TS - kapitola 74-75

~ K tomu dnešnímu svátku trochu delší aktualizace ;-) ~

Kapitola 74 – Nečekaná volba

Lidé během svých životů museli neustále volit a každá jejich volba přinesla naprosto jiné výsledky.

Jaké volby učiní ti tři muži?

Do města vpadla temnota noci a přinesla s sebou temná oblaka, co plynula po inkoustové obloze. Mrazivý vítr vál oblaky a jako štětec malíře je rozetřel po celé obloze. Byla to mlhavá noc, a přesto město osvětlovalo nespočet jasně zářících světel.

Černé auto pomalu zastavilo u dveří nejluxusnějšího hotelu ve městě S. Mladík oděný v bílé se podíval na muže, co seděl vedle něj a jehož vzhled byl skrytý ve stínech. Mladík zdráhavě promluvil: „Jdu nahoru.”

„Dobře.” Hlas toho muže se nedal nazvat netečný, ale nebyl ani starostlivý.

Ge Chen se natáhl a silně stiskl ruku toho muže. „Tianchene, nezapomeň, co jsi mi slíbil.”

„Já vím,” odpověděl Lu Tianchen prostě.

Ge Chen otevřel dveře od auta a jeho osobní strážce jej doprovodil ke vchodu do hotelu. Lu Tianchen stáhl okénko a vystrčil hlavu, aby se podíval na luxusní budovu před sebou. Taková náhoda! Tang Feng zrovna natáčel právě v tomto hotelu Hanging Gardens.

Na Lu Tianchenově tváři se objevil náznak úsměvu. Opřel se zpět do svého sedadla a vytáhl cigaretu, zapálil ji a pomalu z ní potáhl. Když vykouřil zhruba půlku cigarety, vyhodil ji z okna, otevřel dveře, vystoupil z auta a zpola vykouřenou cigaretu rozdrtil podrážkou.

„Až Ge Chen vyjde, můžeš ho vzít domů. Pokud se zeptá, kam jsem šel, prostě mu řekni, že jsem musel vyřídit něco důležitého.” Když tohle rozkázal ochrance, Lu Tianchen vstoupil do hotelu.

Výtahem vyjel až na nejvyšší patro. Když se přiblížil ke dveřím, co vedly na terasu, všiml si, že se kolem nich tísnilo pár členů štábu. Jelikož si mysleli, že je normální hotelový host, informovali jej, že terasa je kvůli natáčení uzavřená a že k normálnímu použití bude dostupná až po půlnoci. Lu Tianchen se otočil a někam si zavolal. Za minutu mu bez dalších problémů bylo dovoleno vstoupit na terasu.

Natáčení první epizody Milence snů mezitím dál pokračovalo. Byla to nejdůležitější část epizody. Z nedalekého záhonku Charles utrhl devět růží. Až ty růže rozdá, člověk, co žádnou nedostane, bude muset pořad bohužel opustit.

Lu Tianchen byl mírně překvapený, když na terase spatřil stát Charlese. Věděl, co je Milenec snů za pořad. Také věděl, že producent pořadu, Kai, měl s Charlesem přátelský vztah. Ale nevěřil, že by Charles prokázal Kaiovi laskavost a přidal se k pořadu jen kvůli jejich přátelství. Všechno, co Charles dělal, mělo svůj účel; rozhodně měl nějaký cíl.

Přidal se Charles k Milenci snů, protože se chtěl bavit? Nebo to bylo něco jiného? Lu Tianchen přelétl dav očima. Oči se mu přimhouřily, když se zastavil na Tang Fengovi, co tiše seděl u jídelního stolu.



Ve studiu o pár pater níže Kai položil telefon.

Wang Nan vedle něj se zvědavě zeptala: „Kaii, kdo ti to volal? Co to bylo za člověka, že jsi osobně zavolal do štábu nahoře?”

„Předseda Tian Chen Enterteinment, Lu Tianchen.” Kai se podíval na displej svého mobilu. Přimhouřil oči a usmál se. „Podle toho, co vím, je velkou vzácností, aby se předseda této velké agentury přišel za svým zaměstnancem a ptal se na jeho pokrok v práci. A je ještě větší vzácností, aby je navštívil v práci. Ale tohle je hotel Hanging Gardens. Možná tu měl předseda Lu nějaké obchodní jednání a rozhodl se sem přijít, protože to bylo po cestě.”

