TS - kapitola 98-100

Kapitola 98 – Chen Mingxu (2)

Tang Fengova role ve filmu byla oficiálně hotová poté, co se setkal s režisérem Li Weiem. Potom už musel akorát podepsat pár smluv. Ten film, ačkoli v žádném případě nebyl erotický, zahrnoval pár sexuálních scén. Ty scény nebudou moc dlouhé a z větší části budou sestávat z rozmazaných záběrů. V některých částech mohli dokonce použít dvojníky a rekvizity.

Smlouvy samozřejmě jasně stanovily podmínky těchto scén. Když si Lu Tianchen všechno pročetl, dovolil Tang Fengovi, aby napsal své jméno na mnohé smlouvy.

Natáčení oficiálně začne za tři měsíce. Až na to dojde, Tang Feng znovu poletí do Spojených států a začne hrát v prvním důležitém filmu od svého znovuzrození. Tenhle film pravděpodobně nebude nějaký význačný trhák, ale poskytne mu to skvělou příležitost ukázat své nadání veřejnosti.

Když si Tang Feng pročetl scénář, byl se svou rolí velmi spokojený. Její komplexnost mu dá mnoho příležitostí vynést své různé schopnosti, i když to byla ta více „ženská” role z těch dvou hlavních hrdinů.

Po pěti dnech ve Spojených státech Tang Feng a Lu Tianchen letěli zpět do města S. Tang Feng musel pořád natáčet Milence snů a Výcvik Skutečné hvězdy. Tři měsíce byla přesně ta správná doba, aby zakončil všechny své momentální projekty. Lu Tianchen už odmítl veškeré další práce kromě několika focení do časopisů.

V půlce letu Tang Feng porušil svůj zvyk spaní během letu a stáhl si z očí masku. Otočil se bokem a začal si povídat s Lu Tianchenem, co vypadal plný energie a naprosto neovlivněný pásmovou nemocí. Tang Feng měl pár nejasností a chtěl, aby mu je předseda zodpověděl.

„Myslel jsem si, že si budeš na ten scénář stěžovat a požádáš je, aby to změnili,” řekl Tang Feng.

„Ten scénář je velmi troufalý. Režisér má také svůj vlastní styl. Možná to přitáhne nějakou tu kritiku, ale podnítí to mnohem více diskuzí. Než abych tě nechal jít s normou, abys každý den pracoval jako kůň, tohle bude rychlejší způsob, jak si udělat jméno.” Lu Tianchen měl sklopenou hlavu a procházel nějaké dokumenty na svém laptopu. Při řeči se na Tang Fenga nepodíval. Prsty mu po klávesnici klapaly v pravidelném rytmu, mluvení jeho tempo vůbec neovlivňovalo.

Tang Feng v tomhle bodu s Lu Tianchenem souhlasil. Co nakonec bylo hraní?

Pro obyčejné publikum bylo těžké říct, jestli někdo hrál dobře nebo ne. Publikum znalo herce většinou jen podle rolí, co hráli předtím. Tohle byla skutečnost, co Tang Feng nemohl popřít.

Bez ohledu na to, jak dobře hrajete, pokud nikdy nenajdete vhodnou roli, můžete celý život zůstat na mrtvém bodě.

Zlato se na slunci samozřejmě vždycky třpytilo. Ale pokud zůstalo pohřbené v prachu, zůstalo matné a umouněné a nezáleželo na tom, kolik karátů mělo. Pokud publikum odhalilo hercovo nadání až po jeho rozpuku, oběma stranám zůstala jen lítost.

Na rozdíl od ostatních, Tang Feng neviděl bytí velmi respektovaným hercem a nejvíce populárním hercem jako dvě různé věci. Chtěl uspět v prodejnosti, ale také se hodlal stát respektovaným hercem, co se zapíše do historie.





Tang Feng si myslel, že jako prvního po svém návratu do města S spatří Charlese. Nikdy nečekal, že by ho jako první vyhledal Chen Mingxu.

Tang Feng se s Chen Mingxuem potkal po poradě ve firmě spolu s ostatními. To setkání s ním mělo společného jen málo. Jeho jméno zmínili, jen když Lu Tianchen objasnil, že se zpráva o tom, že přijal roli ve filmu režiséra Li Weie, má držet v tajnosti spolu s faktem, že za tři měsíce znovu poletí do Spojených států.

Po poradě se Tang Feng rozhodl jít na balkón nadýchat se trochu čerstvého vzduchu. Lu Tianchen řekl, že ho po práci zaveze do ubytovny přičleněné k výcvikovým lekcím. Naštěstí Tang Feng nemusel zůstávat v Lu Tianchenově kanceláři a zbytek dne zírat do prázdna.

