Kapitola 72
Li Xudong byl pro válku jako zrozený. Na bojišti naprosto popustil svou násilnou, krvežíznivou povahu. Ale nebyl tak delikátní, jak by princ měl být. Dokázal snášet hladovění a těžkosti ještě lépe než ti nejchudší vojáci.
Od žalářníka k přednímu voji a pak k veliteli. Za krátké údobí dvou let si už v armádě získal vysoké postavení. Co se týkalo Gao Niana, stal se z něj dobrý společník, co na svou stranu získával vojáky. Velmi efektivně mu pomáhal. Gao Nian nebyl pro válku zrozený, ale rád se chvástal, že ano. A jeho zálibou bylo chňapat po vojenské práci ostatních. Ostatní strkal na přední frontu, zatímco on sám se skrýval vzadu a chvěl se.
A pak když někdo jiný někoho zabil, hned si uzmul hlavu mrtvého těla, aby to mohl nárokovat za svou práci.
Ale pocházel z klanu Gao, kdo s ním mohl bojovat? Ačkoli to vojáci neřekli, ztratili hodně ze své úcty a obdivu vůči Gao Minovi. Už jej neuctívali jako velkého Boha války.
Zatímco si Li Xudong na Jihu získal přes 800 tisíc jednotek, Li JinTian také rozpouštěl Gao Minovy miliony soukromých jednotek. Rozdělil je na několik dílů a pak je postupně posílal šestému princi.
Po třech letech vyšetřování neměl na mysli žádné pochyby o tom, že se na budoucího císaře více hodil šestý princ. Ostatní princové, co poslal do Pekingu, byli jen takové štíty, co vztyčil. Osmého a devátého prince umístil na vysoké pozice, ale klan Gao je úspěšně zničil. A teď dvořané dokonce i sedmého prince obvinili ze špatného chování a čelil zákazu činnosti. Jenom šestý princ se vyhnul trablím, protože byl pryč u armády.
Protože Gao Min nemohl jít do zahraničí a zbavit se šestého prince, svěřil svému důvěrníkovi, aby jej zavraždil. Ale i když se o to během těch třech let často pokoušeli, nedošli úspěchu. Li JinTian o této záležitosti věděl, ale nemohl Gao Mina přímo obvinit. Myslel si, že pokud zničí klan Gao, Gao Min se zklidní a poslušně s ním zůstane stejně jako Qi XiuJie.
A tak jeho útoky nezastavil, ale poslal spoustu mužů, aby šestého prince ochránili.
Li Xudonga v bitvě bodli a teď seděl ve stanu a čekal, až mu výjimečně sličný vojenský doktor rozváže obvazy na zádech a podívá se mu na ránu.
„To ses zrovna vykoupal?” Li Xudong potáhl nosem.
Vojenský doktor sklonil hlavu a zamumlal na souhlas.
„Vždycky velmi slabě a elegantně voníš, víš?” Li Xudongovi teď bylo osmnáct a měřil plných 190 cm. Měl bronzovou kůži a z rozevřené košile mu vykukovaly silné svaly. Kvůli svému výjimečnému vzezření a chladnému temperamentu byl nekonečně okouzlující.
Naklonil se o něco blíž, aby očichal odhalený bílý krk vojenského doktora. Zdálo se, že jeho výraz byl opilý.
Vojenského doktora to šokovalo, rychle si krk zakryl rukama. Tváře mu zčervenaly a jeho pohledná tvář nabyla barvu. Za tyto tři roky ho různí vojáci neustále osahávali, protože tu nebyly žádné krásky a on měl toto ženské vzezření.
Li Xudong se hluboce usmál, chopil se doktora za paži a povzdechl si. „Jaký má smysl to teď zakrývat, viděl jsem tě, když ses posledně sprchoval.”
Vojenskému doktorovi se oči rozšířily panikou.
Li Xudong měl teď hlas ochraptělejší a hrubší: „Naschvál si mě zavedl do svého stanu, abys mě ošetřil. Nebylo to proto, abys mi ukázal Zhusha Zhi na svém krku? Nejsem úzkoprsý. Gao Min je Ger, a přesto dokáže vést armádu. Proč bys ty nemohl zachraňovat životy?”
Vojenskému doktorovi se okamžitě rozzářily oči, věnoval Li Xudongovi vděčný pohled. Když se Li Xudong natáhl, aby se dotkl jeho Zhusha Zhi, nečekaně se nevzpíral.
Li Xudong zvedl vrstvu falešné kůže, pomalu znaménko pohladil a povzdechl si: „Kolik ti Gao Min dal, abys mě svedl? Máš v úmyslu mi ukrást vojenské tajemství a pak je prodat našim nepřátelům, abych zemřel jejich rukou? Odvrhl dokonce i bezpečí lidu naší země, jen aby měl navrch, Gao Min je vážně příliš. Nejvyšší generál Da Yangua? Směšné.”
