pondělí 15. ledna 2018

ABO - kapitola 3


Kapitola 3 – Dvě podmínky


Když se druhého dne probudil, na stole byla výborná snídaně. Lin Yuan se umyl a připojil se ke své rodině v kuchyni. Spatřil bledou tvář své matky, přišel k ní, něžně ji objal kolem ramen, usmál se a řekl: „Mami, pořád se na mě zlobíš, že jsem ti to neřekl?”

Paní Lin se podívala na jasný úsměv toho mladého muže a nemohla si pomoct, aby v srdci neucítila trochu hořkosti. Jak mu to můžu říct? Nejsi Beta, jsi Omega. Tvůj otec byl také Omega, já jsem jen tvoje pěstounka a nejsme vůbec pokrevně spříznění? Při narození jsi prodělal takzvaný test změny pohlaví a vpíchli ti inhibitor omega feromonu. Dva roky musíš každý den brát nové inhibitorové pilulky doktora Fornta, aby se z tebe stala naprostá Beta. Pokud si ten lék nevezmeš, s největší pravděpodobností se dostaneš do hárání. A hárání Omegy způsobuje ztrátu rozumu a zanechá tě jenom s instinkty, s touhou po objetí, být ovládán a porodit?

Paní Lin se trochu chvěly konečky prstů. Čelit tomuto mladému muži s jasnýma černýma očima a nevinným úsměvem a říct mu tak krutou pravdu... Vážně nedokázala nic říct! Ach, můj bože! Tenhle chlapec si vždycky myslel, že je obyčejná Beta, v duchu si maloval, jak se ožení s beta dívkou a že s ní bude mít děti! Místo toho si ho násilím vezme nějaká cizí Alfa a přinutí ho mít děti! Kvůli tomuhle rozvratu celého jeho světa by se Lin Yuan prostě zhroutil! Nakonec bylo lepší ho dál klamat. Až mu bude 20 let a promění se na Betu, všechno bude v pořádku...

„Mami, nezlob se. Ségra mi včera zabalila, škola se brzy otvírá, takže se musím co nejdřív dostavit.” Mladý muž, co o ničem nevěděl, přešel matce za záda, zasmál se a začal jí masírovat ramena. „Tři roky utečou rychle a až dostuduju, budu se moct stát vojákem. Každý voják Impéria může dostat vlastní dům na primární planetě souhvězdí Cepheus. A pak můžu vzít tebe a sestru a žít tam...”

Kvůli přání toho mladému muže nádherná paní nakrčila noc. Tři roky... kéž bys ty tři roky mohl strávit v poklidu.

Paní Lin se zhluboka nadechla, podívala se na Lin Yuana a řekla: „No, nemám nic proti, abys studoval na vojenské škole, ale musíš mi slíbit dvě věci.”

Když Lin Yuan viděl, že jeho matka konečně svolila, skončil s masáží, otočil se, posadil se před ní a vážně se zeptal: „Jaké věci?”

Paní Lin tiše řekla: „Až nastoupíš na Vojenskou akademii... Drž se od těch Alf co možná nejdál.” Lin Yuana to na okamžik překvapilo, myslel si, že po něm matka bude chtít, aby řádně studoval a nerozptyloval se beta dívkami nebo tak něco. Nemyslel si, že to bude tak nevysvětlitelná podmínka.

—Držet se dál od Alf?

Lin Yuan se zmateně poškrábal ve vlasech. „Proč?”

Paní Lin byla chvíli zticha, než řekla: „Víš, jaká je Vojenská akademie San Romia?”

Lin Yuan se na ni zmateně podíval. „Vím, že to je ta nejlepší Vojenská akademie v našem Impériu.”

Výraz paní Lin ještě víc zvážněl. „Nejenom to, Xiao Yuane... Alfa je nejlepší druh lidstva. Vojenská akademie San Romia je nejlepší vojenská akademie v Impériu, zvlášť když se přihlásíš do důstojnické sekce... Mnoho našich maršálů a vojenských velitelů a dokonce i naše nynější Veličenstvo vystudovali na Vojenské akademii San Romia. To víš?”

Lin Yuan přikývl.

