Kapitola 398 – Největší problém v životě
Poté, co Hu Yin zemřel, Ling Xiao vstřebal jeho paměť.
Ať už byl člověk mrtvý nebo živý, Ling Xiao dokázal vstřebat vzpomínky lidí, ale stejně v tom byl rozdíl.
Když se vzpomínky vstřebávaly u živého člověka, vytvářela se v paměti instinktivní odolnost. To vstřebávání nenapomáhalo a také to marnilo čas. Ale po smrti se vědomí rozptýlilo. Pokud ke smrti nenastalo více než před dnem, paměť zůstala v mysli. Vzpomínky uchované v mysli bylo snadnější vstřebat, podobně jako zboží bez majitele.
Tentokrát to nebylo poprvé, kdy You XiaoMo viděl Ling Xiaa vstřebávat paměť.
Kdykoli tuto scénu viděl, měl pocit, že to bylo, jako kdyby Ling Xiao jedl lidi.
Po pár minutách Ling Xiao naprosto vstřebal Hu Yinovu paměť. Našel v jeho vzpomínkách odpovědi, co chtěli, a pak řekl: „Pojďme.”
You XiaoMo přikývl.
Ling Xiao vyšel z místnosti a pak založil oheň. A pak ti dva odešli stejně snadno, jako sem přišli.
Za patnáct minut se oheň rozšířil a západní komnaty sídla lenního pána planuly plameny. Požár to byl velmi velký a byly tu známky, že se šířil dalšími směry. A navíc ten požár nedokázali nijak uhasit. Celé sídlo lenního pána okamžitě zachvátila panika a čas od času bylo zevnitř slyšet řev.
Druhého dne ráno se rozšířila zpráva, že sídlo lenního pána zachvátil požár.
Povídalo se, že ten oheň až do rána neuhasl. Do té doby shořela téměř polovina sídla.
Nebylo mnoho obětí, neboť se na požár přišlo brzy. Ale mezi těmi několika mrtvými byl ten nesnesitelně arogantní Hu Yin a druhým mrtvým byl expert Císařského řádu. Expert Božského řádu z klanu Rumělkové krve kvůli této záležitosti velmi zuřil a prohlašoval, že toho vraha rozhodně chytí. Ale jestli tu osobu mohli chytit, bylo něco úplně jiného.
Odpoledne se jako lesní požár roznesla zpráva o tom, kdy se objeví vstup do podzemního paláce.
…
V sídle lenního pána vládla napjatá atmosféra. To bylo obzvláště znát v síni, která neshořela v požáru. Shromáždili se tam lidé z klanu Rumělkové krve a ať se člověk podíval na kohokoli, na jeho tváři se zračila zuřivost.
You Ming, onen expert Božského řádu z klanu Rumělkové krve, se podíval k muži, co měl mezi nimi nejvyšší postavení. „QingShane, co si o této záležitosti myslíš?”
QingShan, kterého You Ming oslovil, byl třetí syn nynějšího vůdce klanu Rumělkové krve. Byl pohledný a měl jeden z nejlepších nadání v klanu. Měl vyšší postavení než You Ming. To on měl mezi všemi přítomnými největší slovo. Dokonce i You Ming ho musel většinu času poslouchat.
You QingShan si nerozhodně zamumlal: „Kultivační základna té osoby, co včera pronikla do sídla lenního pána, musí být vyšší než u strýčka Lua. Jinak by bylo nemožné, aby strýčka Lua tak bezhlesně a bez rozruchu zabil. Co se týče Hu Yina, do teď jsme ho stále nenašli?”
„Všude jsme to tu prohledali. Opravdu po mladém pánovi Huovi nezůstala ani stopa. Máme podezření, že už ho pravděpodobně zabili,” odpověděl uctivě Hu Yinův podřízený.
You QingShan zabubnoval do stolu. „Ta osoba zabila strýčka Hua, ale Hu Yina přitom odvedl. Mohl by to být někdo, kdo vůči Hu Yinovi cítil zášť?” Jelikož nenašli Hu Yinovo tělo, jednohlasně se shodli, že Hu Yina unesli.
„Pátý mladý pane, pokud ta osoba má vůči mladému pánu Huovi opravdu zášť, vím o dvou podezřelých, co tuto podmínku splňují.” Když Hu KangNing, co se zrovna zotavil ze svých zraněních, zaslechl tu jeho větu, okamžitě vstal. Když o těch dvou lidech mluvil, z očí mu sálal náznak hořké zášti.