„Podle toho tvého tónu si pravděpodobně nemyslíš, že to tak je.” Wang Nan se zasmála a zatahala Kaie za rukáv. Ukázala na obrazovky před nimi a řekla: „Předseda Lu pravděpodobně přišel za Tang Fengem. Podle toho, co se poslední dobou stalo, všichni víme, že Tian Chen Group začíná Tang Fenga propagovat. Ale nevím, jestli si tenhle krásný princ Tang Fenga nechá až do poslední epizody.”

Na obrazovce viděli Charlese, co zrovna začal rozdávat růže. Charles se naschvál snažil zvýšit napětí a záhadnost a nejprve obešel celý jídelní stůl. Po krátkém zastavení dal první růži tomu rozkošnému mladému muži, co seděl nejblíže. Tvář toho mladíka rychle zčervenala. Sklonil hlavu a plaše zamumlal: „D-děkuju!”

„Není zač. Jsi velmi rozkošný. Bavilo mě si s tebou při večeři povídat.” Charles se uchechtl.

Wang Nan Charlesova volba nepřekvapila. Řekla: „Pokud půjdeme podle zasedacího pořádku, tak jako další by měl dostat růži Feng Xiujie, že?”

Bude to Feng Xiujie? Zrovna když si všichni mysleli, že Charles dá druhou růži Feng Xiujieovi, co seděl hned vedle něj jako ten rozkošný mladík, Charles došel na konec stolu. Celebrita, co dostala druhou růži, byla tak dojatá, že se rozplakala. Nikdy ho ani nenapadlo, že by dostal růži.

Kai při té scéně na obrazovce tleskl a řekl: „To byla rozhodně nečekaná volba. Na pořad to bude mít pěkný vliv.”

„Rozhodně to byla volba od boku.” Wang Nan se zasmála.

Ale smích ji brzy přešel. Jedna, dva a tři, čerstvé a voňavé růže rychle mizely jedna po druhé. Charles už rozdal osm růží. V ruce mu zůstala jenom jedna. Ale z lidí zůstali dva.

Jeden byl Feng Xiujie, jehož tělo i výraz na tváři ztuhly. Tím druhým byl Tang Feng, který se zdál, že ho výsledek nijak nerozrušuje. Ačkoli si někteří mohli myslet, že to je jen přetvářka, Tang Feng byl ledově klidný i uvnitř.

Kaiovy rty se vytočily v úsměvu. Jako vždycky Charles nikdy nehrál podle pravidel. Vždycky měl zvláštní smysl pro humor. Byla to teprve první epizoda pořadu a on už přesto nadhodil takový smeč.

Pokud si Charles zvolí Feng Xiujieho, pak ztratí Tang Fenga, což by byla škoda, neboť poslední dobou bylo o Tang Fengovi hodně zpráv a diskuzí. Ale pokud si Charles zvolí Tang Fenga, pak přijdou o Feng Xiujieho. Vynaložili spoustu úsilí, aby Feng Xiujieho pozvali. Navíc jeho manažera na samém začátku ujistili, že je velká šance, že Feng Xiujie zůstane až do konce. Pokud to dopadne jinak, pak se později budou muset vypořádat s potížemi.

„Wang Nan, co myslíš, koho si Charles vybere? Přemýšlej o tom z úhlu diváka.” Kai si založil ruce na hrudi a podíval se na Charlese na obrazovce. Ten elegantní a vtipný muž v ruce držel poslední růži. Nejdřív stál za Feng Xiujieho židlí. A zrovna když všichni předpokládali, že tu růži podá jemu, Charles přišel k Tang Fengovi. Naschvál je škádlil.

Wang Nan upřímně odpověděla: „Myslím, že si vybere Feng Xiujieho. Přece jenom je celkem pohledný a docela slavný. A navíc pochází z dobré rodiny.”

Zkrátka řečeno Feng Xiujie byl prostě jenom populárnější než Tang Feng. I když se Tang Fengovo jméno poslední dobou hodně objevovalo ve zprávách, byly to jenom články. Pár článků neznamenalo popularitu. Nakonec to všechno záleželo na dílech, co může lidem ukázat. Pokud neměl nic, co by jej podpořilo, pak popularita nic neznamená.

Nakonec Wang Nan hádala špatně. Všichni přítomní členové štábu byli kvůli Charlesově volbě v šoku.

