TS - kapitola 87-88

Kapitola 87 – Cesta do Ameriky

Třetí týden Výcviku skutečné hvězdy hodlal Tang Feng chybět. Na veřejnosti uvedli důvod, že si něco musí vyřídit, ale Tian Chen Enterteinment neobjasnila, o co přesně šlo. Když nastal třetí týden výcvikových hodin, lidé začali přemýšlet, jestli se Tang Feng rozhodl si vzít volno kvůli té záležitosti s Ge Chenem nebo jestli měl naplánováno něco nového.

Zrovna když všichni datlovali své divoké domněnky na web, někdo na Weibo nahrál fotku Tang Fenga. Hercova usmívající se tvář na fotce byla obzvláště příjemná na pohled. Vypadalo to, že byl v dobré náladě, a povídal si se svou manažerkou Xiao Yu. Zdálo se, že jí vyprávěl něco vtipného, protože byla na fotce přehnutá smíchy.

Přispěvatel tu fotku popsal takto: Viděl jsem nedávno proslaveného Tang Fenga na letišti! Zdá se, že míří do Ameriky!

Nespočet lidí tu fotku okamžitě sdílelo. Teď alespoň Tang Fengovi fanoušci věděli, že si muž, do kterého se zamilovali, vzal volno z výcviku, aby jel do Ameriky. Evidentně by neopustil zemi, kdyby neměl nějaký zvláštní důvod. Jeho fanoušci nevěřili, že odjížděl kvůli Ge Chenovi. Policie už ten případ s Ge Chenovým pádem z koně uzavřela. Navíc drsné metody Tian Chen Enterteinment, jak se vypořádaly s onlinovými pomlouvači, ty zkazky zastavily.

Brzy nato začali další lidé hlásit, že Tang Fenga spatřili na letišti, někteří dokonce přiložili fotky. Jedna konkrétní fotka davy obzvláště zaujala a vášnivě ji sdíleli.

Byla to fotka dvou mužů, co stáli vedle sebe. Ten ležérně oblečený s kufrem byl evidentně Tang Feng. Vedle něj stál další muž. Byl zhruba stejně vysoký jako herec a byl celkem bezvýrazný. Ale jeho vzhled nebyl o nic horší než vzhled slavných herců. Ti dva měli hlavy skloněné u sebe a o něčem diskutovali; jejich prostý postoj zamrzlý v čase stisknutím spouště na foťáku. Možná to bylo tím úhlem, pod kterým byla fotka pořízená, ale muži na ní vypadali tak nějak důvěrně.

Po shlédnutí téhle fotky se online diskuze ještě o stupínek vyostřily, jak se k ní postupně přidali Charlesovi fanoušci. Byl ten druhý muž na obrázku Charles? To očividně nebyla pravda, když tu fotku řádně prozkoumali. Charles byl poloviční Číňan, ale ten muž na fotce byl čistokrevný Číňan. Tak kdo to byl? Proč byl s Tang Fengem?

Moc netizenů byla prostě ohromující. Během krátké chvilky přišli na totožnost druhého muže. Nebyl to Tang Fengův přítel ani žádný utajený milenec, byl to předseda Tian Chen Group, multimilionář, co se na veřejnosti normálně moc neukazoval.

Někdo s kontakty v průmyslu odhalil, že se předseda jmenuje Lu Tianchen. Blížil se ke třicítce a v podnikatelském světě byl celkem legendární postavou. Byl to výjimečně schopný muž, co obvykle nikdy osobně nespravoval záležitosti mnohých talentů ve své agentuře. Ale dneska se ukázal na letišti spolu s Tang Fengem. Davy online si jen horko těžko představovaly, co za záležitost to bylo, že se k Tang Fengovi přidal i předseda společnosti.

Ukecaní netizeni si jako obvykle nikdy nenechali ujít šanci klevetit. Lidé začali internet rychle zaplavovat svými názory na věc. Na webu se začaly objevovat různé komentáře jako houby po dešti.

[Slyšel jsem, že má Lu Tianchen rád muže. Určitě musel Tang Fenga lapit do svých podlých intrik!]

[Ve skutečnosti jsou spolu, že jo? Jsou pár, že jo? Že jo? Co bude Charles dělat?]

