LMW - kapitola 147

Kapitola 147 – Nevzdám se tě

Ačkoli měla sekta TianXin hodně učedníků, nebylo to tak, že by každý den chodila z hory obrovská skupina lidí. Takže na veřejném náměstí okřídlených ptáků nebylo moc lidí.

Ale vedoucí veřejného náměstí okřídlených ptáků byl člověk s velmi obchodním duchem, a tak náměstí rozdělil na dvě půlky. Na pravé straně vyhradil dvacet největších okřídlených ptáků pro učedníky sekty TianXin. A naopak na levé straně byli okřídlení ptáci pro ostatní mágy z města HePing. Ale poplatek se určoval na základě délky cesty.

Když Ling Xiao a You XiaoMo dorazili, levá strana veřejného náměstí nebyla ani nacpaná, ani opuštěná. Někteří lidé zrovna opouštěli město HePing na okřídlených ptácích. Ostatní stále ještě vyjednávali, neboť každá cesta byla přinejmenším jeden zlaťák bez ohledu na vzdálenost. Ale pokud vzdálenost přesáhla určitý limit, byl v tom dodatečný poplatek. Někteří lidé měli pocit, že to bylo nefér.

You XiaoMo jim věnoval akorát zvědavý pohled, než s Ling Xiaem zamířil na pravou stranu náměstí. Nečekaně vlastně narazili na známou osobu, co nemohla být známější. A nejenom to, dokonce mezi nimi byla zlá krev. Ta osoba nebyla nikdo jiný než ta, s kterou se už dlouho nesetkal, Tang YunQi. Vedle ní bylo zhruba deset kolegů učedníků. Bohužel mezi nimi bylo celkem pár, co You XiaoMo poznával.

Xiao Long byl Lei Juův mistr a byl to starší, který vedl tuto cestu.

Když ho You XiaoMo spatřil, bezděky se stáhl, protože si najednou na něco vzpomněl. Zdálo se, že zlá krev byla dokonce i mezi ním a starším Xiaem, i když nepřímo. Když ho spatřil, okamžitě si vybavil ty dva incidenty, ke kterým došlo v knihovně. Dva učedníci staršího Xiaa, Li Jun a Wang YuFei, už byli jeho nepřáteli.

Ale nejvíc měl bolehlav z toho, že Li Jun a Wang YuFei byli také v této skupině lidí. Zdálo se, že z těch dvou párů pronikavých očí vystřelily ostré nože, letěly k němu a mířily mu přímo do čela.

„Starší Xiao? Nečekal jsem, že se tady setkáme. Jasně to máme souzeno!” Na rozdíl od jeho očekávání jako první otevřel pusu Ling Xiao. Ale You XiaoMovi ta slova zněla tak nějak výsměšně.

Ling Xiao neskrýval radost, co cítil, jeho pohledná tvář se usmívala jako vždycky. To akorát, že to nebylo nic jiného než naprostý podvod. Ale You XiaoMo byl jediný, co to dokázal odhalit.

Když ho Tang YunQi spatřila, na její pěkné tváři okamžitě rozkvetl příjemně překvapený šťastný úsměv. Ale když si všimla You XiaoMoa, tvář se jí okamžitě zachmuřila a ani v nejmenším svou nenávist vůči You XiaoMovi neskrývala.

Starší Xiao byl přece jenom starší, se svými mnoha lety měl spoustu zkušeností. Samozřejmě že by před svým juniorem neztratil klid. Co se týkalo jeho momentální averze vůči Ling Xiaovi a You XiaoMovi, stejně ji nakonec musel potlačit. Navenek se usmíval a řekl: „Jak by mohl být tvůj mistr Xiao stejně zahálčivý jako ty, juniore Line. Pobíhat celý den sem a tam s titěrným mágem? Pokud se o tom dozví mistr, možná ti dá další přednášku.”

Když se zmínil o titěrném mágovi, starší Xiao obrátil pohled stranou a udeřil jím do You XiaoMoa. Pohled, co byl plný opovržení a pohrdání.

You XiaoMo si promnul nos a odvrátil se, ignoroval ho.

Ling Xiao se zasmál a promluvil: „Starší Xiao se nemusí obtěžovat a trápit se touto záležitostí.”

