Kapitola 397 – Podvodník
Druhého dne měl Ling Xiao ošklivě pokousaný krk. Většina lidí by ty stopy okamžitě odstranila, ale Ling Xiao ne. Viděl ty kousance na svém krku jako známku lásky, co k němu You XiaoMo choval. S touto myšlenkou na mysli se před ostatními ukázal bez hanby.
Ti řečení ostatní byli zaměstnanci hostince.
Od té doby se zaměstnanci hostince dívali na You XiaoMoa čím dál podivněji. Nejprve je to šokovalo, ale pak se na You XiaoMoa díval, jako kdyby byl netvor, a netroufali si k němu přijít.
You XiaoMo svého počínání naprosto litoval. Měl vědět svoje a nepouštět se s Ling Xiaoem do soupeření v hroší kůži. Nikdy by nevyhrál. Přece jenom věděl, že Ling Xiao nebyl žádný obyčejný člověk.
You XiaoMo ho nakonec musel prosit, aby ty kousance ze svého krku odstranil. You XiaoMo se slzami v očích přísahal, že už tohle nikdy znovu neudělá. Poté, co You XiaoMo souhlasil s několika nerovnocennými podmínkami, se Ling Xiao konečně zřekl nápadu, že by ukazoval ty kousance, kudy chodil.
Jednoho dne mu to You XiaoMo rozhodně vrátí!
Když uplynuly další dva dny, You XiaoMo to trochu prodiskutoval a nakonec se rozhodl, že uveřejní tu informaci, co viděl v nefritovém disku ohledně Kovopolykacího zvířete.
Ta novina se rozšířila jako lesní požár a ani ne za půl dne o tom vědělo celé město June. Všichni mluvili o Kovopolykacím zvířeti.
Ale tento tah neohrozil zájmy aliance Cang. To proto, že už den předtím Xiong Xiao přestal prodávat informační nefritové desky. Ti, co si nefritový disk koupili, se měli také na pozoru před klanem Rumělkové krve a nebyli ochotní zdarma odhalit informace, co si koupili za duchovní drahokamy. Takže nakonec se ven nic nedostalo.
Ale došlo k jedné změně. Jakmile You XiaoMo vypustil tu zprávu, klan Rumělkové krve a ostatní síly přišly o svá privilegia.
Kovopolykací zvíře symbolizovalo moc a postavení a téměř nikdo nedokázal odolat tomu pokušení. Někteří lidé, které poháněla jejich tužba, bez ustání zjišťovali informace o tom, kde se nachází vchod do přírodního podzemního paláce.
A jak se říkalo „když je vůle, cesta se najde”, nakonec někdo vážně zjistil, kde se ten vchod nachází.
Klan Rumělkové krve a pár dalších velkých sil už ve skutečnosti měli na mysli nějaký ten plán. Za celou tuto dobu nic nedělali, protože pozorovali, jak se podzemní palác pohyboval. Z jejich pozorování zjistili, že dál se vchod objeví v jihozápadní části pohoří June, podél Zlomeného údolí.
Ale čas byl velmi omezený. Vstup do podzemního paláce se zastavil pouze na zhruba 7 minut a pak se znovu přesunul. Pokud se nedostanou dovnitř během tohoto údobí, lokace vstupu se znovu přesune a nikdo nevěděl, kde se otevře příště nebo jak daleko to bude. V podstatě měli jen jeden pokus.
Takhle řečeno stále nebyly žádné zprávy o tom, který den a v kterou hodinu se vstup objeví. You XiaoMo také začínal být nervózní. Cítil, že by to teď mohlo být každou chvilku.
Pokud nedokáže získat informace o tom, kde přesně se vstup nachází, bylo by k ničemu prohledávat cele horské pohoří June. Vstup by mezitím dávno zmizel.
„Co teď?” Ačkoli už Ling Xiao řekl, že nebyl všemocný, You XiaoMo se ho stejně ze zvyku zeptal.
Ling Xiao si promnul svou hladce oholenou bradu a pak se najednou na chvíli usmál.
„Mám za to, že poté, co jim posledně unikla ta informace, učinil klan Rumělkové krve nějaká opatření. Neřeknou o tom moc lidí, aby zajistili, že jim informace neuniknou podruhé. Je zbytečné spoléhat se na ostatní. V tomto případě to můžeme akorát sami zjistit.”
