Kapitola 148 – Změny v dimenzi
Následující dny minuly v poklidném vánku a jemných vlnkách. Ačkoli Tang YunQi řekla něco takového, You XiaoMo ji znovu nespatřil. Také neslyšel nic o tom, že by šla vyhledat Ling Xiaa a podobně. Ale od té doby také neviděl Ling Xiaa.
Později se doslechl, že mu Tang Fan dal úkol, takže měl velmi napilno, skoro každý den po něm nebylo vidět ani stín. Bylo jasné, jak byl zaneprázdněný. You XiaoMo hádal, že Tang YunQi nebo Xiao Long si pravděpodobně šli stěžovat Tang Fanovi. A tak aby Ling Xiao neměl čas za ním chodit, Tang Fan mu dal ty úkoly.
Ale to se všechno stalo později.
Když se You XiaoMo vrátil na Pozemskou horu, nejprve šel najít Zhao DaZhoua a povídal si s ním zhruba půl hodiny, než se vrátil do svého pokoje.
Jelikož tu pár dní nebyl, celá místnost byla pokrytá tenkou vrstvou prachu. You XiaoMo si vzal lavor a šel si ven pro vodu. Trvalo mu jenom chvilku otřít stůl, židli a poličky do čista. Pak šel vodu vylít a když se vrátil, vstoupil do své dimenze.
Jen co otevřel dveře do malé dřevěné chatky, vrhla se po něm bílá postava.
You XiaoMo sklonil hlavu a podíval se. Malý PiQiu se na něj díval s ukřivděným výrazem, mrkal svýma rudýma očima, zatímco tiše kňučel. Snažil se, aby se cítil provinile.
You XiaoMovi zacukalo v ústech, jak byl odhodlaný se nenechat oklamat. Kdyby PiQiua pustil ven, rozhodně by mu zase pošlapal políčka s magickými bylinami. Rozhodně nedopustí, aby se znovu stalo něco, co už se stalo.
Když malý PiQiu viděl, že jeho pán nijak nereaguje, vycenil na něj zuby.
You XiaoMo předstíral, že nic neviděl, a položil ho zpět na zem. Pak ze své magické brašny vytáhl kousek masa Zemské ovce tisíci duchů. Jelikož to maso ještě nebylo očištěné, celou dřevěnou chatku okamžitě zaplavil mírně krvavý pach.
You XiaoMovi to nevadilo a dal maso do dřevěného lavoru. Pak ho vzal do prostě a hrubé, titěrné kuchyně.
Když vytáhl ten kus masa, malý PiQiu na ten kousek okamžitě upřel oči a neodvracel zrak. Ten pohled byl, jako kdyby zahlédl svou kořist. Zahlížel jako tygr s náznakem divokosti. Ačkoli byl stále malý, bylo jasné, že když čelil své kořisti, jeho instinkty byly silné.
Když viděl, že You XiaoMo odkráčel, rychle ho následoval.
Když You XiaoMo stavěl malou dřevěnou chatku, uvážil, že možná bude chtít vařit, a tak tu naschvál nechal místo na malou kuchyňku. Ačkoli byla malá, byla plně vybavená hrnci, mísami, naběračkami, vědry, dřevem na otop, rýží, olejem, solí, sójovou omáčkou, octem a čajem. Nic tam nechybělo.
Jelikož v dimenzi nebyla žádná obyčejná voda, You XiaoMo na opláchnutí masa prostě použil duchovní vodu. Když ho omyl, položil ho na prkýnko na krájení. Vůbec s vařením pro malého PiQiua nespěchal. Pak ze své magické brašny vytáhl pár dalších věcí. Všechno to byly věci, co koupil na své poslední cestě z hory. Všechno to byly různé druhy bylinek, koření, omáček a podobně.
Když je všechny uložil na své místo, zvedl sekáček a nasekal ten kus masa Zemské ovce na osm kousků zhruba stejné velikosti. Pak je po jednom vložil do hrnce, co si připravil. Pár minut je povařil a zase je vytáhl. Pak je zase vložil dovnitř s různým kořením, co si připravil, a nalil tam duchovní vodu. Přikryl to pokličkou a připravil se zvýšit plamen.
