JAB1 - kapitola 7 (2) @

Kapitola 7 - 2/2 

„Hele—” začal Shawn, ale nedořekl, neboť ho Rutledge natlačil proti kmenu stromu a položil ruce na obě strany od Shawnovy tváře.

Ty tmavé oči se do něj zabodávaly. „Nemám trpělivost s teploušským zmatkem. Vážně mě nezajímá, že si namlouváš, že jsi naprostý heterosexuál. Ale když jsi se mnou, nechci o těhle nesmyslech slyšet.”

Shawn se nejistě zasmál. „Nemyslíš si, že je od tebe trochu domýšlivé, když říkáš, že víš lépe než já, jestli jsem normální nebo teplej?”

„Vlastně si myslím, že jsi bisexuál, ale není to ani jedno. Neříkám, že vím lépe než ty, co tě vzrušuje. Ale mám oči. Dokážu snadno říct, kdy mě chce chlap vykouřit.”

„Já tě nechci vykouřit. Kouřím tě jenom proto, že mi za to platíš.”

„Ano, platím ti,” řekl Rutledge tiše. „Ale to neznamená, že se ti to nelíbí. Máš mírnou orální fixaci, Wyatte. Máš velmi citlivá ústa. Líbí se ti, když je máš plné. Líbí se ti, když tě člověk líbá. Líbí se ti, když ti ji někdo šuká.”

Shawn se zachvěl. „To ne.”

Rutledge pozvedl obočí. „Dál mě kouříš, i když se udělám.”

Shawnovi se rozpalovala kůže a odvrátil zrak. Jo, párkrát už se při tom přichytil, ale... „I kdyby to byla pravda, nic to nedokazuje.” Orální fixace byla vlastně dobré vysvětlení, proč si tak užíval Rutledgeovo líbání a proč mu přišlo tak... správné, že měl Rutledgeovo péro v puse.

„Máš pravdu,” řekl Rutledge. „Že se ti líbí kouřit druhého muže, z tebe nedělá homosexuála.”

„Přestaň si ze mě utahovat.”

„Neutahuju si z tebe.”

V tichosti se na sebe dívali.

Shawn si navlhčil rty jazykem.

Rutledge zvedl ruku a palcem pohladil Shawna po dolním rtu.

Shawn zůstal bez hnutí, stěží dýchal.

Rutledge mu pomalu vtlačil palec do úst, něžně rozevřel Shawnovy rty, jak na sebe dál zírali. Shawn se konečkem jazyka nejistě otřel o palec a pak...

Sál.

Rutledge se zostra nadechl. Začal palcem pohybovat dovnitř a ven z Shawnových úst a celou dobu se mu díval do očí. Shawn se kvůli tomu červenal – vždyť sál palec svého profesora, proboha – ale bůh mu pomoz, miloval to a vnitřek úst ho brněl. Nedokázal přestat sát. Chtěl dál sát.

Když Rutledge palec vytáhl, vydral se z něj tichý zvuk na protest.

„Rozhodně orální fixace,” zamumlal Rutledge, než se k němu nahnul a nahradil svůj palec jazykem.

O pár minut později se Shawn našel na trávě s Rutledgeovým těžkým tělem na sobě. Jak chamtivě sál Rutledgeův jazyk, sténal a ruce měl zabořené do jeho vlasů. Už dál nemohl předstírat, že se mu to nelíbilo, takže se ani nepokoušel potlačit svoje vzdechy a steny rozkoše, jak mu Rutledge jazykem pořádně prozkoumával ústa.

„Děláš moc hluku,” zabručel Rutledge, jemně Shawnovi okusoval linii čelisti a pak níž krk.

Shawn se cítil příliš dezorientovaně na to, aby odpovídal, a jen ho vtáhl zpět ke svým rtům. Chtěl víc polibků. Potřeboval jich víc.

Rutledge mu vyhověl, hluboce jej líbal a rukou šátral mezi nimi, jak dělal... něco.

Shawnovi se rozšířily oči, když ucítil, jak Rutledge ovinul ruku kolem obou jejich penisů. Ztuhl. Byl tvrdej. Byl tvrdej.

„Zapomeň na nálepky, zatraceně,” řekl Rutledge a začal je rychle pumpovat a líbal Shawna hlouběji a oplzleji.

Shawn mohl tak akorát sténat. Byl příliš mimo, aby protestoval. Chtěl se udělat. Než se mohl zadržet, začal pohybovat boky, vycházel vstříc Rutledgeovým pohybům, cítil, jak se Rutledgeův penis otírá o jeho, a kruci, jen ta pouhá myšlenka – byla špatná a zároveň vzrušující.

Netrvalo to dlouho. Teď už se ani nelíbali— spíš se snažili spolknout jeden druhého, rty a zuby okusovaly a sály. Shawn se trochu převalil a zahákl se nohou kolem té Rutledgeovy a přivinul je k sobě. V nitru mu planul do bíla rozžhavený oheň a cítil, jak se mu sbírá v břiše a jak se v proudech šíří dál. Cítil, jak Rutledge zavrčel, tiše a drsně. A jak se udělal, zachvěl se a to lepkavé vlhké teplo se rozlilo mezi nimi. Pár dalších tahů a Shawn se se sténáním udělal a chňapal Rutledgeovi po zádech.

