ABO - kapitola 10

Kapitola 10 – Princ Caesar

Každý princ Impéria se v šesti začal učit číst a jako princ musel zachovat chladnou hlavu i tváří v tvář hárání Omegy.

Od té aféry s generálem Ling Yuem věnovali Jeho Veličenstvo a Rosen zvláštní pozornost odolnosti armády. Poté všechny Alfy prodělaly Trénink odolnosti vůči omega hárání, aby se v budoucnosti zamezilo ovlivnění omega feromony vedoucí k iracionálnosti.

Pro vojáka bylo nezbytné, aby si neustále zachoval rozum.

Pro prince to nebylo jenom nezbytné, ale také instinktivní; neustále zůstat příčetný.

Jeho Veličenstvo rozhodlo, že Ceasar prodělá trénink odolnosti vůči omega feromonům od brzkého věku. Různí odborníci na Imperiální akademii používali chemické sloučeniny k syntéze různých omega pachů, které pak byly neustále v jeho okolí.

Použít rozum, aby překonal instinkt. Byl to velmi bolestný proces.

Caesar byl v té době naštěstí ještě malý, jeho tělo nedokázalo na takový druh feromonů přímo zareagovat. Když ho ucítil poprvé, cítil se jen velmi vzrušeně a nepříjemně. Ale když ho cítil každý den, ten pocit začal pomalu přirozeně vyprchávat.

A když dospěl, jeho tělo sice stále silně zareagovalo, ale v mysli byl příčetný. Nepřišel naprosto o rozum.

Caesar byl navyklý na pach různých feromonů, jeho čich byl přirozeně velmi citlivý. Skoro nikdy se nemýlil, o to víc byl teď zmatený.

Když spatřil nahého Lin Yuana, cítil ryzí omega auru bez jakýchkoli příměsí. Byla to aura dospělé Omegy, která nebyla nikdy označena a nedávno dospěla.

Ale ten nádech byl velmi, velmi slabý. Mdlý jako záblesk iluze.

Jak by na vojenské akademii mohla být Omega?

Všichni studenti podstupovali krevní testy a získávaly se z ní informace. Imperiální zákon také výslovně hlásal, že všechny Omegy se po narození musí registrovat a ve věku 13 let se musí poslat do školy speciálně ustanovené pro Omegy. Omega, co si vpíchla omega inhibitor, aby se dostala do armády, si říkala o smrt.

Takže... pravděpodobně to byla jen momentální iluze?

Caesar se zlehka dotkl svého nosu. Možná že jeho nos zakoušel menší pochybení.




Když se vrátil zpět do ložnice, najednou zaslechl kratičký hluk vycházející ze skříně.

Kromě citlivého čichu měl i ten nejcitlivější sluch v celém Impériu. Dokázal dokonce zaslechnout komára několik metrů mimo místnost.

Zmatený Caesar přiložil prst k senzoru automatického šatníku.

Skříň se otevřela a v jejím koutě se bázlivě krčil čistě bílý „pes” do malé chlupaté koule a třásl se.

„...” Caesar se tvářil mírně škrobeně.

Ta chlupatá koule ho spatřila, ještě víc se zatřásla a těsněji se stočila do klubíčka. Také si svými tlapkami stáhl své široké a dlouhé uši, aby si jimi zakryl tvář, jako kdyby si ho člověk před ním takhle nemohl všimnout.

Ceasar se na něj podíval a tiše řekl: „Wayne, co tady děláš?”

„Wu hu...” Poznal ho, lidská stvoření byla vážně až moc otravná!

Wayne najednou vyběhl ze skříně a bláznivě vyrazil ke dveřím do společné místnosti.

Caesar zašeptal: „Stůj.”

Wayne se ztuhle zastavil, jeho chlupaté tlapky se nejistě posunuly trochu kupředu, ale Caesar chladně řekl: „Vrať se.”

„Uu wu...” Tvář Jeho výsosti Caesara byla strašlivě chladná!

Wayne frustrovaně sklonil hlavu a vrátil se zpět k Caesarovi. Otřel se mu o kalhoty, aby ho potěšil.

