LMW - kapitola 378

Kapitola 378 – Smůla

Transdimenzionální tunel byl místo plné nezměrné temnoty. Podobně jako netvor v zimním spánku byl plný nekonečné prostorové síly, kvůli které člověku tlouklo srdce. Stačilo jenom trošičku síly a zabilo by to kultivátora Duchovního řádu.

Když You XiaoMo vstoupil do tunelu, měl pocit, že se k němu ze všech stran blížila smrtelná krize. Viděl jen oblast 100 metrů kolem sebe. Navzdory tomu to stačilo na to, aby jej to šokovalo.

You XiaoMo si ovinul oči duševní silou a viděl tak neustálý nátlak prostorové síly. Bylo to, jako kdyby tam byly drobné a nehmotné ostré zbraně. Všechny věci, co se vznášely v prostoru, to odvanulo a v mžiku rozcupovalo na prach. Kdyby to byl člověk, nezůstaly by po něm ani kosti...

You XiaoMo se ohlédl a podíval se na Yin Gea a Zhan YuXuana.

Z celého jejich těla sálala nepatrná vrstva mléčně bílého světla. To by měl být účinek Prostorového kamene. Ti dva nepanikařili, neboť to už jednou zakusili.

Ale You XiaoMo si všiml, že Yin Ge vypadal trochu jinak než obvykle.

Největším rozdílem byly jeho oči. Barva se mu změnila z černé na stříbrnou a jeho kulaté černé zorničky se změnily na svislé škvírky. Ačkoli měl tvář bezvýraznou, v těch očích se ukazoval náznak dravosti, co patřila Králi hadů. Yin Geova síla vytrvale rostla poté, co podnítil pokrevní linii Krále hadů ve svém těle, a přímo přeskočil na 8. řád. Teď byl na prahu 9. řádu a dokonce se mírně přibližoval 10. řádu.

„Ling Xiao, jak dlouho nám potrvá, než se dostaneme na konec?” You XiaoMo odvrátil zrak a zvedl hlavu, aby se podíval na Ling Xiaa. Od chvíle, co vstoupili do prostorového tunelu, uplynuly tři dny. Ale zepředu nebyl vidět ani nejmenší náznak světla. Bylo evidentní, že byli od východu daleko.

Původně se obával, že Yin Ge a Zhan YuXuan to už nedokážou snést, ale když spatřil jejich bezstarostné chování, věděl, že jeho obavy byly zbytečné.

„Při naší nynější rychlosti nám bude trvat jeden a půl měsíce, než se dostaneme na konec. Měj na paměti, že to je umírněný odhad,” odpověděl Ling Xiao.

„To je prostě příliš dlouho, no ne!” vykřikl You XiaoMo zklamaně.

„Za předpokladu, že nedojde k nějakým nepředvídatelným událostem, to už tak je velmi rychlé.”

„Co myslíš těmi nepředvídatelnými událostmi?”

Zezadu se k nim donesl Zhan YuXuanův hlas: „To znamená prostorová bouře. Prostorové bouře jsou pro prostorové tunely charakteristické a jsou nesmírně nebezpečné. Slyšel jsem, že prostorová bouře je tvořena zcela prostorovými silami. Každý rok k ní jednou dojde. Dokonce i pro experta Císařského řádu je těžké přežít, když na něco takového narazí.”

You XiaoMo o tom hloubal a brzy nato vesele odpověděl: „Jelikož k ní dochází jednou za rok, pak je velmi nízká šance, že na tuto prostorovou bouři narazíme. Není třeba se tím trápit.”

„Správně.” Zhan YuXuan se usmál a přikývl. „Je nemožné na bouři narazit. Tedy pokud tu není někdo s povahou tak podřadnou, že ho velice nenávidí jak lidé, tak Bůh.”

Jen co Zhan YuXuan domluvil, ustali v pohybu a dolehl k nim Ling Xiaoův liknavý hlas: „Zdá se, že mezi vámi rozhodně je někdo s povahou tak podřadnou, že ho velice nenávidí jak lidé, tak Bůh.”

Ti tři se podívali směrem, kterým hleděl. Zhruba sto metrů před nimi byly prostorové síly jako vichřice a navzájem se trhaly. Jak se to bez zastavení točilo jako tornádo, ozýval se uši rvoucí zvuk. A jak se vzdálenost mezi nimi zkracovala, tento vír se víc a víc zvětšoval.

Toto byla prostorová bouře!

