FOD - kapitola 71

Kapitola 71

Li JinTian hodil Zhou YunShenga na postel a pak se nad něj naklonil. Zrovna když z něj chtěl strhat oblečení, pohled mu ztumpachověl. Byl v tranzu. Zhou YunSheng ho odstrčil a posadil se na stoličku vedle postele.

Li JinTian měl oči rozostřené, ale neustále konal. Tiskl se k přikrývce a trhal ji, tahal a kousal. Pak se okamžitě přitiskl k posteli a plamenně se prohnul, vydal ze sebe tichý řev jako naštvaný pes, co háral.

Zhou YunSheng se na něj v poklidu díval, dokud ho to neznudilo. Pak vyšel z pokoje.

Li Xudong čekal venku. Když zaslechl Li JinTianův hrdelní řev, v tichosti si z boty vytáhl dýku. Oči se mu vražedně leskly. Ale dveře se najednou otevřely a z pokoje vyšel otec Qi, bez úhony. Li Xudongovy krví podlité oči se okamžitě projasnily.

„Ublížil ti císařský otec?”

Zhou YunSheng neodpověděl, měl příliš na pilno s tím, jak zíral na dýku v rukách chlapce. Pokáral ho: „Co chceš dělat? Spáchat kralovraždu? Ty hlupáku, kolikrát jsem ti řekl... ...”

Přerušilo ho, když mu Li Xudong skočil do náručí. Tomu chlapci letos bylo jen 15 let, ale byl rozložitý a vysoký, čelistí už mu dosahoval ke krku a jeho strniště ho dokonce nepříjemně lechtalo na bradě. Ale neměl to srdce chlapce odstrčit. Přece jenom to byl syn, co sám vychovával.

„Vážně ti císařský otec neublížil?” zeptal se Li Xudong znovu. A pak zaslechl, jak se z pokoje znovu linuly zvuky pohlavního styku a zmateně se tázal: „Co tam císařský otec dělá?”

„Sní s otevřenýma očima,” ušklíbl se Zhou YunSheng.

Li Xudong se ho už dál nevyptával, pomalu načal: „Otče Qi, proč tě císařský otec tak dlouho nenavštívil a pak se najednou pokusil s tebou dělat tohle? Chová se k tobě jen jako k nástroji k vybití emocí. Nebo možná trestá Gao Mina, nemiluje tě. Otče Qi, nemiluj ho. Sledoval, jak tě Gao Min trávil. Řekl Gao Langovi, aby zničil tvou rodinu, a také chtěl zabít tebe. Měl bys ho nenávidět. Nebudeš opuštěný, protože máš pořád mě. Zůstanu s tebou navždy, budu tě respektovat, chránit. Zesílím a pomstím se za tebe. Dám ti všechny poklady světa, učiním tě šťastným. Otče, nemusíš se starat o nikoho jiného, jen o mě. Nemyslíš, otče?”

Jeho ochraptělý hlas byl naléhavý a prosebný. Nedokázal vystát nikoho, kdo by mu chtěl jeho otce vzít.

Zhou YunSheng se bezmocně dotkl jeho tváře a usmál se. „Přirozeně, v tomto paláci mi záleží jen na jediném člověku. A tím budeš vždycky ty. Co se týká Li JinTiana, nebudu ho nenávidět. Nenávist vyžaduje péči a energii.”

Li Xudongovi se ulevilo. Chopil se ho za ruku a otřel se o ni tváří jako štěně, co potřebovalo dotyk svého pána.

Zhou YunShenga to naštvalo i pobavilo, odstrčil a pokáral ho: „Li JinTian mi nemůže ublížit. Až se příště stane něco takového, prostě počkej venku. Jsi příliš impulzivní. Kdybys ho v tomto paláci bodl, mnoho mého úsilí by vyšlo vniveč.”

Li Xudong pořád dokola přikyvoval. Vypadal roztomile, ta předešlá násilná krvežíznivost byla pryč.

Tento chlapec byl velmi uctivý. Vážně se rozhodl správně, když ho začal vychovávat. Jen byl trochu vzpurný...

...a příliš přilnavý.

Zhou YunSheng se díval na to vlčí mládě, co se mu zase přitisklo k boku, a bezmocně si povzdechl.

Večer se Li JinTian probral ze spánku a spatřil Qi XiuJiea klečet vedle postele, v rukách držel róbu. Byl bledý, rty měl popraskané a vypadal velmi ztrhaně. Li JinTian ztuhl a pak mu v mysli bezděky problýsklo mnoho scén. Ve své zuřivosti z Qi XiuJiea strhal oděv, pokousal ho, chopil se ho a pak ho zlovolně ojel.

Nebyla to láska, ale ohavnost.