Paní Lin řekla: „Lidé, co jsou v důstojnické sekci, dokonce i Bety jsou všichni velmi mocní. O čistokrevných Alfách ani nemluvě. Mnoho z nich jsou synové generálů, mezi tvými spolužáky může být dokonce i potomek imperiální rodiny. Takovéhle lidi nemůžeš urazit... Víš, co tím myslím?”

Jeho matka jen zřídka mluvila tak vážně, takže Lin Yuan bedlivě poslouchal a rychle pochopil, co ji trápilo. Ano, on byl jen obyčejné dítě z neúplné rodiny na vzdálené, pusté planetě. Že ho přijali do důstojnické sekce Vojenské akademie San Romia, byla velká čest, takže se na škole musí držet v ústraní, aby nikoho neurazil a nesvolal na sebe problémy!

Život v ústraní, nenápadná práce! Správně! Lin Yuan se usmál a upřímně řekl: „Mami, můžeš být v klidu, nebudu je provokovat.”

Když paní Lin viděla, jak se toho její syn pevně ujal, trochu se jí ulevilo. Zaváhala, ale vytáhla lahvičku a předala mu ji. Zašeptala: „Taky je tu tohle. Lék, co ti připravil doktor Fornt. Každý den ber jeden. Tohle je moje druhá podmínka.”

Lin Yuan si lahvičku vzal a zvědavě se na ni podíval. „Co to je?”

Paní Lin opatrně řekla: „Tenhle lék ti pomůže zlepšit tělesný stav, pomůže ti to. V té lahvičce je dohromady 365 tablet, každý den ber jednu. Až se vrátíš na prázdniny, chci to zkontrolovat.”

—Pomůže mi to? Zlepší mi to tělesný stav? Jsou to vitamíny? Lin Yuan byl zmatený, ale stejně se usmál, založil si lahvičku a řekl: „Dobře, já vím.”

Paní Lin ve vší vážnosti řekla: „Xiao Yuane, já nežertuju! Doktor Fornt se o tebe staral od dětství, zná tvoje tělo. Pamatuješ si, jak jsi v osmi letech skoro umřel? Máš zvláštní tělo, možná že k tomu dojde znovu. Tyhle léky ti pomůžou, musíš je brát každý den. Slib mi to, nezapomeň na to!”

Když Lin Yuan viděl, že jeho matka byla tak obezřetná a tolik přemýšlela o něčem, co se stalo, když mu bylo osm, zvážněl a přikývl. „Ano, já vím, mami, neboj se, budu je brát každý den. Bude to stejně důležité jako opakování před spaním.”

Paní Lin se teď ulevilo. Lin Yuan byl už od útlého věku vždycky poslušný chlapec. Jelikož něco takového slíbil, samozřejmě ten slib splní. Ale stejně... byl v jejím srdci náznak nervozity.

Paní Lin se zhluboka nadechla, zahnala ten zmatek ze své mysli a dala Lin Yuanovi platinovou kartu. „Vezmi si tuhle kartu, heslo jsou tvoje narozeniny. Je tam suma, co ti zanechal otec. Když budeš na škole potřebovat peníze, použij tuhle kartu.”

Lin Yuan rychle zakroutil hlavou. „Ne, radši ji dej sestře. Studium na San Romia je zdarma, ubytování a strava také a každý měsíc nám dají kapesné...”

Paní Lin se zamračila a přerušila ho: „Vezmi si to, to ti nechal otec. Odjíždíš z domu, potřebuješ peníze. Mám kartu i pro tvou sestru, neboj.” Tváří v tvář matčině rezolutnímu postoji musel Lin Yuan tu kartu přijmout.

Ale nevěděl, že otec, kterého měl na mysli a o kterém paní Lin mluvila, nebyl jedna a tatáž osoba.





Jak se první den na vojenské škole blížil, Lin Yuan si rezervoval letenku na mezihvězdném netu. Velká mezihvězdná cestovní loď Pearl 731 bude na planetě Oman v galaxii Doutník 5. ledna a zdrží se na jednu hodinu. Vzdálenost planety Rennes od planety Oman bylo 100 světelných let. Na planetu Oman musel doletět malou vesmírnou lodí, bude to 10 hodinová cesta.