Zhan YuXuan a You XiaoMo se na sebe podívali.

Zhan YuXuan se tiše uchechtl. „Myslím, že moje povaha není tak špatná. Posledně jsem nenarazil na žádnou prostorovou bouři.”

You XiaoMo sklonil hlavu. „Já měl vždycky dobrou povahu.”

Jak se ti dva vyhnuli zodpovědnosti, oba se naráz podívali na Yin Gea. Ačkoli nic neřekli, bylo velmi očividné, na co mysleli – to ty.

Yin Ge po nich v klidu střelil pohledem: „Zakřikli jste to.”

Ti dva: „...”

„Co teď budeme dělat?” You XiaoMo po dlouhé chvíli rezignovaně prolomil to ticho.

Ling Xiao zavřel oči a když je znovu otevřel, barva očí se mu změnila na hlubokou a záhadnou fialovou. „Všichni se postavte za mě.”

Toto byl prostorový tunel, který byl všude plný prostorových sil. A proto člověk nemohl otevřít svou dimenzi, i když ji měl, neboť by to v prostoru způsobilo rozvrat. A bylo velice pravděpodobné, že by se kvůli tomuto rozvratu celý prostorový tunel rozpadl.

Yin Ge a Zhan YuXuan poslechli jeho instrukce a přeletěli za Ling Xiaa. A ten jim pak dočasně předal You XiaoMoa.

You XiaoMo ho svižně nabádal: „Ling Xiao, dávej si pozor.”

Ling Xiao se ohlédl a nepatrně kývl hlavou.

Tunel byl vpředu zcela zablokovaný hustou prostorovou bouří. Nebyla vidět ani škvírka. Bylo nemožné se vydat jinudy, a tak existovala jenom jedna metoda – a to projít silou.

Ling Xiao řekl: „Použiju své plameny, abych vytvořil dva metry širokou kopuli. Pamatujte, že z té ohnivé kopule nesmíte vyjít na jediný krok. Jinak vás nedokážu zachránit dokonce ani já.”

Ti tři vážně přikývli.

Zrovna když domluvili, prostorová bouře se přiblížila a byla jen deset metrů od nich. Zdálo se, jako že je ta mocná gravitační síla nasaje všechny dovnitř. Všichni kromě Ling Xiaa honem stabilizovali svůj postoj.

Zrovna v té chvíli se bez varování ozval skřek, při kterém tuhla krev v žilách.

Ten zvuk přišel z jejich levé strany. A kromě toho to nebyl jediný skřek, hned poté následoval další jekot. Ale po pár sekundách to umlklo a zůstalo jenom hučení smrtící prostorové bouře.

„C-c-co se stalo? To tu jsou pořád lidé?” You XiaoMoa to tak vyděsilo, že začal koktat.

Ling Xiao odpověděl: „Někdo narazil na prostorovou bouři stejně jako my. Zdá se, že jsou všichni mrtví.”

You XiaoMo si otřel studený pot. Tohle bylo až příliš kruté!

„Všichni si dávejte pozor, co nevidět nás zasáhne prostorová bouře,” ozval se najednou Ling Xiaoův přísný hlas. Zněla v něm vážnost, který v něm obvykle nebyla. Vypadalo to, že té hrozbě, co prostorová bouře představovala, věnoval velkou pozornost.

Zrovna když domluvil, prostorová bouře zahučela a pohltila ty čtyři. V bouři to fialové plameny trhalo od sebe, ale ohnivá kopule stejně jednotnou rychlostí postupovala vpřed bez ohledu na to, jak moc ji to překrucovalo.

Kdyby to někdo spatřil, rozhodně by ho to omráčilo.

Zachovat takový klid dokonce i během prostorové bouře. Vážně byl existence, co se vyrovnala peru fénixe a rohu jednorožce.

Všichni, co to mohli vidět na vlastní oči, byli bohužel mrtví.

Po čtyřech hodinách se Ling Xiaovi na čele objevila tenká vrstvička potu. Bez ohledu na to, jak byl schopný, dokonce i pro něj bylo obtížné neustále uvolňovat svůj životní plamen, aby odrážel prostorovou bouři. A kromě toho to příliš rychle spotřebovávalo jeho duchovní energii.

Jak to You XiaoMo spatřil, neustále ho to trápilo. Pomyslel na duchovní vodu ve své dimenzi a celý žhavý hned ze své magické brašny vytáhl nádobu duchovní vody. Měl tam jenom deset kapek, ale bylo to lepší než nic.