You QingShan se po něm lhostejně podíval. „To mluvíš o tom, co se stalo v hostinci?”
Když před pár dny dorazil do města June, slyšel o tomto incidentu.
Hu KangNing se celý napjal, když na něm spočinul You QingShanův zrak, sbalil ruce do pěsti a prohlásil: „Ano! Jeden z nich měl větší sílu než Hu Yin. Tehdy neměl mladý pán Hu nejmenší moc opětovat útok. Takže mám za to, že je pravděpodobně silnější než senior Lu.”
Zrovna v té chvíli dovnitř vběhl strážce.
Sbalil ruce a nahlásil: „Mladý pane, pokročili jsme v pátrání. Našli jsme v troskách dimenzionální prsten mladého pana Hua. Pod tím prstenem byla hromádka černého popela. Pravděpodobně to je oděv mladého pana Hu Yina a jeho ostatní osobní věci.”
„Mohlo by Hu Yinovo zmizení co dělat s tím, že ho vlastně ten oheň spálil na popel?” You QingShan se zamračil. Dimenzionální prsten byl předmět, co měl mnohem vyšší řád než magická brašna. Při Hu Yinově postavení nebylo nečekané, že jeden měl. Kdyby ho unesli, bylo nemožné, aby tu dimenzionální prsten zůstal netknutý. A kromě toho tam byla i ta hromádka černého popela. Bylo rozumné si to Hu Yinovo zmizení vysvětlit takto.
Bum—
You Ming ztěžka udeřil do stolu a temně soptil: „Vskutku dobrá práce, dokonce si troufnout zabít dědice města YuXian. Jelikož jsme za ta léta neprovedli žádný velký tah, všichni si mylně myslí, že klan Rumělkové krve je banda nemocných koček. Kde bude důstojnost klanu Rumělkové krve, pokud tu osobu nezabijeme?!”
You QingShan se tvářil tak, že se z toho nedalo nic vyčíst.
„Ta osoba se zítra rozhodně objeví. Uvidíme, kdo bude nejvíce podezřelý.” Hu KangNing zaťal pěsti. Ať už ho ti dva zabili nebo ne, nikdy jim to nenechá projít.
…
Před polednem druhého dne.
Údolí v jihozápadní části pohoří June bylo plné lidí.
Dorazili sem téměř všichni experti z města June.
Ten hustý dav byl natlačený na jednom místě. Horské pohoří, co bylo vždycky opuštěné, teď přetékalo osídlenou atmosférou.
Když You XiaoMo a Ling Xiao dorazili, všichni živě diskutovali.
V této chvíli zbývalo do zjevení vstupu do podzemního paláce jen půl hodiny.
„Je tu tolik supersil, ach!” vykřikl You XiaoMo vzrušeně. Ačkoli se ta zpráva objevila celkem pozdě, v pohoří June bylo mnoho skrytých supersil, takže se to tu celkem významně slétalo. A proto byli podezřelými všichni, kdo byli silnější než strýček Lu.
„Nebuď nepozorný,” varoval Ling Xiao.
„Já vím. Hele, to údolí je vstup?” řekl You XiaoMo, zatímco zvědavě ukázal na prudký terén vpředu.
Horské pohoří před nimi mělo obrovský zlom, co byl široký zhruba dvě stě metrů. Toto bylo přesně to rozlomené údolí, o kterém se dneska doslechli. Povídalo se, že kdysi dávno tu bojovali dva výjimeční experti a tato nebezpečná horská bystřina byla mistrovským dílem jednoho z těch expertů.
V důsledku jejich impresivní ničivé moci bylo uvnitř rozlomeného údolí místo, kde se prostor roztrhl. Po letech srážení se toto rozlomené údolí stalo nebezpečným místem v horském pohoří June. Toto údolí bylo plné hurikánů s masivním ledem, co byl ostrý jako čepele. A v tom hurikánu bylo dokonce i pár náznaků prostorových sil. To dokázalo snadno rozštípnout obranu kultivátora Duchovního řádu, takže pouze experti Královského řádu a výše mohli vstoupit.
„Dorazili lidé z klanu Rumělkové krve a z Magické gildy!”
Zrovna v té chvíli propukl dav vpředu v křik.