Jako člověk, co byl zvyklý na moderní plynový sporák, You XiaoMo nebyl zvyklý na primitivní sporák s plamenem. Musel vynaložit celkem dost úsilí, aby získal silný plamen a aby ho udržel.
Ačkoli ještě nikdy dřív maso ze Zemské ovce tisíci duchů nevařil, měl pocit, že to bylo podobné jako hovězí a podobně. Aby bylo měkké a plné chuti, musel ho dlouho vařit, a tak na to musel dávat pozor. Tohle bylo celkem otravné.
You XiaoMo vlastně mohl uvařit jiné chody. Předtím přece jenom nějakou dobu žil sám, takže bylo nepravděpodobné, že by nedokázal vařit. Ale malý PiQiu byl masožravec. Bez ohledu na to, jak by to jídlo vyzdobil, neocenil by to. A tak prostě dělal hrnec vařeného masa.
Ale velmi rychle okusil svou vlastní nevědomost.
Myslel si, že uvařit hrnec masa ze Zemské ovce tisíci duchů potrvá zhruba stejně jako hrnec hovězího, tedy dvě a půl hodiny, protože to bylo celkem dost masa. Neuvážil, že Zemská ovce tisíci duchů bylo démonické zvíře 8. řádu. Maso démonického zvířete 8. řádu se nedalo srovnávat s hovězím. Ačkoli bylo nesrovnatelně lahodné, jelikož bylo plné duchovní energie, nedalo se uvařit na obyčejném ohni...
Poté, co You XiaoMo dřepěl a kroužil kolem v mnoha různých pozicích, si konečně uvědomil, že to trvá příliš dlouho.
A tak za dvě hodiny, když nadzvedl pokličku, spatřil, že to maso vypadalo úplně stejně, jako když ho tam před dvěma hodinami dal. Naprosto neměl slov. Voda se vařila. Koření a ochucovadla byla všechna promíchaná. Ale nejdůležitější bylo, že maso neprodělalo vůbec žádnou změnu.
You XiaoMo utrpěl celkem ránu, a tak mohl akorát uhasit plamen a pak přemýšlet, kde udělal chybu.
Po pár těžkostech vymyslel, že to mělo co dělat s kvalitou masa. Byla škoda, že měl přístup jenom k obyčejnému plameni.
Zrovna v té chvíli měl pocit, že mu spadnou kalhoty. Spěšně si je chytil a podíval se dolů, jen aby zjistil, že malý PiQiu se tiskl k jeho kalhotám a snažil se ze všech sil vyškrábat nahoru. Oči mu zářily, měl je upřené na ten kousek masa v jeho rukách.
You XiaoMo byl chvíli zticha, než zvedl pokličku a vylovil maso ven. Jakmile ten talíř položil na zem, malý PiQiu najednou zavyl a přihnal se k talíři. Strčil do něj hlavu a jedl to syrové maso, až sliny stříkaly na všechny strany.
Ačkoli se malý PiQiu narodil před méně než měsícem, zuby měl výjimečně ostré a trhal maso Zemské ovce tisíce duchů. Velmi rychle tu obrovskou flákotu zhltl.
You XiaoMo mu věnoval jeden pohled a už se znovu nepodíval.
Jako člověk, co jedl vařené jídlo přes deset let, nemohl přijmout to, že by jedl syrové maso. Proto neměl rád japonské sašimi. Podivné na tom bylo, že všichni ostatní v jeho rodině měli sašimi rádi, neměl ho rád jenom on. Vždycky o tom přemýšlel.
Už malému PiQiuovi nevěnoval pozornost a vzal z polic pár stovek stonků magických bylin. Už pár dní nevyráběl magické pilulky. Aby pokročil co možná nejrychleji, musel pravidelně trénovat, ale předtím se posadil k meditaci v dimenzi a cvičil Písmo nebeské duše. Z dimenze odešel až za hodinu.
You XiaoMo se šel ven projít. Viděl, že atmosféra na Pozemské hoře byla zhruba stejná jako předtím. Než se vrátil, zeptal se, kde je První senior. Jak čekal, pořád byl na hoře YunShui. Jelikož se nemohl setkat se svým prvním seniorem, mohl se akorát vrátit do svého pokoje.
