sobota 4. června 2022

FOD - kapitola 65


Kapitola 65


Zhou YunSheng ho s bezvýraznou tváří sledoval prchnout. Zvedl ruku, aby si otřel krev z čela, a chladně se zasmál. Všechny své osobní služebné už hypnotizoval, byly mu loajální, takže měly všechny hlavu skloněnou a předstíraly, že tuto scénu neviděly.

Li JinTian rozpačitě prchl zpět do chrámu YangXin a omráčeně se díval na pamětní desku. Na té pamětní desce byl seznam, který předložil vedoucí Qin Tian. Byl to seznam pečlivě vybraných povýšení.

A mezi nimi bylo napsáno Yu Guo Gong, ta tři slova byla perem zakroužkovaná a byla u nich poznámka od Gao Mina, psalo se v ní, že to byl Gao Lang. Yu Guo Gong. Copak se tak ve druhém snu neříkalo Gao Langovi? Znamenalo to, že ty sny byly pravdivé?

Li JinTianovi se začaly chvět ruce. Litě tu pamětní desku svrhl. Bylo příliš pozdě toho litovat. Všichni už věděli, že Gao Langa znovu povýší. Aby Gao Mina potěšil, dokonce dal Gao Langovi předem oficiální rezidenci. Klan Gao se tam už nastěhoval.

Li JinTian měl pocit, jako kdyby spolkl stovky much a nemohl je vyplivnout. V nitru mu bylo nesmírně nepříjemně. Vypil několik šálků bylinkového čaje, ale nedokázal se uklidnit. Pak najednou slyšel, jak jeho sluha oznámil, že Gao GuiJunův osobní sluha žádal o audienci.

„Dále.” Li JinTian byl ještě nervóznější, ale stejně toho člověka neposlal pryč. Vážně byl Gao Minem posedlý.

„Tato otrokyně zdraví Jeho veličenstvo císaře, pán mě poslal vyřídit vzkaz, a to, že Qi GuiJun bez povolení vstoupil do císařské studovny. Říká, že si chce do svého paláce odvést prince. Jak se s ním chcete vypořádat?” Na tváři té služebné se zračilo nepatrné znechucení. Očividně měla pocit, že Qi XiuJie nebyl kvalifikovaný adoptovat prince.

„Jak se s ním vypořádat. Adopci jsem Qi GuiJunovi schválil já, kdo si troufá se mi postavit?” Dokonce i titěrná služebná si myslela, že mohla překročit meze jen proto, že si Gao Mina hýčkal? Li JinTianův tón byl velmi chladný.

Ta služebná si uvědomila svou chybu. Spatřila císařův chladný pohled a rychle odešla.

Ve dveřích do císařské studovny Zhou YunSheng čelil Gao Minovi.

Dokonce i po celých dnech mučení ve vězení měl páteř stále tak rovnou. V očích měl vždycky ten arogantní pohled. Proč byl tak arogantní? Klan Qi už byl dávno pryč. Jediná krev rodu Qi kolovala v jeho zlomeném těle.

Gao Min takhle přemýšlel a věnoval Qi XiuJieovi opovržlivý úsměv. Ale než ten jeho úsměv mohl naprosto rozkvést, mladá služebná mu do ucha zašeptala něco, kvůli čemu zbledl.

Zhou YunSheng se usmál, mávl rukou a jen tak řekl: „Půjdu napřed.” Pak prošel přímo kolem něj a vešel do císařské studovny.

„Nevím, jakého démona jsi na císaře poštval, že ti odpustil, ale já nikdy nedopustím, abys svobodně žil!” pohrozil mu Gao Min chladně. Pak měl pocit, že jeho nemilosrdná výhrůžka zněla, jako kdyby se s jinou konkubínou dohadoval o císařově laskavosti, a tak se zatvářil ještě ošklivěji.

Zhou YunSheng se ušklíbl a odkráčel. Rozhodně by do císařské studovny nevešel během vyučování. Teď měli přestávku na oběd a princové jedli. A tak je nemusel hledat.

Působil, jako kdyby chtěl ledabyle jednoho adoptovat, ale měl svůj cíl. Jeho cílem byl nejvěrnější pes budoucího císaře Li XuYana, šestý princ.

Šestý princ se jmenoval Li XuDong. Jeho matka byla tanečnice, co poslali z malé pohraniční země, měla velmi skromné postavení a zemřela po porodu. Když se Li JinTian znovu zrodil, měl oči jenom pro Gao Mina a jeho syna, pátého prince. K ostatním dětem vůbec nic necítil, nezajímal se, jestli žili nebo zemřeli.

Šestý princ byl prostého původu a neměl nikoho, kdo by jej chránil. V paláci žil žalostným životem. Teď ho neustále šikanovali a v budoucnu mu prasknou nervy a jako odplatu zabije tři palácové služebné. A tím si získal Gao Minovu pozornost a sympatie. Ten ho pak adoptoval a pečlivě jej vychovával.

