TS2 - kapitola 20

Kapitola 20 – Žárlivost

Od chvíle, co Gino poprvé spočinul pohledem na Tang Fengovi, zasáhl ho pocit známosti. A podivné bylo, že zjistil, že mu nevysvětlitelně věří. A přesto navzdory této důvěře před Tang Fengem držel několik věcí v tajnosti. Jedna z těch věcí bylo to, že byl na tu scénu s polibkem celý týden potají natěšený, než ji vůbec měli točit.

Další věc, co Tang Fengovi nikdy neřekl, bylo to, že si před tou scénou alespoň čtyřikrát vyčistil zuby a vyžvýkal celý balíček žvýkaček. Bál se, že ho Tang Feng nebude mít rád.

Když Tang Fenga v tom kostele políbil, byl do své role ponořený jen napůl. Když na svých rtech ucítil jeho rty, měl pocit, jako by se přenesl v čase zpět. V tom okamžiku měl pocit, jako kdyby mu bylo sedmnáct a zrovna ho zasáhly první příznaky lásky. Srdce mu tlouklo jako splašené a cítil, jak se mu do hlavy hnala krev. V té panice se nedokázal ovládat a nakonec Tang Fenga kousl.

Bylo to poprvé, co mu přišlo, že by polibek mohl být tak nervující a mnohem památnější než skutečný počin milování.





„Tohle je tvoje odpověď? Michaeli Gino, jsi nechutný! Ty mizero! Nenávidím tě!” ječela Lilith, jak hodila Ginovi na hlavu polštář.

Gino se naklonil do strany a vyhnul se té měkké střele. O všem popřemýšlel a došel k závěru, že Tang Feng měl pravdu. Nemiloval Lilith. Jen prostě spěchal, aby si našel někoho, co by zaplnil tu díru, co zůstala po Fiennesovi.

„Rozejděme se,” řekl klidně.

Bylo pro ně lepší, aby se rozešli teď než později. Nechtěl dál žít takhle bláhově.

„Proč jsi tak sobecký, Gino? Já tě miluju...” Lilith na něj několik dlouhých sekund zírala. Když zpracovala Ginova slova, padla na pohovku, jako kdyby ji to ranilo a začala plakat.

„Lilith, i kdybychom spolu zůstali, z tohoto našeho vztahu nic nevzejde. Jelikož jsem to nadnesl já, vezmu za to plnou zodpovědnost. Pokud se toho chytí média, vypořádám se s nimi.”

Nejdřív spolu začali chodit, protože to byl nápad jejich agentury. Potřebovali vytvořit očekávání k filmu, ve kterém oba hráli, takže jejich agentura prozradila médiím, že spolu chodili. Ten plán uspěl; získali si bezprostřední pozornost médií. A někdy v tom procesu spolu skutečně začali chodit. Dokonce i teď měl Gino těžkosti rozluštit, jestli to prostě hráli nebo jestli se vzájemně milovali.

„Copak se nebojíš, že to lidem řeknu? Všem řeknu, že jsi zamilovaný do Fiennese Tanga! Do mrtvého muže, co je o desetiletí starší než ty!”

Gino se uchechtl a odpověděl: „Lilith, víš, že se takové taktiky nebojím. Nevadí mi, že se svět dozví, že miluju Fiennese. A Fiennes není mrtvý. Dál žije v mém srdci a bude tam žít po zbytek mého života.”

„Ty ses zbláznil,” zamumlala Lilith. Opřela se o pohovku a promnula si oči. Když ruku stáhla, měla hřbet naprosto černý. Její líčení se úplně rozpilo.

Gino k ní přišel a podal jí kapesník. Lilith mu ho skoro vytrhla z ruky, jak ho přijala, a otřela si tvář. Pak se natáhla pro svou kabelku a vytáhla z ní zrcátko a sadu líčení. Jako oddaná zastánkyně krásy chtěla vypadat nádherně za každé situace.

Naštěstí byla Lilith stále mladá. Gino věděl, že se nikdy nezhroutí kvůli napůl vážnému vztahu. Byla to hollywoodská dívka.

