JAB2 - kapitola 1

Kapitola 1

Začátek konce dokonale spořádaného života Alexandera Sheldona přišel jednoho obyčejného sobotního večera.

Jeho přítelkyně se mu tulila k boku, hlavu měla na jeho rameni, zatímco sledovali její oblíbený seriál.

„Miláčku?” zamumlala Mila během reklamy.

„Hmm?”

„Přemýšlela jsem...”

Alexander se podíval na její tmavou hlavu. „Co?”

Mila si prsty hrála s lemem jeho košile. „Já... co si myslíš o tom, že bychom zkusili něco nového? Myslím v sexu.”

Alexander ji zvědavě zkoumal. Když přišlo na sex, Mila normálně nebyla stydlivá.

„Jistě,” řekl s mírným úsměvem, zabořil prsty do jejích vlasů a pohladil ji po zátylku. „Co chceš?”

Mila si kousala ret a vzhlédla k němu, své šedé oči plné váhání. „Co takhle trojka? S klukem?”

Alexanderovi zmrzl úsměv na rtech, než pomalu vyprchal.

„Teď nemusíš o ničem rozhodovat,” řekla Mila rychle. „Dej si na čas a promysli to. Žádný stres.”

Kdyby to neřekla, Alexander by to hned odmítl. Ale znal ji. Bylo jasné, že to vážně chtěla.

Alexander odvrátil zrak. Když přišlo na sdílení svých věcí, nebyl v tom moc dobrý a věřil v monogamii. Ale zasloužila si aspoň to, aby o tom popřemýšlel, bez ohledu na to, jak moc se mu nelíbila myšlenka, že by se jí dotýkal nějaká jiný muž.

„Dobrá,” řekl. „Popřemýšlím o tom.”

Vážně o tom přemýšlel.

Pár dalších dnů to měl neustále vzadu na mysli, dokonce i když byl v práci. Pomyšlení na to, že by Mila měla sex s jiným mužem, mu v ústech zanechávalo kyselou pachuť, ale nebyla to přesně žárlivost— jen mu bylo nepříjemně, nespokojený a mírně na Milu naštvaný. Věděla, co si Alexander myslel o tom mít naráz více sexuálních partnerů, ale stejně si o to řekla. Na druhou stranu ignorovat žádost své přítelkyně nebylo něco, co by měl dobrý přítel dělat.

Zatraceně. Přemýšlel pořád dokolečka. Potřeboval na to čerstvý náhled.

Alexander nakonec zavolal Jaredovi, svému bratranci a nejbližšímu kamarádovi. Poslední dobou se tváří v tvář viděli jen vzácně, neboť Jared pracoval v Anglii, ale od dětství si byli blízcí. Na Jareda se mohl vždycky spolehnout.

„Pokud žárlíš, prostě řekni ne,” řekl mu Jared.

„Nežárlím,” řekl Alexander a opřel se do své židle. „Nikdy nežárlím, to víš. Jen nesnáším, když se musím dělit o to, co je moje.”

„Přece tě k tomu nemůže donutit. Pokud se o ni nechceš dělit, prostě jí to řekni.”

„Ty ji neznáš,” řekl Alexander s povzdechem. „Pokud jí řeknu, že trojku nechci, bude celé týdny trucovat, šklíbit se a chovat se chladně. A já nesnáším, když to dělá.”

„Vážně to je pro tebe takový problém?” řekl Jared. „Někteří muži se rádi dívají, jak jejich ženy mají sex s jiným mužem.”

„Já ne,” řekl Alexander krátce.

Jared byl chvíli zticha, než řekl opatrným hlasem: „Víš, když se to udělá se svolením partnera, není to podvádění.”

Alexander prázdně zíral na obrázek na zdi naproti. Musel se vědomě snažit, aby udržel hlas klidný a vyrovnaný. „Máš nějakou jinou radu, kapitáne Očividno?”

Jared si povzdechl. „Nemyslím si, že má právo tě tlačit k něčemu, co nechceš, ale na druhou stranu... dobré vztahy jsou založené na kompromisu.”