Když na stůl rozložil těch pár stovek stonků magických bylin, začal vyrábět magické pilulky 3. řádu. Od toho selhání, když poprvé vyráběl magické pilulky 3. řádu, You XiaoMo pracoval s odhodláním, co mu mělo zajistit, že si udrží svůj předešlý nulový neúspěch.
V té době neznal svůj skutečný vrozený talent. Myslel si, že jeho úspěch byl kvůli jeho píli. Když to teď věděl, měl pocit, že by měl udržovat nulový neúspěch, jinak by to byla urážka vůči jeho duši.
I když se You XiaoMo cítil takhle, stejně si nesl pár psychologických zátěží.
Jakmile zjistil, že měl tak význačný talent, myslel si, že musí být nejlepší a že mu není dovoleno selhat. Ale jelikož to bylo takhle, měl nitro rozrušené a kvůli tomu bylo snadné selhat.
Takže když magické byliny v kotlíku došly během mísení podruhé k neúspěchu, You XiaoMoa to naprosto zarazilo.
Co to kruci mělo znamenat? Jak to, že jen co zjistil svůj vrozený talent, míra jeho neúspěchu při výrobě magických pilulek se vlastně zvýšila?
You XiaoMo se vší silou tahal za vlasy. Věděl, proč se mu neustále nedařilo. Nejdůležitějším důvodem bylo, že byl příliš nervózní a že si neustále myslel, že musí uspět. A kvůli tomu si nedokázal udržet pozornost. Kdyby věděl, že to bude takhle, radši by se o svém vlastním vrozeném talentu nikdy nedozvěděl.
Po dlouhém zápolení se You XiaoMo rozhodl, že už nebude vyrábět magické pilulky. Místo toho vešel do své dimenze, aby trénovat Písmo nebeské duše.
Musel zklidnit své nitro. Pokud se mu to nepodaří, nebude záležet na tom, jak dobrý měl vrozený talent. Sám ho zničí.
Když zavřel oči, v tichosti aktivoval Písmo nebeské duše. Zdálo se, že se mu póry na těle rozšířily. Duchovní energie v jeho dimenzi se póry řítila do jeho těla a pak se mu vlila do prostoru mezi obočím. Zdálo se, že se mu duše rozšířila, až už tam nebylo místo pro další duchovní energii.
Přesně v této chvíli se You XiaoMovo tělo najednou zachvělo. Pak mu z místa mezi obočím vytryskla nezměrná duševní síla. Bylo to jako záplava a klidná vodní hladina se kvůli tomu zvlnila.
Donekonečna se roztahovaly s ním ve středu...
Tak to pokračovalo, dokud jeho duševní síla nezaplnila celou dimenzi. Pak uprostřed dříve klidného jezera s duchovní vodou došlo k náhlé změně. Zdálo se, že jeho střed vřel, jako kdyby měl co nevidět vytrysknout, jako kdyby se něco chtělo dostat ze dna jezera. Za okamžik se uprostřed jezera utvořil otvor velikosti pěsti jako miska. V tom titěrném žlábku ležela nebesky modrá perla.
Za sekundu se zdálo, že tu nebesky modrou perlu něco ovlivnilo, takže vyletěla ze žlábku. Okamžitě se proměnila na pronikavý paprsek světla a ten vystřelil do prostoru mezi You XiaoMovým obočím...
Když ta perla zmizela, You XiaoMovi se mezi obočím najednou objevila nezřetelná pečeť. Párkrát se zatřpytila a pak zmizela.
Za hodinu You XiaoMo konečně otevřel oči. V jeho očích už nebyl ani náznak kolísavých emocí a vypadalo to, že se aspoň zklidnil. Ačkoli si nebyl jistý, přišlo mu, že se jeho duševní síla zvýšila. Jak natáhl pravou ruku, najednou se cítil velmi vyladěný na své okolí, jako kdyby dokázal pocítit každé stéblo trávy a strom ve své dimenzi.
Najednou si vzpomněl, že některé magické byliny na políčkách už byly zralé. Mělo by být na čase je sklidit, ale když pomyslel na to, jak je bude jednu po druhé kopat, cítil se trochu bezmocně. Tento proces byl vážně příliš časově náročný. Kdyby se ty magické byliny samy dokázaly zvednout ze země a umístit se na police, bylo by to nejlepší.
