Kapitola 5
Všechno se změnilo, ale přitom vlastně vůbec nic.
Dalšího rána jsem měl rozkaz nahlásit se Chrisovi Varrovi na intelu a jediný, na co jsem dokázal myslet, bylo, že se mi Beztváře zase nějak hrabou v hlavě, a on se na mě jenom podívá a pozná to. A pak co?
Cam si o tom chtěl promluvit, ale k čemu by to bylo dobrý? Naše spojení bylo zpět. Nepotřebovali jsme mluvit a v žádným zkurveným případě jsme nemohli nikoho požádat o pomoc. Potřebovali jsme utýct, protože pokud v tom teď byla i Lucy, v tom našem zkurveným beztvářským prostoru v hlavě, pak nebylo kurva možný, abych dovolil, aby se k ní dostala armáda.