LMW - kapitola 406

Kapitola 406 – Svatozář hlavního hrdiny

Qiao WuShuangova slova okamžitě uvolnila atmosféru, co byla na nejlepší cestě stát se napjatou.

HuangFu Li jasně slyšel, co naznačoval, a při svém chápání okamžitě zhasil svůj hněv a zeptal se: „Qiao WuShuangu, co tím myslíš?”

Qiao WuShuang odpověděl: „To, co jsem zrovna řekl, je jen moje spekulace, ale pravděpodobnost tohoto závěru je nesmírně nízká, méně než 1%. To proto, že je nemožné, aby někdo předem znal strukturu podzemního paláce. Aliance Cang by se o tom dozvěděla.”

„Hele, bratře Qiao, co to je za argumenty?” zeptal se Xiong Xiao.

„Mělo by to mít spojitost s Kovopolykacím zvířetem,” namítl Qiao WuShuang hned. „Přemýšlejte o tom, kdo to Kovopolykací zvíře viděl od chvíle, co jsme ho začali pronásledovat? Bez ohledu na to, jak je schopné nebo obeznámené s podzemním palácem, není možné, aby nám naprosto uniklo. Tedy pokud už nepadlo do rukou někoho jiného.”

Jakmile to řekl, všechny to šokovalo.

You Ming se tvářil neutrálně. Vybavil si, jak to Kovopolykací zvíře pronásledoval do dolu a jak tam v jeskyni objevil tělo očividně svého muže. A pokud to byla pravda, Kovopolykací zvíře se muselo dostat do rukou člověka, co toho muže zabil.

You QingShan evidentně uvažoval stejně jako on, tvářil se velmi nevzhledně.

Qiao WuShuang si jejich výrazů všiml, ale nehnul ani brvou a pokračoval: „Takže dle mých předpokladů jsou dvě možnosti. První je, že si někdo podrobil Kovopolykací zvíře a to přivedlo toho člověka sem ke Kovové živelné esenci, aby si ji vzal. Druhou možností je, že Kovopolykací zvíře si tu Kovovou živelnou esenci samo vzalo, ale u tohoto je pravděpodobnost jen 5%. To proto, že kdyby si chtělo Kovovou živelnou esenci vzít, je nepochopitelné, proč by naschvál čekalo na tento okamžik. A proto je nejpravděpodobnější první možnost.”

Xiong Xiao souhlasil. „Bratře Qiao, tvoje analýza je velmi rozumná. Takže musím využít času, než ten člověk odejde z podzemního paláce, a najít ho. Pokud odejde, budou ho omezovat jen nebesa a bude ještě těžší ho znovu najít.”

Qiao WuShuang s úsměvem přikývl.

HuangFu Li s Qiao WuShuangem velmi souhlasil. Ale když zahlédl You Minga, znovu si chladně odfrkl.

Qiao WuShuang věděl, že ten starší muž byl stále nespokojený kvůli tomu, co se zrovna stalo. Přesunul pohled na You Minga a nepatrně se usmál. „Starší HuangFu, nehněvej se. Věřím, že starý You už takto nesmýšlí. Možná dokonce ví, kdo si Kovopolykací zvíře podrobil.”

Jeho slova okamžitě uvrhla pozornost všech na You Minga.

HuangFu Li se okamžitě zeptal: „WuShuangu, co tím myslíš, že ví, kdo si podrobil Kovopolykací zvíře?”

Qiao WuShuang se usmál. „Když jsem před chvilkou řekl, že Kovopolykací zvíře už možná někomu padlo do rukou, výraz starého Youa se velmi evidentně změnil, jako kdyby ho něco napadlo. Takže mám za to, že by to měl vědět.”

You Ming to nemohl popřít, i kdyby velmi chtěl, neboť všechno, co Qiao WuShuang řekl, bylo velmi logické. Kdyby to popřel, ostatní by si mysleli, že se klan Rumělkové krve s tím člověkem spikl, aby společně ukradli Kovovou živelnou esenci.

You QingShan přimhouřil oči. S tímto Qiao WuShuangem se vážně obtížně jednalo.