Pomalu otevřel oči a zjistil, že Rutledge už byl na nohách a zazipoval si kalhoty.

Shawn si uvědomil, že jeho penis byl ještě odhalený, a tak se rychle zastrčil a zazipoval. Prsty se mu třásly.

Slyšel, jak se Rutledge vydal zpět k autu. „Jedna z nich je vzhůru.”

Shawn vyskočil na nohy. „Z nich?” řekl, pořád nebyl schopen myslet na nic jiného, než že měl zrovna sex s mužem.

„Jedno z dětí,” řekl Rutledge a nastoupil na místo řidiče. To, jak Rutledge řekl to slovo „děti”, mohl stejně dobře mluvit o mimozemšťanech. Shawna to skoro přimělo se usmát. Skoro.

Shawn přišel k autu a nastoupil.

Bee pořád spala, ale Emily ne. Ospale si ocucávala palec a dívala se střídavě na Shawna a Rutledgea. „Když jsem se vzbudila, nebyl jsi tu.”

Shawn se k ní naklonil a políbil ji na čelo. „Promiň, holčičko. Bála ses?”

„Nejsem holčička,” řekla Emily. „Už jsem velká. Už jsme tu?”

„Ne,” řekl Shawn.

„Tak proč jsme zastavili?”

Shawn si odkašlal. Jak na to měl odpovědět? „Protože pan Rutledge a já jsme si museli promluvit.”

Rutledge nastartoval.

Emily zívla. „Proč jste si nemohli promluvit v autě?”

„Protože—protože jsme vás nechtěli vzbudit.”

Emily se zamračila, ale zdálo se, že to vysvětlení přijala. Oči se jí znovu začaly zavírat.

Shawn si vydechl, odvrátil se od ní a díval se na ubíhající krajinu.

„Zapni si pásy,” rozkázal Rutledge po chvíli.

Shawn si zapnul pás a zamumlal: „Maniak do kontroly.”

„Takže už jsi skončil s vyšilováním?” Rutledgeův tón byl zatrpklý.

„Nevyšiloval jsem.” Shawn si uvědomil, že to řekl trochu moc nahlas, a tak ztišil hlas. „Proč bych měl? Tak jsi mě udělal. To je toho. Neměl jsem sex celou věčnost a víš, že mě líbání vzrušuje.”

Rutledge nic neřekl a pohledem se vrátil zpět na silnici, tvář měl naprosto nečitelnou.

Shawn si ho prohlížel. „Víš, něco mě zajímá,” zamumlal. „Proč já? Proč mi platíš nechutnou sumu peněz za pár vykouření? Vždyť za sex ani nemusíš platit. Spoustu homosexuálů by se s tebou určitě rádo vyspalo. Tím myslím, vždyť nejsi ošklivý nebo tak něco. Tak proč já?”

„To chceš kompliment?”

„Ne. Jsem skutečně zvědavý.”

„Chtěl jsem tě ošukat, jen co jsi před pár měsíci přišel do mé třídy. Je to takhle prosté.”

Shawn si olízl rty, žaludek mu udělal malý kotrmelec. „Chtěl jsi mě tak dlouho?”

Rutledge si odfrkl, aniž by se na něj podíval. „Já jsem netoužil nebo tak něco, Wyatte. Chtěl jsem do tebe dostat svýho ptáka. Jsi prostě můj typ.”

„Blonďák?”

„Ne. Nemyslím tím tvůj vzhled. Pokud bych šel jenom podle vzhledu, pak tvůj kamarád Ashford je víc můj typ než ty.”

Shawnovi se sevřel žaludek. Nebyl si jistý, proč ho to překvapilo. Christian byl nesmírně atraktivní. Sakra, přitahoval všechny. A se svými tmavě hnědými vlasy, výmluvnýma hnědýma očima a smyslnými rudými rty byl Shawnovým pravým opakem. Shawn měl vždycky pocit, že je vedle svého kamaráda bledý a sepraný.

„Takže kdyby to byl Christian, kdo by ti nabídl sex za známku, udělal bys to?”

Rutledge po něm střelil podivným pohledem. „Ne.”

Svaly kolem Shawnova žaludku se uvolnily. „Proč ne?”

„Protože ho nechci ošukat,” řekl Rutledge hrubě. Z nějakého důvodu začal vypadat podrážděně. „Fyzická přitažlivost není to samé jako touha.”

„Takže co jsi tím myslel, že jsem tvůj typ?”

Rutledge byl tak dlouho zticha, že si Shawn začal myslet, že ani neodpoví.

Když promluvil, v jeho hlase byl náznak sebeodvrhování: „Všechno to je velmi klišé. Když jsem byl na škole, byl jsem typický neoblíbený nerd.”

„Vážně?” Když se Shawn díval na tohoto sebejistého, arogantního muže, měl potíže tomu uvěřit.

