neděle 19. ledna 2020

TS2 - kapitola 37 (2)


Slzy skanuly na tvář jeho milence a mnich sklonil hlavu a políbil Chrise na čele. Nebude litovat volby mezi vírou v Boha a svým pravým já.

I když ho na konci stejně čekalo zoufalství a smutek, aspoň se upřímně milovali.

Já... budu žít s tvou láskou ke mně.

Tentokrát už nebudou rozdělení, jako když Chris odjel na tři roky, aby se mohl Tangovi dvořit, vyrazí na svou cestu společně.

Tang nechal Chrise zpopelnit. Spolehl se na svou dobrou angličtinu a získal práci překladatele z čínštiny. Kdykoli našetřil nějakou sumu peněz, vyrazil na cestu.

Kamkoli se na svých cestách podíval, všude pořídil fotografii. Muž na fotografii se vždycky usmíval a byl šťastný a po jeho boku bylo vždycky prázdné místo. Zestárlý mnich se vrátil na místo, kde se poznal s Chrisem. Lidé v klášteře se už hodně změnili. I když kdysi některé z nich znal, bylo teď nemožné se s nimi setkat.

Tang stál na břehu, kde se s Chrisem do sebe poprvé zamilovali. Chladný vítr s sebou nesl slanou vůni mořské vody.

Toto byl začátek a tady byl také konec.

Starý muž rozprášil popel svého milovaného do moře a vhodil do něj i všechny fotografie ze svého života od mládí po stáří.

Mořský vánek je unášel do dálky a temnými mraky pomalu prosvitlo slunce. Jeho světlo bylo tlumené a roztroušené, padalo na zem jako perlový prach.

Na filmovém plátně ve Velkém divadle starý muž zavřel oči a jako kdyby se vrátil zpět do svého mládí, po jeho boku stál Chris a držel ho za ruku.

Obestřelo je roztroušené zlaté slunce...

V té chvíli se ozvalo Tang Fengovo vyprávění: „Někdo řekl, že když přemýšlíte o budoucnosti s druhým člověkem a když s ním chcete zestárnout, opravdu jste se do něj zamilovali bez ohledu na jeho pohlaví.”

„I když víte, že to jsou zakázané pocity, jste ochotní se k němu připojit v nekonečné propasti.”

Na plátně se objevila slova THE END.

Měsíc po natočení filmu režisér Li Wei spěšně poslal z půlky dokončený film k posouzení, aby stihl letošní hlavní filmové festivaly. Nebylo to oficiální promítání pro veřejnost, ale mediální předpremiéra pro profesionály v průmyslu a pár novinářů.

Poté, co uveřejnili napůl dokončený film, Li Wei si vyslechne názory některých profesionálů a i v médiích vyjdou nějaká hlášení.

Následný film si pak projde dalšími úpravami jako soundtracky, úpravy herců, editování a tak dále. Bude to trvat čtyři nebo pět měsíců nebo dokonce i půl roku, než se skutečný dokončený film objeví na veřejnosti.

Film se po registraci promítal. Filmy, co si získaly pozornost na filmových festivalech a vyhrají patřičné ceny, často upoutají pozornost publika, což vede k tomu, že promítání na festivalech ještě podpoří následné uvedení do kin a film je tak během veřejného promítání oblíbenější.

Ale také v tom byla nevýhoda. Pokud film nezíská dobré ohodnocení, negativně to ovlivní i následné uvedení do kin.

Jelikož si režisér Li Wei troufl prvně soutěžit, měl své vlastní odhodlání a sebevědomí.

Tentokrát se mediální předpremiéry účastnili kromě režiséra i oba hlavní herci. Když film skončil, padlo ticho. Dokonce ani Tang Feng si nedokázal pomoct a potil se.

Zdálo se mu, že byl zpět v době, kdy měl za sebou svůj první film a kdy čekal na reakci publika. Od začátku až do konce byl napjatý, dlaně se mu potily, těšil se na lásku publika a zároveň se děsil jeho nechuti.

Zhruba po čtyřech nebo pěti sekundách začal někdo tleskat.

Okamžitě poté začali lidé jeden po druhém vstávat a tleskali. Tang Feng si úlevou vydechl. Přinejmenším to vypadalo, že výsledky nebyly špatné.

Najednou cítil, jak mu někdo znaveně stiskl ruku. Tang Feng naklonil hlavu a spatřil, že Gino, co seděl vedle něj, se na něj díval se vzrušeným pohledem. Když se Tang Feng podíval na Gina, mladý muž jeho ruku rychle pustil.

Ačkoli ti dva po tom incidentu film dotočili, Gino se Tang Fengovi vyhýbal.

Tang Feng se usmál a natáhl se, aby Gina poplácal po zádech. „Zítra se uveřejní předběžné zhodnocení médií. Nezapomeň si později promluvit s nějakými novináři.”

„Hrál jsi vážně dobře,” řekl Gino.

„Z toho incidentu si nic nedělám. Doufám, že spolu budeme spolupracovat i v budoucnu.”

„Neříkej to, jako kdybychom se měli co nevidět rozejít. Nezapomeň, že spolu budeme ještě všude veřejně vystupovat.” Gino se zasmál a na vlastní kůži zakusil Tang Fengovo odpuštění.

Pro promítání filmu se pořádal banket, ale Tang Feng neměl příležitost se ho zúčastnit.

Když se ve své převlékárně převlékal, někdo otevřel dveře. Přišel k němu člověk, co vypadal jako model, s dvěma dalšími lidmi v závěsu. Xiao Yu ho pronásledovala. „Dovnitř nemůžete!”

„Děje se něco?” Tang Feng se po nich podíval.

„Dobrý den, já jsem Ivan, vedoucí britské pobočky Interpolu. Prosím, pojďte s námi.”
------------------------------------------------


~ Kde je kruci Lu TienChan, když si pro Tang Fenga přišel Interpol! A kvůli komu, he? ~



<Předchozí>...<Následující>

2 komentáře:

  1. Neee, tak dlouho a tahle to utnout! Ale parádní překvapení, teď jen doufat, že v překladu budou pokračovat. Moc děkuji, bylo příjemné se vrátit zpět k tomuto příběhu.

    OdpovědětVymazat
  2. Jak jako Interpol? Sakra, to je drámo. :D Teď jsem natěšená na pokračování. :D Děkuji za překlad. :D

    OdpovědětVymazat