TS - kapitola 61-62

Kapitola 61 – Nadávky a krutá slova

„Co vy na to? Uděláme to takhle? Znamená to ano?” Pohledný a trochu rozkošný mladý muž nastavil svůj mikrofon publiku, z jeho úsměvu sálala mladistvá energie a nevinnost. Televizní moderátor byl okouzlující mladík, ať se na to člověk díval, jak chtěl. Jeho energie publikum vzrušovala a v každém, ať už byl mladý nebo starý, muž či žena, inspirovala náklonnost.

„Ano!” Ve studiu se ozval spontánní výkřik a rozezvučel celou místnost. Všichni na pódiu cítili, že publikum mladého moderátora miluje.

Zpěvák a moderátor Chen Mingxu byl jeden z nejoblíbenějších idolů těchto dnů.

„Dobrá! Příští týden budeme mít telefonní hovory. Kterým slavným celebritám naši hosté asi zavolají? My všichni to určitě chceme zjistit.” Chen Mingxu se kouzelně usmál a podíval se na muže, co nenápadně seděl vzadu, a dodal: „Zvláště Tang Feng, náš senior v branži. V tomhle průmyslu už jsi nějakou dobu. Určitě musíš znát mnoho slavných celebrit?”

„Hahaha! Tang Feng debutoval velmi brzy a v té době byl vlastně velmi populární. Jsem si jistá, že zná mnoho důležitých lidí. Ani nemluvě o tom, že debutoval ve stejné skupině idolů jako Ge Chen! Jestlipak pro nás na příští týden dělá překvapení a plánuje zavolat Ge Chenovi? Já jsem Ge Chenův fanoušek, víš!” Hvězdička třetí třídy, co seděla nedaleko, šla moderátorovi na ruku a vyjádřila své myšlenky nahlas.

„Ge Chen je zrovna teď nesmírně populární a zaneprázdněný. Kde by si našel čas navštívit tuhle naši šou? Tang Fengu, nezklam nás!” dodala další mužská celebrita třetí třídy škádlivě, aby zvýšil vzrušení. Po mužových slovech se pár lidí začalo smát, jako kdyby už teď věděli, že pro Tang Fenga bude nemožné příští týden zavolat Ge Chenovi.

I když se Tang Feng znal s Ge Chenem z dřívějška, teď patřili do jiného světa. Tang Fenga pořád ještě pravidelně škádlili na varieté a štval se ve snaze se v průmyslu udržet. A přesto se Ge Chen už stal špičkovou hvězdou. Jejich postavení se očividně velmi lišilo.

Samozřejmě to bylo předtím.

Tang Feng se ležérně usmál na kameru. „Jen příští týden nebuďte moc překvapení!”

Publikum se nad jeho hravým hlasem zasmálo.




Natáčení už skončilo, a Chen Mingxu se přesto ještě bavil s publikem dole. Ať ho člověk zkoumal, jak chtěl, byl přesně takový, jak ho lidé popisovali. Zdvořilý mladý muž, co byl přístupný a sympatický.

„Proč se do tebe neustále naváží?” zamumlala Xiao Yu s nenávistí. „Na jevišti bylo tolik lidí a on se přitom navážel jenom do tebe. Je to, jako kdyby k tobě měl nějakou osobní zášť. Vždycky, když sem přijdeš, snaží se tě zesměšnit. I když sám není nic než idol!”

„Dobrá, na natáčení něco takového neříkej. Pojďme zpět.” Kdyby se naštval kvůli každému člověku, co jej nesnáší, tak by od hněvu pravděpodobně zemřel. Ale na druhou stranu si Tang Feng vážně nebyl jistý, proč ho Chen Mingxu neustále otravoval. Když přišel na natáčení, Chen Mingxu se ho vždycky snažil před publikem ztrapnit.

Ale díky Chen Mingxuově neustálému otravování měl Tang Feng vždycky v každé epizodě pár záběrů. Tang Feng se pro sebe tiše uchechtl. Každopádně příští týden tu bude naposledy.

„Tang Fengu, budeš moct příští týden zavolat Ge Chenovi?” zeptala se Xiao Yu, jak kráčela vedle něj.