Lin Yuan si rezervoval jednosměrnou letenku na 4. ledna v 5 odpoledne na planetu Oman. Paní Lin a Lin Yao ho osobně doprovodily na vesmírnou stanici na Rennes. Kvůli loučení byli lidé vždycky smutní. Když Lin Yuan viděl zarudlé oči své matky, nedokázal snést, že ji opustí. Pevně ji objal a nasadil veselý úsměv.

„Mami, vrátím se první prázdniny na konci školního roku! A taky ti budu často volat přes videohovory. Slibuju, že na tebe nezapomenu! Věř mi!”

Paní Lin to trochu utěšilo. Jemně svého syna držela a vzlykala: „Dávej na sebe pozor.”

Lin Yuan se usmál a přikývl. „Budu!”

Šel ke své sestře. „Ségra, nezapomeň krmit Hobbiho!”

Lin Yao otevřeně zamávala. „Neboj se, nenechám ho hladovět!”

„Tak já jdu, ahoj!”

Když se Lin Yuan podíval na čas, zamával těm dvěma na rozloučenou a přistoupil k bezpečnostnímu stanovišti. Mezihvězdné cestování mělo velmi přísnou bezpečnost, dokonce i ve stejné galaxii museli všichni cestující a příruční zavazadla projít na elektronickém přepravním pásu a nechat se prohlédnout 360 stupňovou laserovou prohlídkou. Než se cestující a dokonce i jejich mazlíčci nalodí, musí projít sérologickými testy, jestli nejsou přenašeči nakažlivých virů.

Lin Yuanovo zavazadlo bylo velmi prosté, bylo v něm jen pár kousků oblečení. Takže první překážku rychle překonal. Když se pás dostal k druhé monitorovací stanici, vážný muž ve středním věku píchl Lin Yuana jehlou do prstu. Když mu odebral vzorek krve, chladně se na Lin Yuana podíval a řekl: „Vyndejte své zvíře.”

„Ha?” zarazil se Lin Yuan a poškrábal se ve vlasech. „Pane... to žertujete? Jaké zvíře?”

Muž ve středním věku se tvářil lhostejně a ukázal mu počítačový snímek vnitřku jeho zavazadla – spatřil několik prostých kousků oděvu a v koutku schouleného malého sněhově bílého psa. Štěně spalo a zdálo se, že se mu zdálo něco pěkného. Svou dlouhou srst měl zapletenou do copu.

„...”

Muž ve středním věku jej popohnal: „Vyndejte své zvíře, abychom mohli provést krevní test. A zvířata se nesmí dávat do zavazadla, před naloděním se musí registrovat. To udělejte u přepážky.”

„...Ach.” Lin Yuan rychle otevřel zavazadlo a vytáhl ven spícího Hobbiho. Hobby se omámeně probral a při náhlém bodnutí jehlou vyštěkl a podíval se na svého páníčka se slzami v očích. Lin Yuan se cítil bezmocně. Nevěděl, že se mu tohle štěně dostalo do kufru. Jasně si vzpomínal, že ho zamkl, když ho zabalil! To si teď to štěně musel vzít do školy?

Lin Yuan okamžitě cítil, že se na něj žene bolehlav. Nebylo možné, aby škola svým studentům umožňovala chovat domácí mazlíčky! Ale jeho matka a sestra už odjely, vesmírná loď měla co nevidět vzlétnout a Lin Yuan nemohl malého Hobbiho nechat na vesmírné stanici...

Neměl žádnou jinou možnost. Pokud škola neumožňovala domácí mazlíčky, bude muset najít někoho, kdo by si ho vzal k sobě.





Ve tři hodiny ráno dorazila vesmírná loď na planetu Oman. Na rozdíl od zasněžené, pusté a opuštěné planety Rennes bylo prostředí na Oman mnohem lepší a měla mnohem větší počet obyvatel. Ale bylo tu pořád chladno. Celá galaxie Doutník byla momentálně nejchladnější galaxie ve vesmíru. Pro lidské osídlení nebyla moc vhodná, ale jelikož se tam nacházely velké energetické zásoby, které se musely vytěžit, postupně se obydlovala.

