pondělí 27. července 2020

LMW - kapitola 196


Kapitola 196 – Tři kultivátoři Královského řádu?


Ten muž se objevil elegantně, postoj měl živě hrdinný, jak se vznášel nad středem náměstí a jeho róby kolem něj nenuceně vlály ve větru. Takové důstojné a výjimečné vzezření dozajista polapilo srdce všech.

Teprve se objevil a už se mu dostalo od kultivátorů na náměstí jásání. Tohle byla skutečná bitva, na kterou všichni čekali; v porovnání s těmi menšími rvačkami předtím tato nadcházející bitva bezpochyby tlačila náladu do nových výšin.

Ten muž byl Luo ShuHe, neboť se mu poslední dobou dostávalo větší pozornosti než jeho otci.

Ačkoli byl teprve v řádu Hvězdy dvou hvězd, to, že se provázal životem s démonickým zvířetem 9. řádu, mu rychle umožnilo skočit ke stejnému stolu jako Tang Fan, co byl kultivátor Královského řádu.

Pokud přišel bojovat, sekta TianXin by musela vyslat dalšího válečníka Královského řádu. Ale jak lidé navenek viděli, sekta TianXin měla jediného válečníka Královského řádu, a to Tang Fana. Takže všichni neustále odhadovali, koho sekta TianXin pošle do boje.

Jak Luo ShuHe poslouchal, jak to šeptání nabíralo na hlasitosti, na tváří se mu ukázal nepatrný úsměv. Pohledem přejel po Tang Fanově straně a mírně ho provokoval: „Velmistře Tangu, objevím se ve třetím boji. Nevím, jestli budeš mít zájem to se mnou trochu 'prokonzultovat'?”

Tang Fan se stále tvářil stejně klidně jako vždycky; i když ta slova slyšel, stejně nenuceně řekl: „Mladý pane Luo, až příliš si věříš. Tvůj Hřmící pták se teprve nedávno dostal do říše 9. řádu. Pokud mě chceš vyzvat na souboj, stále nemáš dostatečnou kvalifikaci.”

Kvůli těm lehkovážným slovům v davu zavládl rozruch.

Ale tohle nebylo žádným překvapením. Tang Fan byl přece jenom slavný mnoho let. A jeho sláva, bojové schopnosti a jeho síla byly v porovnání s Luo ShuHem, co teprve vyleveloval, mnohem větší.

Nebylo přehnané něco takového říct.

Ačkoli Luo ShuHeho takhle veřejně urazili, nenaštval se. Právě naopak, dokonce se mírně usmál.

„Jestli mám dostatečnou kvalifikaci nebo ne, to rozhodnutí nespočívá na tobě, velmistře Tangu. Nevadí mi to, dneska nechci na souboj vyzvat tebe. Jen tak mimochodem, tvůj nejstarší učedník Lin, zdá se, že už se dlouho neobjevil. Slyšel jsem, že jsi ho uvěznil, je to pravda?”

Tang Fanův výraz o něco zvážněl, jako kdyby nechtěl, aby se ostatní zmiňovali o Ling Xiaovi. Chladně řekl: „Tohle s tvojí sektou QingCheng nemá co dělat.”

Luo ShuHe jeho slova ignoroval a pokračoval: „Velmistře Tangu, slyšel jsem, že jsi Lin Xiaa zavřel kvůli pochybení jeho juniora. Jelikož se do toho incidentu Lin Xiao možná zapletl jako komplic, byla to dokonalá výmluva se ho zbavit, že?”

Tang Fanovi v očích problýskl mráz. „Mladý pane Luo, kde jsi slyšel něco tak smýšleného?”

Luo ShuHe odpověděl: „Měl bys vědět lépe než já, jestli to je pravda nebo ne. Velmistře Tangu, vlastně s bratrem Lin Xiaoem celkem sympatizuji, dítěti, na které jsou hrda sama nebesa, ze závisti ublížil jeho vlastní mistr, taková škoda!”

Tang Fanovi trochu zacukalo v tváři. Podíval se po Luo ShuHem, oči mu postupně chladly a pak zakřičel: „Nesmysl!”

Ale bez ohledu na to, jestli Luo ShuHe říkal pravdu nebo ne, jeho slova už upoutala lidi, co se shromáždili na náměstí. Začali s kritikou.

„Mohla by to být pravda? Copak Lin Xiao není Tang Fanovým nejstarším učedníkem?”

„Za posledních pár let mu Lin Xiao přinesl celkem dost věhlasu a i jeho talent je prvotřídní. Což by sektě TianXin rozhodně jednoho dne pomohlo. Tang Fan by neměl mít důvod falešně obvinit svého vlastního učedníka, ne?”

