LMW - kapitola 257

Kapitola 257 – Ten zlodějský stařec

Uprostřed cesty stál a blokoval průchod podivný starý muž, co na sobě měl prostý popelavě šedý lněný šat. Vlasy měl tak nějak rozcuchané a i když nebyl na pohled tak nevzhledný, nebyla na něm ani stopa upravenosti. Momentálně dřepěl na kameni a překážel lidem v cestě. Pár se ho snažilo odstrčit silou, ale z nějakého důvodu je neviditelná síla zase strčila vzad.

Všichni evidentně spěchali do třídy, a proto se před tímto staříkem vůbec netvářili nadšeně a z úst se jim ozývala ošklivá slova. Navíc se neobávali, že by ten starý chlápek byl na akademii nějaké velké zvíře, neboť jak by velké zvíře mohlo nosit tak potrhané oblečení a vypadat tak lajdácky.

Třída měla co nevidět začít, a přesto tento stařík stále odmítal odejít. Lidé tak moc spěchali, že začali pobíhat kolem v kruzích. Nakonec se někdo rozhodl předstoupit. Byl to mladík s celkem velkou odvahou. Postavil se před toho starého muže a obezřetně se zeptal: „Hej, starý muži, chceme jít na vyučování, takže mohl bys nás prosím nechat projít?”

Ten starý muž si pak přehodil nohu přes nohu a prostě zakroutil hlavou. „Nemohl!”

Ten mladík musel silou potlačit svůj hněv. „Tak co chceš výměnou za to, že nás necháš projít?”

Stařík zvedl jeden prst a velmi agresivně oznámil: „Mýtné za průchod je jeden bod za člověka. Pokud nezaplatíte, nemůžete projít.” Ten starý muž měl přístup typu: Já tady tu silnici obsluhuju.

Jak to lidé zaslechli, nedokázali ovládnout hněv. Předtím touto cestou šli mnohokrát, a přesto na takovou situaci ještě nenarazili. Až do dneška. Tohle byla jasně loupež a nikdo se tomu nedokázal podřídit.

Výraz toho mladíka ochladl a vyhrožoval: „Hej staříku, jediným důvodem, proč tě toleruji, je to, že tě ctím jako staršího. Ale nesnaž se tady překročit meze. Až do teď akademie neřekla jediné slovo o tom, že by tu bylo mýtné, takže přestaň všem dělat problémy bez řádného důvodu. Dávej si pozor, nebo informujeme profesorku a uvidíme, jestli tě z této akademie vykopnou nebo ne.”

„Tak s tímhle novým pravidlem začneme ode dneška. A jen tak mimochodem, stejně by vám nepomohlo, ani kdybyste informovali zástupce ředitele.” Zdálo se, že ta výhrůžka v tom muži nevyvolala žádný strach. Vlastně vyhlížel tak klidně a vyrovnaně, jak jen vůbec šlo.

Když ten mladík zaslechl slova toho staříka, okamžitě mu to zchladilo horkou hlavu. Jako první se tenhle stařík musel zmínit o zástupci ředitele, možná že se s ním znal?

Jak o tom mladík pořád dokola přemýšlel, nakonec došel k závěru, že tento stařík možná znal některého z vůdců této akademie. Pokud vzal v úvahu jeho přístup, pokud tu nezaplatí, nenechá je projít. No, ten stařík si přece jenom neřekl o tolik bodů a ten mladík tady rozhodně nechtěl trčet jako kůl v plotě, opozdit se nebo se dostat do maléru. A tak mu přímočaře zaplatil jeden bod.

Ten stařík dostál svému slovu a když ten mladík zaplatil jeden bod, vážně ho nechal projít. Jak lidé viděli tuto scénu, chvíli váhali a přemýšleli, že by se měli poddat svému osudu a prostě to mýtné zaplatit. Přemýšleli o tom stejně jako ten mladík. Nebylo třeba urážet toho starého muže s neznámým zázemím jen kvůli jedinému bodu. Kdo ví, jestli nebyl náhodou někdo z vyšší šarže. A tak téměř všichni přistoupili na kompromis a nijak víc si nestěžovali a poslušně zaplatili mýtné.

You XiaoMo přišel právě včas a celou tu scénu viděl od samého začátku. Tohle bylo poprvé, kdy viděl, že by mýtné vybíral tak podivný starý muž.