„Já vím,” řekl Alexander a tiskl si kořen nosu. Proto o tom vůbec uvažoval. „Kdy se vracíš domů? Začínáš mít prudérní britský přízvuk.”

Jared se zasmál. „Vlastně za pár měsíců. Blíží se mi dovolená.”

Když Alexander za pár minut zavěsil, zavřel oči a chvíli bez pohybu seděl a přemýšlel. Jared měl pravdu: vztahy se zakládaly na kompromisu.

Alexander vypnul počítač a odešel z kanceláře, přesvědčil se, že za sebou zamknul.

„Jdete domů, pane Sheldone?” řekla jeho sekretářka, široce se na něj usmála a zamrkala.

Kývl, rozhodl se ignorovat její flirtování jako obvykle. Erica byla výborná sekretářka; to bylo to důležité. Byla rychlá, byla chytrá a vyžadovala jen málo dohledu. Dobře jednala s klienty navzdory tomu, že většina nemluvila dobře anglicky. Časem se naučí, že její flirtování bylo zbytečné: Alexander nepodváděl. Nikdy.

„Něco naléhavého, Erico?”

„Ne, nic naléhavého. Neville řekl, že je skoro hotový s tím ruským překladem. Zítra by to mělo být.”

Alexander přikývl a odešel z kanceláře.

Jel přímo domů. Často vyzvedával Milu ze školy, ale pokud si to dobře pamatoval— a on si to vždycky pamatoval dobře— dneska jí vyučování skončilo brzy.

Mila byla doma, jak čekal.

Alexander ji krátce políbil, stáhl si kravatu a začal si rozepínat košili.

„Přemýšlel jsem o tvém nápadu,” řekl tiše.

Slyšel, jak zadržela dech. „A?”

„Mám pár podmínek.”

„Dobře.”

Alexander si sundal košili a dal ji do špinavého prádla. „Zaprvé s tebou nebude mít přímý sex.”

„Ach.” V jejím hlase bylo jasné zklamání. Nevšímal si toho.

„Zadruhé,” řekl, jeho hlas vyrovnaný a pod kontrolou. „Bude to jednorázové a to mu vyjasníš.”

„Jo. Dobře.” Mila k němu přišla a přitiskla se k němu zezadu, paže mu ovinula kolem pasu. Políbila ho na rameno. „Jsi ten nejlepší přítel na světě.”

Alexander si rozepnul kalhoty. „Máš na mysli někoho konkrétního?”

„Jo, už jsem někoho vybrala,” řekla Mila. „Máme spolu pár přednášek.”

To, že už ji nějakou dobu přitahoval nějaký kluk, mu nedělalo moc dobře, ale nijak to nekomentoval.

„Jaký je?” zeptal se místo toho.

Mila se zasmála. „Jak na to mám odpovědět? Je mladší než ty, zhruba ve stejném věku jako já— pravděpodobně dvacet.”

„Pohledný?”

Znovu se zasmála a zabořila mu tvář do zad. „Je... velmi přitažlivý, ale neboj se— Christian není ani zdaleka tak pohledný jako ty. Všechno holky mi závidí, když mě přijdeš vyzvednout.” Na chvilku umlkla. „Nejsi na mě naštvaný, že ne? Není to tak, že bychom měli neuspokojivý sexuální život nebo tak něco— nemohlo by to být lepší, ale je to jen—”

„Chápu,” řekl Alexander krátce. „Jen chceš zkusit něco nového.”

„Přesně. Pokud chceš, někdy si můžeme dát trojku s dívkou.”

Alexander nemohl říct, že by to bylo něco, co by chtěl, ale přijal to jako nabídku k smíru, kterou to očividně mělo být.

„Dobře,” řekl.

„Skvělé! Takže mu to řeknu. Myslím, že bude souhlasit. Je celkem nenucený.”

Alexander potlačil grimasu a jen přikývl.
--------------------------------------------


~ A je to tu. Druhý díl série "Jen trochu..." ~


Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>