„Pft, jako kdybys věděl všechno. Lin Xiao je nejlepším kandidátem na postavení příštího velmistra. A jak jeho moc sílí, určitě ho bude podporovat ještě víc lidí. Což také znamená, že Tang Fan bude muset dřív nebo později odstoupit. Zkus se dívat trochu do budoucna. Pokud je zrovna teď Tang Fan stále v nejlepších letech, vážně si myslíš, že by byl ochotný abdikovat?”

„Každý sám za sebe, jinak tě nebesa zničí.”

„Vypadá to, že Tang Fan přece jenom není dobrý člověk. Dokonce se zaměřil na svého nejstaršího učedníka.”

„Slyšel jsem, že Tang Fan obvinil Lin Xiaa, že se spolčil s démony, a proto ho uvěznil. Ale tehdy byl Lin Xiao měsíc v Rajské říši. Jako kdyby měl zatraceně čas pracovat s démony!”

„Ano, vzpomínám si, že první, kdo odhalil, že Luo Shan byl démon, byl Lin Xiao.”



Mínění veřejnosti se postupně nahnulo na stranu Lin Xiaa. Hodně lidí se po Tang Fanovi jízlivě dívalo; dokonce i někteří učedníci ze sekty TianXin a starší He váhal. Už dlouho byli zvědaví, proč velmistr bezdůvodně zavřel Lin Xiaa. A najednou vůči Tang Fanovi vzrostl náznak podezření.

Jeden ze starších se na Tang Fana podíval komplikovaným pohledem. „Velmistře, řekli...”

„Zmlkni!” Tang Fan nečekal, až větu dokončí. Chladně ho pokáral: „Tohle je Luo ShuHeův plán, jak nás vyprovokovat, a přesto jsi tomu uvěřil. Neříkej mi, že věříš všemu, co druzí řeknou!”

Starší po tom pokárání rychle zrudl a ustoupil. No ano, ta diskutabilní slova vzešla z úst Luo ShuHeho, co byl mladý pán sekty QingCheng. Samozřejmě že by chtěl, aby se sekta TianXin rozštěpila nebo aby mezi nimi zavládl rozkol.

Tang Fan odvrátil zrak, udělal krok vpřed a svýma očima chladně přejel po náměstí. „Že se Lin Xiao spolčil s démony, byl skandál naší sekty. A s nikým jiným to nemá co do činění. To znamená, že ani sekta QingCheng s tím nemá co dělat. Mladý pane Luo, pokud máš dost volného času, aby ses staral o bezpečí toho hříšného člověka, můžeš se stejně dobře starat nejdřív sám o sebe. Vážený starší, tentokrát tě budu muset upřímně požádat, abys předstoupil.”

Ta jeho věta patřila starému muži, co vypadal senilně a co stál mezi lidmi za jeho zády.

Ten starý muž měl vlasy a vousy bílé jako sníh a evidentně byl ve vysokém věku. Ovšem měl pokožku jako 17 nebo 18 letý chlapec, lesklou a sněhově bílou, jako kdyby omládla. Tento starý muž byl ten samý, co v minulosti podpořil Tang Fanův nástup na stolec velmistra. Byl to vážený starší Yuan Mo.

Už to bylo dlouho, co se Yuan Mo naposledy objevil před lidmi. Mnoho lidí už dávno zapomnělo, jak vypadal a co se o něm povídalo. Dokonce i Tang Fan ho musel požádat uctivě. Bylo tedy očividné, že tento člověk nebyl obyčejný.

Všichni následovali Tang Fanův pohled, ale mrknutím oka, co bylo příliš krátké, aby stačili zareagovat, už Yuan Mo zmizel z místa, kde stál, a okamžitě se objevil před Luo ShuHem.

Yuan Mo na Luo ShuHeho zíral svýma zakalenýma očima a z úst mu plynul vyspělý, a přesto melancholický hlas: „Mladí překonávají staré, Luo ChengYuan měl vážně štěstí, že má tak nadaného syna. Tento starý muž už nebude dál žvanit, pojď.”

Před sto lety byl Yuan Mo v Duchovním řádu sedmi hvězd. Cesta od Duchovního řádu ke Královskému byla opravdu plná úskalí, ale už přece jenom uplynulo sto let. Nikdo nevěděl, jestli se už prolomil do plnohodnotného Královského řádu.