Ale zhruba měl stejný názor jako ostatní. Tento starý muž tu blokoval cestu, a přesto to sem nikdo nepřišel zkontrolovat. Všichni viděli, že tento stařík měl za zády mocné zázemí nebo že měl na akademii někoho, kdo ho podporoval. Jelikož You XiaoMo nechtěl dělat rozruch, rozhodl se skrýt se v davu a v tichosti sledovat, jak se to vyvine. Podle toho, co si myslel, se lidé nakonec rozhodně rozhodnou udělat kompromis. A jeho očekávání se vyplnila, neboť zanedlouho ten mladík zaplatil jeden bod jako první.

A pokud byl někdo první, pak bylo jasné, že bude i druhý. Všichni se téměř bezděky seřadili a jelikož tu nebylo moc lidí, brzy přišla řada na You XiaoMoa.

You XiaoMo vytáhl svou černou kartu a když chtěl užuž zaplatit mýtné, ten starý muž, co byl až do teď zticha, najednou upřel zrak na You XiaoMoa a promluvil tónem, který naznačoval, že nemůže odmítnout: „Ty, ty mi musíš zaplatit deset bodů.”

Jak ta slova zazněla, ostatní se na You XiaoMoa podívali se soucitem. Od samého začátku měli pocit, že sem ten stařík přišel jen proto, aby lidi donekonečna otravoval. Všichni věděli, že se z toho You XiaoMo nevykroutí, a lidé, co stáli za ním, už byli nervózní a báli se, že také budou muset zaplatit deset bodů.

You XiaoMo se zarazil, zvedl hlavu a podíval se přímo na toho starého muže. Téměř si pomyslel, že trpí halucinacemi. Rychle se ho otázal: „Pane, co jsi to zrovna řekl?”

Ten starý muž se bez jakéhokoli zdržení zatvářil netrpělivě, ale podivné bylo, že vůbec nevybuchl. Naopak se zdálo, jako kdyby něco zašeptal, a pak řekl: „Musíš mi zaplatit deset bodů.”

„Proč?” zeptal se You XiaoMo klidně. Jak to, že když byl na řadě on, změnilo se to na deset bodů, zatímco ostatní museli zaplatit jenom jeden bod? Copak se toto chování nějak lišilo od okrádání?

„Proč se tak moc ptáš? Požaduju, abys zaplatil, tak zaplať. Pokud nezaplatíš, jdi někam jinam.” Tomu starému muži se to jasně nechtělo vysvětlovat, možná že takhle švindloval naschvál. Přece jenom se choval tak jistě, jako kdyby věděl, že You XiaoMo rozhodně zaplatí.

„Ale jak to, že lidé přede mnou museli zaplatit jenom jeden bod, zatímco já musím zaplatit deset?” You XiaoMo na to nedokázal přijít.

„Tak z toho viň tu svoji smůlu, tenhle starý muž změnil názor a zvýšil mýtné, a proto nemarni mým časem.” Logika toho starého muže byla bezpochyby prvotřídní, když tak kurážně řekl něco tak nesmyslného, jako kdyby byl v právu.

„Taky mrháš mým časem, když tady blokuješ cestu.” You XiaoMo z toho nebyl šťastný.

Ve skutečnosti to nebyl hlavní důvod, proč byl nevrlý. Kdyby měl pár stovek bodů, možná by se vážně poddal a zaplatil by, protože během svého minulého života viděl spoustu lidí jako tento stařík. Ale problém zrovna teď tkvěl v tom, že nebylo možné, aby mu vyplatil takovou částku. Neboť použil veškeré body, co mu před pár dny BaiLi XiaoYu dal z prodeje všech magických pilulek. Hlavně tedy na nájem. Důvodem bylo, že nechtěl pořád chodit za starším Gongem, aby si prodloužil nájem, a tak si pronajal pavilon na půl měsíce. Kvůli čemuž mu na černé kartě zbylo jenom šest bodů. A proto i kdyby byl ochotný zaplatit deset bodů, nemohl.

Navíc měl pocit, že tento starý muž byl až příliš arogantní. Ta jeho přítomnost a vybírání mýtného bylo naprosto zbytečné. Ani nemluvě o tom, že to bylo i nesmyslné.

Vážně jsi si jistý, že rozhodně zaplatím, že? Tak dobře, nikdy za to nezaplatím!

You XiaoMova hrdost se konečně ozvala. Pokud přijde na nejhorší, bude s ním bojovat až na smrt.