Ge Chen... Tang Feng se zastavil a usmál se. „Teď je z něj velká hvězda. Nebylo by vhodné, aby se objevil v takovémhle pořadu, ne? Produkční tým akorát chce, abych se příští týden ztrapnil. Takže není třeba brát si jejich slova k srdci. Nebude vadit, když zavolám nějakému nováčkovi z naší agentury.”

„Tang Fengu, vlastně Ge Chen zrovna dneska taky natáčí pořad na téhle stanici,” zamumlala Xiao Yu tiše.

„Já to zvládnu. Jelikož na odpoledne není nic v plánu, tak teď půjdu. Kdyby se něco vyvrbilo, zavolej mi,” řekl Tang Feng za chůze.

„Hm... dobře. Hodně štěstí. Moc se nedři.” Jelikož Xiao Yu věděla, že Tang Feng byl vždycky velmi průbojný, nechala to být.

„Tang Fengu, chceš, abych tě odvezla?” zeptala se Xiao Yu, jak čekali na výtah.

Tang Feng potřásl hlavou a odpověděl: „Není třeba. Můžu jít sám.” Už to bylo pár dní, co začal bydlet u Lu Tianchena. Nevěděl, jestli mu už Lu Tianchen našel byt nebo ne. Jemu to zpoždění nijak zvlášť nevadilo, neboť byl celkem spokojený s bydlením v Lu Tianchenově domě. Když už byl u toho, Lu Tianchen byl šéf a on byl zaměstnanec, ale srandovní bylo, že to on vstával kolem 9 nebo 10. hodiny, zatímco Lu Tianchen musel každý den vstávat brzy do práce.

Dveře od výtahu se otevřely. Když chtěli Tang Feng a Xiao Yu nastoupit, skupina uvnitř se pohnula ven. V té skupině bylo pár asistentů jako Xiao Yu. Ale muž, co stál uprostřed, byl evidentně jiný. Byl to muž s výjimečnou aurou. Byl to měsíc, zatímco lidé, co jej doprovázeli, byli drobné hvězdy, co se kolem něj točily.

Jakmile se dveře od výtahu otevřely, obě strany se zastavily.

Nikdo se neodvážil promluvit. Ten celkem lhostejný muž ve výtahu zíral na Tang Fenga. Byl zticha, ale jeho pohled působil, jako kdyby silou vrážel hřebík do Tang Fengova těla.

Ani Tang Feng, ani Xiao Yu nečekali, že by se v téhle situaci setkali s Ge Chenem. Slyšeli, že se Ge Chen zrovna vrátil z natáčení filmu v Jižní Koreji. Pokud byl dneska tady ve stanici, pak to bylo pravděpodobně proto, aby svůj film prosadil.

„Zdravím, Ge Chene,” pozdravil ho Tang Feng s úsměvem.

Xiao Yu se podívala na Ge Chena. Statečně vyhrkla: „Dobrý den, pane Ge. Zrovna jsme vám chtěli zavolat!” Jelikož nechtěla, aby ji Tang Feng zadržel, střílela svoje slova jako z kulometu. Řekla Ge Chenovi o všem, co se předtím stalo na natáčení.

„Je to jenom telefonát. Pokud byste měl čas...” dodala Xiao Yu.

„Popřemýšlím o tom.” Ge Chenův hlas byl výjimečně chladný. Lhostejně se podíval po Tang Fengovi. „Pořád docházíš na ty stupidní pořady?” zeptal se nevrle.

„Ty stupidní pořady jsou vlastně celkem zajímavé.” Tang Feng nakráčel do výtahu, na tváři měl stále přirozený úsměv. Ge Chenova nepřátelská slova pouštěl jedním uchem dovnitř a druhým ven. Jenom Xiao Yu se na Ge Chena překvapeně podívala. Sice byl jako obvykle oblečený v bílém jako anděl, ale jí už na něm nepřipadalo nic nebeského.

Původně si myslela, že Ge Chen bude za každou cenu souhlasit. Jednak kvůli spolupráci mezi jejich dvěma agenturami, a jednak kvůli své společné minulosti s Tang Fengem. Všichni Ge Chena považovali za hodného a přátelského člověka, ale Xiao Yu to teď vůbec neviděla.

Když si vybavila všechno, co teď odhalila, okamžitě jí zrudla tvář. Ztrapnila Tang Fenga!

„Nemá teď Ge Chen také nahrávat nějaký televizní pořad?” Teď nebyl čas na to, aby byla celá omráčená. A tak Xiao Yu rychle namítla.