Xiao Long si odfrkl a chladně řekl: „Poslední dobou je počínání démonů kurážnější. Juniore Line, prostě bys neměl chodit ven, jak se ti zlíbí, abys byl po ruce, když tě bude třeba.”

Ling Xiao se zasmál, ale neodpověděl.

Skupina s Xiao Longem sešla z hory, aby si koupili věci v přípravě na cestu do Rajské říše. Zrovna před patnácti minutami všechno dokončili. Nečekaně na sebe narazili po cestě zpět.

Ale už si vybrali dva velké okřídlené ptáky, na kterých se mohlo usadit dvanáct lidí. Ačkoli jich bylo jenom jedenáct a měli jedno volné místo, Xiao Long k nim Ling Xiaa nepozval.

Ani Ling Xiao neměl v úmyslu letět na stejném okřídleném ptákovi. Odtáhl You XiaoMoa k nedalekému okřídlenému ptákovi.

Člověk, co měl veřejné náměstí na starosti, se s Ling Xiaem velmi znal. Když viděl, že někoho přivedl, už svému podřízenému řekl, aby přivedl okřídleného ptáka pro čtyři.

Ling Xiao nechal You XiaoMoa nastoupit jako první, než se jal nastupovat on.

Ale zrovna když chtěl nastoupit, se za ním ozval Tang YunQin hlas: „Bratře Xiao, počkej na mě. Taky chci jít s tebou.”

Než mohli ostatní zareagovat, Tang YunQi prostě seskočila z okřídleného ptáka a přiběhla k Ling Xiaovi. Nečekala na Ling Xiaovu odpověď a řekla Xiao Longovi a ostatním: „Mistře Xiao, můžete letět napřed. Já se vrátím se seniorem Xiaem.”

Jelikož si sekta TianXin vyhradila větší okřídlené ptáky pro vlastní použití, na nejmenších se mohli usadit čtyři. A proto Ling Xiaův okřídlený pták mohl pořád pojmout dva další lidi. Právě kvůli tomuto se Tang YunQi odvážila říct to, co řekla. Ale prostě si nemyslela, že s tím Ling Xiao nebude souhlasit.

Ačkoli byl Xiao Long drsný člověk, jeho nervy rozhodně nebyly tak zatvrzelé. Napadlo ho, co Tang YunQi nedokázala pochopit. Když slyšel její slova, okamžitě ho napadlo, že by ji zavolal zpět. Ale najednou se zdálo, že ho něco napadlo, a kvůli tomu mu v očích problýskl stěží patrný náznak potěšení, ale hned vyprchal.

Pak řekl Ling Xiaovi, co měl obočí pozvednuté: „Jelikož je to takhle, budeme tě muset obtěžovat, aby ses o YunQi postaral. Poletíme napřed.”

Jak ta slova řekl, okamžitě odletěl spolu s ostatními.

Dva obrovští okřídlení ptáci máchli křídly a vznesli se, vzedmul se slušný poryv větru. A pak prostě odletěli do dálky a pomalu mizeli z dohledu.

Naopak Tang YunQi vesele natáhla ruku k Ling Xiaovi. „Bratře Xiao, podej mi ruku.”

Ling Xiao najednou přimhouřil oči. Byli si tak jistí, že ji tady prostě nenechá, že se odvážili udělat toto jednostranné rozhodnutí? Zdálo se, že nemusel ani hádat, aby zjistil, co si mysleli.

Kdyby tu prostě Tang YunQi nechal, Tang YunQi a Xiao Long by to rozhodně řekli Tang Fanovi. Ať se na to díval, jak chtěl, neměl jak se obhájit, a tak by to dopadlo tak, že by rozhněval Tang Fana a ten by ho potrestal. Dokonce by se do toho mohl zaplést i You XiaoMo.

Ale... až do teď se ještě nikdo neodvážil mu takhle vyhrožovat!

„Seniore Lingu, nech ji jít nahoru.” Zrovna v té chvíli ho za paži najednou popadl You XiaoMo, co seděl na okřídleném ptáku, a takhle tiše promluvil.

Ling Xiao naklonil hlavu a podíval se na upřímný pohled v You XiaoMových očích. Ovládl tu temnou bouři, co se mu vzdouvala v očích, znovu se podíval na Tang YunQi a lhostejně po ní hodil tato slova: „Vylez si sama.”