Takže zatímco v ruce držel šálek s kávou a rozjímal na balkóně, objevil se Chen Mingxu. Oblíbený televizní moderátor měl na sobě prostý, ležérní oděv. Kdyby Tang Feng pominul to nepochopitelné nepřátelství, co vůči němu Chen Mingxu měl, pak by se dal rozhodně považovat za dobrého člověka – dobrý moderátor, co na druhé dělal dobrý dojem.

„Proč jsi nepřišel do mého pořadu?” zeptal se Chen Mingxu přímo beze slova pozdravu.

Tang Feng se po něm divně podíval. Byla tohle věc, kvůli které musel osobně přijít a zeptat se na ni?

„Proč bych měl chodit do tvého pořadu, když se po mě naschvál vozíš?” odpověděl Tang Feng bez zaváhání. Viděl, jak se na Chen Mingxuově tváři objevil překvapený výraz; nečekaně tam také viděl přimíchaný hněv.

Kvůli čemu byl Chen Mingxu naštvaný? Tang Feng to nechápal, možná že dneska se mu konečně dostane odpovědi.

Kapitola 99 – Chen Mingxu (3)

Bylo dobře, že byl Chen Mingxu naštvaný. To potom nebude mít čas přemýšlet o zbytečných věcech a možná během záchvatu svého vzteku vyhrkne i pravdu.

Tang Feng si pročetl pár zápisů v deníku, co po sobě nechal minulý Tang Feng. Nebyla v nich ani zmínka o Chen Mingxuově jméně. Ale podle Chen Mingxuova výrazu Tang Feng věděl, že měl s minulým Tang Fengem nějaké spojení.

„Ty se ptáš proč? Tang Fengu, myslel jsem si, že jsi obrátil list a že se z tebe stal hodný člověk, ale teď vidím, že jsi pořád stejně bezcitný a nevděčný mizera jako předtím. Jelikož si nepamatuješ, co se stalo, já ti to teda řeknu. Nemysli si, že to já tě tady šikanuju. To ty jsi mě žadonil, abych ti dovolil objevit se v mém pořadu.” Chen Mingxuova hruď se zdvíhala v úsilí potlačit svůj hněv.

Tang Feng přikývl a s úsměvem řekl: „Ale teď už není třeba, abych se v tvém pořadu objevoval. Co ode mě chceš? Slova díků? Tak ti tedy děkuju, že jsi mi umožnil mít trochu toho vysílacího času v tvém pořadu.”

Tang Fengova odpověď byla očividně výsměšná. I když byl Chen Mingxu popletený svým hněvem, stejně v těch slovech dokázal zaslechnout ten posměch. Stáhl obočí a podíval se na Tang Fenga, jako kdyby se díval na bezcitného démona.

„Jsi výřečnější než předtím.”

„Nejsi první, kdo to zmínil.” Tang Feng neměl v plánu nic vysvětlovat. Jakmile by začal, musel by tu stát a vysvětlit celý svůj život. To pro něj bylo příliš únavné.

Zdálo se, že Tang Fengův klid a rozvážnost měly vliv i na Chen Mingxua, protože už nebyl tak rozčilený a ani nelapal po dechu. Moderátor na Tang Fenga akorát zíral a prohlížel si ho. Když se uklidnil, začal Tang Fenga zase jízlivě napadat: „Slyšel jsem, že jsi před několika dny letěl s Lu Tianchenem do Spojených států, co? Mám ti poblahopřát? Konečně ses po těch letech jeho prohánění jako nějaký pes dostal do jeho přízně.”

Kdyby se Tang Feng naštval kvůli pár jízlivým poznámkám, tak by nebyl Tang Fengem. Jen se usmál a řekl: „Teď by mě velmi zajímalo, jestli mezi sebou máme nějaké nevyřešené konflikty. Jinak bys se mnou takhle nemluvil. Ale osobně si nemyslím, že bys mě nenáviděl, přece jenom jsi mi stejně dovolil objevit se v tvém pořadu.”

Nejlepším způsobem, jak se v zábavním průmyslu vypořádat s někým otravným, bylo omezit mu publicitu u veřejnosti. Zatáhnout jej do talk show nebyl řádný způsob, jak se s ním vypořádat. I když se po něm v pořadu akorát vozil, stejně se to počítalo jako publicita.

Pokud si druhořadá celebrita neudržovala konstantní úroveň publicity, její kariéra by rozhodně zaprskala a zhasla.

„Tohle není fér...” Chen Mingxu se zhluboka nadechl a rozmrzele se posadil na lavičku na balkóně. Řasy se mu zachvěly, vypadal, jako kdyby se měl co nevidět rozbrečet.

