LION - kapitola 8

Kapitola 8

Když pak kráčeli cestou k lidské základně, Liam se cítil jako jiný člověk. Ondry mu dal jasně barevnou halenu s křižujícím se bílým vzorem a ty náramky na světle zářily.

Několik Rowntů se zastavilo a vřele je pozdravilo. A Ondry dostál svému slovu a poškádlil jednoho obchodníka, že oslepl, když nepoznal palteiu, co měl sotva půl metru před nosem. Starší muž si odfrkl, ale jak kolem procházel věnoval Liamovi mírný úsměv.

„Řekl jsem ti, že budou závidět,” řekl Ondry dost hlasitě na to, aby to ten muž slyšel.

Ale Liam se neobával reakce Rowntů; reakce lidí ho zatroleně děsila. Zastavili se na dohled hranatých lidských budov a na široké pláni hlíny a kamení do černa vypálených raketami. Stačily jen tři dny a už mu ten pohled přišel cizí.

Ondry si vybral strom s košatými větvemi a na jednu se vyhoupl. Jeho bidýlko bylo dost vysoko, že to vodítko napnulo, a Liam musel stát přímo pod ním. „Chceš nahoru?” Ondry natáhl ruku.

„Preferuju být oběma nohama na zemi,” řekl Liam. Ta větev byla jenom asi metr a půl vysoko, ale stačilo to na to, aby se Liam bál pádu, kdyby strom nedokázal udržet váhu obou. A tak místo toho přešlápl z nohy na nohu, pokaždé potáhl za vodítko trochu silněji, aby cítil, jak se mu řemínky stahovaly kolem nohy. Nemusel se trápit plukovníkem, protože patřil Ondrymu. Vodítko toho bylo důkazem a Liam byl poprvé vděčný, že nemusel svým lidem čelit bez něj.

Ondry se natáhl, aby chytil Liama za zátylek, a Liam vzhlédl a spatřil, že z brány vycházel poručík Spooner. „Proč by přišel on?” zeptal se Ondry.

„Nemám ponětí. Je to druhý nejvyšší důstojník, ale pokud vyslali důstojníka pro hovory vysokého řádu, měli poslat Thackeraye. Pokud mají podezření, že jsi nebezpečný, a nechtějí riskovat Thackeraye, měli poslat obchodníka nižšího postavení.”

„Ty jsi byl jejich jediný obchodník,” poukázal Ondry, ale Liam zakroutil hlavou.

„Craig je na misi uvedený jako obchodník. Jen se dobrovolně nabídl k jakékoli povinnosti, co mi přidělili, výměnou za to, že já převezmu jeho obchodní úkoly.”

Ondry si odfrkl. „Zajímavé.”

Spooner přišel na vzdálenost třiceti metrů a zastavil se. Liam viděl v bráně na základnu stát Ginu s dlouhou pistolí v ruce, hlavní mířila do nebe. „Seržante Munsone, jste v pořádku?” zeptal se Spooner.

Liam otevřel pusu, nebyl si jistý, co říct. Ale Ondry přitlačil prsty k tepu na jeho krku a Liam ztichl.

Ondry seskočil ze stromu a o krok postoupil, aby stál mezi Liamem a poručíkem. „Je v bezpečí. A tohle vám řeknu, protože naše zvyklosti jsou jiné. Oslovit ho lidskou hodností poté, co ho babičky přesunuly do mé péče, je urážka. Je to Liam. Ne seržant Munson a nikdy znovu už seržantem Munsonem nebude. Pokud ho chceš oslovit s hodností, je to Liam, palteia Ka-Ondryho z rodu Chal, hlavního obchodníka důlní koalice Tura, prvního absolventa akademie Brarownt a držitele certifikátů znamenitosti od čtyř babiček.”

Zdálo se, že poručík Spooner potřeboval trochu času, aby to promyslel. Liam viděl jen letmé záblesky poručíka, jak se snažil podívat kolem Ondryho, ale řeč jeho těla byla naprosto špatně.

„Ondry?” zavolal Liam tiše a dotkl se jeho beder. Když se mu po tom nedostalo žádné odezvy, pohnul prsty a přejel jim po jeho ocase. Pokud držet ocas mohlo znamenat důvěru, pak tu potřeboval trochu důvěry.

Ondry se napůl otočil a podíval se přes rameno.

„Něco je špatně. Dovol mi se ho zeptat v angličtině,” řekl Liam.