„Samozřejmě že ano. Doktorát jsem dostal v tři a dvaceti, Wyatte. Neměl jsem zrovna čas se stýkat s ostatními.”

„To hodně vysvětluje,” zamumlal Shawn. „Nech mě hádat: byl tam jeden oblíbený kluk, do kterýho ses zabouchl, a já vypadám jako on?”

„Nevypadal vůbec jako ty.”

„Tak jak to s tím souvisí?”

„Pokud mě přestaneš přerušovat, zjistíš to.” Rutledgeovi se zkroutily rty. „Byl typický oblíbený maník. Očividně rovný jako prkno a choval se, jako kdyby mu patřil celý svět, a já jsem chtěl... podíval jsem se na něj a představoval jsem si, jak mu strčím péro do krku. Představoval jsem si, jak jsem ho držel před sebou a přiměl ho prosit, abych ho ojel. Abych přiměl hetero kluka prosit o moje péro.”

Shawn polkl a podíval se po dívkách, aby se ujistil, že spí. „Kam tímhle míříš?”

Rutledge mírně pokrčil rameny, očima sledoval vozovku. „Pěkný, normální a nedosažitelný: to je zrovna můj typ. Pokud mi dovolíš tě ojet, brzy mě omrzíš. Vždycky mě omrzí.”

Shawn si založil ruce na hrudi, najednou mu byla zima.

„Kdo ti to udělal?” zeptal se nakonec a díval se na ubíhající krajinu. Stmívalo se.

„Cože?”

„Někdo tě zmršil.” Shawn k němu otočil hlavu. „Není zdravé začínat vztah s tím, že je předurčený k neúspěchu— že když toho člověka ojedeš, ztratíš zájem. A je vážně zavšivené mít za typ normální, nedosažitelné chlápky. To se bojíš závazků? Nebo něčeho jiného?”

Rutledge svíral čelist tak pevně, že mu vystupovaly vazy na krku. „Ušetři mě tvých pseudo psychologických analýz. Vysvětlení je vlastně mnohem jednodušší: prostě mám rád, když zkazím a ojedu normální kluky. Vzrušuje mě to. A než mi začneš nadávat do kreténů: vždycky jsem k nim upřímný. Většina bi-zvědavých 'normálních' chlápků se nakonec stejně chce vrátit ke svýmu normálnímu životu a já nedělám dlouhodobý vztahy. Takže to je výhodné pro všechny zainteresované. A bez podmínek.”

„Proč neděláš dlouhodobé vztahy? Je ti tři a třicet.”

„A?” řekl Rutledge. „Nejsem ten typ muže, co chce bílý dřevěný plot a 2,5 dítěte.”

Shawn se podíval po Emily a Bee. „Já nevím,” řekl pomalu. „Vždycky jsem si myslel, že gayové nejsou o tolik jiní než normální chlápci a že se nakonec budou chtít usadit. Dokonce i Christian to tak chce.”

„Christian?” Rutledge vypadal mírně zmateně.

Shawn se zamračil. „Můj nejlepší kamarád?”

„Ach. To myslíš Ashforda.”

„To jako vážně? Neznáš jeho jméno?”

„Proč bych chtěl znát jeho křestní jméno? Je to můj student.”

„I já jsem tvůj student, profesore.”

Rutledge se na něj podíval, v koutcích úst mu cukalo. „Kdo říká, že znám tvoje křestní jméno, Wyatte?”

Shawn se tiše zasmál. „Dobrá. Pro tvou informaci jsem Simon.”

„Ne, to nejsi.”

„A-ha!”

Rutledge potřásl hlavou a obrátil se zpět k vozovce. „Očividně znám tvé jméno, ale nemyslím na tebe jako na Shawna.”

„To je fér. Ani já na tebe nemyslím jako na Dereka.” Vlastně i jen to, že to jméno vyslovil nahlas, bylo trochu divné. Shawn to jméno převaloval na jazyku. Derek. Ne. Rutledge byl Rutledge. Shawn by se začal vážně strachovat, kdyby jednoho dne začal o Rutledgovi přemýšlet jako o Derekovi.

„Jsem rád, že si rozumíme,” zamumlal Rutledge, v hlase náznak pobavení. „Teď pojď sem a polib mě.”

Shawn zamrkal. „Cože? Řídíš.”

„Nechám oči otevřené,” řekl Rutledge suše, aniž by se na něj podíval.

„To myslíš vážně?”

„Teď už bys měl vědět, že myslím všechno vážně. Ztrácím trpělivost.”

Shawn se podíval na Rutledgovy rty a řekl: „Dobře.”

Přikvačil k němu.

Rutledge mírně pootočil hlavu, položil Shawnovi ruku na zátylek a políbil ho. Shawn vzdychl a začal sát Rutledgův jazyk.

Po... nějaké době Rutledge naposledy skousl Shawnův spodní ret a odstrčil ho.

„Měl bys mě tě nechat ojet,” řekl pochmurně.

Shawn se opřel zpět do svého sedadla, otřel si své mokré, nateklé rty a zhluboka se nadechl. Kůže ho pálila od Rutledgova strniště.
--------------------------------------------


Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>