Když Ling Xiao tu duchovní vodu vypil, cítil, jak se jeho vnitřní duchovní energie začala obnovovat.

Ling Xiao vynaložil veškeré své úsilí a po hodině konečně prošli prostorovou bouří. Ta ničivá prostorová bouře postupně odplula do dálky.

You XiaoMo a ti dva si hned úlevou vydechli.

„Ling Xiao, jsi v pořádku?” zeptal se You XiaoMo nervózně poté, co přiměl Yin Gea, aby ho pustil. A pak se hned vrhl k Ling Xiaovi.

„Jsem v pořádku. Jen jsem spotřeboval příliš mnoho duchovní energie. Budu v pohodě, jen co si odpočinu.” Ling Xiaovi se na tváři skvěl nepatrný úsměv. Ačkoli uplynulo jenom pět hodin, duchovní energie mu klesla o 90%. To nebude žádný problém, pokud nenarazí na další prostorovou bouři.

You XiaoMo se zamračil. „Kdybych o tomhle věděl dřív, připravil bych si víc duchovní vody.”

Jak to Ling Xiao zaslechl, nenápadně se podíval po Yin Geovi a Zhan YuXuanovi vzadu. Ti dva vypadali stejně, jako kdyby neslyšeli, co You XiaoMo řekl. Ling Xiao ho ujistil: „Na tom nesejde. I bez duchovní vody mám své metody.”

Ať to bylo jakkoli, You XiaoMoa to stejně strašlivě rozrušilo.

Poté, co je prostorová bouře minula, další úsek cesty byl mnohem hladší. Nenatrefili na žádné nepředvídatelné události, co by byly stejně nebezpečné jako prostorová bouře, a Ling Xiao si také obnovil duchovní energii.

Po měsíci a půl konečně spatřili východ tunelu.

Před nimi problikával malý jasný bod a You XiaoMovo dlouhodobě potlačované napětí se konečně uvolnilo.

Yin Geovi a Zhan YuXuanovi se také ulevilo.

„Brzy odtud vyjdeme. Dávejte si pozor, mějte na paměti, že nemáte být zbrklí,” instruoval je Ling Xiao. Ještě pořád nebyli venku, takže mohli stále neuspět právě kvůli nedostatečnému úsilí na konci. I když už měli východ přímo před očima.

Ti tři znovu podnítili svého ducha.

Možná se zdálo, že měli východ přímo před očima, ale stejně je vlastně čekala dlouhá cesta.

Po hodině byl ten bod světla dvakrát větší, ale pořád byl daleko.

Všichni kromě You XiaoMoa vypadali velmi klidně. Tato situace se dala považovat za neviditelný test prostorového tunelu. Když si člověk dovolil myslet, že měl východ přímo před očima, probouzelo to v něm netrpělivost. You XiaoMo měl teď takový pocit, ale když viděl, že Ling Xiao a ostatní byli velmi klidní, neměl na výběr a musel tento pocit potlačit.

Takto to pokračovalo, až dokud východ nebyl méně než sto metrů od nich.

You XiaoMo se radostí celý rozzářil a otočil se na Ling Xiaa: „Hele, hele...”

Když Ling Xiao spatřil jeho úsměv, i on se bezděky usmál. Užuž chtěl promluvit, ale jeho výraz se najednou změnil. Z dálky se najednou ozval křik o pomoc a než mohl promluvit, přiblížil se.

„Pomoc!!!”

I Yin Geův a Zhan YuXuanův výraz se změnil. Ani se na toho člověka, co křičel o pomoc, nepodívali a bez váhání vyrazili rychle vpřed. Jenom You XiaoMo nedokázal pochopit, co se dělo.

Ten člověk, co volal o pomoc, je spatřil a okamžitě vyrazil k nim, zatímco v příjemném překvapení mával.

„Senioři, pomoc!” Ten jeho vzrušený křik doprovázelo obrovské hučení. Dokonce ani zemětřesení nebylo tak hlasité. Prostorový tunel se agresivně chvěl a kýval, jako kdyby se měl co nevidět zbortit.

You XiaoMo zíral tak upřeně, že mu bulvy málem vypadly z důlků. Toho člověka proháněla smečka zlovolně vyhlížejících netvorů. Předběžným odhadem to byla horda o minimálně sto zvířatech a síla každého jednotlivého byla vlastně—

10. řád!!!
--------------------------------------------

~ My o bouři a bouře před nimi... A teď ještě smečka tak silných netvorů! ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>