Charles stál za Tang Fengem. Sklonil se a přiblížil své rty k jeho uchu. Tichým a svůdným hlasem, který byl díky noci obzvláště příjemný, zašeptal: „Drahoušku, chyběl jsem ti?” Charles si dával pozor, aby mluvil tiše; tu otázku slyšeli jenom oni dva.

Lidé kolem nich byli všichni zvědaví, co mu Charles řekl, neboť na Tang Fengově bezvýrazné tváři se najednou ukázal úsměv. Byli celí žhaví, aby se to dozvěděli.

Charles položil Tang Fengovi ruku na rameno a položil poslední růži na čistý talíř před mladým hercem. Jeho očividně důvěrné chování bylo přímým opakem toho, jak lhostejně se k němu choval na začátku natáčení.

Nikdo nečekal, že člověka, co měl největší šanci vydržet až do konce, Feng Xiujieho vyřadí hned v prvním kole. Až se to dozví lidé, co tu zkazku rozšiřovali na internetu, pravděpodobně budou brečet. Produkční tým si už dokázal představit ty diskuze, co se rozpoutají po odvysílání první epizody. Feng Xiujieův výraz tak nějak zkysl. Prudce se zvedl a pár členů štábu jej spěšně následovalo. Jak Kai čekal, Feng Xiujieova agentura si bude chtít s produkčním týmem hodně co vyříkat.

Ale v tom okamžiku si Feng Xiujieova náhlého odchodu nikdo nevšímal. Všichni se soustředili na každý jednotlivý pohyb Charlese a Tang Fenga. Charles byl vůči Tang Fengovi obzvláště pozorný a projevil extra péči, když mu nabídl rámě. Tang Feng zvedl z talíře růži a přijal nabízenou ruku.

„Jsem zvědavý. Feng Xiujie je dobrý muž. Proč sis nevybral jeho?” Tang Feng chtěl ve skutečnosti říct, že kromě něj byl ten muž nejvhodnější kandidát, aby zůstal až do konce. Charles se nakonec rozhodl nechat si všechny ostatní a odehnat nejkvalifikovanějšího člověka.

Charles Tang Fenga vedl za ruku, sestoupil ze stupínku, kde byl naaranžovaný jídelní stůl a procházel mezi květinovými záhonky. Jak odtrhával růže, tiše říkal: „Ach, můj drahý Tangu, očividně víš, že má láska k tobě je jako žádná jiná. V mých očích jsou všichni ostatní jako otravný plevel, co se kupí kolem voňavé růže. Čím je ho tam víc, tím jsou jednotvárnější. Než abych je nechal zakořeněné v zemi, radši je chci mít z očí. Největší plevel musím samozřejmě odstranit jako první. Jinak by s mou milovanou růží soupeřil o výživu.”

Charlesova slova v sobě evidentně nesla nějaký skrytý význam, kvůli čemuž Tang Feng přimhouřil oči a zeptal se: „Charlesi, neříkej mi, že jsi do tohohle pořadu přišel kvůli mně?”

„Pak jsem velmi rád, že ti mohu říct, že jsem sem přišel přesně kvůli tobě. Jsi přesně podle mé chuti. Navíc jsi pozoruhodný, krásný a okouzlující. Nedovolím muži, co není tak úžasný jako já, aby utrhl tak trnitou růži jako ty.” Charlesova slova zněla Tang Fengovi velmi zvláštně. Znamenalo to, že by bylo v pořádku, kdyby to byl někdo lepší než on? Nebo tím myslel, že na této zemi nejsou žádní jiní muži, co by byli lepší než on? Takový narcisismus!

„Dobrá, pane zloději květin. Co přesně máš v plánu dělat teď?” Tang Feng si původně myslel, že jeho vztah s Charlesem skončil spolu s jejich měsíční úmluvou. Kdo mohl vědět, že Charles provede něco takového a znovu se zaplete do jeho života. Tang Feng nevěděl, jestli by měl být rád nebo by se měl bát. To je jedno, kvůli budoucnosti by se měl trápit, až přijde. Zrovna teď musel pořád dotočit pořad.

„Na, kytice růží pro tebe.” Když Charles nasbíral dost růží na kytici, sundal si kravatu a použil ji na svázání růží do kytice. Svými obratnými pohyby brzy vytvořil kytici ohnivě rudých růží. S úsměvem tu kytici předal Tang Fengovi. „Tohle je moje volba.”