Caesar se sklonil, podíval se na něj a zašeptal: „Řekni mi, proč tu jsi?”

„...” Wayne sklonil hlavu a nepromluvil.

Caesar ze svého zavazadla vytáhl fotoelektrickou obrazovku velikosti dlaně a otevřel ji. Zevnitř vytáhl software se speciálními senzory a položil ho před Waynea. Zašeptal: „Napiš mi to, nebo tě pošlu zpět do paláce.”

Wayne okamžitě zakroutil hlavou, položil své dvě tlapky na obrazovku a rychle tam vypsal řádku slov: „Ne, ne! Vaše imperiální výsosti princi, nemůžete mě poslat zpět do paláce, neříkejte to Královně. Řekněte jí, že jsem mrtvý!!!”

Caesar byl zmatený. „Proč?”

Wayne se na něj plačtivě podíval a pak napsal: „Královna mě chce spářit, abych jí dal malé hnízdečko.”

A následoval plačící smajlík.

„...”

Wayne s elánem pokračoval a napsal: „Lidé z Institutu jsou strašní! Dali mi Geru, s kterou si mám založit hnízdečko, ale já ji nesnáším, a tak jsem utekl...”

Caesar se na něj podíval a zašeptal: „A kam jsi pak šel?”

„Jeho veličenstvo znovu poslalo jednotky do galaxie Doutník, aby tam těžily minerály. Potají jsem se skryl na vesmírné lodi v břiše robota a prošel mezivesmírným kontrolním stanovištěm. Když přistáli, vyplížil jsem se, ale nečekal jsem, že ve sněhu omdlím... Planeta Rennes je vážně strašně studená!”

Zdálo se, že si Wayne vzpomněl na tamější chladno, trochu se zachvěl a pak pokračoval v psaní: „Naštěstí mě sebral jeden dobrý člověk, teď je můj nový majitel. Jmenuje se Lin Yuan!”

—Lin Yuan?

Caesar se mírně zamračil. Konečně pochopil, proč imperiální královna Anna před dvěma roky ztratila svého mazlíčka Waynea a proč se ten najednou objevil na studentských kolejích ve Vojenské akademii San Romia.

—Galaxie Doutník, planeta Rennes, Lin Yuan.

Na letošním seznamu studentů byl takový člověk, stejně jako jeho ho přijali na Vojenskou akademii San Romia s plným počtem bodů ve všech třech oborech. Povídalo se, že se narodil v civilní rodině. Když měl takové výsledky, vážně to byl člověk, co stál za povšimnutí.

Ten chlapec, co použil špatnou koupelnu a o kterém si skoro myslel, že je Omega, je Lin Yuan?

Caesar o tom chvíli v tichosti přemýšlel a pak zašeptal: „Wayne, máš rád tohoto nového pána? Přijali ho na Vojenskou akademii San Romia, takže jsi ho následoval?”

Wayne upřímně kývl.

„Vážně jsi chytrý, ale nečekal jsi, že se tady setkáš se mnou,” řekl.

Wayne frustrovaně sklonil hlavu. „Vaše výsosti, prosím, neříkejte to královně Anně, dobře?”

Caesar se jemně dotkl Waynových uší a tiše řekl: „Neboj se, neřeknu to matce. Hodlala tě spářit a já s tím nesouhlasím. Máš vlastní vědomí, lidé si tě neměli vzít jako domácího mazlíčka a o to méně jsme kvalifikovaní tě nutit se pářit.”

Waynovi se rozzářily oči, nadšeně přikývl a šťastně se tváří otíral o Caesarovy dlaně.

—Takhle vyjadřovali svou lásku.

Caesar se usmál. „Jelikož máš Lin Yuana rád, pak ho následuj. Neřeknu své matce, kde jsi, a ty bys nikomu neměl říct, kdo jsem.”

Wayne rychle přikývl a také ve vší vážnosti zvedl své chlupaté tlapky, jako kdyby přísahal.

Caesar mu zlehka potřásl tlapkou, vzal ho do ruky a zvedl bílý kufr, co tu Lin Yuan nechal, a tiše řekl: „Pojďme se podívat na tvého nového pána.”