Ondry se znovu letmo podíval po Spoonerovi a pak na Liama, než zdánlivě v duchu došel k nějakému rozhodnutí. Ale podle jeho hubatého vzhledu nebyl šťastný. „Beru svou zodpovědnost Liama chránit vážně. Pokud řekneš nebo uděláš cokoli, co by mu fyzicky nebo emočně ublížilo, požádám o svolení vyhlásit krevní mstu.”

Liam si nebyl jistý, jestli si to přeložili, a tak dodal svou vlastní anglickou verzi. „Je trochu přehnaně ochranitelský. Když vyhrožuje krevní mstou, když mi ublížíte, myslí to vážně. Pokud si bude myslet, že má důvod, zaútočí, a zrovna teď není velkým fanouškem lidí, což je problém, protože je naším největším obchodním partnerem.” Liam se Ondrymu přitiskl k zádům, skrýval se v jeho stínu, dokud ti dva muži nedospěli k rozhodnutí.

Trvalo to dlouho, ale Spooner nakonec odpověděl: „Neublížil bych ti, Liame. Ondry, jsem hluboce rozrušen těmi urážkami a nedorozuměním.”

Ondry si odfrkl. Natáhl se za sebe, chopil se visícího vodítka a přitáhl si Liama k sobě dopředu. Rukou stále spočíval Liamovi na paži.

Liam okamžitě viděl, jak Spooner přesunul pohled k tomu řetězu.

„Máme tu kulturní nedorozumění,” začal Liam. „A plukovník Thackeray je vážně v jeho středu, takže by to možná chtělo, aby byl tady venku. Rowntové jinak pravděpodobně nebudou na tuhle záležitost nahlížet jako na uzavřenou.”

„Zprostil jsem ho služby. Sedí v base a Velení moje rozhodnutí podpořilo. Co nevidět dorazí raketoplán.”

Liam do sebe natáhl vzduch a Ondry sklouzl paží jemu kolem pasu a podepřel ho.

Spooner udělal krok kupředu. „Liame, Thackeray neměl právo ti rozkázat jít do chrámu nebo dokonce souhlasit jít, aniž by věděl víc informací ohledně podstaty té schůzky. Ale rozhodně neměl právo ti rozkázat porušit protokol a pozřít neotestované substance.”

„A přesto jsi k tomu svolil,” řekl Ondry chladně.

Spooner ztuhl.

„Pokud jsem byl v nebezpečí jenom já, nemohl to zastavit,” řekl Liam tiše. „Já nejsem dost na to, aby Velení vydalo degradaci. Co udělal, poručíku?”

Překvapivé bylo, že odpověděl Ondry. „Té noci, kdy jsem tě vzal z chrámu, se snažil říct, že jsi jeho. Popřel rozsudek babiček a když mu jedna zastoupila cestu, snažil se ji odstrčit stranou.”

„On...” Liam se odmlčel. Neměl slov, aby popsal takovou hloupost.

„Ukázala mu, jak snadno dokáže babička zatahat za ocas,” řekl Ondry s trochou humoru.

„Tři zlomená žebra, otřes mozku a nedobrovolná výslužba bez penze,” souhlasil poručík Spooner.

„Dobře. Zvažoval jsem, jestli vaši lidé dopustí takovou urážku.”

Spooner trochu zbledl, ale Liam mu to připsal k dobru. Rezolutně si trval na svém. Pro teoretika to nemohlo být snadné. Protokol uvěznil Spoonera na základně, kde studoval videa a rowntské svitky bez skutečné interakce s Rownty. Na rozdíl od Liama byl Spooner příliš cenný na to, aby riskovali, že o něj přijdou. A tak zůstával v bezpečí na lidském území a mluvil s Rownty po komunikační síti. Tváří v tvář byli trochu zastrašující. „Má svoje problémy a chápu tvé znepokojení, ale Liam je jeden z našich.”

„Ne, to není.” V Ondryho hlase znělo mírné vrčení a pevněji sevřel paži kolem Liama. „Babičky si vyslechly svědectví a váš pakt se v případě, že se poruší místní zákony, dovolává rowntské spravedlnosti.” Ondry se musel uchýlit k několika anglickým slovíčkům, proti rowntské řeči zněla drsně.

„Dobře, jaký zákon Liam porušil? Jsem si jistý, že to můžeme napravit.” Spooner zněl tak klidně, ale něco v Liamovi sebou při tom rychlém zatracení cuklo. Spooner si myslel, že to on porušil zákony. I když ho měl Spooner rád, kvůli nějakému zásadnímu podezření předpokládal to nejhorší.