„Jak?” zeptal se You XiaoMo se zájmem.
„Zabitím a žhářstvím,” odpověděl Ling Xiao.
Brzy nastal soumrak a kdy byla lepší chvíle založit požár a zabít lidi než během temné, bouřlivé noci. V temnotě noci se pohybovalo několik postav. Tito lidé mířili jedním směrem, a to do sídla lenního pána města June.
Toho dne, kdy Hu Yina naštval You XiaoMo a kdy on odešel z hostince, přijal pozvání lenního pána města a ubytoval se i se svým doprovodem v jeho sídle. Poté se tam nastěhovali i lidé z Magické gildy. To lennímu pánovi dopřálo velkou čest. Úsměv mu z tváře ani na chvíli nevyprchal.
Co se týkalo toho, proč se ti lidé rozhodli vypořádat s klanem Rumělkové krve a Magickou gildou... to proto, že si nemohli dovolit urazit alianci Cang. Ta měla informační síť po celém světě TongTian a kdyby si troufli jim zkřivit jen vlásek, ani by nevěděli, jak umřeli. Aliance Cang byla známá tím, že své členy nesmírně chránila.
A nemohli urazit ani gildu Zvířecí transfigurace. Ti byli po celém světě známí svými technikami krocení zvířat. Ať už šlo o démonická zvířata vysokého řádu nebo toho nejnižšího řádu, člověk si nikdy nemohl být jistý, jestli ho při pohybu nepozorují démonická zvířata. Riziko bylo příliš vysoké. A proto se rozhodli pro klan Rumělkové krve a Magickou gildu.
I když si nemohli dovolit urazit ani tyto dvě síly, bude obtížné vystopovat ten útok zpět ke zdroji. Stačilo si jen dávat víc pozor. Zanedlouho poté ta skupina lidí dorazila k přísně střeženému sídlu lenního pána. Bylo to, jako kdyby si to ti lidé už naplánovali. Seskupili se a pak se znovu rozptýlili, proplížili se do sídla z různých směrů.
Uplynulo 15 minut.
Ze sídla stoupla k nebesům mocná aura. Pak se jeden po druhém ozývaly bolestné steny a výkřiky. A brzy poté to umlklo. Temná noc znovu nabyla svůj pokoj a klid, jako kdyby se nic nestalo.
„Jak se dalo čekat, tváří v tvář supersíly Božského řádu nemají šanci,” ozval se z temnoty Ling Xiaoův hlas s náznakem prozíravosti.
You XiaoMo ležel Ling Xiaovi na zádech a podíval se k jasně osvětlenému panskému sídlu. Zdálo se, jako by už věděli, že tato noc nebude pokojná. Nikdo neměl v plánu jít do postele, neboť čekali, až se jim kořist objeví na prahu.
„Hu Yin pravděpodobně nešel spát. Vážně začneme tím, že zaútočíme na něj?”
„Hu Yin je možná ve městě YuXian génius, ale v porovnání s členem klanu Rumělkové krve nic není. Supersíla Božského řádu je teď pravděpodobně po boku člena klanu a střeží ho. Takže se můžeme zaměřit akorát na Hu Yina.”
„Nemůžeme se zaměřit na Cheng DongQinga?”
„Hu Yin a Cheng DongQing. Kterého nenávidíš víc?”
„Oba.”
„Vyber si nejdřív jednoho. S tím druhým se vypořádáme příště.”
„Tak zůstaňme u Hu Yina.”
„Příště se rozhodni předem.”
„...Dobře.”
Hu Yin přebýval na dvoře, co byl v západním křídle sídla. Už si to místo obhlédli během dne a z nějakého důvodu nebyl na stejném místě jako ostatní. Kvůli tomu bylo akorát ještě víc praktičtější na něj zaútočit. Ale lenní pán se bál, že by Hu Yina mohl někdo rušit, a tak naschvál poslal lidi, aby přísně střežili západní křídlo. Navenek to opravdu vypadalo, že se dovnitř nedostane ani moucha.
Ling Xiao a You XiaoMo se přes ty stráže a obrannou linii snadno dostali a konečně našli Hu Yinovu rezidenci – znamenitý ohrazený pozemek.
