FOD - kapitola 75

Kapitola 75

Li Xudong nastoupil na trůn, co nejrychleji to šlo, zklidnil civilní svár, co způsobil klan Gao, a pak umožnil svým bratrům, aby si z paláce odvedli jejich matky císařské konkubíny nebo vážené otce. Také císaři uspořádal velkolepý pohřeb, oznámil, že na tři roky ruší daně, a projevil přízeň administrativním sekcím.

Všem lidem v zemi z toho kynul užitek a chválili synovskou oddanost šestého prince a nazývali jej moudrým monarchou.

„Teprve nastoupil na trůn a už jej nazývají moudrým monarchou.” Zhou YunSheng potřásl hlavou, zatímco si balil věci.

Li Xudong na něj ztěžka zíral a pak se po tisící zeptal: „Otče, vážně chceš jít? Nezůstaneš tu a nepomůžeš svému synovi spravovat palác?”

„Spravovat vnitřní palác? Kdo by chtěl dělat něco tak nudného? Chci se toulat světem a dostat se až na jeho konec.” Ve skutečnosti chtěl akorát vyrazit hledat svého dávno ztraceného milence. Za posledních pár let převrátil palác vzhůru nohama, ale nikde ho neviděl. Dokonce ho z rozmaru napadlo, že by ten muž mohl být eunuchem, a tak osobně prozkoumal všechny vysoké a pohledné eunuchy.

Vlčí mládě ty lidi téměř rozcupovalo. A pak opakovaně varoval Zhou YunShenga, že by neměl tlačit sluhy k sexu, i kdyby se cítil osaměle. „Otče, pokud to je vážně nesnesitelné, vždycky můžeš přijít za mnou,” a tak dále a tak dále. Zhou YunSheng při tom kárání doopravdy neměl slov.

„Otče, prosím, zůstaň. Tvůj syn teprve nastoupil na trůn, nic nechápe. Pokud nezůstaneš, mé vznešené já bude velmi vystrašené.” Li Xudong vtáhl Zhou YunShenga do náručí, jeho horký dech se otíral o Zhusha Zhi na jeho krku.

Ale Zhou YunSheng dál balil, nedojalo ho to. Pak na krku najednou pocítil silný úder a omdlel. Nakonec to byl syn, kterého vychoval, nikdy nečekal, že na něj zaútočí.

Co mělo to vlčí mládě v plánu? Měl pocit, že jeho otec měl až příliš mocné a nepředvídatelné schopnosti, a tak ho chtěl potají odstranit? To byly poslední myšlenky před tím, než omdlel.

Když se probral, ležel na dračí posteli v chrámu YangXin. Měl na sobě jen karmínové, průhledné oblečení a na zápěstích a kotnících měl chladné železné okovy. Dlouhé řetězy byly připevněné k obrovským sloupům, nedokázal je ze sebe setřást.

To měl domácí vězení? Zamračil se, rty se mu pomalu roztáhly v úšklebku.

„Otče, jsi vzhůru?” V síni se najednou objevil Li Xudong v rozlehlé rudé róbě. Vzhled měl pečlivě upravený – vypadal výjimečně pohledně. Zdálo se, že zrovna vypil spoustu vína, bronzovou kůži měl uzardělou a oči zamlžené.

„Dneska ses oženil?” Vlčímu mláděti bylo osmnáct, bylo na čase, aby se oženil. A kromě toho teď byl novým císařem. Musel si vybrat dceru ministra (nebo Ger-syna), aby stabilizoval dvůr a co nejdříve si naplnil harém. Zhou YunSheng o tom takhle hloubal, zatímco si prohlížel okolí.

„Ano, dneska jsem se oženil.” Li Xudong byl napjatý a celý zpocený. Než sem přišel, vypil několik lahví vína, aby si dodal odvahy. Ale když viděl, jak se jeho otec tak zmateně rozhlížel, jeho sebeovládání bylo na pokraji zhroucení. Chtěl se na něj akorát vrhnout a celého ho zhltnout.

Zhou YunSheng pozvedl obočí. „A s kým?”

Li Xudong neodpověděl. Pomalu nalil dva kalíšky vína a přinesl je k posteli. Pak potichu řekl: „Otče, prosím, napij se.” Toto bylo víno hejin. Chtěl otci podepřít horní půlku těla, aby se napili spolu, ale neodvažoval se ho dotknout.

„Co je v tom víně za jed?” Zhou YunSheng naprosto pozbyl důvěru v toto vlčí mládě.