Nemohl popřít, že kvůli tomu přijde pozdě na vyučování. Nebo že z toho možná vznikne naprostá absence. Ale věřil, že kdyby profesor třídy 3 věděl, že se tu zničehonic objevil tak otravný potížista a že mu bránil dojít na vyučování, že by to pochopil. No, pokud to profesor odmítne uznat, pak se nemohl nijak bránit.

You XiaoMoův vzdor tomu staříkovi nedopřál ani trochu důstojnosti a kvůli tomu ten jeho vous vzplál hněvem. Naštvaně řekl: „Pokud nemůžeš zaplatit, ztrať se!”

You XiaoMo byl dostatečně tvrdohlavý, že nebylo možné, aby tak snadno uznal porážku. A tak místo aby odešel, si našel vzdálené prázdné místo, z magické brašny si vytáhl kus látky a rozložil ho na zem. A pak se posadil.

Pokud máš odvahu tady blokovat cestu, pak tato má maličkost si může klidně trénovat tady.

Navzdory tomu, že o Písmu nebeské duše nikdo nevěděl, si You XiaoMo netroufal jen tak trénovat všem na očích. A tak o tom chvilku popřemýšlel a nakonec vytáhl svůj kotlík a rozhodl se vyrobit nějaké magické pilulky, aby zabil čas.

Celou tu dobu, co ve svém pavilonu vyráběl pilulky, vyráběl pilulky 5. řádu. A tak mu stále zůstaly byliny 4. řádu, co mu Tang YuLin poslal už předtím. A navíc jich měl celkem dost. Naštěstí měl zrovna tu správnou chvilku je využít.

You XiaoMovo chování naopak rozzuřilo toho staříka.

Ten zatracený spratek se mu opovážil tak upřímně a bez skrupulí protivit! Ale ani on nedokázal vymyslet nic, co by mu na to odpověděl.

You XiaoMo si teď každopádně potvrdil jedno: ten stařík měl rozhodně spadeno na něj, protože ostatní, co přišli na řadu po něm, mu museli dát jenom jeden bod.

Tohle bylo poprvé, co You XiaoMo vyráběl pilulky venku. A kdykoli vyráběl pilulky, naprosto se soustředil. A tak netrvalo tak dlouho a You XiaoMo pustil toho staříka z hlavy. Koho zajímalo, že tam ten stařík upouštěl páru? Pozornost už upíral do kotlíku.

Hodil dovnitř všech osm bylin naráz, pak rozdělil svou duševní sílu na osm částí a začal byliny destilovat. Z kotlíku bez přerušování vycházelo pískání a praskání.

Když ten stařík, co měl hlavu naprosto zamlženou hněvem, spatřil jeho počínání, nemohl si pomoct a uniklo mu překvapené „hej”. Aby dokázal destilovat osm bylin naráz, aniž by hnul brvou... to nedokázal každý mág. A přesto to tento malý mág dokázal. A při pohledu na jeho pohyby se zdálo, že to takhle nedělal poprvé.

A tak se ten stařík přestal zajímat o svůj hněv, dřepl si ne tak daleko od You XiaoMoa a natáhl krk, aby ho pozoroval.

You XiaoMo nevěděl, že jeho absence na hodině udělala na profesora a na ostatní studenty špatný dojem.

Když se před nějakou dobou doslechli, že se k nim přidá You XiaoMo, co měl mnohem vyšší potenciál než Teng ZiXin, všichni byli vzrušením bez sebe, až tohoto malého génia spatří na vlastní oči. Dokonce i učitel se na to těšil. Ale nikdy je ani nenapadlo, že až do začátku vyučování po něm nebylo ani vidu, ani slechu. A teprve pak si konečně uvědomili, že se tento malý génius ulejval.

První vyučovací den! Když se pominulo to, že se možná mohl akorát opozdit, You XiaoMo se na to vlastně vybodl!

Ostatní studenti neměli odvahu se podívat, jak se učitel tvářil, neboť všichni věděli, že tento učitel byl proslavený svou přísností. Nedokázal tolerovat ani opozdilce, natož záškoláky.

A tak se You XiaoMo nezjevil ani ve chvíli, kdy se třída rozešla.

--------------------------------------------

~ Otravný stařík sice nedostal jméno (a autorka mu ho ještě nějakou dobu nepřidělí), ale v následujících kapitolách sehraje celkem velkou roli! ~ 

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>