„Neporušil jsem žádné zákony,” řekl Liam a prohlížel si svého dřívějšího důstojníka v novém světle. To o něm vždycky všichni předpokládali to nejhorší—podívali se na jeho složku a na lékařské záznamy z doby, když se přidal k armádě, a prostě jim došlo, že byl kus pozemské špíny? „Rowntové věří v ochranu těch, co věrně slouží, dokonce i tváří v tvář absurdním požadavkům. Viděli dost ze mě na to, aby věřili, že jsem věrný—že jsem pracant, co se snažil ze všech sil. A Thackeray překroutil zvyklosti tím, že mě veřejně ponížil a zpochybňoval mé obchody. Ale zákon přímo porušil tím, že mě naschvál vystavil riziku, protože chtěl něco pro sebe.” To nebyla úplně pravda, ale mělo to k tomu tak blízko, jak jen měl Liam v plánu vyjevit.

Spooner mrkl, překvapilo ho to. „Ale...” Znovu shlédl na to vodítko.

Ondryho hlas nabral smrtelného nádechu. „Liam je věrnější než jeho rasa. Vrátil by se k vám. Pokusil se k vám vrátit dokonce i poté, co Thackeray jasně porušil zákon. Mám v plánu ho držet na vodítku, dokud si nebude pamatovat, že je teď náš a že vy na něj nemáte žádné právo. Kdybyste se ho pokusili vzít, babičky vyhlásí válku stejně jistě, jako kdybyste unesli mě. A osobně téměř doufám, že se o to pokusíte, protože vás zabiju byť jen za jediný dotyk.” Jeho hranaté rysy nabraly nového vzhledu, když Ondry vycenil zuby. Byly to zuby predátora, zuby ostré jako břitva co spíš než lidské špičáky připomínaly tesáky. Liam se natáhl a položil Ondrymu ruku na předloktí.

Liam se tváří v tvář té vzrůstající agresi snažil znít klidně. „Poručíku, je příliš pozdě na to zvrátit to, co Thackeray začal. Přiveďte nového obchodníka nebo ať Craig převezme směnu. A zjistíte, že Rowntové budou stále obchodovat. Ale já se nevrátím. Až budu znovu obchodovat, budu obchodovat Ondryho jménem.”

Spooner postoupil o další krok blíž. „Ondry, můžu být s Liamem pár minut o samotě? Prosím?”

„Ne.”

Spooner se zastavil a zamračil se.

„Zříkám se veškerého nároku na své vojenské upřednostnění a jakoukoli hodnost. Dobrovolně,” řekl Liam. „Nevrátím se a nebudu chtít místo na lodi a nebudu nikoho žalovat. Je konec.”

„Ale jsi v bezpečí?”

Liam si poprvé uvědomil, že Spooner by vážně udělal to nejhloupější rozhodnutí na světě, kdyby si myslel, že je Liam v ohrožení. Bylo to víc, než co by většina lidí udělala pro seržanta ze zapadlé planety.

„Ano, jsem v bezpečí. Ne, v tom vztahu není žádné donucování ani není sexuální. A ano, když přijde na to, jak vnímají zneužívání podřízených, Rowntové vážně mají kulturní pravidla, co jsou takhle neoblomná. Možná by bylo dobře na to Velení upozornit, než přijdou o dalšího obchodníka.” Liam se usmál. Když teď Rowntové věděli, že lidé mohli následovat bez pocítění potřeby vést, možná se bude mít víc z nich na pozoru a pátrat po palteiích.

„Desátníku, zaznamenala jste to?”

Z rádia se ozval Ginin hlas. „Právně zaznamenáno, pane.”

Liam se podíval po Gině, co stále stála v bráně. Když ho spatřila, zvedla paži. Liam jí to gesto oplatil. Doufal, že pochopila, že se se všemi loučil a že to předá.

„Došla mi trpělivost. Čekají na mě obchody,” ohlásil Ondry a dle rowntské tradice se bez dalšího slova otočil a odkráčel. Liam zjistil, že bylo překvapivě snadné udělat to samé.

----------------------------------------

~ To bylo uspokojivé, plukovník Kretén vyfasoval odchod z armády a má z hanby kabát. Spooner mě trošičku zklamal, ale nakonec si to přece jenom zase vyžehlil. No, a co teď s těma dvěma, o tom zase příště. ~ 

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>