Kapitola 75 – Jenom začátek

„Střih! Dobrá, to je pro dnešek všechno. Všem vám děkuju! Odvedli jste skvělou práci.”

Několik celebrit, co dostalo růži, se zdráhalo odejít; ti odvážliví si dokonce chtěli s Charlesem ještě více popovídat. Ale členové štábu, co už z vyšších míst obdrželi svoje instrukce, aby všechny přiměli odejít, je odmítli. Jelikož si celebrity nechtěli pokazit vztah s produkčním týmem, a tím celou stanicí, rozzlobeně odešli. Než prošli dveřmi z terasy dovnitř, nezapomněli zahlížet na Tang Fenga, co stál vedle Charlese a držel v ruce kytici růží.

Výsledek dnešního natáčení byl pravý opak toho, co všichni očekávali. Nikoho ani nenapadlo, že by Charles vyřadil Feng Xiujieho hned v první epizodě. A ze všeho nejvíc nikoho nenapadlo, že se Charles bude k Tang Fengovi nakonec chovat tak romanticky.

Zbývající členové štábu jeden po druhém odešli. Nikdo z nich se neobtěžoval Charlesovi a Tang Fengovi připomínat, aby odešli. Ačkoli byli na terase zdánlivě sami, oba dva věděli, že kamery pořád běží.

Charlesovi kamery nevadily. Kai ho musel každopádně nechat prohlédnout editovanou verzi, než se pustila do televize. Mohl veřejnosti dovolit, aby se podívala na pár částí záznamu, ale ne všechno bylo pro oči veřejnosti vhodné a ještě méně vhodné by bylo, aby se ty klipy proměnily na druh zábavy a zdroj pomluv.

Charles si sundal nahrávací zařízení, co měl na sobě, a také pomohl Tang Fengovi sundat jeho mikrofon.

„Můj drahý Tangu, představoval jsem si, že budeš trochu překvapený, když mě spatříš a když si vyslechneš moje vášnivé vyznání lásky. Ačkoli mě tvoje lhostejnost fascinuje, nemůžu si pomoct a zároveň jsem zklamaný.” Jak se Charles díval na podobně vysokého muže, co stál před ním, jeho nálada se zlepšovala. Ačkoli měl rád roztomilé a závislé typy, byla by nuda, kdyby jich bylo příliš.

Tang Feng si jemně přivoněl k růžím, co měl v rukách, a nonšalantně řekl: „Ty růže jsou nádherné. Děkuju.”

„Jsem první muž, co ti dal květiny?” Charles se zářivě usmál. Ach, k čertu, pomyslel si. Stál Tang Fengovi takhle blízko. Chtěl se natáhnout, obejmout mladého herce a vnutit mu polibek. Chtěl Tang Fenga odtáhnout domů a válčit s ním na posteli. A nevylézt z vězení přikrývek alespoň tři dny a tři noci.

Tang Feng Charlesův sen bez obalu roztříštil. „Můžu říct, že nejsi.”

V minulosti mu mnoho jeho fanoušků dalo květiny. Jeho přátelé mu také čas od času dali květiny. Kdykoli onemocněl, jeho dům v ohromných hromadách obklopovaly kytice a košíky s květinami.

Charles zkřivil ústa ve zdánlivém úsměvu. „Můj drahý Tangu, tvoje lhostejnost mě vážně zraňuje. Víš, že když jsi mě opustil, myslel jsem na tebe každý den? Trávit noci bez tebe bylo pro mě příšernou zkušeností. Kvůli té chladné osamělosti, co jsem cítil z těch nocí, jsem skoro zmrzl jako sněhulák. Mohl bys mě aspoň obejmout?”

Úchyl byl nakonec vždycky úchylem. Charles měl dobrou výchovu a byl to zásadový muž, takže se alespoň počítal mezi kavalírské úchyly. Ačkoli Tang Fenga na začátku omámil a silou jej znásilnil, poté Tang Fengovy volby velmi respektoval. To byl jeden z důvodů, proč byl Tang Feng schopen s ním jeden měsíc žít.

Tang Feng pozvedl jedno obočí a uchechtl se. „Myslel jsem, žes měl Li Quana? Nebo se jmenoval Zhai Quan? Wang Quan?”