„Tohle vůbec není fér. Proč jsi musel na všechno zapomenout zrovna ty? Proč je tvůj život čím dál tím lepší? Jsi evidentně mizera, nejhorší chlápek, co jsem kdy potkal,” začal Chen Mingxu Tang Fenga zase proklínat.

Tang Feng odložil svůj šálek kávy a přišel k Chen Mingxuovi. Jak stál před ním, zeptal se: „Můžu se posadit?”

„Ani jsi nebyl takhle zdvořilý.” Chen Mingxu zvedl hlavu a zahlížel na něj. Jeho zahlížení ale v sobě bohužel nemělo žádnou sílu a akorát kvůli němu vyhlížel ještě ubožeji.

„Pokud chceš brečet, jen do toho. Nedrž to v sobě. Není to dobré pro zdraví.” Tang Feng se posadil vedle Chen Mingxua. Přišlo mu složité vypořádat se s neomaleným hněvem takového mladíka jako Chen Mingxu.

Jelikož Tang Feng si už prošel tímto mladistvým věkem, věděl, že mladí lidé jsou v tomto období ohledně svého života obzvláště nerozhodní a nejistí. Navenek se možná jevili silně, možná se zdáli ostnatí a hrubí jako dikobraz, ale to byl všechno jen štít, za kterým skrývali vlastní slabosti.

Ti nejkřiklavější lidé byli často také nejkřehčí. Chtěli dát lidem iluzi, že jsou silní, a tak si vyrobili masku, která všechny klamala, aby si mysleli, že jsou mocní a silní. Bylo to pro vlastní ochranu, ale také pro vlastní povzbuzení.

„Já nebrečím!” zakřičel Chen Mingxu s hlavou sklopenou. Zaťal pěsti a položil si je na stehna.

„Dobrá, dobrá. Já vím, že nebrečíš.” Ze starosti o svého mladšího kolegu a z viny za to, že nevěděl, co minulý Tang Feng Chen Mingxuovi provedl, se Tang Feng natočil bokem a vtáhl ho do náručí. Aby vás někdo objal, když jste byli hluboce zranění, bylo vždycky útěchou.

Chen Mingxu se tomu objetí nejprve vzpíral. Ale rychle pěsti rozbalil a položil paže kolem Tang Fenga.

Tang Feng ze svého ramena brzy slyšel vzlykání.

„Miz...mizero! Největší šupáku! Naprostý smetí, co se vzdalo příliš brzy! Syčák, co neví, co to je hanba!” Chen Mingxu se opřel o Tang Fengovo rameno a prsty zarýval hluboko do jeho zad.

„Nenávidím tě! Ty stupidní hlupáku! Idiote...”

Tang Feng ty urážky snášel v tichosti. Domyslel si, že dneska Chen Mingxu použil všechny nadávky, co si schovával celých dvacet let.

Kapitola 100 – Vytrvalá záhada

Chen Mingxu odběhl hned, jen co si odbyl svůj brekot, pravděpodobně kvůli rozpakům. Nakonec Tang Feng nebyl o nic moudřejší, co se mezi ním a jeho minulou verzí stalo. Nicméně alespoň trochu upustili páru. I když z toho nevzejdou žádné výsledky, pořád to byl pokrok. Tang Feng věřil, že ho Chen Mingxu zase vyhledá. A kdyby ne, Tang Feng mohl moderátora najít během svého volného času a popovídat si s ním.

Jako současný majitel tohoto těla měl povinnost vyrovnat své „minulé dluhy”.

Na druhou stranu, co se podnikání týkalo, Tang Feng se do Číny vrátil tak akorát, aby stihl vysílání seriálu, v kterém před několika týdny hrál. Plánovalo se, že se ten seriál bude vysílat od teď za dva měsíce, ale televizní stanice se rozhodla vysílání posunout dopředu. Možná kvůli Tang Fengově nedávné popularitě.

Mělo to velmi podobný výsledek, jak televizní stanice předpověděla: na určité úrovni Tang Fengovo hraní zastínilo výkon hlavního hrdiny. Bylo to takové to nesmyslné idolové drama, které se obvykle vysílalo v mainstreamových médiích. Ale nečekané bylo, že někteří filmoví kritici začali vydávat recenze, kde chválili Tang Fengovy herecké schopnosti. Hodnotili jej nesmírně příznivě slovy: „Na scéně se tísnilo nespočet lidí, a přesto nás upoutal hudebník, který nepromluvil jediného slova.”