Jakmile mu tato myšlenka vytanula na mysl, kolem očí mu proletěl stonek magické byliny. You XiaoMoa to na okamžik omráčilo, myslel si, že se mu to muselo jenom zdát, a tak to nechal tak. Ale když mu kolem očí proletěla x-tá magická bylina, konečně ho to omráčilo.
I kdyby měl vidiny, nemohlo to být tak, že by viděl to samé několikrát.
Po zhruba patnácti minutách se You XiaoMo konečně jako ve snách postavil a rozběhl se k záhonkům s magickými bylinami. A opravdu, tam, kde bývaly zralé magické byliny, bylo najednou holé místečko. A i hlína vypadala, jako kdyby ji někdo zoral, byla kyprá a volná.
Tohle... co přesně se dělo?
Když se probudil ze skoro dvouhodinového tréninku, došlo vlastně k tomuhle? To se zdálo až příliš zázračné.
You XiaoMo si byl jist jedním. Tuhle novou schopnost předtím neměl. Takže zatímco trénoval, pravděpodobně se muselo stát něco, čeho si nebyl vědom a co způsobilo tuto novinku.
Ačkoli to bylo naprosto nečekané, nemohl popřít, že tato schopnost byla vážně až příliš úžasná!
S touto schopností se už nemusel trápit sázením a zaléváním magických bylin. Musel akorát vyjádřit úmysl a dimenze mu pomůže to vykonat. Chtěl si koupit pár dalších démonických zvířat, ale teď to vypadalo, že už to nepotřeboval.
Správně, co se stalo s malým PiQiu?
Jak mu ta myšlenka vytanula na mysl, objevilo se před ním spící malé démonické zvíře stočené do klubíčka s vypouklým bříškem. Sněhově bílé bříško malého PiQiua bylo obrácené k nebi a on velmi hlasitě chrápal.
Ale You XiaoMo zjistil, že se zdálo, že malý PiQiu během tohoto krátkého údobí povyrostl. Původně byl velký jen jako hlava dospělého. Teď se proměnil na velikost dvou hlav dospělých. I jeho podoba se postupně odvracela od podoby malého štěněte a jeho vnější vzezření na sebe začalo brát impozantní podobu dospělého Aristokratického vlka.
You XiaoMo se na něj chvíli díval s pusou dokořán. Dneska se vážně dělo spoustu divných věcí.
Ačkoli nevěděl proč, dokázal odhadnout, že to mělo co dělat s tím masem Zemské ovce tisíci duchů, co malý PiQiu snědl. Nebylo divu, že Ling Xiao měl rád maso z tohoto druhu démonického zvířete 8. řádu. Vypadalo to, že maso Zemské ovce tisíci duchů bylo vážně magické.
Tímto tempem nebude trvat dlouho, než se malý PiQiu promění na velkého PiQiua.
You XiaoMo byl celý vzrušený a už se dál nepokoušel vyrábět magické pilulky. Taky na to neměl náladu.
Jelikož malý PiQiu mohl díky masu Zemské ovce tisíci duchů vyrůst, rozhodl se, že během těch dvou měsíců, než se Rajská říše otevře, bude malého PiQiua krmit masem, aby se proměnil na velkého PiQiua. Ale jelikož neměl potřebný typ ohně, mohl mu ho předložit akorát syrové.
Po tomto rozhodnutí si You XiaoMo druhý den urovnal emoce, aby mohl vyrábět magické pilulky.
Tentokrát už znovu neselhal. Možná to bylo tím, že zakusil průlom ve své emocionální stabilitě nebo duševní síle, ale měl pocit, že vyrábění magických pilulek šlo mnohem hladčeji než dřív.
Přesně takhle mrknutím oka uplynuly dva měsíce.
To znamenalo, že i Kong Wenovo časové omezení vypršelo.
--------------------------------------------
~ Naprosto zbožňuju, když se autor nebojí říct: "A takhle uplynuly dva měsíce / dva roky / dvě desetiletí." Než aby se to pokoušel zdlouhavě opisovat. ~
~ Ani já nepatřím do Frakce syrového masa, nedávno si známý na večírku objednal tatarák a já už pak do sebe nedostala ani sousto... ~
Hlavní stránka
Postavy a pojmy
Hlavní stránka
Postavy a pojmy
Žádné komentáře:
Okomentovat