LMW - kapitola 400

Kapitola 400 – Vzácný nový kov

„Na hranici tohoto tunelu je nepoznatelný minerál kovového živlu. Má stará maličkost viděla pár knih o zvycích Kovopolykacího zvířete. Rádo přebývá na místech s minerály kovového živlu, takže toto by mělo být správné místo,” řekl jako první Huang FuLi z gildy Zvířecí transfigurace, zatímco se probíral vousem.

Jak domluvil, You Ming vešel dovnitř a vzal s sebou členy klanu Rumělkové krve.

Jak to ostatní viděli, bezděky tiše zakleli. You Ming jasně předem věděl, že to byl správný tunel, ale nic neřekl. Pohnul se, až když to člen gildy Zvířecí transfigurace řekl, jeho motiv byl jasný jako den.

Nikdo nebyl ochotný se opozdit a jeden po druhém šli dovnitř.

Netrvalo dlouho a počet lidí okolo vstupu do tunelu klesl na polovinu.

Kvůli časovému presu spěchali dokonce i ti, co byli dál. Silný vítr dokonce téměř posekal ty, co byli příliš netrpěliví.

Než You XiaoMo a Ling Xiao dorazili ke vstupu, členové sil byli téměř všichni pryč.

„Nevypadá ta díra jako CatQiuova tlama?” You XiaoMo zaklonil hlavu, aby se podíval na tvar toho tunelu. Byl to vzácný kulatý tvar, připadalo mu, že se to podobalo CatQiuovi, když zíval. Ale jelikož se měli co nevidět vydat na lov pokladů, byl trochu vzrušený.

Ling Xiao se na něj podíval a řekl: „CatQiu se ještě plně nerozvinul.”

You XiaoMo ho ignoroval.

Ti dva následovali ostatní a vešli. Uvnitř bylo stále relativně jasno, ale netrvalo dlouho, než to tam najednou ztmavlo. Když se všichni ohlédli, vstup zmizel.

Neuplynula ani půl hodina a vstup zmizel, bylo to o dvě minuty dřív, takže ti, co zůstali venku, zatímco užuž chtěli vejít, neměli slov.

„Dobře že jsme vešli brzo,” řekl You XiaoMo, cítil úlevu.

Všichni ostatní se také cítili nepatrně ustaraně. Bylo dobře, že měli tu prozíravost a vešli jako první. Ale také to znamenalo, že poklad uvnitř neměl co dělat s těmi venku. Všem se nepatrně ulevilo, že tu byla menší konkurence. Ale nevěděli, která skupina bude mít větší štěstí!

Poté ti šťastní zrychlili tempo, aby dohnali hlavní skupinu. Svižné kroky vytvářely hlasitou ozvěnu.

You XiaoMo nebyl tak netrpělivý jako oni. Zatímco kráčel spolu s Ling Xiaoem, také kontroloval situaci v jeskyni.

Jak už Huang FuLi řekl předtím, Kovopolykací zvíře se rádo zdržovalo na místech, kde byly minerály kovového živlu. A proto tu byly všechny možné druhy minerálů a čím byli hlouběji, tím byly tmavší.

Zhruba po tisíci metrech konečně dorazili k rozcestí.

Byly tam tři cesty. Napravo byla cesta plná minerálů kovového živlu, co viděli už předtím. Sálalo z něj nepatrné kolísání duševní síly.

Nalevo byla žlutavě hnědá cesta, co měla vstup pokrytý žlutým pískem. Nezdálo se, že by tam byly poklady.

A pak tu byla prostřední cesta, co byla nejobyčejnější, temně černá a prázdná.

Všichni si bez pochyb vybrali pravý tunel, protože Kovopolykací zvíře jedlo minerály kovového živlu a ty byly jenom v pravém tunelu. Takže tam muselo být to zvíře.

You XiaoMo to bral stejně, ale Ling Xiao ho najednou popadl za ruku a zašeptal: „My jdeme do prostředního.”

