proměnilo na ledový jed. A kromě toho měl po proměně na vodního démona větší sílu, než když byl člověkem. A nejdůležitější bylo, že měl velmi vysoké IQ. Vypustil do světa zkazku, aby oklamal tehdejší kultivátory. A napovídal jim, že se na dně propasti staré deset tisíc let nachází duchovní drahokamy. Samozřejmě že na to ti hlupáci skočili. A tak do propasti mířil nekonečný proud kultivátorů. Výsledek byl přesně takový, jak se dalo čekat. Zdálo se, že přes půlku těch hlupáků se proměnilo na další vodní démony.”

You XiaoMo se zostra nadechl. Ten vodní démon byl příliš ošklivý.

Ale ta nejgeniálnější část měla teprve přijít.

Ačkoli později pár mocných kultivátorů zorganizovalo lidi, aby toho vodního démona porazili, už bylo příliš pozdě.

Mezi těmi dříve nakaženými kultivátory bylo pár silných, co se na vodního démona neproměnili okamžitě, ale výsledek byl stejně stejný. To špatné na tom bylo, že se mezi lidskou populaci vrátili s tělem, co sestávalo z ledového jedu.

V té době hodně lidí nevědělo, že ledový jed je nesmírně nakažlivý. Nejenom že se to šířilo dotykem, ale také se mohl šířit vzduchem.

Takže to prostě vedlo k pohromě. Povídalo se, že se celé město s populací přes deset tisíc lidí nakazilo ledovým jedem a proměnilo se na vodní démony. V té době ta zpráva šokovala spoustu lidí. Konečně pochopili, jak mohl být ledový jed nebezpečný.

I když poté vznikla velká aliance kultivátorů, co chtěli vyhladit vodní démony, ten problém byl až příliš rozsáhlý a vždycky jim ze sítě nějaká ta ryba vyklouzla. A tak se těch vodních démonů nemohli naprosto zbavit. Vodní démoni naštěstí dokázali přežít jen ve svém přirozeném prostředí. Takže pokud se lidé nepřibližovali k vodním plochám, kde se nacházeli vodní démoni, bylo to v pořádku.

Takže se zdálo, že v minulosti byli vodní démoni polovičatá démonická zvířata, které mnoho let likvidovali. Nikdo nečekal, že pán Rajské říše si v zajetí choval skupinu vodních démonů. To bylo něco, kvůli čemu se kultivátoři třásli hrůzou, jen se zmínilo jméno vodní démon.

You XiaoMo opakovaně polykal. „Seniore Lingu, myslíš si, že tyto Mělké břehy jsou propast stará deset tisíc let?”

Ačkoli se v propasti staré deset tisíc let nacházeli vodní démoni, povídalo se, že bez rizika nebylo zisku. Předtím Ling Xiao řekl, že se ledový jed nacházel jen v propasti staré deset tisíc let. To samé platilo o duchovních drahokamech, ale nebylo to jisté. Jenom velmi pravděpodobné.

Ling Xiao mu najednou věnoval podivný úsměv. „Tohle jsem ti zapomněl říct. Propast, v které se nachází přes tisíc vodních démonů, je rozhodně stará deset tisíc let.”

You XiaoMo měl velmi silný pocit, že pokud to tenhle chlápek řekl, muselo pod nimi být tisíc vodních démonů...

Za You XiaoMova vystrašeného pohledu ho Ling Xiao zatahal za paži. Mírně se přitom usmíval. „Juniore, chceš vědět, jestli jsou dole? Prostě tam akorát budeme muset zajít a zjistíme to.”

Než mohl ze sebe You XiaoMo vypravit nějaký ten výkřik, už se s Ling Xiaoem vrhl hlavou napřed do Mělkých břehů...
--------------------------------------------

~ Kam se korona hrabe na kombinaci vodních démonů a ledového jedu, tsk, tsk... ~

~ Ledový jed je strašně prstolam... strašně dlouho mi trvalo, než jsem to začala psát správně a ne jako Jedový led m_^_m ~

~ Jestli dole najdou nezměrné bohatství nebo armádu démonů, to se dozvíme příště! ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>