pondělí 5. listopadu 2018

ABO - kapitola 11


Kapitola 11 – Chybný nos


Ano, Lin Yuan byl vážně velmi rozrušený.

Caesarova síla, Caesarův pohled a také silná alfa aura z jeho těla způsobily, že mu srdce nevysvětlitelně eraticky bilo. Zdálo se, že mu krev v tepnách najednou zrychlila, dokonce měl mírnou horečku. Lin Yuan se kvůli roztěkanosti svého těla cítil velmi nepříjemně.

Když Lin Yuan zašel do koupelny, aby si opláchl tvář studenou vodou, otočil se ke své posteli, vzal z ní komunikační zařízení a vytočil matčino číslo.

Brzy se objevila nervózní ženská tvář, matka Lin se nervózně zeptala: „Bože! Xiao Yuane, ve zprávách jsem viděla, že se zmocnili Pearl, jsi v pořádku?!”

Lin Yuan se usmál. „Neboj se, maršál Rosen dorazil včas a zachránil nás!” Také otočil komunikačním zařízením, aby se matka mohla porozhlédnout po jeho ložnici. „Jsem ve škole. Školní koleje jsou velmi pěkné a bydlíme ve velkém bytě, každý má vlastní ložnici.”

Paní Lin se ulevilo a řekla: „To je dobře, že máte oddělené ložnice.”

Lin Yao najednou přišla a řekla: „Xiao Yuane, tvůj Hobby zmizel, nemůžu ho nikde najít!”

Lin Yuan mávl rukou, Hobby rychle přiběhl, podíval se na Lin Yaoninu šokovanou tvář a hrdě mávl svou tlapou, jako kdyby ji zdravil.

„...”

Lin Yuan vzal Hobbiho za tlapku, kterou mával, usmál se a řekl: „Sestro, potají se mi schoval v zavazadle. Vzal jsem si ho do školy, nemusíš se bát.”

Lin Yao se na Hobbiho podívala složitým pohledem. „No, je tam. Dávej na sebe na škole pozor! Pokud tě bude někdo tyranizovat, řekni svojí starší sestře a já je přijdu zmlátit!”

Lin Yuan se zasmál. „Neboj se, nikdo mě nebude tyranizovat. Nezapomeň, že jsem chodil na Kung Fu.”

Lin Yao mu ukázala zdvižený palec. „Úžasné! Udržuj se ve střehu, pokud tě někdo bude tyranizovat, bez váhání ho přímo zmlať!” Lin Yao zaslechla cinknutí. „Koláč je hotový, jdu se podívat, mami, vy dál mluvte!”

„Ahoj, ségra.”

Lin Yao odkráčela. Paní Lin byla chvíli zticha a pak předstírala klid, jak se ptala: „Xiao Yuane, jaké máš spolubydlící? Už jsi viděl nějakou alfu?”

Lin Yuan se poškrábal ve vlasech a řekl: „Moji spolubydlící... ehm, jsou stejní jako já, bety... Jsou hodní.”

Paní Lin se ulevilo. „A ten lék, bereš ho pravidelně, že?”

„...”

Ups! Na vesmírné lodi na ně úplně zapomněl!

Nebylo se čemu divit. Zmocnili se Pearl a kdo by si v té smrtelné situaci vzpomněl na pilulky ke zdraví. A když se později objevil maršál Rosen, byl až příliš vzrušený, a pak si po cestě povídal se Snowem, takže na ty léky úplně zapomněl.

Když Lin Yuan viděl matčino důstojné vzezření, nechtěl, aby se bála, a tak se zasmál a řekl: „Neboj se, beru je denně.”

Paní Lin řekla: „No, určitě na to nezapomeň, jinak budeš mít problémy!”

Lin Yuan upřímně řekl: „Já vím.”

Když Lin Yuan zavěsil, najednou pomyslel na ty své nezvyklé reakce během posledních pár dní... mělo to nějakou souvislost s těmi léky?

Když mu bylo osm, taky mu srdce tak divně bilo a tělo se mu zahřívalo. Dnešní reakce se tomu hodně podobala. Za ta léta pravidelně dostával injekce. Dr. Fornt řekl, že nemá žádnou vážnou nemoc, ale že měl zvláštní konstituci a že měl nevyvážený imunitní systém. Takže potřeboval léky, co by mu tu nerovnováhu upravily.

Jelikož mu tuhle tubu prášků dal Dr. Fornt a matka mu opakovaně říkala, aby je bral každý den, určitě to musí být stejné léčivo na regulaci imunitního systému... ne?

Lin Yuan si chtěl svůj odhad ověřit, a tak okamžitě vytáhl tubu s léčivy a jeden prášek si vzal.