„Proč?” zeptal se You XiaoMo tiše.

Ling Xiao řekl: „Protože klan Rumělkové krve se také vydal touto cestou.”

You XiaoMo zvedl hlavu. „Jak to víš?”

Ling Xiao odpověděl: „V tom tunelu jsou zbytky jejich pachu.”

You XiaoMo si skousl dolní ret a velmi rozumně si ten komentář „co jsi pes” nechal pro sebe.

Jako by si Ling Xiao něčeho všiml, sklonil hlavu a zíral na něj svýma černýma očima. „Co jsi to chtěl předtím říct?”

You XiaoMo si odkašlal a řekl: „Nic...”

Zrovna když si mysleli, že se prostřední cestou vydají jenom oni, jen co vešli, následovalo je pár dalších lidí. Zdálo se, že to všichni byli sólo kultivátoři. Všichni měli hlavu skloněnou a snažili se nestřetnout s nimi pohledem.

You XiaoMo se po nich letmo podíval a pak pokračoval dál. Netrvalo dlouho, než se výhled před nimi najednou vyjasnil.

Byla to obrovská, jako by nekonečná, krasová jeskyně. Nahoře i dole bylo spoustu stalaktitů různých tvarů a velikostí. V dohledu nebyly žádné hranice a temné podzemí bylo osvětlené těmi stalaktity.

Nebylo divu, že někteří lidé nazývali pohoří June podzemním palácem, když bylo plné těchto krasových jeskyní. Takhle to vážně vypadalo jako přírodní palác.

Zdálo se, že ta krasová jeskyně tu byla více než deset tisíc let. Kamkoli se podívali, byly tam různé stalaktity, co byly vymleté do různých tvarů a velikostí, všechny byly nádherné. To samotné byla úžasná podívaná.

Bylo to poprvé, co You XiaoMo viděl takhle velkou krasovou jeskyni. Když se tu porozhlédl, dokonce i ten nejmenší stalaktit byl zhruba dvacet metrů dlouhý. Ty největší měřily více než sto metrů a ze stalaktitů nahoře pravidelně odkapávala voda a vytvářela tak rytmickou ozvěnu.

Všichni nasadili rychlé tempo, takže jim trvalo zhruba hodinu, než se dostali na konec toho stalaktitového pole k podivnému světu kamenných květin. Od stěny po zem byly trsy kamene z černých usazenin. Ty balvany byly ve tvaru květiny, a proto se tomu říkalo kamenné květiny.

Když lidé za You XiaoMoem a Ling Xiaoem spatřili tuto scénu, nakonec začali být netrpěliví.

Nebylo tu nic cenného. Jejich cílem bylo Kovopolykací zvíře, neměli čas na to ho tu mrhat. Zároveň litovali svého rozhodnutí, měli jít s ostatními po té cestě vpravo.

Jakmile odešli, You XiaoMo okamžitě přiběhl k metr dlouhé černé kamenné květině a zblízka ji prozkoumal. Zahloubaně řekl: „Zdá se, že uvnitř těch kamenů něco je.”

„Uvidíme, použij duševní sílu a otevři je,” řekl Ling Xiao, když k němu přišel.

You XiaoMo měl na mysli to samé, ale tento černý materiál byl nezvykle tvrdý. Než to konečně otevřel, lil z něj pot. A nejenom to, také to byla nejmenší kamenná květina.

„Co je to?” You XiaoMo vytáhl z kamenné květiny černý materiál. Měl velikost palce, bylo to příliš malé.

Ling Xiao si promnul bradu a zahloubaně řekl: „Pokud je můj odhad správný, toto je novorozený minerál kovového živlu, co se zrodil po mnoha letech mutací.”

You XiaoMo se pokusil rozseknout tento černý kámen, ale zůstal mu jen bílý pruh. Ten kámen byl tak tvrdý, že dokonce ani on s ním nic nezmohl. Nebyl překvapený, spíš se tvářil šťastně.