Tato věta Li Xudonga omráčila. Tmavé oči mu rychle zrudly a on se ho dotazoval v žalu a pobouření: „Otče, to si o mě myslíš? Myslíš si, že ti ublížím?”

„Pokud ne, proč tu jsem?” Zhou YunSheng potřásl okovy na svém zápěstí.

„Kdyby ses nesnažil mě opustit, nikdy bych ti něco takového neprovedl. Otče, jsi můj život. Pokud odejdeš, jak můžu žít?” Dokonce i v raném věku měl matný pocit, že je jeho existence svázaná s jeho otcem. Pokud nezůstane se svým otcem, naprosto by zmizel.

Zhou YunSheng se zamračil. Zrovna otevřel pusu, aby se mu vysmál, když spatřil, že jeho syn najednou vypil víno, sevřel mu čelist, aby otevřel ústa, a políbil jej. Do úst mu vtekl kořeněný alkohol.

Rychle natáhl jazyk, aby ho vyplivl, ale když se jazykem dotkl jazyka vlčího mláděte, pocítil, jak se mu duše zachvěla. A tělem se mu okamžitě rozšířila ta známá tepající a spalující senzace.

Li Xudong byl také velmi vzrušený, ale osmnáct let vyrůstal bez takové zkušenosti. Byl horečnatý. Věděl akorát to, jak jim rozevřít róby a zakrýt svého otce. Neustále kousal a sál, mnul a otíral se, štípal a hladil. Bez jediného rytmu.

Dolní půlku těla měl bolavou, ale nedokázal najít způsob, jak se toho zbavit. Mohl akorát intuitivně hledat tření a vzlykat.

„Otče, celý hořím! Rychle mi pomoz!” Lapal po dechu, byl celý zpocený a hlas měl žalostně prosebný.

Zhou YunShenga by nikdy ani nenapadlo, že jeho milenec bude v tomto životě tak nezkušený, tohle bylo prostě... … Zhou YunSheng už o svých pocitech nemohl hloubat. Byl tak dlouho prázdný, že už se ani on nedokázal ovládat. Ovinul nohy vlkovi kolem pasu a napodobil, co by měl dělat s prsty.

Li Xudongovi se dostalo osvícení a nadšeně začal pokořovat.

Za dvě hodiny Li Xudong otíral svého otce. Tvářil se spokojeně, ale zároveň znepokojeně.

Zhou YunSheng si zakryl tvář a dlouho nic neřekl.

Pak se zasmál a pak znovu a mumlal si pro sebe: „Vlastně jsem tě vychovával jako svého syna, ha ha, vychovával jsem tě jako svého syna... ...” Kvůli této situaci se mu vážně chtělo smát i brečet. Ten člověk, kterého hledal, byl vlastně po jeho boku. Byl k němu přilepený téměř každý den a vždycky na něj křičel „otče”.

Ze zpětného pohledu byla tato situace podivně skvělá.

Ale Li Xudong si to špatně vyložil. Dle jeho úsudku jeho slova znamenala – Vlastně jsem tohle zvíře vychovával jako svého syna. Vážně jsem si do domu přivedl vlka, nemám žádný rozum!

Bál se, ale ničeho nelitoval. Pokusil se svého otce obejmout. Všechno bude v pořádku, časem jeho otec spatří jeho dobré stránky. Mohl si myslet akorát tohle, aby se utěšil.

Přitáhl se blíž jako štěně, co se snažilo tulit, ale Zhou YunSheng ho odstrčil a prohlásil: „Jdi stranou.” Od syna k milenci, přirozeně se k němu musel chovat jinak. Syna mohl rozmazlovat, ale milenec potřeboval přísný trénink.

„Ty hlupáku, myslel sis, že mě můžeš polapit těmito slabými řetězy?” Ledabyle s nimi něco provedl a chladné železné okovy pukly na kusy a ten samý osud čekal okovy na kotnících. Pak vstal a oděl se.

Li Xudonga nikdy nenapadlo, že by ho po celý život věznil. Jen ho chtěl pár hodin držet, aby nemohl utéct. Kdo by ho mohl polapit s jeho schopnostmi?