Náhlé zápolení doktora na něj nemělo vliv, prsty ho štípl do krku a vytrhl mu kus kůže se Zhusha Zhi. Pak ji hodil do koše se žhavými uhlíky. Letmo se podíval na tu zející díru v krku.
Jeho výraz se postupně změnil z krutého na nostalgický a něžný. I otec Qi měl Zhusha Zhi na krku, byla malá, rudá a velmi roztomilá. Kdykoli ho zezadu objal, mnohokrát chtěl ústa přitisknout na jeho Zhusha Zhi, lízat ji a kousat. Tyto myšlenky začal mít, když mu bylo patnáct. Jedné noci byl tak vzrušený, že nemohl usnout. Kvůli těm myšlenkám byl několik hodin tvrdý. Když mu nakonec bylo příliš nepříjemně, vzdal se svých zábran.
Brzy, velmi brzy bude otec Qi můj. Odhodlaně se usmál, pak si strhl obvaz a nalil na ránu alkohol.
Do stanu vkročili dva strážní a zručně odtáhl mrtvé tělo ven.
Druhého dne duly bubny jako obvykle a Li Xudong vedl jižní armádu a přímo nepřátelskému veliteli usekl hlavu. Slyšel svištění vypuštěného šípu, a tak máchl mečem a rozštípl ho vejpůl. Pak se ohlédl a spatřil v lučištnickém postoji Gao Niana. Tvářil se omráčeně.
To vrah tolikrát selhal, že ses rozhodl to udělat sám? Tahle práce je mimo tvé schopnosti, zbabělče.
Li Xudong mu věnoval výsměšný úsměv, zatímco se natáhl po luku na svých zádech. Gao Nian se snažil utéct, ale zátylkem mu pronikl proud šípů. Na místě ho to zabilo.
Zhou YunSheng v paláci ZiChen četl dopis, co mu poslalo to vlčí mládě. Vlastně přede všemi vojáky zabil Gao Niana. Ten chlapec byl pořád stejný, neměl vůbec žádný takt. Takže Gao Langa muselo ještě víc lákat proměnit ho na dříví na otop, ne?
Chvíli přemýšlel a pak poslal vlčímu mláděti naléhavý dopis, kde mu rozkázal, aby vedl armádu dnem i nocí zpět do hlavního města. A on osobně zašel do chrámu YengXin.
Li JinTian chtěl Gao Mina naprosto izolovat od klanu Gao. Dokud Gao Min zůstane po jeho boku, nezajímalo ho, jestli klan Gao zemřel. Nezajímalo ho dokonce ani to, jestli při tom zemře Pátý princ. Když se k němu dostal požadavek, aby Šestého prince obžaloval z vraždy druhého syna Gao Langa, akorát se na to letmo podíval a pak to ignoroval.
Velmi redukoval moc klanu Gao a Li Wanga, už je nemusel tolerovat.
A pak když si vyslechl Qi XiuJieovu žádost, že by chtěl pohřbít kosti své rodiny, okamžitě s tím souhlasil. A dokonce osobně vybral poklad Feng Shui, co pohřbil spolu s nimi.
Každý jeho počin Gao Mina rozčiloval, mátl a dokonce skličoval. Nechápal, proč se jeho pocity k němu najednou změnily.
Ale Gao Lang viděl ty varovné signály mnohem lépe než jeho bratr. Proplížil se do chrámu k tajnému setkání.
„Tato netolerance není náhlá. Císař už náš klan Gao nenávidí tři roky. Má v plánu nás všechny sejmout. Chce za svého dědice šestého prince. Že zvolil tvého syna, nebylo nic jiného než záminka,” načal Gao Lang pomalu.
„Nemožné,” popřel to Gao Min okamžitě.
„Šestý princ měl být k ničemu, ale když dorazil do pohraničí, nohy se mu zázračně zlepšily. Také opakovaně vykonal záslužnou službu. Co myslíš, jak to, že neustále uniká našemu monitorování a pokusům o vraždu? Bez Li JinTianovy ochrany by dneska nebyl naživu. Kdyby mu Li JinTian nepomáhal, neměl by to své dnešní postavení. Gao Mine, přestaň se obelhávat. Li JinTian se změnil. Chce zničit klan Gao, chce zničit tebe a mě a dokonce i zabít tvého syna. Víš, že to je pravda, podívej, co poslední dobou dělá. Šestý princ zavraždil Gao Niana, ale ani ho nepokáral. A také Qiovi dovolil pohřbít svou rodinu. Rozhodně těm dvěma straní.”