Ale ten člověk před ním nedal najevo ani nejmenší náznak zášti. Dokonce se přinutil pokleknout a nabízel mu oděv. Li JinTian zrudl hanbou, ale také se cítil provinile, že zradil Gao Mina.

Dokonce i v této chvíli měl Gao Mina na paměti, vážně byl beznadějný. V hlubokém sebeopovrhování se Li JinTian rychle oblékl a v panice prchl. A pak do paláce ZiChen poslal mnoho pokladů.

Li JinTian chtěl tu záležitost potlačit, aby se o tom Gao Min nedozvěděl. A tak když ho za půl měsíce Gao Min formálně požádal, aby ho a jeho jednotky poslal na Jih, Ji JinTian navenek souhlasil, ale v duchu intrikařil. Princům, co měli 14 let a více, dal na dvoře nějaké povinnosti. A potají naverboval soukromé vojáky z klanu Gao, aby oslabil síly klanu Gao a Li Wanga. Některé jeho prostředky byly samozřejmě celkem temné.

Den před Gao Minovou expedicí poslal klan Gao novinu – babička se ocitla v nouzi a najednou zemřela. Podle zvyklostí měli vůdcové klanu truchlit tři roky, když zemřel předek rodiny.

Gao Lang vyrazil do paláce, aby o této záležitosti uvědomil Gao Mina.

„Chceš, abych využil císařovy pocity ke mně a přemluvil ho, aby tě zprostil 3 let truchlení?” Gao Min se zamračil.

„Nejenom mě, ale i tebe. Nemůžeme opozdit pomoc Jihu. Můj klan Gao si konečně získal tak dobrou příležitost, tři roky truchlení mé plány zničí. Císař už neprokazuje přízeň jen tobě, opečovává si i klan Qi a šestého prince. Možná že za tři roky znovu povstanou a ohrozí postavení tvé i tvého syna,” dal Gao Lang najevo svou starost.

„Qi XiuJiea a šestého prince jsem už zneschopnil, teď už nemůžou dělat problémy. Bratře, babička se o nás vždycky starala. Je mrtvá, jak bychom prostě jen tak mohli ignorovat oddanost rodině kvůli vlastnímu prospěchu? A už se nikdy znovu nezmiňuj o tom, abych využil císařovy city, nepotřebuji jím manipulovat. Nevíš, jak hluboké jsou jeho city vůči mě. Měl bys na ty zbytečné starosti zapomenout.” Gao Min mávl rukou, netrápilo ho to.

Gao Lang to chvíli zvažoval a pak zdráhavě přikývl.

Když se ti dva muži rozešli, špeh předal jejich konverzaci císaři. Li JinTian se letmo podíval na hlášení a pak se výsměšně usmál. Když předek klanu Qi zemřel, vůdce klanu Qi shromáždil více než 20 lidí a celý den drželi vigilie. Jak by se s nimi mohl srovnávat Gao Lang? Vážně měl velké ambice.




Palác ZiChen.

Když se Zhou YunSheng doslechl, že babička Gao zemřela, věděl, že za tím stál Li JinTian. Momentálně s klanem Gao nic nezmohl, ale tři roky byly více než dost času na to, aby je pomalu oslabil a nechal jejich síly zhroutit. Takhle pomalu se vypořádal i s klanem Qi. Tohle bylo to, co znamenalo být členem císařské rodiny. Bez ohledu na to, jak byli dvořané mocní, jejich život a smrt v rukách stejně svíral císař.

Za pár dní požádá Li JinTiana o kosti svého klanu. Všichni z klanu Qi byli popraveni setnutím a jejich kosti ledabyle rozhodili na okraji města v chaotickém pohřbu. Nebude snadný úkol je všechny najít. Ale i když to nebylo snadné, dokud to bylo Qi XiuJieovo přání, Zhou YunSheng mu to splní.

Zatímco byl ztracený ve vlastních myšlenkách, Li Xudong přišel smáčený potem, v ruce si nesl luk a šípy. Okamžitě se svému otci přitiskl k pasu a hlavou se mu otíral o rameno.

„Jdi pryč, dítě, jsi celý zpocený.” To malé mládě teď poslední dobou bylo nevyléčitelně hladovější a žíznivější.

„Otče Qi, chyběl jsi mi.” Chlapcův hlas se začal prohlubovat.

„Byl jsi na cvičišti jenom dvě hodiny, a přesto jsem ti chyběl? To jsem tě teprve odstavil od kojení?” Zhou YunSheng se bezmocně usmál.