„Žárlíš?” I když ho Tang Feng zesměšňoval, Charles se vesele usmíval, jeho hnědé oči zářily obzvláště jasně a s potěšením. „Můj drahý Tangu, pokud mohu mít tak nádhernou růži jako ty, pak všichni ostatní jsou jako nevýznamný plevel. Byl bych radši, aby mi šli z očí!”

Tang Feng se v odpověď jenom usmál.

Charles si znovu povzdechl, jak ho Tang Feng znovu setřel. Nakročil kupředu a položil Tang Fengovi paži kolem pasu. Naklonil se k němu a vedle Tang Fengova ucha řekl: „Drahoušku, vůbec se ti po mě nestýskalo? Když jsme spolu v posteli, mám pocit, jako bychom existovali jeden pro druhého. Kdykoli si na ty okamžiky vzpomenu, rozpálím se vzrušením. Och, myslím, že jsem určitě jediný člověk, co ti kdy způsobil takové potěšení, nemám pravdu?”

Tang Feng si zvedl kytici růží k tváři a úspěšně se odtáhl od Charlese, co evidentně využíval situace. Nad jeho slovy se jen mírně usmál. Pak se podíval za Charlese a všiml si, že na kraji záhonku sedí Lu Tianchen.

Lu Tianchen v tichosti seděl a pomalu kouřil cigaretu. Vypadal jako divák v divadle, co sledoval Charlesovo a Tang Fengovo vystoupení na jevišti.

„Pokud to takhle řekneš, co by dělal předseda Lu?” Tang Feng rychle zatáhl do konverzace i Lu Tianchena. Ten chlap měl v plánu to jenom sledovat a nic neříct? Máš vůbec lístek na představení? Pokud ne, nemysli si, že tě tu nechám jen tak sedět.
Ačkoli mu přímo pod nosem sexuálně obtěžovali zaměstnance, Lu Tianchen to jenom pozoroval. Vážně byl neschopný šéf.

Minulý Tang Feng využil chvíle, kdy byl Lu Tianchen opilý, a přinutil ho se s ním vyspat. Bylo to „Tang Fengovo” poprvé. Když tak o tom přemýšlel, Lu Tianchen byl omámený a Tang Feng ho odtáhl do postele proti jeho vůli. O takové skandální záležitosti by nikdy nemluvil, takže bylo jasné, že o tom Charles nevěděl.

Ale když Charles zaslechl, jak Tang Feng formuloval svou odpověď, okamžitě mu to připomnělo, jakou měl Tang Feng sebedůvěru v posteli. Snadno došel k závěru, že Tang Feng měl kdysi s Lu Tianchenem zvláštní vztah. Při tom pomyšlení jej překonal zvláštní pocit. Charles nebyl fixovaný na panice, ale nikdy by ho nenapadlo, že Lu Tianchen by měl s Tang Fengem důvěrný vztah navzdory svému odporu k mladému herci.

Jednoměsíční dohoda s Tang Fengem byl Charlesův nápad, ale když Lu Tianchen souhlasně přikývl, ukázal tak svůj očividný nedostatek zájmu. Navzdory tomu si Charles nedokázal pomoct a cítil na hrudi bolest.

Tang Feng si nebyl vědom toho, o čem Charles přemýšlí, a pokynul muži sedícímu na záhonku. „Lu Tianchene, proč jsi nás nepřišel pozdravit, když jsi tady?”

Na terase stáli jenom oni tři, takže nebyl problém, že svého šéfa oslovil jménem.

„Zdálo se mi, že jste celkem šťastní, jak jste si povídali. Jak jsem vás mohl přerušit?” Lu Tianchen se vlažně usmál.

„Už rušíš.” Charles se na oplátku zamračil.

Lu Tianchen zamáčkl cigaretu a přišel k těm dvěma. „Tang Fengu, zítra máš pořád výcvikovou lekci. Měl bys jít rychle domů a odpočinout si. Už jsem zavolal Xiao Yu, aby tě vyzvedla.”

„Dobře.” Než Tang Feng odešel z terasy, otočil hlavu a rozloučil se s Charlesem. Charlesovi škubalo v noze, ale podařilo se mu se zdržet toho, aby se hnal za Tang Fengem. Místo toho zahlížel na Lu Tianchena, že mu zkazil jeho okamžik s Tang Fengem.