Jelikož už You Ming neměl kam couvnout, mohl jim akorát říct o tom, co se stalo v dolech. Ale ani on nevěděl, kdo vzal Kovopolykací zvíře. Jeho slova akorát dokazovala, že Qiao WuShuang to všechno vyvozoval správně.

HuangFu Li sarkasticky řekl: „You Mingu, teď můžu také říct, že jsi toho člověka mohl poznat a domluvit se s ním. Takže jsi naschvál lhal, že nevíš, kdo to je, aby mohl zvíře a esence vyvést z podzemního paláce.”

„HuangFu Li!” You Mingovi se nepatrně zkřivila tvář, jak na něj neochvějně zahlížel.

Tohle bylo to takzvané lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Místo toho mu na hlavu dopadla pomsta!

HuangFu Lia konečně potěšilo, když spatřil, jak se You Mingovi zlovolně zkřivila tvář, jelikož nemohl nijak namítnout.

Qiao WuShuang ho tentokrát nezastavil a nechal ho říct svůj názor. Teprve pak se do toho vložil: „Starší HuangFu, bratře Xiongu, pojďme je rychle pronásledovat.”

HuangFu Li a Xiong Xiao oba přikývli.

Jakmile odešli, i Magická gilda a lidé z klanu Rumělkové krve věděli, že už tu nemůžou déle prodlévat. Okamžitě je následovali a odešli z těchto trosek.

Tentokrát to byl Qiao WuShuang, kdo je vedl.

Ačkoli nebyli tak schopní jako Ling Xiao, netrvalo dlouho a odhadli, co by se mohlo skrývat v neprozkoumaných hloubkách podzemního paláce. Pravděpodobně si vydedukovali, že by tu mohlo být Oko zlaté země.

V tu chvíli Qiao WuShuanga napadlo, že v tomto podzemní paláci byla kromě Kovové živelné esence i Zemní živelná esence. To akorát, že jejich cíl ležel vždy na severní straně paláce, a tak nezjistili, že na opačné straně byl prostor prosycený aurou Zemní živelné esence.

Co se týkalo toho, proč s sebou vedli i ostatní – pokud ji dokázal najít on, pak bylo pravděpodobné, že to našli i ostatní.

„Ach ano, musím vám všem něco připomenout.” Qiao WuShuang se najednou otočil. „Ačkoli momentálně předpokládáme, že jistý někdo už Kovopolykací zvíře vzal, není to nic než domněnka. Pravděpodobně je do toho zapleteno více lidí, ale dle mých odhadů jich nebude víc než čtyři.”

Xiong Xiao řekl: „To máš na mysli tu starodávnou studnu?”

Qiao WuShuang přikývl. „Správně. Ta starodávná studně má v průměru jen dva metry. Mohli se tam vejít nanejvýš čtyři lidé. Pokud by tam bylo více než čtyři lidé, bylo by těžké se tam pohybovat. Kdyby jich bylo víc, někteří by museli zůstat nahoře. Jelikož jsme nikoho neviděli, naznačuje to, že v té chvíli byli všichni na dně studny.”

„Vážně si zasloužíš svou přezdívku Jedinečný mladý pán. Jak se dalo čekat, jsi vážně chytrý,” řekl You QingShan zezadu podivným tónem, co nezněl moc jako kompliment, ale spíš jako závist.

Qiao WuShuang se nepatrně usmál. „Lichotíš mi, mladý pane You. Na to by přišlo mnoho lidí, stačí o tom jen popřemýšlet. Řekl jsem to jen kvůli svým lidem z gildy Zvířecí transfigurace.”

You QingShan si chladně odfrkl.

…

Naopak You XiaoMo a Ling Xiao znovu klouzali po šikmé ploše. Znovu zakusili pocit rychlého pádu a sestup byl tentokrát delší než poprvé. Naštěstí už to zažili a You XiaoMo už nepanikařil.

Po kdo ví jak dlouho You XiaoMo zjistil, že se ho Ling Xiao rukou dotýkal všude možně po těle. Nemohl si pomoct a vyletěl jako čertík z krabičky, celý zahanbený hněvem. Pleskl Ling Xiaa do hřbetu ruky. Dokonce i v této situaci byl... „Co to děláš?”

Ling Xiao nevzrušeně odpověděl: „Ty hlupáku, vysílací kámen, co máš u sebe, zareagoval.”