„Pořad, v kterém se má náš Ge Chen objevit, je seriózní diskuzní pořad.” Ani Ge Chenův asistent nebyl žádná hračička.

Jak Tang Feng viděl, že napětí houstne, spěšně k sobě stáhl Xiao Yu a stiskl tlačítko od výtahu. „Všichni vystupujete nebo jedete dolů s námi?”

Ge Chenův doprovod na Tang Fenga zahlížel, zatímco doprovázel Ge Chena z výtahu. Jak odešli, jeden z nich zaklel: „Nejsi jenom přežitý levný prostitut? Slyšel jsem, že tě nedávno odkopli. Taková škoda.”

„Ty—” Xiao Yu si vyhrnula rukávy a užuž na něj vystartovala, ale Tang Feng ji rychle stáhl zpět.

Naštěstí se dveře od výtahu zrovna v té chvíli zavřely. Tang Feng nad Xiao Yu potřásl hlavou. „Hloupé děvče. Na tomhle světě je spousta lidí, co mě proklínají. Hodláš se prát s každým z nich?”

„Jak jsem tam mohla jen tak stát a nechat je, ať o tobě říkají něco takového!” Xiao Yu zuřila.

Když byl Tang Feng ještě mladý, rozhodně by nebyl schopen v klidu stát, zatímco mu někdo nadával. Udělal by cokoli, aby učinil spravedlnosti za dost. Teď nevěděl, jestli to bylo tím, že znecitlivěl nebo že dospěl a pochopil, že rvačky žádné výsledky nepřinesou, ale Tang Feng byl vůči lžím a pomluvám, co o sobě často slyšel, apatický.

Čím víc byl člověk úspěšnější, tím víc ho zatahovali do sporů. Ale to velké uznání, co poté následovalo, si bude moct užít jenom tím, že tu přísnou kritiku vydrží.

Pověst a úspěch celebrity pocházely z větší části z lásky a podpory, co získali od veřejnosti. Zároveň se jim od jiné části veřejnosti dostalo nadávek a útoků. Tohle byla charakteristika zábavního průmyslu. Pokud člověk neměl ani schopnost vydržet pár nadávek, jaké měl právo být hvězdou na výsluní?

„Nemůžeme ovládat, co jim vyjde z úst. Pokud tě někdo poníží, není třeba se s ním dohadovat. Ty musíš jen odvádět dobrou práci a nechat své chování dokázat, že se mýlí. Xiao Yu, copak si to taky nemyslíš?” Tang Feng se na ni usmál.

Xiao Yu si povzdechla a odpověděla: „Jsem tvoje asistentka, ale po tomhle se cítím tak naivní.”

Když se spolu rozloučili, Tang Feng si zavolal taxíka, aby ho dovezl zpět do Lu Tianchenova domu. Jeho program začal být poslední dobou nabitý. „Výcvik Skutečné hvězdy” oficiálně začínal pozítří. Bude se účastnit pod hlavičkou nováčka.

Za celou svou kariéru se Tang Fengovi vlastně nikdy nedostalo žádného formálního výcviku v hraní. Ve svých raných létech hrál ve filmech povětšinou jako komparz. Vypracoval se nahoru a poprvé ho nominovali na ocenění Nejlepšího herce ve věku dvaceti sedmi let. V tři a třiceti si své přání splnil a donesl si domů poctu Nejlepšího herce. V tomhle věku byl jak zvědavý, tak měl zájem docházet na trénink.

Kapitola 62 – Stromy touží po míru, ale vítr nikdy neustane (1)

Tang Feng konečně pochopil, co znamenalo rčení: Stromy touží po míru, ale vítr nikdy neustane. Pokud vás někdo viděl jako trn v oku a chtěl pošpinit vaši image, vymyslel si na to různé lži.

Klasický krasavec, jehož sláva vybuchla přes noc – strčil Ge Chena naschvál do moře?

Od té doby, co Tang Feng odešel z televizní stanice, uplynuly jenom dva dny, a přesto na internetu vyskočila takováhle hlavní zpráva, co nabádala ke kliknutí. Klikl na odkaz, co vedl na článek obsahující podrobný popis jeho minulosti. Od debutu ve stejné idolové skupině jako Ge Chen, k jeho rychlému úpadku slávy poté, co se vydal na sólovou dráhu, a jeho špatné chování, co způsobilo, že ho manažment ignoroval. Nejdůležitější bylo, že se ten článek zaměřoval na to, jak při natáčení Ge Chena nenávistně strčil do moře.