„Co přesně se s tebou děje? Proč tak chráníš člověka, ke kterému ses dřív choval jen jako ke smetí?” Charles se na Lu Tianchena posměšně usmál, zatímco si nabručeně založil ruce na hrudi. Dneska v noci bude zase spát sám, osamocený v chladných přikrývkách.

Lu Tianchen s úsměvem poplácal Charlese po rameni. „Minulost je minulost. Tohle je teď. Jak jsem se dřív choval k Tang Fengovi nemá co dělat s tím, jak se k němu chovám teď. Má potenciál stát se velice uznávaným hercem. Když vidím, jak jsi jím pořád okouzlený, i když si s ním strávil celý měsíc, jsem si jím ještě jistější. Dotlačím ho na vrcholek slávy.”

Charles opovržlivě zabručel. Přišel k jídelnímu stolu a odsunul si židli, aby se posadil. Pak otevřel láhev vína a nalil do dvou sklenic. „Copak ses nezajímal o Ge Chena?”

„Dneska večer už dokončil svou práci.” Lu Tianchen přišel ke stolu a posadil se.

„Och. Na tvoji vynalézavost se dá vždycky spolehnout. Jak se ti podařilo Alberta přimět, aby o Tang Fenga ztratil zájem?” Charles pozvedl obočí, pak zvedl svou sklenku a upil trochu vína. „Upřímně řečeno, když Albert najednou projevil o Tang Fenga zájem, zastihlo mě to úplně nepřipraveného. Evidentně byl posedlý Ge Chenem, ale když spatřil Tang Fenga, okamžitě změnil cíl, jako kdyby zahodil starou hračku kvůli nové. Vážně se mi nelíbí, že mám stejný zájem jako ten nemocný úchyl.”

Lu Tianchen zvedl svou sklenku a napil se. „Už víš, že to je nemocný úchyl, tak jak by mohl mít stejnou mentalitu jako normální lidé? Prostě jsem mu jen musel ukázat Tang Fengovy staré fotky a videa, aby ztratil zájem.”

Minulý Tang Feng se od současného Tang Fenga nelišil jen mírně. Ten šokující rozdíl rozhodně stačil na to, aby Tang Feng puntičkářského Alberta zklamal.

„Tak to doufám, že když ztratil zájem, že rychle odjede z města.” Charlese nic jiného nezajímalo.



S pomocí rozsáhlého marketingu a spolupráce mezi produkčními týmy se první epizody jak Výcviku skutečné hvězdy, tak Milence snů vysílaly po sobě. Ten senzační efekt, co ty pořady měly na veřejnost, byly mnohem větší, než produkční týmy čekaly.

U Výcviku skutečné hvězdy se lidé přirozeně ze všeho nejvíc zaměřili na Tang Fengovo výjimečné představení. Pokud výcvikové lekce byly pokročilou třídou ve školce, pak Tang Feng byl „geniální dítě”, co už vystudoval známou zahraniční univerzitu. Bylo pro něj těžké být mezi těmi dětmi nenápadný.

První epizoda Výcviku skutečné hvězdy obsahovala jenom záznam taneční lekce. Tang Fengův tanec s Pacinem diváctvo rozdivočel vzrušením. Jak mohl existovat muž, co byl v tanci tak výjimečný? Klipy z lekce jízdy na koni a z lekce zpěvu na konci epizody ještě více zvedly očekávání diváků.

Milenec snů se vysílal následujícího dne. Charlesova totožnost super bohatého mládence okamžitě podnítila zájem diváctva. Kvůli tomu zvratu na konci epizody dokonce diváci vykřikli překvapením, někteří nebyli schopní se přímo dívat na romantickou scénu na obrazovce. Kai a ostatní se původně báli, že se Feng Xiujieovi fanoušci vzbouří kvůli jeho vyřazení, ale naštěstí je převážil zbytek veřejnosti.

Lidé Feng Xiujieho vyřazení brzy odstrčili do pozadí. Místo toho se těšili na vývoj Tang Fengova a Charlesova vztahu. Vybere si tenhle super bohatý mládenec Tang Fenga i v další epizodě? Jaká chemie mezi nimi bude? Diváci měli mnoho otázek.

S pomocí těchto dvou pořadů jméno „Tang Feng” oficiálně vstoupilo do záměru veřejnosti.

A tohle byl jenom začátek.
-------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>