Lin Yuan seděl ve své ložnici jako ve snách. Tak nějak se v duchu cítil podivně nervózně.

Planeta Rennes byla pustá a holá, tamější děti byly většinou Bety. Většina lidí, co od dětství viděl, byli Bety. A i když tam potkal nějakou Alfu, nebyla čistokrevná.

Věděl, že Alfy byly nejsilnější ze všech ras. A čím byla Alfa čistější, tím silnější měla přítomnost. Ale tahle znalost byla jenom teoretická, teprve dneska si konečně uvědomil ten rozdíl.

Ti jeho dva spolubydlící byli bezpochyby nejryzejší, nejschopnější a nejmocnější Alfy. Ten nátlak, co z nich sálal, bylo velmi složité rozdýchat.

Obzvláště ten muž jménem Caesar...

Zdálo se, že jeho hluboké oči měly schopnost vnořit se do člověka, kvůli jeho pozornosti Lin Yuanovi vstávaly vlasy na hlavě, zdálo se, že se mu srdce snažilo probít ven z hrudi. Záda se mu nevysvětlitelně chvěla, takže Lin Yuan podlehl instinktu uprchnout.

Byl Beta, neměl by mít tak silnou reakci na Alfu jen proto, že se k němu přiblížil. Bylo to proto, že nikdy předtím Alfu neviděl, takže mu to náhlé setkání se schopnou Alfou vyrazilo dech? Bety byli v porovnání s Alfami přece jenom menší a fyzicky slabší. Bylo velmi stresující čelit tak výborné Alfě.

Lin Yuan konečně přišel na vysvětlení svého podivného chování, takže se mu srdce zklidnilo.

Později se jim chtěl vyhýbat. Jejich čtyři ložnice byly každopádně oddělené, takže dokud zůstane co možné nejvíce uvnitř, neměl by je nijak provokovat.

Ale to, že si on zvolil je neprovokovat, neznamenalo, že oni nepřijdou provokovat Lin Yuana...

Najednou se ozvalo zaklepání, Lin Yuan poplašeně nastražil uši. Venku bylo chvíli ticho, pak se znovu ozvalo zaklepání a Caesar se svým hlubokým hlasem zeptal: „Jsi uvnitř?”

Lin Yuan nasadil neutrální výraz, zhluboka se nadechl, šel ke dveřím a zeptal se: „Děje se něco?”

„Tohle bílé zvíře je tvoje?”

„...” Kruci, Hobby byl pořád v tamté ložnici!

Lin Yuan musel otevřít dveře a hned spatřil, jak Caesar držel v náručí bílou chlupatou kouli. Když Hobby spatřil Lin Yuana, rozzářily se mu oči, zvedl své chlupaté tlapky a zamával mu.

Lin Yuan natáhl ruku a Hobbiho si vzal. Hobby byl velmi rád, že mohl Lin Yuanovi skočit do náručí a otíral se mu hlavou o tvář.

Caesar ho měl dlouho u sebe, takže Hobby načichl jeho vůní. Jakmile se o něj Hobby otřel, rozprostřela se kolem něj silná aura Alfy. Lin Yuanovi se na okamžik zatočila hlava.

„...” Lin Yuan okamžitě zadržel dech, potlačil tu hořkost ve svém nitru, položil Hobbiho na stůl a tiše řekl: „Děkuju, je moje.”

Lin Yuan řekl, co bylo nutné, ale než stačil zavřít dveře, Caesar je zachytil rukou.

Zašeptal: „Jak se jmenuje?”

„...Jmenuje se Hobby.”

Caesar se podíval na Hobbiho a Hobby na něj hrdě vzhlédl, jako kdyby chtěl říct: „Není moje nové jméno pěkné?”

Caesar se usmál a předal Lin Yuanovi bílé zavazadlo. „Je tohle tvoje zavazadlo?”

„Ano, nech to tady, děkuju.”

Lin Yuan řekl, co bylo nutné, ale než stačil zavřít dveře, Caesar se k nim znovu natáhl.