Žádná fotka v tom článku nebyla jeho dobrý záběr. Autor záměrně vybral fotky z Tang Fengových mladších, bláhových dnů. Když člověk porovnal současného Tang Fenga s tím na fotkách, byl to šokující rozdíl.

Tenhle článek horlivě četlo milion očí po celé zemi a Charles byl jeden z nich.

Když si Charles vyložil nohy na stůl, zvětšil obrázek Tang Fenga na svém tabletu. Mezi doušky whisky ze své sklenice si ten obrázek pečlivě prohlížel, jako kdyby zkoumal autentičnost starožitnosti. Poté se okamžitě tiše rozesmál.

„Současný Tang Feng je úplně jiný než v minulosti. Mají tu samou tvář, a přesto mám pocit, jako by to byli dva různí lidé. Proč? Proč jsou tak jiní? Ach! Možná že se jeho kouzlo vzneslo k nebesům poté, co byl se mnou. Ale naše dohoda už skončila. Zatraceně!”

„Hele, proč je to takhle?” Charles svůj litý pohled namířil na osobního strážce v černém, co stál nedaleko jako socha. Kdykoli měl Charles špatnou náladu, vždycky měl v kanceláři lidský boxovací pytel.

Když černě oděný boxovací pytel slyšel, jak na něj jeho šéf zařval, okamžitě se polekaně napřímil. „Šéfe, to znamená, že to vy jste odkryl Tang Fengovo kouzlo. Šéfe, jste úžasný!”

„To jsem si taky myslel.” Charles se opřel o své kožené křeslo a hodil tablet na stůl. „Tak mi řekni tohle! Proč o něm pořád přemýšlím, i když už jsem si užil svůj díl jeho společnosti?”

„Ech... Možná že jste ještě neměl dost, šéfe?” Boxovací pytel si potají přetřel nos.

Charlesův uvolněný výraz okamžitě ztvrdl, jeho oči zářily jako lasery. Zasmál se a řekl: „To není možné. Když naše dohoda skončila, nikdy se mi nestýskalo po žádném ze svých měsíčních milenců.”

„Ale šéfe, copak se vám po něm zrovna teď...?” Charles na osobního strážce ošklivě zahlížel, což ho naprosto zmrazilo. Boxovací pytel okamžitě zavřel pusu, ale i když svá slova nedokončil, Charles pochopil, co hodlal říct.

„Máš pravdu, stýská se mi po něm.” Bylo to uvědomění jak ohromující, tak těžko pochopitelné. Od té doby, co se Tang Feng vystěhoval, Charles nenašel nikoho, kdo by se mu zamlouval. Všechny jeho možnosti se mu v porovnání s Tang Fengem zdály jako převařená voda. Ti, co byli pohlednější než Tang Feng, nebyli tak chytří jako on. Ti, co byli chytřejší než Tang Feng, byli dost staří na to, aby byli jeho dědečkem. Momentálně nenašel nikoho, kdo by Tang Fenga dokázal předčít jak ve vzhledu, tak v inteligenci.

„Jeho současné kouzlo jsem odkryl já. Je to, jako když kyselé, nezralé jablko po chvíli dozraje a zesládne. Proč bych měl tak chutné jablko dávat někomu jinému?” Charles plácl do stolu, pak zvedl telefon a vytočil jedno číslo.

„Kaii, půjdu do toho tvého pořadu, ale bude na mě, jak se to vyvine!”

Když Charles zavěsil, okamžitě cítil, jak se mu na těle i na mysli odlehčilo. Byl zvědavý, jak se Lu Tianchen vypořádá se všemi těmi novinovými a webovými články o Tang Fengovi. Co se týkalo samotného Tang Fenga, byl si jistý, že jeho něco takového nemůže jen tak snadno ranit.

Co se týkalo těch lidí, co v zákulisí všechno zamotávali...

Chtěli Tang Fenga rozdrtit? Pardon, ale on měl v plánu nějakou dobu s Tang Fengem strávit a zjistit, co k němu cítí. Mouchy, co chtěly záležitosti akorát rozvířit, se mohly ztratit.
-----------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>