Fanoušci hlavního hrdiny byli velmi nespokojení, že mu pozornost ukradl vedlejší herec, a aktivně se dohadovali na hlavních fórech, ale obecná veřejnost velmi ráda zaměřila svou pozornost na pozoruhodného mladého herce.

Možná že jádrem celého problému nebylo to, že hraní hlavního hrdiny bylo bez života, ale spíš že vedlejší herec vedle něj byl prostě příliš výjimečný.

Dokonce i samotnému Tang Fengovi bylo nad tím výsledkem trochu trapně; „dobře zavedený veterán” jako on dopadl tak, že se pral o vysílací čas se svými mladšími kolegy. Celá ta záležitost byla jako internetová hra. Někteří hráči zaplatili spoustu peněz, aby získali herní výhody, ale stejně se nemohli vyrovnat hráči jako Tang Feng, co podváděl systém.

„Úžasné! Naprosto úžasné!” Xiao Yu měla evidentně potíže ovládnout své nadšení. Kdyby nebylo jejích 10 centimetrových podpatků, tak by pravděpodobně začala skákat na místě.

„Tang Fengu, ani nevíš, jak moc tě moji přátelé a příbuzní mají rádi! Tvoje představení bylo tak fantastické, že teď o tobě všichni mluví. Lidi, co tvrdili, že jsi promrhal svou cestu ke slávě, teď můžou zavřít klapačku!” Jak Xiao Yu brouzdala po internetové stránce, přitáhla si k sobě Tang Fenga, aby si pročetl komentáře. Tentokrát náročná kritika netizenů zahrnovala téměř jenom jednostrannou chválu.

Vlastně se tento výsledek dal snadno předpokládat. Kdyby se v pořadu objevili pospolu ostřílení herci, chvíli by veřejnosti trvalo, než by zjistili, který z nich je šikovnější. Ale nynější situace byla, jako kdyby mezi stádo ovcí strčili lva. Lidé si okamžitě na první pohled všimli majestátnosti lva. Po pohledu na lva nebudou nikdy marnit čas tím, aby se snažili rozhodnout, která ovce je krásnější. Ani by se neobtěžovali srovnávat ovce se lvem.

Rozdíl mezi nimi byl tak výrazný, že nebylo žádné místo k diskuzi.

„Vidíš? Přesně jak jsem ti řekl. Nejlepší způsob, jak zavřít pusu svým protivníkům, je nechat mluvit své dílo.” Tang Feng s úsměvem poplácal Xiao Yu po rameni. Jelikož zakusil mnohem oslnivější život, tahle úroveň popularity neměla na Tang Fenga žádný dopad. Když bude odvádět vysoce kvalitní práci, věci jako popularita, sláva a bohatství časem přijdou. Tohle byla skutečnost.

Ti, co si prošli bouří, se nikdy nenechají vystrašit občasnou přeháňkou.





Série byla pecka. Milenec snů a Výcvik skutečné hvězdy také dál potvrzovaly svou oblíbenost. Kvůli tomu se celkem dost diskuzních pořadů a varieté rozhodlo ignorovat Tang Fengovo minulé chování a natáhlo k němu ruku ke smíru v naději, že se objeví v jejich pořadu. Tang Fengovi nevadilo zúčastnit se programů, ale když Lu Tianchen uvážil míru jeho publicity v poslední době, taktně ty pozvánky odmítl.

Přesně jak Lu Tianchen slíbil, konečně se začal chovat jako předseda zábavní agentury. Kromě toho, že odmítl pozvánky z televizních stanic, také zkontaktoval pár luxusních časopisů a domluvil Tang Fengovi focení.

„Myslel jsem si, že budeš chtít, abych měl větší publicitu.” Tang Feng se povaloval v dřevěném čalouněném křesle a díval se na bazén v Lu Tianchenově vile. Dneska přijdou lidé z časopisu, aby s ním udělali rozhovor a vyfotili ho. Skvělý předseda Lu štědře poskytl místo k focení.

„Udržovat si určitý závan záhadnosti je pro celebritu druh kouzla.” Lu Tianchen měl evidentně na celou věc svůj vlastní názor.

„Tak co si myslíš o mé současné úrovni záhadnosti?” Tang Feng s úsměvem naklonil hlavu ke straně, aby se na Lu Tianchena podíval.

Nebylo třeba, aby Lu Tianchen na tu otázku odpovídal. Podíval se zpět na Tang Fenga. Byl zahalený v záhadách od té doby, co se probral od svého pádu do oceánu. Lu Tianchen měl rád záhady; neměl žádné nutkání pátrat, proč se Tang Feng změnil. Místo procesu si mnohem více cenil výsledků.
------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>