[Já jsem ze spolehlivého zdroje slyšel, že předseda Lu měl dřív důvěrný vztah s Ge Chenem. Teď do toho přidáme ještě Tang Fenga. Jů, to je komplikované!]

[Hej, a co ty nevyřčený pravidla zábavního průmyslu? Kdybych byl já předsedou, tak bych ty nevyřčený pravidla vymáhal na Tang Fengovi. Stydím se~ (@^_^@)~]

[Kvůli čemu jedou do Ameriky? Registrovat si manželství?]




Tang Feng, co měl předtím dobrou náladu a byl plný energie, teď seděl na palubě letadla v první třídě, natáhl si na oči masku na spaní a dal si dvacet. Byl to jeho starý zvyk, který se nezměnil ani po jeho znovuzrození.

V minulosti musel často cestovat kvůli svým různým filmům nebo aby se zúčastnil propagačních událostí a pořadů. V prostředí, kdy jen stěží spal, si dával záležet, aby dohnal vzácný spánek v každé volné chvilce.

Lu Tianchen seděl vedle Tang Fenga. Už poslal Xiao Yu a druhou asistentku, aby si sedly do jiné řady. Otočil hlavu stranou a podíval se po už spícím Tang Fengovi. Lu Tianchen se mírně usmál a v duchu si pomyslel: jak může tak moc spát?

Vytáhl telefon a Tang Fenga vyfotil. Když se ujistil, že se to řádně uložilo, vypnul telefon. Lu Tianchen se obrátil zpět ke svému laptopu a dál si pročítal různé komentáře, co se najednou objevily na internetu.

[Kdyby se brali, jeli by do Evropy.]

Když si Lu Tianchen pročetl komentáře, napsal nahodilou odpověď. Když si uvědomil, co napsal, suše se v duchu usmál. Svatba? Proč na to myslel?

Svatba...

Svatba, co...

Kapitola 88 – Byl zpět

Amerika, Amerika, byl zpět!

Navzdory tomu, že to nebyla jeho rodná zem, Amerika bylo místo, kde Tang Feng vyrůstal, žil, zápolil a kde se proslavil.

Po více než deseti hodinách sezení v letadle konečně opustil dálný Východ a přistál na Západě. Když Tang Feng vystoupil z letadla, zhluboka se nadechl. Jasné sluneční světlo nádherně rozjasňovalo oblohu a chladný vánek byl prostě nádherný. Kromě pocitu známosti vůči zemi Tang Feng také hluboko ve svých kostech cítil vyčerpání pocházející z pásmové nemoci.

„Teď chci jít akorát přímo do hotelu, dát si horkou koupel a zdřímnout si, abych načerpal energii. Prosím, neříkej mi, že se musím za hodinu setkat s režisérem Li Weiem. Obávám se, že by ho můj lajdácký vzhled vyděsil.” Tang Feng za sebou táhl svůj kufr, jak s úsměvem na tváři vyšel z letiště.

Lu Tianchen přišel k němu a vzal mu kufr z ruky. Předseda vyhlížel celkem svěže a plný energie a vůbec se nezdálo, že by trpěl pásmovou nemocí. Tang Feng mu to dost záviděl.

„Máme naplánováno setkat se s režisérem Li Weiem pozítří. Dneska a zítra můžeš využít k tomu, aby sis upravil svoje biologické hodiny. Uvolni se a nebuď nervózní.” Lu Tianchen došel ke kraji silnice a k místu, kde stáli, rychle přijela dvě černá auta. Vystoupilo několik ochránců v černém a pomohli jim dát zavazadla do aut. Xiao Yu a druhá asistentka nastoupily do prvního auta, zatímco Lu Tianchen a Tang Feng nastoupili do toho za nimi.

Tang Feng otevřel dveře od auta a usadil se. Při tom s úsměvem řekl: „Moje nervozita je to nejmenší, čím by ses měl trápit.”

„Jsi arogantní nebo ješitný?” Lu Tianchen nastoupil z druhé strany. Mezi předními a zadními sedadly byla černá přepážka. Mohli v klidu mluvit a pohybovat se, aniž by je řidič nebo ochránce slyšeli nebo viděli.

Zadní kabina auta byla obzvláště prostorná. Byla tam malá TV a malá lednička plná alkoholu. Lu Tianchen otevřel ledničku a vyndal z ní láhev. Zeptal se Tang Fenga: „Chceš něco?”