Jak to řekl, vystoupal na hřbet okřídleného ptáka a posadil se vedle You XiaoMoa.

You XiaoMo se díval, jak Tang YunQi pomalu šplhala nahoru. Ačkoli tato juniorka měla jeho ideální vnější vzezření delikátní dívky, svou povahou nijak neoplývala. A také by si nevybral tento cíl, aby dal najevo své kavalírské chování. A tak nasadil hroší kůži a ignoroval ji, stejně jako Ling Xiao.

Dvě přední místa zabrali oni, takže Tang YunQi si mohla sednout akorát na jedno ze zadních sedadel.

You XiaoMo si myslel, že si sedne za Ling Xiaa. Ale nečekaně se vlastně rozhodla sednout si za něj...

Jakmile se Tang YunQi posadila, You XiaoMo okamžitě pocítil nával studeného vzduchu. Nebylo třeba, aby se ani otáčel, a věděl, že Tang YunQi upírala svůj ošklivý pohled na něj. Už teď cítil, jak měla oči plné intenzivní nenávisti a jak se mu její pohled zarýval do těla.

Zrovna když přemýšlel o různých bláznivých věcech, okřídlený pták vzlétl.

Ve chvilce nepozornosti se You XiaoMo svalil dozadu. Ale Ling Xiao po jeho boku, s rychlýma očima a mrštnýma rukama, obkroužil jeho pas a vtáhl ho k sobě do náručí.

Kvůli této nečekané epizodě se You XiaoMo tlačil k Ling Xiaovu stehnu. Když znovu nabyl rovnováhu, Ling Xiao stále neměl v plánu ho vrátit na jeho místo. S jednou paží ovinutou kolem jeho pasu ho pevně věznil.

You XiaoMo byl z úděsu celý ztuhlý. Zvláště když Ling Xiaova vášnivá obdivovatelka seděla za ním.

Muselo se zmínit, že žárlivé ženy byly velmi strašlivé, zvláště tato juniorka Tang. Navíc pro něj bylo snadné propadat rozpakům. Nerad s Ling Xiaem flirtoval před ostatními. Takže... takové flirtovní chování... bylo lepší dělat v soukromí.

Ale i když vynaložil veškerou sílu, nepodařilo se mu z Ling Xiaova objetí dostat. Bylo to podobné jako stěny z mědi a železa, neměl jak ho ze sebe ani trošku setřást. Místo toho mu došel dech.

„Chovej se trošku.” Ling Xiao tiše vydechl blízko jeho ucha.

You XiaoMovi okamžitě zrudly uši. Tiše zamumlal: „Nejdřív mě pusť.”

Ling Xiao zesílil sevření, se smíchem řekl: „Jsi tak hloupý. Dokážeš spadnout, i když sedíš. Mám pocit, že takhle to je nejlepší.”

Můj drahý, to nebylo to důležité. To nejdůležitější bylo, že za nimi byla žárlivá žena.

Chovat se před ní tak důvěrně? Pomyslel si You XiaoMo pro sebe. Měl pocit, že kdyby se člověk, co měl rád, před ním choval důvěrně s někým, koho nenáviděl, rozhodně by prosil Buddhu, aby mu dal své požehnání a ubodal tento zatracený pár k smrti. Ani nemluvě o tom, že ve svém předešlém životě následoval svou matku a vyznával Buddhismus.

Na rozdíl od jeho očekávání se Tang YunQi kromě té chvilkové změny nálady na začátku nechovala nijak jinak. Celou cestu zůstala zticha a neutrousila jediné slovíčko. Ani ne za hodinu dorazili zpět do sekty TianXin.

Když se na rozcestí rozloučili, Tang YunQi se najednou otočila a řekla Ling Xiaovi jednu větu: „Bratře Xiao, rozhodně se tě nevzdám.”

Jak to řekla, nečekala na Ling Xiaovu odpověď a odkráčela. Nechala tam You XiaoMoa samotného čelit nečitelnému Ling Xiaovi. Cítil se celkem vystrašeně.
--------------------------------------------

~ Tang YunQi opět na scéně, přiznávám, že jsem na ni úplně zapomněla. ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>