You XiaoMovi bylo okamžitě trapně. Měl pocit, jako kdyby mu nad hlavou přelétalo hejno vran. Vážně to už bylo dlouho, co zaslechl toto slovo „hlupáku”.

You XiaoMo svižně vylovil vysílací kámen. A opravdu, zářil. SheQiu a ostatní museli mít nějaké zprávy.

Zrovna když se připravovali k navázání kontaktu s SheQiuem a ostatními, upustil vysílací kámen na skluzavku. Ozval se veselý a lehkovážný rytmus, jak se kutálel dolů větší rychlostí než oni.

You XiaoMo: „... ...”

PiQiu si zakryl tvář rukama, jako kdyby se na You XiaoMoa nedokázal přímo podívat.

Kovopolykací zvíře ho napodobilo a zakrylo si svými masitými tlapkami tvář.

Ling Xiao byl pár sekund zticha. „Nikdy nic neudělá, ale všechno zmaří!”

You XiaoMo z toho byl rozmrzelý. Neodvažoval se nic namítat, protože věděl, že byl na vině. Ale také čekal, že se to stane. Jak takovou rychlostí klouzali dolů, byl tu vítr a také byl přehnaně vzrušený. V důsledku čehož mu vysílací kámen omylem vylétl z ruky.

Naštěstí byl jen krok před nimi. Až se dostanou na konec této skluzavky, měli by ho znovu získat.

Doufal v to!

Po téměř jedna a půl hodině, zrovna když si začínali myslet, že je ta skluzavka nekonečná, zepředu se ozval zvuk pohybujícího se kamene. Tento zvuk už slyšeli několikrát a znali ho.

Ale vpředu byla stále černočerná tma...

Ačkoli byl You XiaoMo zmatený, jestli bylo k východu stále ještě daleko, Ling Xiao ho najednou pevně objal kolem pasu, rozevřel nohy a přitlačil je k oběma stranám skluzavky. Nesmírně hlučně chodidly drhl o obě strany skluzavky. Zanedlouho je to oba vyhodilo ze skluzavky a dopadli do měkkého.

Ling Xiao ho objal a dvakrát se převalil vpřed. Pak zaslechli, jak jistý těžký předmět dopadl na zem.

You XiaoMo se otočil. Byl to PiQiu. Dopadl na místo, kde ještě před chvilkou s Ling Xiaoem byli. Kovopolykací zvíře bylo také vzhůru nohama, jak s očividnou radostí dopadlo na PiQiua.

Pak z jeho těla zasálalo světle modré světlo. Konečně viděli své okolí.

„Ech... ...”

You XiaoMo na okamžik nevěděl, jak zareagovat.

Byla to úzká místnost. Přesně jako u starodávné studně i tady byly na všech čtyřech stranách stěny a nahoře byla jen černočerná temnota. Jediným rozdílem bylo, že podlaha byla měkká.

You XiaoMo rukou ohmatal tu měkkou věc pod sebou a zjistil, že tento hmatový vjem byl celkem známý. Byl to jasně jíl. A nejenom to, zdálo se, že tu byla velmi silná aura zemského živlu. Mohlo to být tak, že dorazili do další starodávné studně?

Když si pomyslel, že po více než hodině klouzání vlastně dorazili do další starodávné studně. Tohle bylo prostě až příliš dramatické. Ne, ne, ne, mělo by se říct, že jim pomáhala sama Nebesa, neboť s takovou lehkostí našli svůj druhý cíl. No ano, byla to svatozář hlavního hrdiny.

„Pane, vysílací kámen je hned za tebou,” ozval se najednou PiQiuův dětinský hlásek.

You XiaoMo se otočil. Ling Xiao už ten vysílací kámen, co stále zářil, sebral. Než mohl promluvit, ozval se SheQiuův hlas.

„Pane, už jsme našli starodávnou studnu, kde se nachází Zemní živelná esence.”
--------------------------------------------

~ Taky se někdy cítím jako YXM, a tak se držím hesla: kdo nic nedělá, nic nezkazí. Samozřejmě to má svá vlastní úskalí... Chudinka SheQiu, nejdřív minimálně hodinu a půl vyzvání a když se pochlubí, že našli esenci, ostatní už ji vlastně našli taky. ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>