Lu XuDong byl velmi prchlivý, ale věděl, jak někomu splatit laskavost. Poté, co jej Gao Min přijal za vlastního, mu byl nekonečně loajální. Když mu bylo čtrnáct, následoval Gao Mina na všechna vojenská tažení a nabyl proslulou vojenskou moc. Všem ukázal, že byl ve skrytu velmi nadaným člověkem.

Jelikož Zhou YunSheng chtěl vychovat příštího císaře, přirozeně si vybere nejsilnějšího kandidáta. Tomu chlapci už bylo třináct, a tak by měl mít vlastní rozum. Ale pokud ho dokázal vychovat Gao Min, pak Zhou YunSheng věřil, že i on ho dokáže vychovat. A kromě toho i kdyby nedokázal prince vychovat na schopného císaře, měl jiné způsoby, jak Gao Mina zničit.

Jak o tomhle Zhou YunSheng přemýšlel, vešel do jídelny a do nosu ho uhodila vůně rýže. Li XuYan byl v obklopení ostatních princů, všichni se mu snažili lichotit. Zdálo se, že to byl hvězdný princ. V koutu si oběd chránil princ, co vypadal slabě. S elánem hltal jídlo, jako kdyby hladověl.

„Mladší císařský bratře, jez pomaleji, zaskočí ti. Na, dej si tohle dušené vepřové žebro.” Li XuYan byl velmi inteligentní a měl dobré komunikační schopnosti, a tak nikdy nikoho neurazil a k nikomu se nechoval chladně. Jak navenek, tak v nitru byl hoden chvály.

Ten vyhublý princ byl Li XuDong. Rychle si zakryl talíř s jídlem, zatvářil se rozpačitě. Pak sklonil hlavu na znamení svého díky Li XuYanovi, ale řekl, že měl dost.

Ten malý princ se stáhl hlouběji do kouta a pak potají protáhl rty a odhalil tak výsměšný úsměv. Kdyby byl Li XuYan vážně tak laskavý, jak by si mohl nevšimnout jeho strádání? Při svém unikátním postavení by mu nemusel každý den potají dávat jídlo, mohl akorát promluvit se služebnými a jeho situace by se velmi zlepšila. Ale Li XuYan byl neobjektivní, manipulativní člověk, a tak se rozhodl sedět stranou a počkat, jak to dopadne. Kvůli tomuhle pokrytectví se Li XuDongovi dělalo zle.

Zhou YunSheng stál u okna a potají to pozoroval. A teď se bezděky uchechtl. Myslel si, že Gao Min a jeho syn si už získali Li XuDongovu vděčnost, ale zdálo se, že to tak nebylo. A nynější Li XuDong neměl žádnou hodnotu, proč se jím Gao Min zabýval? Musel uznat, že Gao Min měl dobrý cit pro lidi. Li XuDong byl teď jenom vlčí mládě, kousl by každého, kdo se k němu přiblíží. Ale až dospěje, loajálně ochrání svého pána.

Zhou YunSheng vešel dovnitř a všichni princové ho pozdravili. Včetně Li XuYana. Ale on jim nevěnoval žádnou pozornost, šel rovnou za Li XuDongem a silou mu odtáhl misku s jídlem.

„Stará hnědá rýže a vařené zelí, kdo ti dal takové jídlo?” Talíř už byl prázdný, ale Zhou YunSheng jasně cítil, co na něm bylo.

Li XuDong k němu vzhlédl, neměl slov. Nechápal, proč by se jím Qi GuiJun zabýval.

„Kde je tvůj sluha? Zavolej ho.” Když Zhou YunSheng viděl, že mu šestý princ nijak neodpověděl, vytahal ho za uši.

Li XuDong procitl zpět do reality. Uši mu zrudly a on zašeptal: „Sluha je v bambusovém hájku venku a jí, později přijde uklidit.”

Zhou YunSheng mávl a eunuch nedaleko okamžitě vyběhl, aby přivedl sluhu šestého prince. Také s sebou přinesl jeho nedojedený oběd.

Zhou YunSheng se mu podíval do talíře a ušklíbl se. „Ochucený bílá rýže, dušené kuře, polévka z mořských plodů. To je ale bohatý oběd. Jestli se mohu zeptat, kdo tu je princ, ty nebo on?”

Sluhovi se nohy třásly strachem. Rychle poklekl a bušil hlavou o zem o smilování. Ale Zhou YunSheng ho ignoroval a přímo si Li XuDonga odvedl. V očích ostatních byl stále omilostněný zločinec. Kdyby se zbavil otroka, nevyhnutelně by to podnítilo všechny možné drby. Nechá na Li JinTianovi, aby se s tím otrokem vypořádal. Důkladně tu jeho přízeň využije.

