Kapitola 7
Po výprasku od fešáka – mé drobné srdéčko pošlapané na podlaze výslechové místnosti – jsem své vyčerpané tělo odtáhl na univerzitu Mahidol a setkal jsem se s klientkou, co chtěla nafotit svou cvičnou maturitu. A přesto jsem se setkal s nemilosrdným sluncem a deštěm. Na konci práce jsem už byl jen stěží naživu a byl jsem na prahu zhroucení na krajnici silnice Puthamonthol. Ale ta poslední věc, co kotvila mé vědomí v těle, byl P'Punův slib, dnešní večeře zdarma. Doplnilo mi to dost energie, abych z kampusu dojel do Rajadamnernu.