You XiaoMo se letmo podíval směrem, kterým se dívali. Po nebi se rychle řítilo deset paprsků světla. Ty paprsky se přibližovaly zdaleka na blízko a brzy byly před nimi. Pak sestoupili na volné prostranství, kam se nikdo neodvážil přiblížit.
Nepoznával nikoho kromě Cheng DongQinga a Hu KangNinga.
You XiaoMo si původně myslel, že tu budou Hu Feng a Tang Hao, s kterými se setkal ve městě TianXiang v BeiDongu. Usoudil, že když je do teď nikde nezahlédl, vážně nepřišli.
Nevěděl, že Hu Feng a Tang Hao měli domácí vězení, neboť nesplnili svou misi s Nebeským kotlíkem.
Poté se objevila i Xiong Xiaova Zelená želva. Gigantická Zelená želva zakryla nebesa nad nimi a uvrhla na zemi pod sebou stín. Zelená želva si našla kousek prázdného místa a pak sestoupila.
Ze hřbetu Zelené želvy naráz seskočili Xiong Xiao a Qiao WuShuang. Ať už to byla náhoda nebo ne, doskočili právě nedaleko místa, kde stáli You XiaoMo a Ling Xiao. A už dávno je zahlédli.
„Kolego Ling Mo, kolego You XiaoHa, znovu se setkáváme.”
Xiong Xiao k nim přišel, na jeho skalní tváři se bezděky ukázal náznak radosti.
You XiaoMovi bylo znovu trapně kvůli tomu, jak ho oslovil. Kdyby to předtím věděl, nedovolil by, aby Ling Xiao promluvil jako první. Nakonec z toho vzniklo něco jako You XiaoHa. Ling Xiao měl skvělý alias. Použil jeden znak z jeho jména: Ling Mo. Dokonce to i znělo dobře.
Ling Xiao bezstarostně odpověděl: „Zrovna jsme dorazili.”
Qiao WuShuang viděl, že You XiaoMo měl tvář nakrabacenou, a s náznakem péče se zeptal: „Kolego You, co se ti stalo?”
You XiaoMoa hned ukonejšilo, jak jej oslovil. Bylo to mnohem lepší než You XiaoHa, a tak se spokojeně usmál. „Nic, jen přemýšlím o největším problému svého života.”
Qiao WuShuang se diskrétně zeptal: „Troufám se zeptat, co je největší problém tvého života?”
You XiaoMo si povzdechl: „Moje příjmení You. Hlavní rodina z klanu Rumělkové krve má také příjmení You. Tak si říkám, myslíš si, že bych mohl být jejich členem, co uvízl někde mimo?”
„Ehm... ...” Qiao WuShuanga to omráčilo.
„Zdá se, že teď jsou na světě různí lidé. A kdokoli si teď troufá předstírat, že je z klanu Rumělkové krve, aniž by zvážil vlastní postavení. Na základě čeho jsi toho hoden?!”
U ucha mu najednou zazněl výsměšný úšklebek. Ten zlovolný tón a naschvál podsazený hlas byl osobní útok na You XiaoMoa. Úplně to přetékalo zlolajností.
Dav se podíval po zdroji toho hlasu. Byl to jejich „známý”, kterého Ling Xiao poslal kopem do vzduchu – Hu KangNing.
Vedle Hu KangNinga byli You QingShan a You Ming. Ti dva se tvářili tajemně a bylo těžké říct, co si mysleli o tom, co Hu KangNing zrovna řekl You XiaoMovi. Ale také bylo vidět, že schvalovali, co řekl, neboť Hu KangNingovi nijak nevyčinili.
You XiaoMo si je prohlédl a pak nonšalantně pohled odvrátil a dál se díval a mluvil s Qiao WuShuangem: „Tak si říkám, myslíš, že bych si měl změnit příjmení? Jinak si ostatní možná budou myslet, že s tou skupinou lidí, co se na lidi umí dívat akorát skrz nozdry, mám nějaký vztah. Nebyl bych to potom já, kdo by byl v nevýhodě?”
Qiao WuShuang se mohl akorát dutě zasmát.
--------------------------------------------
~ Vždyť urážel nedávno, četnost urážek se nám zvýšila na každou druhou kapitolu. I když u klanu Rumělkové krve je to asi jedno, ti už nepřátelé jsou. ~
Žádné komentáře:
Okomentovat