Jeho tělesné rozrušení se vlastně o hodně snížila a horko v jeho těle pomalu vyprchávalo. Jeho dech a tep se pomalu vracel do normálu.

—Vážně to bylo kvůli tomu, že jsem si zapomněl vzít léky.

Zdálo se, že ty abnormální reakce byly vážně jeho fyzický problém, nijak se to nevztahovalo na Caesarovu alfa auru. Lin Yuanovi se konečně ulevilo. Uklidnil se a opatrně uložil tubu s léky do zásuvky.




Když se Brian vykoupal, bylo už sedm. Caesar se evidentně také vykoupal a zrovna dojídal v jídelně.

Caesar byl mimo domov, takže se o něj královna Anna bála. Bála se, že si na zdejší prostředí nezvykne, a tak mu nabalila spoustu specialit z Cepheu. Plné auto ovoce, rožněného a různých zákusků, co imperiální stráž poslala až sem.

Caesar si myslel, že jídlo bylo jenom prostředek k tomu, aby si naplnil žaludek. Pokud nebylo nechutné, nebylo třeba, aby bylo tak extravagantní.

Ale královna Anna mu ho poslala. Jelikož byl její syn, nebyl dobrý nápad ho odmítnout, a tak mohl akorát mlčet a sledovat, jak imperiální doprovod dopravil jídlo z Cepheu na Armádní planetu a jak mu ho kapitán doprovodu osobně doručil na jeho kolejní pokoj.

Caesar byl celý netrpělivý, až to jídlo sní. Když viděl, že Brian přišel z koupelny, postrčil k němu velkou krabici a řekl: „Tvoje oblíbené pěticípé ovoce, vezmi si.”

Pěticípé ovoce byla specialita z planety Hvězdné pole z galaxie Cepheus. Byla to planeta, na které bylo celý rok jaro, a rostlo na ní mnoho divokých rostlin a ovocných stromů, které mohli lidé jíst. A jedním z nejznámějších druhů ovoce bylo Pěticípé ovoce.

Toto ovoce bylo ve tvaru pěticípé hvězdy, proto se mu také říkalo pěticípé ovoce. Slupku mělo stříbřitě bílou, za měsíčního světla trochu fluoreskovala a vypadalo přesně jako stříbrná hvězda visící na stromě. Když se oloupala tvrdá slupka, mělo sladkokyselou chuť, co měli lidé rádi.

Brian ho měl rád. Když spatřil jídelnu plnou jídla, nemohl si pomoct a vykřikl: „Královna to vážně přehání, tolik jídla stačí na rok!”

Posadil se na stoličku a nepokrytě si vzal pěticípé ovoce, oloupal ho a spokojeně přimhouřil oči. Podíval se na Caesara a řekl: „Ale samozřejmě se o tebe bojí, kdo ti řekl, abys byl její jediný Alfa syn.”

Jeho veličenstvo a královna Anna se velmi milovali. Zplodili mnoho imperiálních potomků, ale jenom Caesar byl Alfa. Ostatní byli Omegy. Caesar byl čtvrtý princ, měl Omega bratra a dvě Omega sestry.

Caesar se zamračil. Brian si nemohl pomoct a začal klevetit: „Ano, slyšel jsem, že tvého omega bratra ještě neoznačili? Co si Jeho veličenstvo myslí, ha, princovi je už dvacet čtyři? Ještě mu nedáte partnera?”

Caesar se po něm letmo podíval. „Co, chceš se o něj ucházet?”

Brian okamžitě zvedl ruku, aby prohlásil svou nevinnost. „Ne ne ne, velký princ je až moooc násilný, nejsem masochista. Nemám rád týrání!” Brian se odmlčel a s úsměvem řekl: „Stejně mám rád pohledné a uhlazené Omegy, zvláště když to je chladný a obvykle velmi vážný člověk. Určitě při tom svém období působí velmi zvláštně!”

Brianův hlas se vytratil, když se dveře otevřely. Mladý muž dovnitř přitáhl zavazadlo.

Ten muž měl bílou pleť, za uchem mu visely mírně zvlněné vlasy. Měl modré oči jako nebe omyté po dešti a jeho víčka jemně zakrývaly dlouhé a husté řasy. Jeho bílá tvář působila obzvláště dokonale. Ale tvářil se celkem lhostejně, bylo znát, že byl nepřístupný.

„...” Brianovi se rozzářily oči!

To je on! Chladný, ale něžně vyhlížející člověk, u kterého si lidé nemohli pomoct a chtěli ho trýznit!

Brian okamžitě vstal a přišel k chlapci. S úsměvem k němu natáhl ruku, jemně ho objal kolem ramen a řekl: „Ahoj, spolužáku, já jsem tvůj spolubydlící, jmenuju se Brian. Jsem v prvním ročníku na fakultě vojenského inženýrství. Rád studuju jakákoli chytrá mecha. Jak se jmenuješ? Na jaké jsi fakultě?”