„...” Tenhle člověk byl prostě otravný! Evidentně si s ním nechtěl povídat, tak proč pořád blokoval dveře!

Kvůli tomu silnému nepříjemnému pocitu, jak ho obklopovala aura Alfy, Lin Yuan nešťastně nakrčil obočí.

Caesar se na Lin Yuana podíval a tiše řekl: „Myslím, že bychom si měli vyměnit věci z koupelny. Zrovna jsi použil osušku, takže si vezmu tvoji, dobrá?”

„...”

Vážně použil osušku, dokonce otevřel i jeho šampon a sprchový gel.

Lin Yuanovi bylo trapně. O krok ustoupil a otevřel dveře do ložnice, aby mohl vejít.

Caesar donesl Lin Yuanovo zavazadlo do pokoje, odložil ho a pak si vzal z jeho koupelny nové věci. Pak se vrátil do vlastní ložnice a vzal ze své koupelny osušku, šampon a sprchový gel, co Lin Yuan použil.

Při tomto pendlování Lin Yuan ostražitě stál u dveří a sledoval ho. Jeho postoj byl obranný jako naježený malý ježek.

Když si vyměnili vybavení koupelny, Caesar zdvořile napřáhl ruku k Lin Yuanovi a tiše řekl: „Já jsem Caesar, prvák na fakultě vojenského velitelství. A ty?”

„...Já jsem Lin Yuan.” Lin Yuan natáhl ruku a jemně si s ním potřásl. A pak ruku zase okamžitě stáhl. Sklopil pohled, aby se vyhnul Caesarovým očím, a jemně pohladil Hobbiho, co stále ležel na stole.

Caesar se podíval na Hobbiho, pak vytáhl fotoelektrický monitor do dlaně a předal ho Lin Yuanovi. „Tohle si vezmi.”

„...co to je?”

„To je mikrosvětelný počítač. Dokáže vycítit vědomí různých biologických mozků. Použij to na komunikaci s Hobbim, dal jsem to Hobbimu jako dárek.”

Caesar předal počítač Hobbimu a Hobby ho s radostí a pevně sevřel svými tlapkami.

...Jelikož Hobby přijal dárek, u kterého bylo Lin Yuanovi trapně ho odmítnout, musel říct: „Děkuju.”

„To nic.” Caesar se jemně dotkl Hobbiho ucha, zdánlivě aby jej pochválil za jeho vnímavost. Hobby poslušně přikývl, jako kdyby chtěl říct: nezapomeň na naši dohodu!

Caesar mírně nadzvedl rty, stáhl ruku a podíval se na Lin Yuana. „No, už tě nebudu rušit. Dobrou noc.”

„...Dobrou noc.”

Dokud se Caesar neotočil, Lin Yuan byl stále ve stavu naprosté bdělosti.

Hobby ležel na stole, podíval se na Caesarova záda a potají zvedl palec!

– Princi, předstírání vám tak jde! Předstírat, že mě neznáte. Předstírat, že nevíte, jak se jmenuju. A dokonce mě použít jako výmluvu k dárku. Vaše hraní je až příliš úžasné!

– Lidstvo by to vyjádřilo slovy: Jeho imperiální výsost princ byl jednoduše herec vesmírné úrovně!

– Ale proč páníček ztuhl, když prince spatřil?

Hobby vzhlédl na Lin Yuana a zjistil, že ten vždy živý a veselý mladík byl momentálně nervózní a podivně bledý.




Autorova poznámka:

Krátké divadlo

Lin Yuan: Hobby, kdo je nakonec tvůj pán, proč jsi poslouchal Caesarovy rozkazy?

Hobby: (Ooo, ooo, Jeho imperiální výsost má na mě vlastní páku, nemůžu ho neposlechnout...)

Caesar: Nebuď naštvaný, je to tvůj mazlíček, samozřejmě by měl poslouchat tebe. (Podíval se zpět na Hobbiho.) Že, Hobby?

Hobby (okamžitě přikývl): Správně!!!

Lin Yuan: ….......

Lin Yuan znovu pocítil zlovolnost od hloupého autora + Caesara + Hobbiho!
--------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>