Zvenku to střežili stráže lenního pána, zatímco zevnitř lidé, které si přivedl Hu Yin. Kromě Hu Yina, co byl kultivátor Císařského řádu, tu byl ještě další člověk na stejné úrovni. Rozdílem bylo, že ten člověk měl silnější přítomnost než Hu Yin a pravděpodobně měl čtyři nebo pět hvězd.
Ling Xiao toho člověka rychle poslal do bezvědomí.
You XiaoMo to pak převzal a rychle toho chlápka nacpal pod postel. I kdyby někdo přišel dovnitř, neviděl by ho. A pak řekl CatQiuovi, aby se proměnil na shrbeného starého muže pod postelí.
„Takhle se z tebe vážně stal stařík,” žertoval Ling Xiao.
You XiaoMo protočil očima a začal jednat podle plánu.
Aby nepoplašili ostatní, napadlo je, že použijí identitu tohoto staříka a že na sebe You XiaoMo vezme jeho podobu, aby je oklamal. A uspělo to. You XiaoMo musel akorát říct, že měl něco důležitého k prodiskutování s Hu Yinem, a pak požádal stráže lenního pána, aby stáli venku na hlídce. A oni snadno poslechli.
Ťuk! Ťuk! Ťuk!
„Dále,” odpověděl Hu Yin.
You XiaoMo si okamžitě otevřel dveře a vstoupil. Přejel po místnosti očima a došel k závěru, že to byl opravdu luxus.
Jak se dalo čekat, Hu Yin se na noc neuložil. Pil a čelo měl zkrabatěné v hlubokém zamračení, jako kdyby si vzpomněl na něco nepříjemného. Když ho viděl vstoupit, neměl nejmenší podezření.
„Strýčku Lu, potřebuješ ode mě něco?”
You XiaoMo si nepatrně odkašlal a pak promluvil: „Musím ti říct něco důležitého.”
Jelikož měl Hu Yin mozek zamlžený vínem, nedokázal rozpoznat, že co You XiaoMo řekl, znělo velmi rozdílně od obvyklého způsobu řeči strýčka Lua. Když zaslechl, že to bylo něco důležitého, zeptal se na to.
„O co jde?”
„Vlastně jsem ti jen chtěl říct, že za tebou někdo stojí,” usmál se You XiaoMo.
Hu Yin na chvíli ztuhl, než si všiml, že ten strýček Lu před ním byl trochu divný. Než mohl nějak hluboce popřemýšlet o tom, proč mu přišel divný, ucítil zpoza zad něco divného.
Břitce se otočil, jen aby před sebou spatřil povědomého pohledného muže. Ten muž se na něj usmíval, kvůli čemuž mu po zádech běhal mráz. Otevřel pusu, aby promluvil, ale nevypadlo z něj ani slovo. Hu Yin očima nikdy neuhnul od toho muže.
Ling Xiao mu nedal šanci promluvil a poslal ho do bezvědomí stejně jako jeho strýčka Lua. Nikdo ho nechytil, a tak Hu Yin prostě spadl na zem. Oči, kterýma ještě před chvílí zíral, měl teď zavřené.
„Tohle bylo snazší, než jsem si myslel,” vykřikl You XiaoMo.
Ling Xiao se po něm letmo podíval. „Už se můžeš převléct.” Ani trochu ho nezajímalo vidět tvář nějakého staříka. Zvlášť když se ten stařík tvářil tak známě.
You XiaoMo v tichosti bručel, ale udělal, jak mu bylo řečeno.
Ling Xiao si dřepl vedle Hu Yina a vystrčil pravý ukazovák. Nehtem, co nebyl dlouhý, ale měl ostrý lesk, se hluboce zařízl do krku. Vyhrnula se krev a brzy se z podlahy stala jedna velká louže krve. A přesně takhle Hu Yina zabili, zatímco byl stále v bezvědomí.
You XiaoMo nasucho polkl.
Cítil se nervózně i rozjařeně naráz.
--------------------------------------------
~ Ling Xiao už YXMa naprosto zkazil. Bez mrknutí oka schválí vraždu a žhářství a pak se YXM cítí ještě rozjařeně, no tedy... V další kapitole dojde i na to žhářství. ~
děkuji za další kapitolu, jsem z toho rozčarovaná - vážně i na žhářství :D
OdpovědětVymazat