Tohle bylo poprvé, co byl Lin Yuan na planetě Oman. Ačkoli byl zvědavý, vesmírná loď Pearl dorazí v sedm hodin a teď byly tři hodiny. Nebyl dobrý nápad potulovat se po cizí planetě, takže si Lin Yuan jen našel tichý koutek, kde se posadil, vzal Hobbiho do náručí a zavřel oči. Padla na něj únava. Zrovna usnul, když najednou zaslechl hlasitý, pronikavý výkřik. Byl to strašný zvuk, jako kdyby někoho dusili. Okamžitě ho z toho střáslo.

Lin Yuan se s trhnutím probudil a spatřil, jak se skupina stráží rychle přihnala do jednoho koutu. Za chviličku už šli zpátky a zdálo se, že s sebou nesli jednoho člověka. Lin Yuan se na ně zvědavě podíval a nečekaně se střetl pohledem s očima muže mezi strážemi.

—Byl to velmi pohledný muž. Byl to blonďák, měl světlou pleť a ústa měl rozkousané a krvavé. Celý se chvěl a zdálo se, že neměl sílu stát, a tak ho stráže napůl vlekli a napůl vedli pryč. Své nádherné oči měl mírně zarudlé, naplněné panikou a bezmocí. Když se Lin Yuan podíval do těch očí, co evidentně hledaly pomoc, sevřelo se mu srdce, jako kdyby mu ho někdo zmáčkl.

„...” Lin Yuan chtěl vstát, ale spatřil, že skupina stráží toho muže vedla na palubu staničního přepravníku.

„Ta Omega se zbláznila! Místo aby zůstal doma, musel se vyplížit ven a pak uprostřed téhle stanice začít s háráním! Kruci! Skoro mě to ovlivnilo!”

„Ano, je dobře, že ho stráže našli včas nebo by to s ním špatně dopadlo! Které rodině ta apatická Omega patří?”

Pár dospělých se bavilo výsměšným tónem. Li Yuan se podíval směrem, kde zmizeli stráže, a mírně nervózně potřásl prsty.

Omega... To byla Omega?

Lin Yuan o Omegách četl jen na netu, ale nikdy žádnou neviděl. Protože všechny Omegy posílali ve věku 13 let na zvláštní školu pro Omegy. V 18 je přinutili k sňatku a po svatbě skoro nikdy nevycházeli z domu. Měli na starosti jen plození dětí, takže většina lidí jen zřídkakdy Omegu zahlédla.

Ta Omega byla vážně pohledná. Lin Yuan byl trochu zmatený. Pach Omegy během hárání byl velmi zvláštní. Cítil se kvůli němu nervózně, zdálo se, jako by mu v nitru něco potají vykvétalo. Dokonce měl mírně zrychlený tep.

Když si Lin Yuan uvědomil své tělesné reakce, trochu mu zrudly uši a pokusil se najít koupelnu, kde by si mohl opláchnout tvář studenou vodou. Ale když vstal, zjistil ještě něco víc šokujícího—Hobby? Ach, můj bože! Kam se Hobby poděl?!
----------------------------------------------
~ Chudinka Lin Yuan, jen co vystrčil paty z domu, už zažívá takové šoky! ~
~ Rozhodně pište, co si o tom zatím myslíte, jsem celá zvědavá ٩(θ‿θ)۶ ~

<Předchozí>...<Následující>

5 komentářů:

  1. Hodně mě tento příběh z prostředí omegaverse zaujal. Když se do něj začtu,tak se od něj nedokážu odtrhnout. Děkuji za překlad a moc se těším na pokračování :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha! Konečně jsem někoho přiměla ke komentáři :D
      Jup, je to roztomilý příběh, zvlášť když se potom Lin Yuan setká se svou Alfou...

      Vymazat
  2. Říkal tady někdo alfa? Hm? Jdu si všechno vyspoilerovat na novelplanet :D

    OdpovědětVymazat
  3. Průšvihář každým coulem. Na jeho Alfu jsem taky hodně zvědavá. Opět mě až mrzí, jak rychle čtu.. Děkuji za překlad :D

    OdpovědětVymazat
  4. Začala jsem číst až teď, protože vse ostatní mám už přečtené. Když jsem četla kapitoly se vyráběním mecha a tak, tak mě to moc nezaujalo. Ale zkusila jsem to od začátku a příběh vypadá zajímavě. Tak děkuji a jdu do toho.

    OdpovědětVymazat