JAB2 - kapitola 13

Kapitola 13

Alexander se cítil roztěkaně. Podrážděně.

Nedokázal si vybavit, kdy naposledy se cítil tak roztěkaně. Mila se k němu ze strany tulila a sledovala televizi, ale on byl napůl v pokušení ji odstrčit a— a dělat něco jiného.

Venku v ulicích vál nárazový vítr, přehlušoval vzdálený řev dopravy.

Alexander si protáhl paži přes opěradlo pohovky a prsty bubnoval na polstrování.

„Co to s tebou je?” řekla Mila a otočila k němu hlavu.

„Nudím se,” řekl. Bylo to stejně dobré vysvětlení jako kterékoli jiné. Možná se nudil. Nikdy neměl v oblibě vánoční období.

„Možná tě můžu zabavit?” zamumlala s úsměvem, prsty mu sklouzla k rozkroku.

Alexander to zvážil. Sex byl dobrý nápad. Možná to bylo přesně to, co potřeboval, aby se zbavil této podivné roztěkanosti.

„Dobrá,” řekl. „Vykuř mě.”

Opřel se dozadu, zatímco Mila sklouzla na podlahu před něj.

Alexander zavřel oči.

V kouření byla dobrá, ale dneska mu chvíli trvalo, než ztvrdl. Měl problémy vyčlenit svůj mozek a i když se konečně udělal, jen stěží to bylo uspokojivé.

Jeho roztěkanost tam pořád byla.

„Díky,” řekl Mile a zapnul si zip u džínů.

Věnovala mu podivný pohled, ale nic neřekla, znovu se k němu ze strany přitulila.

Alexander upřel pohled na obrazovku a bubnoval prsty na zadní stranu pohovky.

Mila si povzdechla.

Po době, co mu přišla jako století, zazvonil zvonek u dveří.

Alexanderovi se ulevilo, že měl výmluvu zvednout se z pohovky, a šel otevřít dveře.

Čokoládově hnědé oči a plné rty bylo to první, co spatřil.

„Hej,” řekl Christian.

„Ahoj,” slyšel se Alexander říkat. Popadl Christiana za kabát a vtáhl ho dovnitř.

Christian měl rty velmi chladné, ale vnitřek jeho úst byl horký a vlhký— a sladký. Christian ze sebe vydal tichý zvuk, ovinul mu paže kolem těla a Alexander sténal a přitlačil ho ke zdi. Ruce mu pracovaly na Christianově kabátu— příliš mnoho oblečení—

„Christiane?”

Mila.

Alexander si povzdechl a přinutil se přestat Christiana líbat a odstoupil od něj.

„Hej,” řekl Christian a díval se střídavě na jednoho a na druhého. Alexander neviděl Milin výraz, protože se díval na Christiana, ale Christian najednou vypadal, že mu je nepříjemně.

„Už jsi zpět?” řekla Mila mírně.

Christian ještě víc ztuhl. „Promiň— neměl jsem v úmyslu se sem vměšovat. Jen jsem vám chtěl říct... myslím... že už to bylo nějakou dobu a byla to sranda, ale...” Pokřiveně se usmál. „Začínalo to být nudné. Víte, že vážně nejsem ten typ, co by někde vydržel.”

Alexander znehybněl.

Mila se rozzářila a přišla blíž. „Ach, to chápu, žádný problém! Přemýšlela jsem, kdy tě omrzíme.” Ovinula paži Alexanderovi kolem pasu a políbila ho na rameno. „Musíme být hrdí, lásko. Podařilo se nám tu Christiana udržet celý měsíc.”

Christian se nepatrně usmál a strčil si ruce do kapes. „Hádám, že se uvidíme.”

A pak byl pryč.

Alexander stál velmi nehybně, místnost byla podivně tichá. Temnější.

Venku hučel vítr, rachotil okenními rámy a on sebou trhl. Zjistil, že ho Mila sledovala.

„Co?” řekl.

„Nic,” odpověděla a pak se usmála. „Co chceš k večeři?”

„Nemám hlad,” řekl a odvrátil se.
--------------------------------------------


~ No, a tohle je podle Christiana to "chytré chování"... ~

~ Příště trochu delší kapitola... se Shawnem. ~



Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>