„...” Dospívající chlapec se na něj chladně podíval. „Pusť mě.”

„Cožee?”

Brian neměl čas si ho ani vyslechnout, když chlapec najednou sbalil pěst a dal mu pěstí!

Bum, Briana to naprosto položilo.

„...” (Brian)

„...” (Caesar)

Lin Yuan, co u sebe v pokoji zrovna spouštěl počítač, najedou zaslechl hluk z jídelny, jako kdyby se tam někdo pral? Lin Yuan pochybovačně otevřel dveře a spatřil Snowa, jak tam chladně stál se zamračenou tváří a zaťatou pěstí. A že ten pohledný blonďatý chlapec se s vylekaným výrazem zrovna sbíral ze země.

Tlusté černé ohraničení jeho oka všechno dokazovalo.

„Ty... proč jsi mě praštil?” Brianovi zmizl úsměv z tváře, zakryl si oko a jeho tón se zdál trochu ukřivděný.

Snow vyrovnaně stáhl pěst a zašeptal: „Omlouvám se, jsem velmi posedlý čistotou a nesnáším tělesný kontakt s lidmi. Drž se ode mě dál, spolužáku Briane.”

„...” Brian byl v šoku.

Čistotou? Držet se dál? Co byl něco špinavého?

Brian neměl čas nic namítnout, než ten ztuhlý chlapec odtáhl své zavazadlo kolem něj a zamířil do svého pokoje. Když spatřil Lin Yuana, udiveně se zastavil.

Lin Yuanovu tvář okamžitě rozzářil jasný úsměv. „Snowe, to je ale náhoda! Bydlíme spolu!”

Snowova ztuhlá tvář teď byla trochu něžnější, kývl Lin Yianovi a řekl: „Půjdu se osprchovat, pak za tebou přijdu do pokoje.”

Lin Yuan vzrušeně přikývl. „Dobře! Později si promluvíme!”

Snow vešel do svého pokoje, otočil se a zavřel dveře.

Lin Yuan se podíval po svých dvou alfa spolužácích v jídelně a také okamžitě zavřel dveře.

„...” (Brian)

„...” (Caesar)

Co to bylo za pocit, jako kdyby je nenáviděli, odmítli a ignorovali?

Jeden z nich byl vznešený princ a druhý byl jediný syn generála Bayha. Ti dva byli od mala hýčkaní všemi okolo a doprovázelo je spoustu stráží. Tohle bylo poprvé, co zakusili takové přezírání.

Caesar a Brian se po sobě komplikovaně podívali.

Po chvilce ticha se Brian usmál a dotkl se svého nosu. „Ehm, zdá se, že naši dva spolubydlící mají násilné tendence, co? Tři roky na vojenské akademii nebudou snadné!”

Ačkoli ta slova vzešla z Brianových úst, v očích měl evidentně vzrušený pohled, jak sledoval Snowovy dveře. Zašeptal: „Slyšel jsi? Jmenuje se Snow, to je tak pěkné jméno. Vážně má tvář, kvůli které ho chce člověk prostě pokoušet... Ach, je škoda, že je Beta. Kdyby byl Omega, hárání by bylo vážně speciální...”

„Kdybych byl na tvém místě, zmlkl bych,” přerušil ho Caesar. „Pokud tě Snow uslyší, rozhodně ti dá zase pěstí.” A pak ukázal na Brianovo jasně modré oko.

„...” Brian si přetřel opuchlé oči, zavřel pusu a poslušně se sklonil, aby si dojedl své pěticípé ovoce.

Caesar se podíval po Snowových dveřích a mírně se zamračil.

– Divné, proč jsem měl pocit, že jsem zase pocítil přítomnost Omegy, když kolem mě Snow prošel? Byla to skoro stejná atmosféra jako u Lin Yuana?

Co se to děje s mým čichem, podařilo se mi udělat chybu dvakrát po sobě? Z obou spolužáků jsem cítil Omegu.

To je nové klima tak horké a moje tělo na to není zvyklé?

Caesar se pochybovačně dotkl svého nosu a rozhodl se, že ho podrobí důkladné a celkové prohlídce.
--------------------------------------------

~ Xiao přilepené před jméno znamená Malý. Je to taková čínská zdrobnělina, když chcete vyjádřit důvěrnost. ~

3 komentáře:

  1. Chudák Cesar místo na ORL, by měl víc věřit svým orgánům

    OdpovědětVymazat
  2. Čuchám, čuchám... dvojté rande? Tady si ještě užijeme srandy. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Omg, dve inhibitorované omegy s dvoma alfami?? To ešte nedopadne dobre. Ta autorka ma asi začne desiť 😂❤️.

    OdpovědětVymazat