I kdybych tě opustil jen na hodinu, samozřejmě bys mi chyběl... Li Xudong neodpověděl, ale rty se v tichosti otřel o otcovo ucho. Zhou YunSheng ho pohladil po vlasech a pak lehce řekl: „Slyšel jsem, že Li JinTian nechal všechny starší prince okusit politické aféry. Ke kterému ministerstvu jdeš ty?”

„Chci jít k Ministerstvu jmenování nebo Ministerstvu příjmů.”

„Moc a peníze, to dokážeš myslet jen na tyhle dvě věci?”

„Co tím myslíš, otče Qi?”

„Jdi na Jih.”

Li Xudong byl zticha, zdráhal se. Nechtěl opustit otce Qi.

Zhou YunSheng viděl, na co v té své malé hlavičce myslel, a vysvětlil: „Moc, konexe, peníze. Ačkoli to dokáže upevnit tvé postavení ve třídě, nedovolí ti to vystoupat na nejvyšší trůn. Hlavní město Shouwenu se už tři roky bouří, ale nikam se nedostali, víš proč? To proto, že nemají žádnou vojenskou moc. Ten, co má největší sval, bude mít největší kvalifikaci vládnout zemi.”

Nečekal, až Li Xudong odpoví, a pokračoval: „Ať tě ani nenapadne mi říct, že nechceš být císařem. Pokud na trůn místo tebe usedne Li XuYan, musím ti říkat, jak skončíme? Gao Min nás nenávidí. Protože je Li JinTian stále naživu, nemůže nás přímo napadnout. Ale až Li JinTian zemře, nadšeně nás zabije. Myslel sis, že nás nechá na pokoji jen proto, že si myslí, že mě neutralizoval? Kdybys byl na mém místě, mohl by sis kdy vydechnout, když by tvůj nepřítel byl stále naživu?”

Li Xudong by si samozřejmě nevydechl, ale zdráhal se nechat otce Qi samotného v paláci. Pohled měl nervózní, ale věděl, že teď nebyl čas na umíněnost. Slíbil, že otce Qi ochrání, že bude jeho pilířem. Teď bylo na čase se vytáhnout.

„Otče Qi, půjdu na Jih, pro tebe je rozdrtím. Prosím, dávej tu na sebe pozor.” Li Xudong svého otce pevně objal, v jeho rudých očích se zračila vražednost. Jednoho dne Gao Mina a Li XuYana zabije. A taky zabije Li JinTiana. Kdyby ti tři nepronásledovali otce Qi, neměl by to v životě tak těžké.

Někteří princové požádali, aby je poslali na Ministerstvo příjmů. Někteří na Ministerstvo jmenování a někteří na Ministerstvo rituálů. Zkrátka šli tam, kde byla skutečná moc. Li XuYan samozřejmě šel na Ministerstvo příjmů a zbytek princů se vydal vlastní cestou. Jenom šestý princ navrhl, že bude následovat armádu na Jih, aby získal zkušenosti. Dokonce i Li JinTiana to omráčilo.

Když se Gao Min o té novině doslechl, opovržlivě se usmál. Invalidní chlapec se žene na bojiště, jen aby zemřel. Šestý princ byl vážně až příliš kurážný. Ale tohle pro něj byla dobrá příležitost. Na bojišti se meče míhaly bez rozdílu, bylo až příliš snadné poslat lidi, aby se šestého prince nenápadně zbavili. A když bude šestý princ mrtvý, jakou naději bude mít Qi XiuJie v tomto životě? V minulém životě Gao Min okusil bolest ze ztráty vlastního syna. A teď přiměje, aby tu bolest okusil i Qi XiuJie.

A když se takhle rozhodl, bylo dobře, že Li JinTian omilostnil Qi XiuJiea. Prosté setnutí pro něj bylo vážně až příliš snadné.

A tak nejenom že se Gao Min nepostavil proti, dokonce Li JinTiana nabádal, aby šestého prince rychle poslal pryč. Zároveň s tím se i Gao Nian uzdravil ze svých zranění a Gao Min jej strčil k jižním jednotkám, aby mohl získat trochu té vojenské moci.

Li JinTian si zavolal šestého prince do studovny. Hodinu s ním hovořil, aby zjistil, jestli chápal, o co žádal.

Válka trvala celé tři roky.

Během těch tří let Li JinTian úspěšně podryl armádu klanu Gao a Li Wanga zapletl do případu solné daně a zprostil ho jeho povinností. Dokonce i rozmazlený pátý princ dělal neustále chyby a Li JinTian jej káral před ranním setkáním císařského dvora. Velmi tratil na prestiži.

Ale největším šokem bylo, že nenápadný šestý princ začal postupně ukazovat své nadání a dostal se do středu pozornosti.

----------------------------------------

~ Že bychom konečně měli všechno připravené a konečně začne masakr? ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>