Z SheQiuových zelených očí v davu lidí sálal zářivý lesk. „Tenhle stařec je také kultivátor Královského řádu, ale má jenom jednu hvězdu. Pokud bude bojovat s Hřmícím ptákem, pravděpodobně to bude remíza.”

You XiaoMoa to překvapilo. „Jak to víš?”

SheQiu řekl: „Už sto let byl zaseklý na jedné hvězdě a Hřmící pták se zrovna nedávno prolomil do 9. řádu. Jeho síla se ještě nestabilizovala, ani nemluvě o tom, že byl nedávno vážně zraněný. Naštěstí je ten pták fyzicky silnější, takže některé části tím vynahradí. Nakonec by měli být vyrovnaní. Pokud mi nevěříš, prostě se na ně podívej sám.”

Jak Yuan Mo domluvil, Luo ShuHe se také omluvil a okamžitě zavolal Hřmícího ptáka.

Lidská podoba Hřmícího ptáka byl pohledný muž, jehož rysy ve tváři vyvolávaly v lidech hodně pocitů. Z místa mezi obočím mu sálala nemilosrdná a tyranská aura démonického zvířete. Jelikož byl démonické zvíře hromu, jeho bojové schopnosti byly v porovnání s jinými zvířaty mnohem silnější.

A proto i když vyleveloval teprve nedávno, pravděpodobně se Yuan Movi vyrovnal, přesně jak řekl SheQiu.

Ale bitva mezi dvěma válečníky Královského řádu se nemohla srovnávat s bojem ostatních bojovníků. Po zemi se prohnalo kamení a hlína, atmosféra byla velmi napjatá a dokonce i do země to udělalo velkou jámu.

You XiaoMo, co byl pod SheQiuovou ochranou a skrýval se v davu, stále cítil důsledky té velké bitvy.

Zatímco se ostatní soustředili na boj, You XiaoMo vytáhl vysílací kámen; ten se bohužel nerozsvítil, což značilo, že ho Ling Xiao nekontaktoval.

You XiaoMo nevěděl, kde zrovna teď byl. Pokračoval jeho plán hladce nebo ne?

Zdálo se, že MaoQiu vedle něj vycítila jeho myšlenky. „Pane, neboj se, šéf je velmi působivý muž.”

You XiaoMo slyšel MaoQiuino konejšení a nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. „Ještě jsi ho neviděla, jak víš, že je působivý?”

MaoQiu byla zticha. Samozřejmě že císařské zvíře bylo působivé.

You XiaoMo se MaoQiuiny odpovědi nedočkal, a tak se přestal ptát.

Za dvě hodiny se ty dvě postavy, co spolu bojovaly nonstop, konečně oddělily. Výsledek byl přesně takový, jak SheQiu předvídal. Jeden muž, jedno zvíře, remíza.

Jejich zranění nebyla ani lehká, ani těžká, ale pokud by v tomto boji pokračovali, utrpěly by obě strany. A tak neměli na výběr a museli přestat.

Luo ShuHe povolal Hřmícího ptáka zpět, tvář měl najednou pochmurnou; ačkoli brzy předvídal, jak to dopadne, vážně nečekal, že by sekta TianXin měla skryté eso v rukávu. A v tom případě sekta QingCheng neměla v ruce žádné další výhody. Bylo by nejlepší říct, že byli vyrovnaní.

Na straně, kde stála skupina ze sekty QingCheng, byl Luo ChengYuan, co hrdě stál před svými lidmi. Jeho výraz se nepředstavitelně zahloubal, nikdo nedokázal odhadnout, na co myslel. Jeho nejasný pohled se přesunul ke svému synovi a pak si pomalu povzdechl. „Tang Fane, sekta TianXin bude mít brzy dva kultivátory Královského řádu. Naschvál jsi ten fakt skryl, protože jsi čekal, až přijdu rovnou k tvým dveřím, že?”

Tang Fan stál na druhé straně a najednou se mu na tváři ukázal jízlivý úšklebek. Jeho hlas se pomalu linul náměstím. „Kdo řekl, že sekta TianXin má jenom dva válečníky Královského řádu?”
--------------------------------------------


~ Jeden boj dvě hodiny, hm, to by mě asi nebavilo tam stát a sledovat to... Najednou je tam těch královských řádů jak hub po dešti. A Ling Xiao pořád nikde. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy


<Předchozí>...<Následující>

1 komentář:

  1. Tak teď si pro změnu ohryzu klouby nedockavosti nad tím jak dopadne ten souboj. Nesnáším to... Moc děkuji za překlad a za dřívější vložení... Už jsem psala jak nerada čekám.. 😭😭😭😭😭😭😭😁

    OdpovědětVymazat