Tang Feng zakroutil hlavou. Nerad pil v autě; bylo mu z toho špatně. „Není to ani ješitnost, ani arogance, ale sebedůvěra. Předsedo Lu, měl by ses naučit věřit svým zaměstnancům.”

„Vždycky jsem ti věřil.” Lu Tianchen se zády opřel o sedačku se sklenicí whisky s ledem v ruce. Zaklonil hlavu dozadu a vypil půlku skleničky na jeden lok. Tang Fengovi zacukalo v koutku oka, jak to sledoval.

„Pokud budeš takhle pít, začneš mít problémy se žaludkem,” připomněl mu laskavě Tang Feng, co se orientoval na zdraví.

„Ty už mám,” odpověděl Lu Tianchen prostě, ale sklenku odložil a zbylou polovinu whisky nechal netknutou.

„Pokud nevíš, jak se ovládat, měl by sis najít někoho, kdo to dokáže.”

Lu Tianchen naklonil hlavu k Tang Fengovi, koutek úst se mu zvedl. „Dokážeš mě ovládat?”

„Rád bych ještě pár let žil. Tak náročnou práci bys měl nechat své budoucí manželce.” Tang Feng se hlavou opřel o opěrku a zavřel oči, aby mohl spát. Lu Tianchen se usmál, ale nic neřekl.




Po zhruba hodině se auto zastavilo. A Tang Fenga pak... Lu Tianchen jej probudil polibkem.

Na tak prvotřídním autě jako to, v kterém jeli, bylo dobré to, že bylo velmi tiché a stabilní. V takovém autě bylo snadné usnout. Tang Feng měl ve snu pocit, jako kdyby najednou spadl do oceánu. Ze všech stran se na něj valila voda, aby jej pohltila. Nemohl dýchat. Nedostatek čerstvého vzduchu v plicích začínal být nepříjemný. Nemohl si pomoct a otevřel pusu v pokusu se nadechnout, ale něco měkkého se okamžitě chopilo šance a vniklo mu do úst.

Tang Feng do toho bez milosti kousl a následně vedle sebe zaslechl bolestné zabručení.

Prudce se ze svého snu probudil, jen aby zjistil, že vedle něj sedí Lu Tianchen s rukou přes pusu.

„Kousl jsi mě.” Dost na to, aby mu vytryskla krev.

Tang Feng se necítil ani trochu provinile, že Lu Tianchena kousl. Dotkl se svých rtů a upřímně řekl: „Myslel jsem si, že mi do úst vplulo děsivé mořské zvíře.”

To začal Lu Tianchen poslední dobou bláznit? Nedostávalo se mu sexu? Byl osamělý? Nebo se prostě cítil znuděně?

Lu Tianchen zvedl hlavu, aby se podíval na Tang Fenga, co si tu situaci tak nějak užíval. Lu Tianchen silou zavřel oči a snažil se tu ostrou bolest z jazyka ignorovat. „Jen jsem se tě snažil probudit. Dorazili jsme do hotelu.”

„Předsedo Lu, ty máš vážně unikátní způsob, jak lidi budit. Najednou se bojím o nové talenty v naší agentuře. Ach, zapomněl jsem říct, že pokud to uděláš znovu, pravděpodobně ti ten jazyk ukousnu.” Když Tang Feng vyslovil toto varování, potlačil svůj smích a vystoupil z auta. Když spatřil pětihvězdičkový luxusní hotel, jehož vysoká a strnulá silueta se před ním zdvíhala do nebes, nemohl si pomoct a ohromeně zapískal.

„Předsedo Lu, tentokrát nám náš výlet platí agentura? Pokud máš v plánu mi to strhnout z platu, myslím, že bychom měli zůstat v levnějším hotelu.”

Lu Tianchen, beze slova a bez ohledu na jejich okolí, přišel k Tang Fengovi, popadl ho za ruku a táhl ho k hotelu. „Vlastně abych ušetřil na výdajích, zarezervoval jsem jenom jedno prezidentské apartmá.”

Tang Feng vyjádřil, že mu to nevadí. Každopádně v prezidentském apartmá bylo víc než jedna ložnice a jedna koupelna.
--------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>