„Fajn. To je jedno. Každopádně se provdám za muže, co je pohlednější než ty. A až budeš starý a opuštěný, budeš se moct utěšovat akorát tak vzpomínkou na mě,” řekla Lilith naštvaně. Vytáhla rtěnku a opravila si rty. „Rozejdeme se. Doufám, že toho později nebudeš litovat.”

„Samozřejmě že budu.” Gino se usmál a pokrčil rameny. „Díky za tvé přání všeho dobrého.”

Lilith sklapla své zrcátko a zahlížela na Gina. Vypadala, jako že chtěla říct něco dalšího, ale pak nespokojeně sevřela rty. Sklonila hlavu a začala si uklízet své líčení. Pak tiše řekla: „Doufám, že mu za mě poděkuješ. Tomu muži s černými vlasy a černýma očima.”

Ačkoli té noci byla Lilith naprosto opilá, stejně si pamatovala, kdo ji zachránil a kdo se o ni potom staral.

„Dobře, je to hodný člověk.” Gino pochopil, koho Lilith myslela.

„Správně. Je to hodný člověk a já jsem hodná holka. Tak proč jsme přesto narazili na někoho jako ty?” Lilith si hodila svou kabelku na rameno a vstala. Vzpamatovala se a řekla: „Poslouchej, radši bys měl mít dobrý důvod, proč ses se mnou rozešel. Nechci, aby celý svět věděl, že jsem prohrála s mužem, co už umřel. Můj manažer ti kvůli tomuhle zavolá. A v budoucnu už na mě nemluv!”

Lilith se otočila a odkráčela dlouhými kroky, působila přitom sebevědomě. A přesto si nedokázala pomoct a okraje očí už jí zase zrudly. Rychle vytáhla sluneční brýle a nasadila si je.

Kdo neměl za svých mladých let vášnivou a krátkodobou lásku?

Ti náctiletí jako Lilith budou dál žít k novému zítřku.





Když se Tang Feng vrátil do Spojených států, ze všeho nejvíc se nechtěl setkat s lidmi, které kdysi znal, ale podívat se na místa, na kterých kdysi pobýval, a porozhlédnout se tam. To zahrnovalo místo jeho konečného odpočinku.

Jeho smrt přišla náhle, takže neměl ponětí, kdo se postaral o všechny ty záležitosti vztahující se k jeho smrti.

Byl to jeho manažer John?

Nebo to byla jeho dobrá přítelkyně Randa nebo možná Leroy?

Ať už to byl kdokoli, odvedl velmi dobrou práci. Ve zprávách nebyl žádný veřejný přenos nebo rozhovor s novináři. Byl to soukromý pohřeb se skupinou jeho nejbližších přátel. Byla to prostá a tichá záležitost, velmi se to k němu hodilo. Ačkoli nevěděl, kdo to všechno naplánoval, naštěstí ten člověk zajistil, že jeho hrob byl poté přístupný veřejnosti.

Tang Feng si myslel, že měl právo jednou navštívit svůj hrob, takže měl v plánu tam o víkendu zajít spolu s Ginem. Náhodou tam měli jít ve stejný den, kdy by měl Fiennes narozeniny.

Po jeho rozhovoru s Ginem strávili dva dny natáčením jejich první postelové scény. Ačkoli se to nazývalo postelovou scénou, skutečná doba, kdy se museli před kamerou odhalit, byla minimální. Tang Feng měl sundané kalhoty, ale pod nimi pořád něco měl. Ani nemluvě o tom, že měl pořád dlouhou a rozměrnou mnišskou róbu.

Celou scénu se Gino akorát držel nad Tang Fengem a simuloval pár pohybů. Ale režisér byl perfekcionista a požádal je, aby tu scénu několikrát zopakovali. Pokaždé s jinými pohyby. Režisér byl také vybíravý v tom, kterým směrem by se měli dívat a jestli se mají do kamery podívat a případně kdo z nich se má dívat.