„Qi GuiJune, já... později mám vyučování. Pokud odejdu, učitel bude naštvaný.” Li XuDong si mnul svoje rozpálené uši. Ode dne, kdy se narodil, ještě nikdy nezažil takové důvěrné gesto.

„Jaké vyučování, musíme se přestěhovat do paláce ZiChen. Ode dneška jsi můj syn.” Zhou YunSheng pohladil šestého prince po vlasech.

Kvůli podvýživě byl šestý princ mnohem menší než pátý princ. Vypadal nanejvýš na deset let. Ale ve skutečnosti byli ti dva stejně staří, bylo jim třináct. A narozeniny měli od sebe jen asi měsíc nebo dva.

„Budu tvůj syn?” Li XuDonga to velmi překvapilo. Úmyslně se chytil té ruky, co měl ve vlasech.

„Nemám žádnou rodinu, co by mě podpořila, ale jsem dost silný, abych tě ochránil. Jsem sám a ty nemáš žádné rodiče, v budoucnu se spoléhejme jen jeden na druhého, dobře?” Mírně se sehnul a upřímně se podíval chlapci do očí.

Oči měl velmi jasné, čisté. Nebyl v nich žádný pokrytecký zájem, jenom upřímné pozvání. Spoléhat se jen jeden na druhého, to by měla být pochmurná slova. Ale když je Zhou YunSheng řekl, přineslo to Li XuDongovi jenom teplo. Jeho snem bylo milovat a aby jej někdo miloval. Oči mu zrudly, ale tvrdohlavě odmítal brečet. A plamenně přikývl hlavou.

Zhou YunSheng se narovnal a zasmál se. Ten jeho úsměv v záři slunce bylo prostě oslňující. Li XuDong na něj zíral a pak se také bláhově zasmál.




Chrám Yang Xin.

Vrchní eunuch o té novině zavčas podal hlášení. „Vaše císařské veličenstvo, Qi GuiJun adoptoval šestého prince.”

„Šestého prince? Proč ne dvanáctého prince?” Li JinTianovi to přišlo velmi divné. Za jeho minulého života klan Qi potají skryl a vychoval dvanáctého prince. A pak ho podporovali, aby dosedl na trůn. Myslel si, že Qi XiuJie znovu udělá stejnou volbu.

Dvanáctému princi bylo přece jenom jen šest let, byl to nejmladší princ. Ještě se u něj neutvořila žádná nezávislá osobnost a myšlenky. Byl mnohem tvárnější než šestý princ.

Vrchní eunuch zadržel dech a pak obezřetně odpověděl: „Vaše císařské veličenstvo... zapomněl jste? Dvanáctý princ je pryč.”

„Pryč? Jak k tomu došlo?” Li JinTiana to polekalo.

Vrchní eunuch se hluboce poklonil. A rozechvěle vysvětlil: „Před třemi lety otrávili pátého prince a ten poté upadl do kómatu. Povolal jste všechny doktory do paláce TianChen, aby jej ošetřovali. A během toho měl dvanáctý princ vysokou horečku... ...a tak, a tak on...”

Ačkoli to vrchní eunuch nedopověděl, Li JinTian to už chápal. Protože doktoři dostali rozkaz, aby svou péči soustředili na pátého prince, péče dvanáctého prince se opozdila. Princ, co v minulém životě pokračoval v jeho pokrevní linii a dosedl na trůn, byl pryč? To dítě, co klan Qi pět let snaživě skrýval, bylo pryč?

Li JinTiana zasáhl obrovský záchvat paniky, jako kdyby byl trůn v sázce. Myslel si, že se všechno v tomto životě ubíralo správným směrem. Ale vypadalo to, že se mýlil. Myslel si, že měl všechno pod kontrolou, ale ve skutečnosti bylo všechno mimo jeho kontrolu.

Li JinTian se bezděky zachvěl. Nevěděl, že tu vzpomínku, že se dvanáctý princ stal císařem, mu do hlavy akorát nasadil Zhou YunSheng. A Zhou YunSheng chtěl přesně tuto paniku a pochyby. Li JinTian si nevzpomněl na veškeré ty laskavosti, co mu Gao Min prokázal. Dokázal se soustředit jen na křivdy.

Lidská povaha bylo něco tak křehkého.
----------------------------------------

~ ZYS je v této epizodě velmi nemilosrdný... Ovšem jak se popasuje s výchovou dítěte? ~


2 komentáře:

  1. Hmmm, nová role - chůva. Jsem zvědavá, jak to dá. Asu bude potřebovat něčí pomoc 😇.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám takové neblahé tušení o tom, kdo bude Věčný milenec... :D

    OdpovědětVymazat