„Když získáme pár dalších černých kamenů, nemohli bychom ho použít na nalákání Kovopolykacího zvířete?”

„Můžeme to zkusit.”

A tak ti dva spolupracovali a rozdělili si práci. Ling Xiao byl mnohem rychlejší než You XiaoMo. Než You XiaoMo rozsekl druhou květinu, Ling Xiao už byl u své desáté.

Když se You XiaoMo otočil a spatřil to, prostě to nechal na něm a akorát utíkal za ním a sbíral kameny. Kamenné květiny, co si Ling Xiao vybral, byly relativně velké. Ta největší měřila desítky metrů. Z té největší vykopal kámen o průměru 20 centimetrů. Ostatní byly kolem 10 centimetrů.

Ling Xiao ustal v práci, když vykopali 20 kamenů.

You XiaoMo to potěžkal a také měl pocit, že jich bylo dost.

Když pokročili dál, všimli si velkého množství roztříštěných kamenných květin, ze kterých někdo vykopal kameny. Bylo jasné, že i někdo další věděl o jejich obsahu.

Když vyšli z jeskyně s kamennými květinami, před nimi se znovu objevilo 5 úzkých chodeb, co vedly 5 různými směry. Tentokrát bylo vybírání ještě těžší.

Ling Xiao znovu použil svůj citlivý... smysl, aby zjistil, kterou cestou se vydal klan Rumělkové krve. Byla to třetí cesta, také prostřední. Ale překvapilo jej, že ostatní síly se vydaly jinými cestami. To se dalo vysvětlit jen jedním, měli rozdílné nápady.

Jak si to Ling Xiao uvědomil, přestal váhat a nahodile vybral cestu.

Šli nějakých deset minut, když k nim zepředu dolehla ozvěna. Byl to zvuk, jak spolu mluvilo spoustu lidí. A když dorazili na konec chodby, konečně spatřili, co to bylo za situaci.

Na otevřeném prostranství velikosti tří fotbalových hřišť stálo zhruba dvě stě lidí, všichni to byli ti, co vešli do podzemního paláce. Ale bylo jich méně než předtím. A jak se dalo čekat, byl tam klan Rumělkové krve a ostatní síly. Zdálo se, že těch pět cest vypadalo, že vede pěti různými směry, ale nakonec vyústily na stejné místo.

„Co se to děje, proč tu všichni jsou?” zeptal se You XiaoMo tiše Ling Xiaa. A nejenom to, toto otevřené prostranství nepůsobilo ani trochu přirozeně. Na stěnách byly jasné stopy lidského opracování a pak tu byly ty dveře, co byly desítky metrů vysoké. Bez ohledu na to, jak byla příroda úžasná, nemohla tu nechat zjevit dveře.

Ling Xiao odpověděl: „Pravděpodobně přemýšlí, jak to otevřít.”

Zdálo se, že ty dveře byly vyrobené ze zvláštního materiálu, neboť i když předstoupil kultivátor Císařského řádu a zatlačil do nich, nehnuly se. A on akorát od námahy zrudl v tváři.

A teď ty velké síly byly shromážděné kolem a debatovaly, jak ty dveře otevřít. Byli tu i Xiong Xiao a Qiao WuShuang. Ačkoli ti dva byli mladí, na světě TongTian na věku nezáleželo, pokud měl člověk sílu, co by jej podpořila.

„Ling Xiao...” You XiaoMoův hlas zněl tiše jako bzučení mouchy.

Když se na něj Ling Xiao otočil, spatřil ho nalepeného na stěně jako ještěrka. Když You XiaoMo spatřil, že se Ling Xiao otočil, zahihňal se a zamával na něj, aby přišel k němu. Oči mu zářily.

--------------------------------------------

~ YXM něco objevil! Co to bylo, se dozvíme zase příště! ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>