Kdykoli režisér přišel s novým nápadem, museli tu scénu opakovat. Po několika opakováních bylo Ginovi trapně, když zjistil, že začal fyzicky reagovat. Cítil, jak tvrdne, ale mnišská róba byla naštěstí dost volná, aby jeho reakci skryla. Ačkoli si toho nikdo jiný nevšiml, Tang Feng byl výjimkou. Gino se o něj téměř celý den otíral. Kdyby se na Ginově tváři neskvěl ten očividný omluvný pohled, Tang Feng by předpokládal, že Gino využíval situace a dělal to naschvál.

Za celou scénu ti dva odhalili hlavně nohy a to jenom ke stehnům.

Režisér neměl v plánu z toho filmu udělat erotický film. Co se týče vztahu a opravdové nahoty ve filmu, režisér se rozhodl zvyšovat intenzitu postupně. První polibek a první postelová scéna musela být kontrolovaná a tlumená. A později se to rozvášní, až se ti dva hlavní hrdinové budou víc a víc střetávat.

„Jsi v pořádku?” Když natáčení skončilo, Tang Feng přišel ke Ginovi, aby se ho zeptal. Gino byl v jedné pozici už celkem dlouho. Nebylo by nic dobrého, kdyby se u něj projevily nějaké problémy, protože to tak dlouho udržoval.

„Přijde ti, že jsem v pořádku? Pokud mi dáš strom, jsem si celkem jistý, že na něj začnu dorážet,” žertoval Gino hrubě. Po chvilce hovoru s Tang Fengem se Gino omluvil, že se musí jít převléct a odběhl do svého přívěsu.

Co se týkalo toho, co Gino ve skutečnosti prováděl ve svém přívěsu, kdo ví?

Tang Feng se v duchu ušklíbl. Co bude Gino dělat, až přijdou intenzivnější scény?

Aby Tang Feng nenarazil na Gina a nedostal se do trapné situace, odešel jako první. I dneska ho vyzvedával Lu Tianchen.

Zdálo se, že dneska měl předseda špatnou náladu. Když Tang Fenga spatřil, nebylo v tom ani trochu jeho obvyklé „srdečnosti”. Jako třeba, že by Tang Fengovi otevřel dveře a zeptal se ho, kam chtěl jít, než se vrátí domů.

„Nastup si.” Lu Tianchen se neobtěžoval Tang Fengovi otevřít dveře. Také se Tang Fenga nezeptal, kam chtěl jet. Jen co Tang Feng nastoupil, Lu Tianchen nastartoval a odtúroval.

Jenom hlupák by nepoznal, že Lu Tianchen byl naštvaný, ale Tang Feng si nedokázal vybavit, co provedl, aby ho rozčílil. Byl Lu Tianchen naštvaný, že mu ta „snídaně s láskou” způsobila žaludeční potíže?

„Cítíš se dobře? Bylo to poprvé, co jsem dělal snídani. Promiň.” Tang Feng měl pocit, že by se měl ze zdvořilosti omluvit, že toho statečného muže vedle sebe přiměl sníst všechno, co navařil.

Lu Tianchen neodpověděl; naprosto Tang Fenga ignoroval.

„Jsi na mě naštvaný?” zkusil se Tang Feng zeptat.

Lu Tianchen ho znovu ignoroval. Tentokrát byl Tang Feng sám trochu naštvaný. Kdy jen se musel takhle moc ponížit? Člověk se před Lu Tianchenem nebo Charlesem nesměl chovat moc slabě, jinak by si ho dali k snídani.

Tang Feng se usmál a řekl: „Když budeš ten hněv držet v sobě, povede to ke zdravotním problémům. Doufám, že se o své zdraví postaráš, předsedo Lu.”

„Nejsem naštvaný. Jenom žárlím.” Lu Tianchenova odpověď byla přímá a prostá. Klidný a logický závěr, který Tang Fenga nicméně šokoval.
-----------------------------------------------

~ Tak, další aktualizace by mohla být buď hodně brzy anebo až po 15.1. Bo žirafky aktualizují vždy dvakrát do měsíce, a to 1. a 15. ~

<Předchozí>...<Následující>