Li Xudong pociťoval ještě větší strach, ale netroufal si se k němu chovat špatně. Rychle poklekl a pevně se tiskl otci k nohám. Oči měl zarudlé a prosil: „Otče, nechoď, pochybil jsem. Jen tě prostě tolik miluji. Prosím, dej mi šanci, dobře? Dám ti, cokoli budeš chtít, bohatství, moc, trůn, svět a dokonce i svůj život. Otče, zachránil jsi mě z bídy, dal jsi mi sebeúctu a naději. Naučil jsi mě bojové umění a ochránil jsi mě před újmou. Nikdy nikdo se ke mně takhle pěkně nechoval, takže ti to chci oplatit stejně. Otče, copak jsi neřekl, že se na sebe musíme navzájem spolehnout?”

Li Xudonga se obávali kvůli jeho krvežíznivosti na bojišti a rozhodnosti na dvoře, ale momentálně byl jako ztracené dítě, co žalostně plakalo. V očích se mu dokonce ukazoval náznak hlubokého strachu. Působilo to, že přijít o svého otce bylo to největší zoufalství na světě.

Tohle byl jeho milenec. Žil takovým skromným, zoufalým a osamělým životem a bez zábran mu dal své srdce jen za trochu lásky. Kdyby si ho Zhou YunSheng nevzal do paláce ZiChen, jak moc by byl teď žalostný? Dokázal by ve zdraví a v bezpečí vyrůst?

Jak na to pomyslel, jeho hněv okamžitě vyprchal. Zhou YunSheng kopl do vlčího mláděte a usmál se. „Už ti je osmnáct, ale ještě jsi nijak nepokročil. Vstaň, své slovo vždycky držím.”

„Otče, ty neodcházíš?” Li Xudong se mu stále tiskl k nohám, tvářil se žalostně.

Kdo že to měl domácí vězení a kdo tu byl věznitel? Proč ten vlk vypadal mnohem žalostněji než on, oběť? Zhou YunSheng se sladce usmál, pak zvedl nohu a stoupl mu na tvář. Ale zapomněl, že neměl žádné boty, a tak toho vlčí mládě využilo a popadlo ho za kotník. A pak mu zevrubně olízlo nohu od špičky po patu.

Jaký mělo smysl žít tolik životů? Tento zvyk mít rád svévolné lidi se nezměnil. Zhou YunSheng se na chvíli zamračil a pak se šťastně usmál.

Li Xudong pozoroval jeho tvář. Když spatřil jeho opravdový úsměv, věděl, že krize vážně pominula. Spěšně vstal, aby vzal otce do náručí. Nic neříkal, ale odmítal ho pustit. Děsil se, že změní názor.




Císař se stal velmi kontroverzní postavou. Nikdy nepřijal manželku a neměl děti a měl nesmírně blízký vztah se svým otcem. Byli prostě nerozluční. Ministři často hrozili, že ho sesadí. Ale dokonce ani tváří v tvář hrozbě ztráty trůnu se odmítal Qi GuiJunovi odcizit. Ale ve vládních záležitostech byl velmi zručný a za pouhých pět let Da Yanguo vzkvétalo, a tak se dvořané postupně upokojili.

Když Qi GuiJun zemřel, předal trůn adoptovanému princi a druhého dne svého otce následoval.

Dvořané často kritizovali jeho vztah s Qi GuiJunem a byl to ten nejpropíranější drb na tržištích. Několikrát vyběhl z císařského dvora, jen aby za chvilku vběhl zpět a pokračoval v řešení politických záležitostí. Dvořané z toho byli omráčení. A tak se po jeho smrti v paláci rozšířila zkazka, že když starý císař neviděl Qi GuiJuna déle než dvě hodiny, nedokázal ve svém nitru ovládnout strach a musel odběhnout zpět do chrámu, aby si potvrdil, že tam stále byl. Teprve pak měl klidnou mysl.

I kdyby to byl člověk, kterého miloval ze všech na světě, nebyla by většina lidí schopná vydržet dvě hodiny od sebe? Obyvatelstvo nedokázalo pochopit tak morbidní lásku, ale v nitru si nedokázali pomoct a toužili po tak silné lásce. Starý císař pravděpodobně Qi GuiJuna žalostně miloval, že? Přesně jako jeho císařský otec miloval Gao Mina. Zdálo se, že císařská rodina Li byla obzvláště zranitelná vůči poblázněné lásce.

Když se o této zkazce doslechl Li XuYan, co za trest navždy hlídal císařskou hrobku, satiricky se usmál.

----------------------------------------

~ Kdo uhodl totožnost Věčného milence? A příští kapitolu bude nový svět, tentokrát moderní a vrhneme se rovnou do světa modelingu! ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>