Gao Min byl zticha. V morku kostí ho začalo mrazit a ten mráz se mu postupně rozšířil do celého těla.
„Bratře... co já a Li XuYan zmůžeme?”
„Pořád máš Tygří pečeť?” V Gao Langových očích se zračila krvežíznivost.
„Tygří pečeť. Už jsem ji vrátil Li JinTianovi.” Gao Min měl ochraptělý hlas.
Gao Langovi se na okamžik zkroutila tvář, ale brzy se uklidnil. Jelikož se Li JinTian tak dlouho připravoval, přirozeně by jeho bratru nenechal pravomoc nad armádou. Bylo velmi pravděpodobné, že za tyto tři roky bratrův personál buď přetáhl na vlastní stranu, anebo potlačil. Rozfoukalo je to jako písek, klan Gao už je nebude moct použít.
Chvíli přemýšlel, pak z kapsy pomalu vytáhl porcelánovou lahvičku a předal mu ji. „Tomuhle se říká pilulky Hun. Jsou bezbarvé a bez chuti. Když je člověk pozře, tělo mu postupně zeslábne a do měsíce zemře. Neexistuje na to lék. Ačkoli se pohraniční armáda vítězně vrací do hlavního města, bude trvat přinejmenším dva měsíce, než se Li XuDong vrátí. Máme čas. Každé dva dny dej Li JinTianovi jednu pilulku. Je jich tam 15. Za 30 dní řeknu dvořanům, aby více tlačili na to, aby tvůj syn usedl na trůn. A pak šestého prince snadno vyštípeme. Pokud bude stále tvrdohlavě odmítat nám trůn vydat, až Li JinTian zemře, vezmeme si Qi XiuJiea jako rukojmí a přinutíme šestého prince spáchat sebevraždu.”
Gao Min s tímto plánem zápolil. Kvůli své přímočaré povaze a vojenské výchově se zdráhal použít takové prostředky.
„Kvůli čemu váháš? Teď tu jde o život nebo smrt. Nezapomeň, že v našem klanu jsou také stovky lidí. Šestý princ si Qia váží. Rozhodně by popravil veškeré členy naší rodiny včetně tvého syna, jen aby se nám pomstil.” Gao Lang chtěl svého bratra proplesknout, aby se vzpamatoval.
Když si to Gao Min vyslechl, zaťal zuby, chopil se porcelánové lahvičky a odešel.
Zhou YunSheng o jejich dialogu brzy dostal hlášení. Když se o jejich plánech dozvěděl, ušklíbl se.
Toto čekal.
Ačkoli byl klan Qi velký, vždycky jednal obezřetně, nenápadně a vždycky si dali na čas a zhodnotili situaci. Když přísahali věrnost Xuan Wangovi, chtěli jenom stabilitu, nešlo o jejich ambice. Gao Lang byl pravým opakem, byl paranoidní, nemilosrdný a také ambiciózní. Čím větší nepřízni z vrchu čelil, tím větší byla jeho touha vládnout.
007 mu neposlalo moc dat o tom, co se stalo s Li XuYanem, když usedl na trůn. Ale pokud byl Li XuYan opravdu tak moudrým císařem, nakonec by musel bojovat proti svému strýčkovi. Aby zabránil tomu, že by mu příbuzní ukradli trůn.
A Gao Min byl nejmladším synem klanu Gao. Ačkoli měl odhodlanou povahu, nedokázal skrýt svou slabinu. V každém krizovém okamžiku vždycky ztratil sebevědomí, nedokázal se rozhodnout a nechal se snadno zmást. Jeho slabinou byl pátý princ. Kvůli pátému princi by se zřekl všech svých zásad a stal se tím nejzlomyslnějším člověkem na světě.
Zhou YunSheng dokonale ovládl slabiny všech a využil jich. Druhý sen, co císaři vnutil, nebylo něco, co by si vymyslel jen tak z rozmaru, ale byl to střípek reality. Poté, co postrčil Li JinTiana, všichni ostatní jej po šachovnici následovali a vytvořili ten dnešní výsledek.
Život byl jako šachy. Buď to bylo fiasko, nebo vítězství. Všechny výhody a nevýhody měl člověk v rukách. A proto Zhou YunSheng tak rád bojoval – bojoval s lidmi a bojoval s Pánem Bohem. Tohle byla ta nejlepší zábava.
----------------------------------------
~ No nevím, myslíte si, že se ZYS nechá jen tak zajmout a použít jako rukojmí? Možná kdyby mu z toho něco kynulo? ~
Děkuji moc za překlad.
OdpovědětVymazat